Ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy

§ 1

1. účinné od 1. 1. 1970Hlava osmá Ústavy (ústavního zákona č. 100/1960 Sb.) se mění a doplňuje takto:
2. účinné od 1. 1. 19701. Článek 98 zní:
   účinné od 1. 1. 1970

   účinné od 1. 1. 1970„(1) Soudnictví v Československé socialistické republice vykonávají volené a nezávislé soudy.

   účinné od 1. 1. 1970(2) Soudy jsou: Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, krajské a okresní soudy a vojenské soudy.

   účinné od 1. 1. 1970(3) Ustanovení týkající se krajských a okresních soudů se vztahují též na soudy se stejnou působností, avšak jinak označené.

   účinné od 1. 1. 1970(4) Působnost soudů při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí správních orgánů stanoví zákon Federálního shromáždění.“

1. účinné od 1. 1. 19702. Článek 99 zní:
   účinné od 1. 1. 1970

   účinné od 1. 1. 1970„(1) Nejvyšším soudním orgánem v Československé socialistické republice je Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, který sleduje rozhodování nejvyšších soudů republik, dozírá na zákonnost rozhodování všech soudů a zabezpečuje jeho jednotnost tím, že

   1. účinné od 1. 1. 1970a) rozhoduje o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vojenských soudů v případech stanovených zákonem,
   2. účinné od 1. 1. 1970b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů,
   3. účinné od 1. 1. 1970c) zaujímá stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákonů.

   účinné od 1. 1. 1970(2) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky dále rozhoduje o uznání rozhodnutí cizozemských soudů na území Československé socialistické republiky, v případech stanovených zákony o řízení před soudy a před státními notářstvími určuje příslušnost soudů a státních notářství a rozhoduje kompetenční spory a v případech určených zákonem přezkoumává zákonnost rozhodnutí federálních orgánů státní správy. Nejvyšší soud Československé socialistické republiky přezkoumává zákonnost pravomocných rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti; výjimky může stanovit zákon Federálního shromáždění pouze v řízení stanném nebo v řízení před soudy za branné pohotovosti státu.

   účinné od 1. 1. 1970(3) V České socialistické republice je nejvyšším soudním orgánem Nejvyšší soud České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice je nejvyšším soudním orgánem Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky. Nejvyšší soud republiky dozírá na zákonnost rozhodování všech ostatních soudů republiky.“

1. účinné od 1. 1. 19703. Článek 100 zní:
   účinné od 1. 1. 1970

   účinné od 1. 1. 1970„(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo jediný soudce. Zákony upravující řízení před soudy stanoví, u kterých senátů a v kterých věcech se účastní rozhodování soudci z lidu a v kterých věcech rozhoduje jediný soudce; jako jediný soudce může rozhodovat toliko soudce z povolání.

   účinné od 1. 1. 1970(2) Soudci z povolání a soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni.

   účinné od 1. 1. 1970(3) Soudem prvního stupně je zpravidla okresní soud.“

1. účinné od 1. 1. 19704. Článek 101 zní:
   účinné od 1. 1. 1970

   účinné od 1. 1. 1970„(1) Soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a soudce z povolání vojenských soudů volí Federální shromáždění; soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zvolí zpravidla ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Soudce nejvyšších soudů republik a soudce z povolání krajských a okresních soudů volí národní rada příslušné republiky.

   účinné od 1. 1. 1970(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky volí ze soudců tohoto soudu Federální shromáždění. Jestliže předsedou Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zvolilo občana České socialistické republiky, zvolí místopředsedou občana Slovenské socialistické republiky, nebo naopak.

   účinné od 1. 1. 1970(3) Soudci z lidu krajských a okresních soudů jsou voleni národními výbory; volby soudců z lidu vojenských soudů upraví zákon.

   účinné od 1. 1. 1970(4) Soudci z povolání jsou voleni na dobu deseti let; soudci z lidu jsou voleni na dobu čtyř let.

   účinné od 1. 1. 1970(5) Soudci mohou být odvoláni orgánem, který je zvolil. Podmínky odvolání, jakož i podmínky jiného zániku funkce soudce před skončením volebního období, stanoví zákony upravující volby soudců.“

1. účinné od 1. 1. 19705. Z článku 102 se vypouští odstavec 2.
2. účinné od 1. 1. 19706. Dosavadní znění článku 104 se na konci doplňuje slovy „Československé socialistické republiky“ a označuje se jako odstavec 1.

   účinné od 1. 1. 1970Připojuje se k němu odstavec 2, který zní:

   účinné od 1. 1. 1970

   účinné od 1. 1. 1970„(2) Prokuratura se člení na Generální prokuraturu Československé socialistické republiky, Generální prokuraturu České socialistické republiky, Generální prokuraturu Slovenské socialistické republiky a na nižší články, které stanoví zákon Federálního shromáždění. V čele generálních prokuratur republik stojí generální prokurátoři republik.“

1. účinné od 1. 1. 19707. Článek 105 zní:
   účinné od 1. 1. 1970

   účinné od 1. 1. 1970„(1) Generálního prokurátora Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky. Jestliže generálním prokurátorem Československé socialistické republiky je občan České socialistické republiky, bude jeho prvním náměstkem jmenován občan Slovenské socialistické republiky, nebo naopak.

   účinné od 1. 1. 1970(2) Generálního prokurátora republiky jmenuje a odvolává předsednictvo národní rady příslušné republiky. Návrh na jmenování generálního prokurátora republiky podává generální prokurátor Československé socialistické republiky, který také může předsednictvu národní rady příslušné republiky navrhnout, aby generálního prokurátora republiky odvolalo.

   účinné od 1. 1. 1970(3) Generální prokurátor Československé socialistické republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění, které může prezidentu Československé socialistické republiky navrhnout, aby jej z funkce odvolal.

   účinné od 1. 1. 1970(4) Generální prokurátor republiky je v celém rozsahu své působnosti odpovědný národní radě příslušné republiky.“

1. účinné od 1. 1. 19708. Článek 106 zní:
   účinné od 1. 1. 1970

   účinné od 1. 1. 1970„(1) Orgány prokuratury vykonávají své funkce nezávisle na místních orgánech. Při veškeré své činnosti se opírají o iniciativu pracujícího lidu a jeho organizací.

   účinné od 1. 1. 1970(2) Orgány Generální prokuratury Československé socialistické republiky a vojenských prokuratur jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik mu jsou podřízeni při výkonu dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů vydaných orgány Československé socialistické republiky.

   účinné od 1. 1. 1970(3) Orgány prokuratury v České socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi příslušné republiky. Generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky jsou podřízeny výjimečně v případech stanovených v zákoně.“

1. účinné od 1. 1. 19709. Za čl. 106 se vkládá čl. 106a, který zní:
   účinné od 1. 1. 1970

   „Čl. 106a

   Odkaz účinné od 1. 1. 1970„Čl. 106a

   účinné od 1. 1. 1970Zprávy o stavu socialistické zákonnosti

   účinné od 1. 1. 1970(1) Federální shromáždění projednává zprávy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.

   účinné od 1. 1. 1970(2) Národní rada příslušné republiky projednává zprávy nejvyššího soudu republiky a generálního prokurátora republiky o stavu socialistické zákonnosti.“

§ 2

účinné od 1. 1. 1970Rozhodnutí soudů, prokuratur a státních notářství jsou platná a vykonatelná v celé Československé socialistické republice.

§ 3

účinné od 1. 1. 1970(1) Federální shromáždění upravuje zákonem organizaci a činnost soudů a právní postavení soudců a justičních čekatelů, organizaci a činnost prokuratury a právní postavení prokurátorů, vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury, organizaci a činnost státního notářství, řízení před ním a právní postavení státních notářů.

účinné od 1. 1. 1970(2) Volbu a odvolávání soudců z lidu krajských a okresních soudů upraví zákony národních rad; volbu ostatních soudců, včetně vojenských, jejich ustanovování do funkcí a odvolávání upraví zákon.

účinné od 1. 1. 1970(3) Zákon Federálního shromáždění může svěřit úpravu věcí uvedených v odstavci 1 zákonodárství republik. Pokud Federální shromáždění neupraví věci uvedené v odstavci 1 v celém rozsahu, mohou je národní rady upravit vlastním zákonodárstvím.

§ 4

účinné od 1. 1. 1970(1) Volební období Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů a vojenských soudů končí dnem, kdy budou zvoleni soudci podle tohoto ústavního zákona, nejpozději dnem 30. června 1970.

účinné od 1. 1. 1970(2) Ustanovení předchozího odstavce se týká i soudců zvolených podle ústavního zákona č. 81/1968 Sb., jímž se přechodně upravují některé otázky voleb soudců, ve znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb.

účinné od 1. 1. 1970(3) Dokud nebudou ustaveny Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, Nejvyšší soud České socialistické republiky a Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, vykonává jejich působnost dosavadní Nejvyšší soud.

§ 5

účinné od 1. 1. 1970Zrušuje se ústavní zákon č. 81/1968 Sb. ve znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb.

§ 6