Zákon o důchodovém pojištění

§ 37 (1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, nenáleží a) v období dvou let po vzniku nároku náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na tento důchod v těch kalendářních měsících základě pracovněprávního vztahu, v nichž 1. příjem z výdělečné činnosti, s výjimkou samostatné výdělečné činnosti, přesáhl dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu,22) k prvnímu dni kalendářního měsíce výkonu této činnosti; příjmem se zde rozumí též dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem, 2. poživatel starobního důchodu je výdělečně činný v cizině, a to i po část měsíce, nebo b) v období dvou let po vzniku nároku na jen pokud tento důchod vztah byl sjednán na dobu určitou, pokud poživatel starobního důchodu vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy nejdéle však na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu dobu jednoho roku, který je vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, ke dni 1 lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat. ledna příslušného kalendářního roku. (2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 5. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let. (4) Období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na starobní důchod; tímto obdobím se přitom rozumí 24 kalendářních měsíců. K příjmu z výdělečné činnosti [odstavec 1 písm. a) bod 1] dosaženému v kalendářním měsíci, do něhož spadá den, od něhož se přiznává starobní důchod, se nepřihlíží, je-li tato činnost ukončena před tímto dnem. Ke mzdovým nárokům podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se přihlíží v kalendářním měsíci, v němž byly vyplaceny, pokud trvá pracovněprávní vztah, z něhož tyto nároky vznikly. (5) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, lze-li jej podle zvláštních předpisů na tuto dobu sjednat; ustanovení odstavce 1 není přitom dotčeno.