Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 28 Úprava důchodu, který je jediným zdrojem příjmu K § 54 zákona (1) Pro nárok na úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, se jiným příjmem rozumí a) čistý příjem z jakékoliv výdělečné činnosti, b) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce, c) čistý příjem z nemovitosti, d) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem, e) náhrada za ztrátu na výdělku, f) náhrada za ztrátu na důchodu, g) důchod vyplácený z ciziny a dávka poskytovaná z ciziny jako odškodnění za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením (renta), h) výsluhový přídavek ve stavebnictví a jiné obdobné příspěvky k důchodu poskytované organizacemi podle zvláštních předpisů, s výjimkou příspěvků k důchodům družstevních rolníků, i) mateřský rodičovský příspěvek, j) stipendium, s výjimkou prospěchového stipendia, k) příjem (odměna) žáka (studenta) v období odborného rozvoje, l) částka daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání důchodce za vyživovanou osobu, nebo je-li částka daňové úlevy menší než 100 Kčs, částka 100 Kčs měsíčně, m) naturální požitky, a to hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ze mzdy, n) příjem dobrovolné pečovatelky přesahující 600 Kčs měsíčně, o) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění. (2) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, z příjmů obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje příjem ze záhumenku. (3) Za občana, který plní vyživovací povinnost, se vždy považují manžel (manželka) a občan, který pobírá výchovné nebo přídavky na děti nebo kterému se vyplácí sirotčí důchod na vlastní (osvojené) dítě. (4) Podmínka společné domácnosti se nepovažuje za splněnou, jestliže důchodce nebo jeho rodinný příslušník uvedený v § 54 odst. 8 zákona je umístěn v ústavu sociální péče, jde-li o celoroční nebo týdenní pobyt, v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a to ode dne splatnosti čtvrté splátky důchodu po dni umístění. (5) Pro účely úpravy důchodu jako jediného zdroje příjmu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.