§ 2
změněno 20. 10. 2008 zákonem 384/2008 Sb.
§ 2 Definice základních pojmů (1) Za neslyšící se pro účely tohoto zákona považují osoby, které ohluchly neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž velikost rozsah a charakter sluchové vady sluchového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. (2) Za hluchoslepé se pro účely tohoto zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a dále osoby později ohluchlé doby vzniku, u nichž rozsah a nedoslýchavé charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, které samy považují znakovou řeč za primární formu své komunikace nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí.