Platné znění

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů

  1. 13. V § 88 odst. 1 se v poslední větě slovo „Použití“ nahrazuje slovem „Provádění“ a připojuje se tato věta: „Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen odposlech ihned přerušit, záznam o jeho obsahu zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.“.
  2. 14. V § 88 odst. 2 se za předposlední větu vkládá tato věta: „Opis příkazu soudce bez odkladu zašle státnímu zástupci.“.
  3. 15. V § 146 odst. 2 písm. c) se spojka „a“ za slovem „soudu“ nahrazuje čárkou a za slova „vrchnímu soudu“ se vkládají tato slova: „a předseda senátu vrchního soudu Nejvyššímu soudu“.
  4. 16. V § 151 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.“.
  5. 17. § 158 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

    „(6) Provádí-li opatření nebo úkony podle předchozích odstavců jiný policejní orgán než orgán Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně orgán Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení. Vznikne-li mezi orgánem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení vyšetřovateli. Stanovisko vyšetřovatele je pro tyto orgány závazné.“.

  1. 18. Za § 159 se vkládá nový § 159a, který včetně nadpisu zní:

    㤠159a

    Odkaz 㤠159a

    Dočasné odložení trestního stíhání

    (1) Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení, zvlášť závažného úmyslného trestného činu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, anebo zjištění jejich pachatelů, může vyšetřovatel se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce.

    (2) Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh vyšetřovatele vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva měsíce, a to i opakovaně.

    (3) O dočasném odložení trestního stíhání vyšetřovatel vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci.

    (4) Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, vyšetřovatel trestní stíhání neprodleně zahájí.“.

  1. 19. V § 160 odst. 1 větě první se za slova „§ 159 odst. 2 a 3“ vkládají tato slova: „nebo § 159a odst. 1“.
  2. 20. V § 160 odst. 2 větě první se za slovo „obvinění“ vkládají tato slova: „anebo zahájení trestního stíhání bylo dočasně odloženo“.
  3. 21. V § 165 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je vyšetřovatel povinen přijmout opatření, která znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka.“.
  4. 22. § 179 zní:

    㤠179

    Odkaz 㤠179

    K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.“.

  1. 23. V § 188 odst. 1 písm. f) se tečka na konci věty vypouští a připojují se tato slova: „nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309 odst. 1.“.
  2. 24. V § 188 odst. 3 se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“ a na konci se připojuje tato věta: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený; rozhodne-li soud o schválení narovnání podle § 309 odst. 1, může stížnost, jež má odkladný účinek, podat jen státní zástupce.“.
  3. 25. § 209 včetně nadpisu zní:

    „Provádění dalších důkazů

    § 209

    Odkaz § 209

    (1) Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky. Jde-li o svědka, jehož totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), učiní předseda senátu opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka.

    (2) Byl-li v hlavním líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena (§ 55 odst. 2), učiní soud i bez návrhu všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.“.

  1. 26. Za § 223 se vkládá nový § 223a, který včetně nadpisu zní:

    㤠223a

    Odkaz 㤠223a

    Podmíněné zastavení trestního stíhání a schválení narovnání

    (1) Soud za hlavního líčení trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § 307 odst. 1 nebo § 309 odst. 1.

    (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“.

  1. 27. V § 225 odst. 1 se za slova „podle § 223“ vkládají čárka a tato slova: „k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání podle § 223a“.
  2. 28. § 231 zní:

    㤠231

    Odkaz 㤠231

    (1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho přerušení, o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání.

    (2) Rozhodnutí o schválení narovnání může soud mimo hlavní líčení učinit jen ve veřejném zasedání.

    (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“.

  1. 29. § 266 odst. 1 zní:

    „(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.“.

  1. 30. § 266a se vypouští.
  2. 31. V § 274 se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství“.
  3. 32. V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá nový oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:

    „Oddíl čtvrtý Narovnání „Oddíl čtvrtý

    § 309

    Odkaz § 309

    (1) Jestliže obviněný před soudem prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a složí na účet soudu peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti trestného činu, může soud se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání, nejsou-li o prohlášení obviněného důvodné pochybnosti a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující.

    (2) Při rozhodování soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům.

    (3) Rozhodnout o schválení narovnání může soud tehdy, jestliže obviněný je stíhán pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.

    (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.

    § 310

    Odkaz § 310

    Před rozhodnutím o schválení narovnání soud vždy vyslechne obviněného a poškozeného.

    § 311

    Odkaz § 311

    (1) Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce a výrok o zastavení trestního stíhání. Při určení příjemce peněžní částky k obecně prospěšným účelům je soud vázán návrhem obviněného.

    (2) Součástí rozhodnutí o schválení narovnání je též výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká.

    § 312

    Odkaz § 312

    Za peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům se považují částky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní.

    § 313

    Odkaz § 313

    Rozhodnutí o schválení narovnání se eviduje jako skutečnost významná pro trestní řízení podle zvláštního zákona.

    § 314

    Odkaz § 314

    Zvláštní ustanovení o rozhodnutí soudu o schválení narovnání v přípravném řízení

    (1) Není-li dále stanoveno jinak, užijí se na řízení o návrhu na rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení ustanovení § 309 až 313.

    (2) V přípravném řízení může státní zástupce podat soudu návrh na rozhodnutí o schválení narovnání, má-li za to, že lze postupovat podle § 309 odst. 1. K návrhu připojí dosud shromážděné důkazy a vyjádření obviněného a poškozeného, že souhlasí s takovým postupem. Obviněný může složit peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům až po podání takového návrhu soudu.

    (3) Rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení činí soudce ve veřejném zasedání.

    (4) Proti rozhodnutí, jímž v přípravném řízení soud návrh státního zástupce na schválení narovnání a zastavení trestního stíhání zamítl, může stížnost podat státní zástupce, obviněný a poškozený.

    (5) Státní zástupce může vzít návrh na schválení narovnání zpět až do doby, než soudce počal vyhlašovat rozhodnutí.

    (6) Podání návrhu podle odstavce 2 není překážkou v provádění dalších úkonů přípravného řízení. Byl-li takový návrh vzat zpět nebo byl-li pravomocně zamítnut, nelze k prohlášení obviněného podle § 309 odst. 1 v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.“.