Platné znění

Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

vyhlášené znění

ČÁST PRVNÍ
  1. 7. V § 5 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4)“.

    Poznámka pod čarou č. 4 zní:

  2. „4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 8. V § 6 odst. 4 se za slovo „vodami“ vkládají slova „rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy“.
  2. 9. V § 7 odst. 6 větě první se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „, obecní policie, celní správy České republiky“ a na konci odstavce se doplňují věty „Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb.“.
  3. 10. V § 7 odst. 7 se slova „pro sportovní činnost“ zrušují.
  4. 11. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b)“.

    Poznámka pod čarou č. 7b zní:

  5. „7b) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 12. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
    1. „f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).“.
  1. 13. V § 8 odst. 3 písm. d) se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „, obecní policie“.
  2. 14. V § 8 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
    1. „e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
    2. f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a).“.
  1. 15. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:

    „(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.“.

  1. 16. V § 9 odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 8a znějí:

    „(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.

    (5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.

  2. 8a) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.“.

    3. Dosavadní poznámky pod čarou č. 8a a 8b se označují jako poznámky pod čarou č. 8b a 8c, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

  1. 17. V § 9 odstavec 6 zní:

    „(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.“.

  1. 18. V § 9 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:

    „(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.

    (8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.

    (9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.“.

  1. 19. V § 10 odst. 1 se za číslo „4“ vkládají slova „a písm. c)“, slova „a jakost“ se zrušují, slovo „kterým“ se nahrazuje slovem „kterou“ a na konci odstavce se slova „(§ 48 odst. 1)“ nahrazují slovy „postupem podle § 22 odst. 2“.
  2. 20. V § 10 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „postupem podle § 22 odst. 2“.
  3. 21. V § 10 odst. 3 se slova „a jakosti vody“ a slova „a rozsah, způsob a četnost předávání výsledků těchto měření správcům povodí“ zrušují.
  4. 22. § 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8c zní:

    㤠12

    Odkaz 㤠12

    Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami

    (1) Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit

    1. a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,
    2. b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu8b),
    3. c) při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně.

    (2) Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.

    (3) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné

    1. a) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
    2. b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),
    3. c) ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3),
    4. d) pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací8c).

    (4) Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto; žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k nakládání s vodami.

    (5) Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije ustanovení § 9 až 11 obdobně.

  5. 8c) § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 23. V § 14 odstavec 3 zní:

    „(3) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.“.

  1. 24. V § 14 se odstavce 4 a 5 zrušují.
  2. 25. V § 15 odstavce 1 a 2 znějí:

    „(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.

    (2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.“.

    Dosavadní poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

  1. 26. V § 15 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.“.
  2. 27. V § 15 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí:

    „(8) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.

    (9) Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

    (10) Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí příslušnému stavebnímu úřadu.“.

  1. 28. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10c a 10d zní:

    㤠15a

    Odkaz 㤠15a

    Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav

    (1) K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu10c), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

    (2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje

    1. a) náležitosti podle stavebního zákona4),
    2. b) kategorii výrobku označeného CE,
    3. c) projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu10d),
    4. d) způsob vypouštění odpadních vod,
    5. e) vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,
    6. f) stanovisko správce povodí,
    7. g) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a
    8. h) provozní řád.

    (3) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.

    (4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému správci vodního toku.

  2. 10c) § 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  3. 10d) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 29. V § 16 odst. 1 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.
  2. 30. V § 16 odst. 3 se slova „§ 9 až 13 a § 38 odst. 5 až 7“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 8 až 10“.
  3. 31. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
    1. „g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8).“.
  1. 32. V § 17 odst. 2 se slova „rozhodnutí o udělení“ zrušují.
  2. 33. V § 17 odst. 3 se slova „orgány, které rozhodují v řízení o povolení stavby, terénních úprav, o provozování úložných míst pro nakládání s těžebním odpadem nebo o těžbě nerostů“ nahrazují slovy „příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů4),7b),10b)“.
  3. 34. V § 17 odst. 4 se za slova „požární ochrany“ vkládají slova „, Báňské záchranné služby,“ a za slova „Policie České republiky“ se vkládají slova „, obecní policie“.
  4. 35. Nadpis pod § 19 se zrušuje.
  5. 36. V § 19 odstavec 1 zní:

    „(1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.“.

  1. 37. V § 19 odst. 2 se slova „rozhodnutí vodoprávních úřadů“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
  2. 38. V § 19 odstavec 3 zní:

    „(3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.“.

  1. 39. V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní:

    „(4) Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.“.

  1. 40. V § 21 odst. 2 písm. c) bodě 1 se za slova „vodních toků a“ vkládají slova „objektů na nich,“ a za slovo „jejich“ se vkládá slovo „dílčích“.
  2. 41. V § 21 odst. 2 písm. c) bod 5 zní:
    1. „5. mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),“.
  1. 42. V § 21 odstavec 3 zní:

    „(3) Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.“.

    Dosavadní poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

  1. 43. V § 22 odst. 2 se slova „(zejména jejich množství a jakost)“ zrušují.
  2. 44. V § 22 odst. 3 písm. a) se za slova „vodních toků a“ vkládají slova „objektů na nich,“, za slovo „jejich“ se vkládá slovo „dílčích“ a za slovem „povodí“ se slova „, hydrogeologických rajonů“ zrušují.
  3. 45. V § 22 odst. 3 písmeno c) zní:
    1. „c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),“.
  1. 46. V § 22 odst. 4 se na začátek písmene a) vkládají slova „hydrogeologických rajonů a“.
  2. 47. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
    1. „i) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.“.
  1. 48. V § 22 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 14a zní:

    „(5) Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a).

  2. 14a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“.

    3. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

  1. 49. V § 23 odst. 1 se slova „; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod“ nahrazují slovy „, a jeho účelem“.
  2. 50. V § 23 odst. 1 písmena b) a c) znějí:
    1. „b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a
    2. c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.“.
  1. 51. V § 23 odstavec 2 zní:

    „(2) V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.“.

  1. 52. Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
  2. 53. V § 23a odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí“.
  3. 54. V § 23a odst. 1 písm. a) bodě 4 se slovo „nebezpečenými“ nahrazuje slovem „prioritními“ a slova „zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu do těchto vod“ se nahrazují slovy „prioritních nebezpečených látek“.
  4. 55. V § 23a odst. 4 větě první se slova „oblastí povodí (§ 25)“ nahrazují slovy „povodí (§ 24)“, slova „lhůt uvedených“ se nahrazují slovy „lhůty uvedené“, slova „nebo ve stanovení méně přísných požadavků“ se nahrazují slovy „za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod“ a věta poslední se zrušuje.
  5. 56. V § 23a odstavce 5 až 8 znějí:

    „(5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při splnění těchto podmínek:

    1. a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu:
      1. 1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty,
      2. 2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné,
      3. 3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
    1. b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
    2. c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy.

    (6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky:

    1. a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
    2. b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
    3. c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
    4. d) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a
    5. e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.

    (7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.

    (8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud

    1. a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru,
    2. b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
    3. c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
    4. d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.“.
  1. 57. V § 23a se doplňuje odstavec 9, který zní:

    „(9) Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí.“.

  1. 58. § 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní:

    㤠24

    Odkaz 㤠24

    Plány povodí

    (1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.

    (2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí.

    (3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí16) na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.

    (4) Národní plány povodí stanoví cíle:

    1. a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
    2. b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
    3. c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a
    4. d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.

    Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování.

    (5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.

    (6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.

    (7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.

    (8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.

    (9) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají.

    (10) Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.

    (11) Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.

    (12) Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.

    (13) Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.

  2. 16) Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
    Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.“.
  1. 59. § 25 včetně nadpisu zní:

    㤠25

    Odkaz 㤠25

    Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

    (1) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají ve třech etapách, které představují:

    1. a) přípravné práce, které musí obsahovat
      1. 1. předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
      2. 2. časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat,
      3. 3. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
    1. b) zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
    2. c) zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.

    (2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1 včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.

    (3) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.

    (4) Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.

    (5) Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.“.