Platné znění

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel, ve znění pozdějších předpisů

9.1.2.2.2Označení únikového východu nebo návod na otevření únikového východu v autobusu chybí nebo je nečitelný.B
9.1.2.3
Chybí kladívko k rozbití skla únikového okna autobusu		9.1.2.3V blízkosti únikového okna autobusu není k dispozici zařízení nebo nástroj pro jeho rozbití.A
9.1.2.4
Únikové východy autobusu nejsou v souladu s požadavky		9.1.2.4.1Počet, druh, rozměr, umístění nebo provedení (materiál) únikových východů (úniková okna odhoditelná / závěsná, únikové poklopy střešní / podlahové) neodpovídá kategorii a třídě autobusu.B
9.1.2.4.2Neschválená úprava únikového okna autobusu (např. nalepení reklamní fólie), vyjma použití schválené folie pro úniková okna, opatřené povinným štítkem s předepsanými údaji (označení výrobce, typ výrobku, schvalovací číslo ATEST 8 SD XXXX a text „URČENO NA ÚNIKOVÁ OKNA“).B
9.1.2.4.3Dodatečná úprava vnitřních/vnějších prostorů autobusu, která brání použití některého únikového východu nebo brání požadovanému přístupu k takovému východu.B
9.1.2.4.4Montáž schválené fólie na úniková okna autobusu neodpovídá požadavkům.B
9.2 Systém odmrazování a odmlžování čelního skla autobusu
9.2Systém odmrazování a odmlžování čelního skla autobusuVizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.2.1
Odmlžování čelního skla autobusu nefunguje nebo nefunguje správně		9.2.1.1Ovladačem systému odmlžování čelního skla autobusu nelze měnit výkon odmlžování (např. otáčky ventilátoru).A
9.2.1.2Systém odmlžování čelního skla autobusu nefunguje nebo systém odmlžování není zjevně dostatečně účinný (netěsnost vzduchového potrubí apod.).B
9.2.2
Systémem odmrazování a odmlžování autobusu se dostávají do prostoru pro řidiče nebo do prostoru pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů		9.2.2.1Nevyhovujícím stavem systému odmrazování nebo odmlžování čelního skla autobusu (např. netěsnost nebo nadměrná koroze potrubí) hrozí nebezpečí pronikání emisí jedovatých či výfukových plynů do prostoru pro řidiče nebo pro cestující.B
9.2.2.2Systémem odmlžování nebo odmrazování čelního skla autobusu se dostávají do prostoru pro cestující emise výfukových nebo jiných jedovatých plynů.C
9.2.3
Odmrazování čelního skla autobusu nefunguje nebo nefunguje správně		9.2.3Systém odmrazování čelního skla autobusu nefunguje nebo systém odmrazování není zjevně dostatečně účinný (netěsnost vzduchového potrubí apod.).B
9.3 Systém větrání a vytápění autobusu
9.3Systém větrání a vytápění autobusuVizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.3.1
Vadná funkce systému větrání a vytápění v autobusu		9.3.1.1Systém větrání nebo klimatizace v autobusu, je-li namontována, není funkční nebo nelze plynule regulovat intenzitu větrání / chlazení (např. nad sedadlem).A
9.3.1.2V autobusu zjevně nefunguje systém vytápění nebo je vytápění zjevně nedostatečné nebo nelze teplotu vytápění plynule regulovat.B
9.3.1.3Některá část zařízení vytápění prostoru pro cestující chybí (např. kryt) nebo je nevhodně vedená nebo je poškozená natolik, že může způsobit cestujícím v autobusu popáleniny.B
9.3.2
Systémem větrání a vytápění v autobusu se dostávají do prostoru pro řidiče nebo pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů		9.3.2.1Nevyhovujícím stavem systému větrání nebo vytápění autobusu (např. netěsnost nebo nadměrná koroze vzduchového potrubí / výměníku) hrozí nebezpečí pronikání emisí jedovatých či výfukových plynů do prostoru pro řidiče nebo pro cestující.B
9.3.2.2Systémem větrání nebo vytápění autobusu se dostávají do prostoru pro řidiče nebo pro cestující emise jedovatých či výfukových plynů.C
9.4 Sedadla v autobusu
9.4.1Sedadla pro cestující v autobusu (včetně sedadel doprovodu)Vizuální kontrola.
9.4.1.1
Některé sedadlo pro cestující v autobusu je poškozené nebo není bezpečné		9.4.1.1.2Konstrukce sedadla pro cestující v autobusu je poškozená nebo nadměrně opotřebená (sedák / opěradlo), prasklá, deformovaná nebo neúplná nebo poškození sedadla může způsobit zranění přepravované osoby.B
9.4.1.2
Některé sedadlo pro cestující v autobusu je uvolněné nebo ukotvení sedadla není spolehlivé		9.4.1.2Některý spojovací prvek ukotvení sedadla pro cestující v autobusu je uvolněný, prasklý nebo chybí nebo způsob ukotvení sedadla neodpovídá požadavkům (např. mimo kotevní úchyty) nebo kotevní úchyt (včetně okolí) je nadměrně zkorodovaný a tato závada ovlivňuje spolehlivost ukotvení sedadla.B
9.4.1.3
Systém seřízení nebo posouvání sedadla pro cestující v autobusu je vadný nebo nelze sedadlo aretovat spolehlivě v požadované poloze		9.4.1.3.1Větší vůle než montážní v systému posouvání / seřízení sedadla pro cestující v autobusu (např. boční, úhlové), ovlivňující mechanické vlastnosti sedadla (vůle / tuhost).A
9.4.1.3.2Systém seřízení nebo posouvání sedadla pro cestující v autobusu je vadný nebo nelze sedadlo aretovat spolehlivě v požadované poloze nebo se sedadlo po sklopení samočinně nezablokuje v obvyklé poloze.B
9.4.1.4
Sedadla pro cestující v autobusu nejsou v souladu s požadavky		9.4.1.4.1Počet sedadel pro cestující v autobusu, nestanoví-li výrobce jinak, neodpovídá počtu (chybí / překračuje počet sedadel / kotevních úchytů) uvedeném v dokumentaci vozidla nebo typ sedadla (provedení) neodpovídá požadavkům homologace nebo neodpovídá požadavkům typu vozidla.B
9.4.1.4.2Předepsaný minimální volný prostor pro sedícího cestujícího v autobusu nebo volný prostor nad místem sedění je zjevně snížen (např. dodatečnou úpravou).B
9.4.1.4.3Sedadla pro cestující blokují nouzový východ autobusu.B
9.4.2Prostor pro řidiče autobusu (další požadavky)Vizuální kontrola.
9.4.2.1
Sluneční clona nebo antireflexní ochrana proti oslnění řidiče autobusu je vadná nebo neodpovídá požadavkům		9.4.2.1.2Sluneční clona v autobusu nelze spolehlivě aretovat v nastavené poloze nebo sluneční clona / antireflexní ochrana proti oslnění řidiče chybí nebo je v tak zhoršeném stavu, že neplní svoji funkci nebo neodpovídá požadavkům (např. rozměr).B
9.4.2.2
Ochrana řidiče autobusu je nespolehlivá nebo neodpovídá požadavkům		9.4.2.2.1Prostor řidiče autobusu, je-li opatřen zábranou (dvířky), nelze spolehlivě zajistit v zavřené poloze.B
9.4.2.2.2Prostor řidiče autobusu, je-li vyžadováno, není dostatečně chráněn před cestujícími nebo předměty (např. zavazadly) a hrozí nebezpečí zranění řidiče nebo prostor řidiče neodpovídá požadavkům.B
9.5 Vnitřní osvětlení a navigační zařízení autobusu
9.5Vnitřní osvětlení a navigační zařízení autobusuVizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.5.1
Vnitřní osvětlení a navigační zařízení autobusu je vadné nebo neodpovídá požadavkům		9.5.1.1Některá svítilna vnitřního osvětlení stanovených prostorů autobusu nesvítí, ale tato závada neohrožuje bezpečnost přepravy cestujících.A
9.5.1.2Některé svítilny vnitřního osvětlení stanovených prostorů autobusu nesvítí nebo jsou poškozeny / a natolik (ostré hrany), že tato závada ohrožuje bezpečnost přepravy cestujících.B
9.5.1.3Některý stanovený prostor autobusu, je-li osvětlení vyžadováno (např. schody, východy, prostor pro cestující, toalety, vnitřní označení a vnitřní ovladače východů, překážky v prostoru autobusu) není osvětlen předepsaným umělým vnitřním osvětlením, nebo způsob osvětlení neodpovídá požadavkům.B
9.6 Uličky, plochy pro stojící cestující, přihrádky pro zavazadla v autobusu
9.6Uličky, plochy pro stojící cestující, přihrádky pro zavazadla v autobusuVizuální kontrola.
9.6.1
Podlaha v autobusu je vadná nebo nespolehlivá		9.6.1.1Povrch podlahy autobusu nezajišťuje bezpečný pohyb cestujících a může zapříčinit jejich zranění (např. povrch nadměrně opotřebený, potrhaný, vyboulený).B
9.6.1.2Některý poklop v podlaze autobusu není dostatečně upevněn nebo zajištěn proti otevření nebo některá jeho část nadměrně vyčnívá nad úroveň podlahy a může zapříčinit zranění cestujících.B
9.6.1.3Podlaha autobusu je v natolik zhoršeném stavu (např. nadměrná koroze, praskliny nebo nespolehlivě uchycené poklopy nebo poklop chybí), že je bezprostředně ohrožena bezpečnost přepravovaných osob.C
9.6.2
V autobusu vadné zábradlí nebo madla		9.6.2.1Některá madla (zábradlí) nebo držadla (poutka) v autobusu jsou uvolněná, ale tato závada neohrožuje zdraví a bezpečnost přepravovaných osob.A
9.6.2.2Madla (zábradlí) a držadla (poutka) v autobusu jsou na svém povrchu natolik poškozena, že mohou způsobit zranění přepravovaných osob nebo jsou prasklá nebo nespolehlivě uchycená, že neplní svoji funkci nebo ohrožují bezpečnost přepravovaných osob.B
9.6.3
Přihrádky pro zavazadla v autobusu jsou uvolněné nebo poškozené tak, že může dojít k vypadnutí zavazadel		9.6.3.1Přihrádka pro zavazadla v autobusu je uvolněná, ale tato závada neovlivňuje její funkci (bezpečnou přepravu zavazadel).A
9.6.3.2Přihrádka pro zavazadla v autobusu je uvolněná nebo poškozená natolik, že je ohrožena její funkce (nebezpečí vypadnutí zavazadel na cestující během jízdy).B
9.6.3.3Prostor pro zavazadla v autobusu nelze bezpečně uzavřít, nebezpečí vypadnutí zavazadel.B
9.6.4
Uličky nebo plochy pro stojící cestující nebo přihrádky pro zavazadla v autobusu nejsou v souladu s požadavky		9.6.4.1Rozměry (minimální šířka, maximální sklon) nebo povrchová úprava podlahy uličky autobusu není v souladu s požadavky (např. po dodatečné úpravě).B
9.6.4.2Provedení, povrchová úprava nebo způsob montáže madel (zábradlí) nebo držadel v autobusu není v souladu s požadavky (např. po dodatečné úpravě) nebo některá předepsaná madla (zábradlí) nebo držadla (poutka) chybí.B
9.6.4.3Provedení prostoru pro zavazadla v autobusu není v souladu s požadavky (např. po dodatečné úpravě) a hrozí nebezpečí vypadnutí zavazadel.B
9.7 Schody v autobusu
9.7Schody v autobusuVizuální kontrola a zkouška činnosti
9.7.1
Schody v autobusu jsou vadné nebo nejsou bezpečné		9.7.1.1Nášlapná plocha schodů autobusu nezajišťuje bezpečný pohyb cestujících a může zapříčinit jejich zranění (např. povrch nadměrně opotřebený, potrhaný, vyboulený).B
9.7.1.2Nášlapná plocha schodů autobusu je v natolik zhoršeném stavu, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost osob.C
9.7.2
Zasouvatelné schody v autobusu nefungují správně		9.7.2Zasouvatelné schody autobusu nelze vysunout / zasunout nebo signalizace funkce u řidiče, je-li vyžadována, není funkční nebo chybí.B
9.7.3
Schody v autobusu nejsou v souladu s požadavky		9.7.3.1Rozměry, tvar, sklon nebo povrch schodů autobusu nejsou v souladu s požadavky.B
9.7.3.2Pohyb zasouvatelných schodů autobusu nebo porušení předepsaných požadavků pro zasouvatelné schody může způsobit zranění osob.B
9.8 Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusu
9.8Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusuVizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.8.1
Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusu je vadný nebo neodpovídá požadavkům		9.8.1.1Některý prostředek (tlačítko) pro komunikaci mezi řidičem autobusu a prostorem pro cestující nebo odpočinkovým prostorem pro druhého řidiče, je-li vyžadován, nefunguje nebo chybí.A
9.8.1.2Systém vnitřní komunikace s cestujícími autobusu, je-li vyžadován, chybí nebo není funkční nebo neodpovídá požadavkům.B
9.9 Nápisy a upozornění (piktogramy) v autobusu
9.9Nápisy a upozornění (piktogramy) v autobusuVizuální kontrola.
9.9.1
Nápisy nebo piktogramy v autobusu jsou poškozené nebo chybné nebo nečitelné nebo chybí		9.9.1.1Vnitřní označení autobusu předepsanými nápisy nebo piktogramy je poškozené, ale čitelné.A
9.9.1.2Vnitřní označení autobusu předepsanými nápisy nebo piktogramy chybí nebo je poškozené tak, že nápisy nebo piktogramy jsou nečitelné.B
9.9.2
Nápisy a upozornění (piktogramy) v autobusu nejsou v souladu s požadavky		9.9.2Předepsaná minimální velikost číslic nebo písmen nebo provedení piktogramů pro vnitřní označení autobusů není v souladu s požadavky.A
9.10 Požadavky týkající se dopravy dětí v autobusu
9.10.1Požadavky na dveře autobusu, určeného pro přepravu dětíVizuální kontrola.
9.10.1.1
Ochrana dveří v autobusu určeném pro přepravu dětí není v souladu s požadavky		9.10.1.1U speciálně konstruovaných autobusů na přepravu dětí (školáků), konstrukce nebo systém ovládání provozních dveří neodpovídá požadavkům.B
9.10.2Signalizační a speciální vybavení v autobusu určeném pro přepravu dětíVizuální kontrola.
9.10.2.1
Signalizační nebo speciální vybavení v autobusu pro přepravu dětí chybí nebo není v souladu s požadavky		9.10.2.1U speciálně konstruovaných autobusů na přepravu dětí (školáků), signalizační nebo speciální vybavení chybí nebo není v souladu s požadavky.A
9.11 Požadavky týkající se dopravy cestujících se sníženou pohyblivostí v autobusu
9.11.1Rampy, zdviže a dveře vztahující se k dopravě cestujících se sníženou pohyblivostí v autobusuVizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.11.1.1
Některá rampa, zdviž nebo dveře autobusu určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, nejsou funkční		9.11.1.1.1Dveře autobusu pro přístup invalidních vozíků, jsou-li vyžadovány, neumožňují snadný přístup nebo nejsou vybaveny rampou nebo zdviží.B
9.11.1.1.2Zdviž nebo rampa autobusu není funkční nebo nefunguje v celém rozsahu nebo ji nelze spolehlivě zajistit v přepravní poloze.B
9.11.1.1.3Při použití zdviže autobusu se neuvede samočinně v činnost zařízení bránící nechtěnému pohybu invalidního vozíku.B
9.11.1.2
Některá rampa, zdviž nebo dveře autobusu určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, je ve zhoršeném stavu nebo může způsobit zranění cestujících		9.11.1.2.1Předepsané označení zdviže / rampy autobusu nebo směru pohybu invalidního vozíku, je-li vyžadováno, chybí nebo je nadměrně poškozené.B
9.11.1.2.2Dveře, podlaha nebo zařízení zdviže / rampy autobusu je opotřebované, nadměrně zkorodované, popraskané nebo poškozené tak, že může způsobit zranění nebo překáží v pohybu cestujícím.B
9.11.1.3
Ovládání rampy nebo zdviže, určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, nefunguje nebo nefunguje správně		9.11.1.3.1Ovládání zdviže / rampy autobusu, které jsou poháněné servomotorem, není funkční.B
9.11.1.3.2Zařízení pro ručně ovládanou zdviž invalidního vozíku v autobusu nefunguje nebo zjevně nefunguje správně.B
9.11.1.4
Kontrolka nebo zvuková signalizace upozorňující řidiče autobusu na používání rampy nebo zdviže cestujícími se sníženou pohyblivostí, nefunguje nebo chybí		9.11.1.4.1Kontrolka, upozorňující řidiče autobusu na vysunutou nebo spuštěnou polohu zařízení pro nastupování (zdviž, rampa), nefunguje nebo chybí.B
9.11.1.4.2Optická a zvuková signalizace vysunutí a zasunutí rampy v prostoru dveří autobusu, je-li vyžadována, nefunguje nebo chybí.B
9.11.1.5
Rampa, zdviž nebo dveře autobusu určené pro nastupování a vystupování cestujících se sníženou pohyblivostí, neodpovídají požadavkům		9.11.1.5.1Dveře autobusu pro přístup invalidních vozíků, jsou-li vyžadovány, nejsou v souladu s požadavky.B
9.11.1.5.2Zdviž / rampa pro přístup invalidních vozíků do autobusu nebo způsob jejich ovládání není v souladu s požadavky.B
9.11.2Upevnění vozíků pro invalidy v autobusuVizuální kontrola a zkouška činnosti.
9.11.2.1
Zádržný systém pro uchycení invalidního vozíku v autobusu není funkční		9.11.2.1U zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu, vybaveného samonavíjecím pásem, samonavíjecí zařízení nenavíjí nebo nenavíjí správně nebo blokovací zařízení neblokuje.B
9.11.2.2
Zádržný systém pro uchycení invalidního vozíku v autobusu je poškozený nebo není spolehlivý		9.11.2.2.2Popruh zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu poškozen tak, že je narušena jeho pevnost (naříznutý, prodřený, roztřepený apod.).B
9.11.2.2.3Některá tuhá část zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu má na svém povrchu ostré hrany, které mohou třením způsobit opotřebení nebo porušení popruhu nebo způsobit zranění osob nebo některá tuhá část soupravy pásu vykazuje známky poškození nebo koroze, která ohrožuje správnou funkci zařízení.B
9.11.2.2.4Některá část připevňovacího kování zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu je uvolněná nebo poškozená tak, že ukotvení zádržného systému uchycení invalidního vozíku není spolehlivé.B
9.11.2.2.6Konstrukce opěradla / opory pro přepravu invalidního vozíku orientovaného směrem vzad je poškozená natolik, že opěradlo / opora neplní svoji funkci nebo může způsobit zranění ostatních přepravovaných osob (ostré hrany).B
9.11.2.3
Spony zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu nelze spolehlivě zapnout nebo rozepnout		9.11.2.3Spony zádržného systému pro uchycení invalidního vozíku v autobusu nelze spolehlivě zapnout nebo rozepnout.B
9.11.2.4
Prostor, určený pro přepravu invalidního vozíku v autobusu, není v souladu s požadavky		9.11.2.4.1Prostor určený pro přepravu invalidního vozíku v autobusu neodpovídá požadavkům nebo není vybaven předepsaným typem zádržného systému.B
9.11.2.4.2Autobus, který je určen pro přepravu invalidního vozíku, není opatřen předepsaným označením.A
9.11.3Signalizační a speciální vybavení autobusu, vztahující se k dopravě cestujících se sníženou pohyblivostíVizuální kontrola.
9.11.3.1
Dorozumívací zařízení nebo speciální vybavení určené pro cestující se sníženou pohyblivostí, chybí nebo není v souladu s požadavky		9.11.3.1Dorozumívací zařízení pro osoby se sníženou pohyblivostí, je-li vyžadováno, nefunguje, nebo chybí nebo její provedení nebo umístění v autobusu není v souladu s požadavky.B
9.12 Jiné speciální vybavení autobusu
9.12.1Zařízení pro přípravu jídla v autobusuVizuální kontrola.
9.12.1.1
Zařízení pro přípravu jídla v autobusu není v souladu s požadavky		9.12.1.1Montáž zařízení pro výrobu horkých nápojů nebo kuchyňské zařízení v autobusu nesplňuje požadavky bezpečnosti.B
9.12.1.2
Zařízení pro přípravu jídla v autobusu je poškozené do takové míry, že by bylo jeho používání nebezpečné		9.12.1.2Zařízení pro přípravu jídla v autobusu je zjevně poškozené do takové míry, že by bylo jeho používání nebezpečné.B
9.12.2Sanitární zařízení v autobusuVizuální kontrola.
9.12.2
Sanitární zařízení v autobusu je poškozené a může způsobit zranění nebo není v souladu s požadavky		9.12.2.1Sanitární zařízení v autobusu není v souladu s požadavky.A
9.12.2.2Sanitární zařízení v autobusu je poškozené a může způsobit zranění.B
9.12.3Jiné zařízení namontované v autobusu (např. audiovizuální systémy)Vizuální kontrola.
9.12.3 Dodatečně namontované zařízení v autobusu není v souladu s požadavky nebo porušuje požadavky na bezpečnost9.12.3.1Audiovizuální systémy pro cestující, nejsou umístěny mimo zorné pole řidiče, nebo jejich provedení nebo umístění porušuje požadavky na bezpečnost (ostré hrany) nebo minimální výšku nad sedadlem.B
9.12.3.2Dodatečná montáž zařízení (výbavy) v autobusu není v souladu s požadavky, ale není ohrožena bezpečnost jízdy ani bezpečnost cestujících.A
9.12.3.3Dodatečně namontované zařízení (výbava) v autobusu porušuje požadavky na bezpečnost.B
  • Poznámky:
    1. - "Homologované zařízení" - zde znamená systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek homologovaný podle příslušného předpisu EHK nebo schválený podle příslušné směrnice nebo nařízení EHS/ES/EU.
    2. - "Požadavky" - zde znamená požadavky na schválení vozidla k datu první registrace nebo prvního uvedení do provozu a také povinnosti dodatečného vybavení podle příslušných právních předpisů. Věta první také platí pro systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vozidla.
    3. - "Vizuální kontrola" - zde znamená zejména prohlédnutí kontrolovaných položek a v případě potřeby také fyzické prověření jejich ovládání, posouzení hluku nebo užití jiného vhodného prostředku kontroly bez použití technických zařízení.
    4. - " Nebezpečná úprava" - zde znamená úprava, které má nepříznivý vliv na bezpečnost vozidla v provozu na pozemních komunikacích anebo negativní vliv na životní prostředí.
    5. - "Identifikace vozidla" - zde znamená činnost, při níž stanice technické kontroly přezkoumává soulad identifikačních údajů s předloženou dokumentací k vozidlu, kterou je zejména osvědčení o registraci vozidla, technický průkaz, výpis technických údajů k vozidlu vydaný akreditovaným zástupcem nebo pověřenou zkušebnou, COC list nebo jiný na roveň postavený dokument. Soulad provedení identifikátorů na vozidle se porovnává se schválenou databází.
    6. - "Identifikační údaj" - zde znamená zejména identifikační číslo vozidla (VIN) a povinný štítek výrobce. Pro identifikaci vozidla je možné použít i další údaje přidělené vozidlu zpravidla výrobcem vozidla nebo registračním místem: číslo motoru, je-li jím vozidlo vybaveno a je-li uvedeno v dokladech k vozidlu, registrační značku a provedení vozidla nebo jiné podobné údaje, podle nichž lze určit jedinečnost vozidla.
    7. - „DOT“ je označení úřadu upravující předpisy v dopravě v USA (Department of Transport U.S.), kterým jsou označovány systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které odpovídají požadavkům tohoto úřadu.
    8. - U vozidel se zážehovými a vznětovými motory s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem, které má zapsanou v technickém průkaze historickou původnost, se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla.
    9. - U vozidla poháněného motorem mazaným směsí paliva s mazivem (dvoutaktní motory) se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla, a kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla.

    PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY

    PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY
    Brzdný účinek vozidel kategorie M, N a O (provozního brzdění)
    Datum schválení typu od:Kategorie vozidlaMinimálních hodnota
    poměrného brzdného účinku Z (%)    		Max. ovládací síla na
    pedál (N)
    1. 1. 1972M159490
    M2, M351685
    N, O45685
    1. 7. 1995M159490
    N151685
    M2, M3, N2 a N351685
    O 1)45 / 51 2)3)
  • 1) Vozidlo kategorie O1 je-li vybaveno brzdovým systémem.
  • 2) První hodnota platí pro návěsy, druhá pro přívěsy.
  • 3) U poloprůběžného nebo průběžného systému s pneumatickým ovládáním nesmí při zkoušce tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí přesáhnout 700 kPa a v ovládací větvi spojení:
    1. a) v pneumatické ovládací větvi nesmí tlak přesáhnout 650 kPa,
    2. b) v elektrické ovládací větvi nesmí přesáhnout digitální požadovanou hodnotu odpovídající 650 kPa.

    U vozidel kategorie O2 s nájezdovým nebo elektrickým brzdovým systémem se použijí odpovídající vstupní hodnoty dané zkušební metodikou.

    PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY
    Brzdný účinek traktorů (provozního brzdění)
    „a“ = střední plné zpomalení stanovené
    „ dm “7) = a
    Konstrukční rychlost traktoruStřední plné zpomaleníMax. ovládací síla na pedál
    do 30 km/h a schválení typu
    před 1. 3. 1998 4)    		a = 2,4 m/s2600 N
    do 40 km/h a schválení typu po 1. 3. 1998 5)a = 4,5 m/s2600 N
    nad 40 km/h 6)a = 5,0 m/s2600 N
    do 30 km/h 7)a = 3,55 m/s2600 N
    400 N (ruční)
    nad 30 km/h 7)a = 5,0 m/s2600 N
    400 N (ruční)
  • 4) Směrnice rady 76/432/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů, příloha č. II odst. 2.1.1.1.
  • 5) Směrnice komise 96/63/ES, kterou se mění směrnice Rady76/432/EHS, týkající se brzdových zařízení kolových traktorů stanovila vzorec Smax ≤ 0,15 V + (V2/116), kdy z hodnoty 116 vychází střední plné zpomalení 4,5 m/s2.
  • 6) Traktory s maximální konstrukční rychlostí nad 40 km/h se posuzují z hlediska brzdového systému podle předpisu EHK č. 13 jako vozidlo odpovídající kategorie N, nevztahuje se na vozidla, která byla schválena před platností nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel, v platném znění.
  • 7) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel, v platném znění.“.
    1. 27. V příloze č. 2 se na konci doplňuje text:

      „(9) Technická prohlídka historického vozidla

      1. - žádost o provedení testování historického vozidla, kde je potvrzena historická původnost, a u registrovaného vozidla v registru historických vozidel dále
      2. - průkaz historického vozidla, včetně jeho příloh, které tvoří nedílnou součást průkazu historického vozidla, je-li vydán,
      3. - osvědčení o registraci vozidla,
      4. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
    1. 28. Příloha č. 2 zní:
      „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Doklady předkládané k provedení technické prohlídky

      (1) Pravidelná technická prohlídka

      1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
      2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      4. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

      (2) Technická prohlídka silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí zahrnuje kontrolu plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou9)

      1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
      2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      4. - protokol o pravidelné technické prohlídce, pokud již byla provedena (nevztahuje se na vozidla nová, prvně uváděná do provozu),
      5. - doklad o provedených prvních nebo periodických zkouškách pevné nebo výměnné nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací. Zpravidla sestává ze dvou částí, a to zprávy o provedené zkoušce (např. inspekční zprávy) a návazného osvědčení (inspekčního certifikátu) o shodě s platnými požadavky dohody ADR. Jedná-li se o cisternu, musí být v certifikátu vydaném po 31. prosinci 2002 uveden vždy kód cisterny a případně zvláštní ustanovení, která tato cisterna splňuje,
      6. - doklad o zkoušce těsnosti nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací (pokud ho podle předchozího certifikátu nástavba již má mít),
      7. - osvědčení ADR, pokud již bylo dříve vozidlu vydáno.

      (3) Technická prohlídka za účelem schválení technické způsobilosti silničního vozidla

      1. a) v případě jednotlivě dovezeného vozidla
        1. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
        2. - doklad o registraci vozidla v cizím státě nebo jiný, jemu odpovídající doklad,
      1. b) v případě jednotlivě vyrobeného vozidla:
        1. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
        2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
        3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
        4. - doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud jsou stanoveny,
      1. c) v případě přestavby vozidla:
        1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
        2. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
        3. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
        4. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
        5. - doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud tyto jsou stanoveny.

      (4) Technická prohlídka prováděná za účelem zápisu silničního vozidla do registru vozidel

      1. - doklad o technické způsobilosti vozidla,
      2. - prohlášení o shodě nebyl-li vydán technický průkaz,
      3. - osvědčení o registraci vozidla vydaný jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto vozidla,
      4. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      5. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

      (5) Technická prohlídka na žádost

      1. - pouze ty doklady, které mají vztah k požadovanému rozsahu (plný, částečný, částečný v rozsahu evidenční kontroly) technické prohlídky.

      (6) Opakovaná technická prohlídka

      1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu, nebo potvrzení o jeho zadržení,
      2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      4. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
      5. - protokol o předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, pokud byla tato prohlídka provedena.

      (7) Evidenční kontrola

      1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
      2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
      3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

      (8) Technická prohlídka prováděná v rámci technické silniční kontroly podle zákona o silničním provozu

      1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
      2. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

      (9) Technická prohlídka historického vozidla

      1. - žádost o provedení testování historického vozidla, kde je potvrzena historická původnost, a u registrovaného vozidla v registru historických vozidel dále
      2. - průkaz historického vozidla, včetně jeho příloh, které tvoří nedílnou součást průkazu historického vozidla, je-li vydán,
      3. - osvědčení o registraci vozidla,
      4. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
    1. 29. Příloha č. 4 zní:
      „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Vzor protokolů o technické prohlídce

      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek“.
    1. 30. Příloha č. 5 zní:
      „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Vzor záznamníku závad

      Obrázek“.
    1. 31. V příloze č. 7 se bod 17 zrušuje.

      Dosavadní body 18 až 25 se označují jako body 17 až 24.

    1. 32. V příloze č. 7 bodu 17 podbodu 2 se v tabulce na řádku „Stav počítadla ujeté vzdálenosti“ ve sloupci „ISO 15031-5 (SAE J1979)“ text „n/a“ nahrazuje textem „Mód 01h, PID A6h“ a dále na stejném řádku ve sloupci „ISO 27145 DoCAN (WWH-OBD)“ se text „n/a“ nahrazuje textem „Služba 22h, OBDDID F4A6h“.
    2. 33. V příloze č. 7 se na konci bodu 19 slova „Lhůta kalibrace: 1/2 roku“ zrušují.
    3. 34. V příloze č. 7 bodech 21, 23 a 24 se slova „Lhůta kalibrace: 1 rok“ zrušují.
    4. 35. V příloze č. 10 příloha A zní:
      „Příloha A k Metrologickému řádu STK

      Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)

      PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)
      Poř. č.Název měřidlaKategorie měřidla*)Lhůta kalibrace (ověření) v měsících
      1Tlakoměr deformačníPM12
      2Hustič pneumatikPM /SM**)12
      3Válcová zkušebna brzdPM12
      4Zařízení na kontrolu geometriePM12
      5Přístroj na kontrolu seřízení světlometůPM12
      6Indikátor házivosti kolPM12
      7DecelerometrPM12
      8Detektor uhlovodíkových plynůPM12
      9Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidelPM12
      10Zařízení na měření prostupu světlaPM12
      11Časoměrné zařízeníPM12
      12Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatikPM12
      13VáhyPM12
      14HUD adaptérPM12
      15HlukoměrPM12
      16Přístroj na měření otáček motoruPM12
      17Přístroj na měření teploty motoruPM12
      18Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor)PM12
      19Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr)PM12
      20Přístroj na zjišťování těsnosti plynového zařízeníPM12
    5. *) PM – pracovní měřidlo nestanovené (pracovní měřidlo)
    6. SM – pracovní měřidlo stanovené (stanovené měřidlo)
    7. **) hustiče pneumatik uvedené do provozu po 17.8.2000“.
    1. 36. V příloze č. 10 příloze D se bod 13 zrušuje.

      Dosavadní body 14 až 20 se označující jako body 13 až 19.

    1. 37. Příloha č. 14 zní:
      „Příloha č. 14 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu

      (k § 62 odst. 3 zákona)

      Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.

      Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky.

      Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách a na stanovištích měření emisí.

      1. a) Základní kurz

        Základní kurz trvá pět týdnů a je tematicky rozdělen do 200 hodin, z toho 112 hodin pro teoretickou přípravu, 24 hodin pro měření emisí vznětových a zážehových motorů na pohon plynným palivem, 8 hodin pro odborné konzultace, 40 hodin pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 16 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností.

        Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky

        Počet hodin

        PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky
        I. Teoretická výuka112
        1.Význam silniční dopravy. Technické prohlídky vozidel.
        Národní i mezinárodní předpisy o technických podmínkách, schvalování technické způsobilosti a registrace vozidel.
        Právní rámec pro kontrolu technického stavu vozidel v provozu
        2.Zřizování, organizace a řízení stanic technické kontroly
        3.Bezpečnostní předpisy
        4.Základní technické názvosloví, opakovaní základů mechaniky, elektrotechniky a vlastností materiálů
        5.Činnost stanice technické kontroly, systém řízení jakosti, organizační struktura
        6.Informační systém technických prohlídek
        7.Metrologie ve stanici technické kontroly, technická měření, technické vybavení STK, konstrukce a vlastnosti přístrojů
        8.Vliv na chování vozidla, metodické postupy kontrol, limity a hodnocení
        9.Identifikační znaky vozidla (skupina kontrolních úkonů 0)
        10.Brzdové zařízení (skupina kontrolních úkonů 1)
        11.Řízení (skupina kontrolních úkonů 2)
        12.Výhledy (skupina kontrolních úkonů 3)
        13.Svítilny, světlomety, odrazky a elektrické zařízení (skupina kontrolních úkonů 4)
        14.Nápravy, kola, pneumatiky a zavěšení náprav (skupina kontrolních úkonů 5)
        15.Podvozek a části připevněné k podvozku (skupina kontrolních úkonů 6)
        16.Jiné vybavení (skupina kontrolních úkonů 7)
        17.Obtěžování okolí (skupina kontrolních úkonů 8)
        18.Další prohlídky vozidel k dopravě osob kategorie M2 a M3 (skupina kontrolních úkonů 9)
        19.Technický stav vozidel a bezpečnost silničního provozu
        20.Právní problematika stanice technické kontroly
        II. Měření emisí motorových vozidel24
        1.Homologační předpisy, právní předpisy upravující měření emisí vozidel
        2.Technické vybavení stanic měření emisí
        3.Emisní chování motorů, konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí
        4.Metodický postup měření emisí
        5.Limity kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, protokol o měření emisí
        6.Konstrukce a vlastnosti přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění
        7.Informační systém a systém řízení jakosti, vedení evidence
        III. Praktické provádění technických prohlídek40
        na kontrolní lince stanice technické kontroly a stanovišti měření emisí vozidel z toho 28 na kontrolní lince a 12 na stanovišti
        měření emisí)
        IV. Odborné konzultace8
        V. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška)16
        Celkem200
      1. b) Prohlubovací kurz

        Prohlubovací kurz trvá pět dnů a je tematicky rozdělen do 40 hodin, z toho 12 hodin pro teoretickou přípravu, 2 hodiny pro odborné konzultace, 6 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách 16 hodin pro oblast měření emisí a 4 hodiny pro ověření teoretických znalostí.

        Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky

        Počet hodin

        PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky
        I. Teoretická výuka12
        1.Změny v činnosti stanice technické kontroly vyvolané změnou právních předpisů
        2.Změny ve způsobu provádění technických prohlídek a hodnocení závad vozidel
        3.Příčiny protiprávního způsobu provádění technických prohlídek a jejich právní dopady na činnost kontrolního technika
        II. Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly6
        1.Praktická ukázka vzorového provedení technické prohlídky
        2.Seznámení s novými postupy při provádění technických prohlídek
        III. Odborné konzultace2
        IV. Měření emisí16
        1.Změny v homologačních předpisech, v mezinárodních a národních právních předpisech upravující měření emisí vozidel
        v provozu, v měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení
        2.Změny v metodických postupech měření emisí, limitů kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků
        měření, změny v protokolu o měření emisí
        3.Praktická ukázka změn měření emisí, předepsaného postupu pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnost práce na pracovišti
        4.Změny ve vedení evidence o provedených měřeních, v informačním systému a systému řízení jakosti
        5.Změny v konstrukci a vlastnostech přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění
        6.Změny v konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí
        7.Nesprávné postupy měření emisí zjištěné při kontrolách, příčiny protiprávního způsobu provádění měření emisí a jejich právní
        dopady na činnost kontrolního technika
        V. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečné přezkoušení)4
        Celkem40

        Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečné přezkoušení kontrolních techniků) probíhá v předem vyhlášených zkušebních termínech Ministerstvem dopravy.

      1. c) Prohlubovací kurz kontrolního technika, který je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika, které bylo omezeno pouze k měření emisí, jehož cílem je získání profesního osvědčení kontrolního technika bez omezení.

        Prohlubovací kurz je čtyřtýdenní, provádí se pro měření emisí vozidel poháněných vznětovými motory a pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory včetně vozidel s motory poháněných plynem kapalným (např. LPG, LNG, H2) nebo stlačeným plynem (např. CNG, H2), popřípadě jejich kombinace a pro provádění technických prohlídek vozidel. Je tematicky rozdělen do 160 vyučovacích hodin, z toho 88 hodin pro teoretickou přípravu, 16 hodin pro měření emisí vznětových a zážehových motorů a motorů na pohon plynným palivem, 32 hodin pro praktický výcvik na kontrolních linkách, 8 hodiny pro odborné konzultace, a 16 hodin pro ověření praktických dovedností.

        Učební osnova prohlubovacího kurzu

        Počet hodin

        PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu
        I. Teoretická výuka88
        1.Význam silniční dopravy. Technické prohlídky vozidel.
        Národní i mezinárodní předpisy o technických podmínkách, schvalování technické způsobilosti a registrace vozidel.
        Právní rámec pro kontrolu technického stavu vozidel v provozu
        2.Zřizování, organizace a řízení stanic technické kontroly
        3.Bezpečnostní předpisy
        4.Základní technické názvosloví, opakovaní základů mechaniky, elektrotechniky a vlastností materiálů
        5.Činnost stanice technické kontroly, systém řízení jakosti, organizační struktura
        6.Informační systém technických prohlídek
        7.Metrologie ve stanici technické kontroly, technická měření, technické vybavení STK, konstrukce a vlastnosti přístrojů
        8.Vliv na chování vozidla, metodické postupy kontrol, limity a hodnocení
        9.Identifikační znaky vozidla (skupina kontrolních úkonů 0)
        10.Brzdové zařízení (skupina kontrolních úkonů 1)
        11.Řízení (skupina kontrolních úkonů 2)
        12.Výhledy (skupina kontrolních úkonů 3)
        13.Svítilny, světlomety, odrazky a elektrické zařízení (skupina kontrolních úkonů 4)
        14.Nápravy, kola, pneumatiky a zavěšení náprav (skupina kontrolních úkonů 5)
        15.Podvozek a části připevněné k podvozku (skupina kontrolních úkonů 6)
        16.Jiné vybavení (skupina kontrolních úkonů 7)
        17.Obtěžování okolí (skupina kontrolních úkonů 8)
        18.Další prohlídky vozidel k dopravě osob kategorie M2 a M3 (skupina kontrolních úkonů 9)
        19.Technický stav vozidel a bezpečnost silničního provozu
        20.Právní problematika stanice technické kontroly
        II. Měření emisí16
        1.Změny v homologačních předpisech, v mezinárodních a národních právních předpisech upravující měření emisí vozidel v
        provozu, v měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení
        2.Změny v metodických postupech měření emisí, limitů kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků
        měření, změny v protokolu o měření emisí
        3.Praktická ukázka změn měření emisí, předepsaného postupu pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnost práce na pracovišti
        4.Změny ve vedení evidence o provedených měřeních, v informačním systému technických prohlídek a systému řízení jakosti
        5.Změny v konstrukci a vlastnostech přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění
        6.Změny v konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí
        7.Nesprávné postupy měření emisí zjištěné při kontrolách
        III. Praktické provádění technických prohlídek na kontrolní lince32
        IV. Odborné konzultace8
        V. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška)16
        Celkem160
        “.
    1. 38. Příloha č. 15 zní:
      „Příloha č. 15 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 zákona)

      1. a) Zkouška v základním kurzu

        (1) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění technických prohlídek, kontrole a hodnocení technického stavu vozidla a metrologického zabezpečení ve stanici technické kontroly, jakož i schopnost jejich uplatnění při technické prohlídce.

        (2) Cílem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Cílem závěrečné zkoušky je dále formou praktické a ústní zkoušky prověřit technické znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením zejména na správnost a vyhodnocení měření a praktické provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení zjišťovaného technického stavu vozidla.

        (3) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (5) Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.

        (6) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu. V případě postupu podle odstavce 4 písm. b) i jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.

        (7) Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Opakovat závěrečnou zkoušku může účastník nejvýše dvakrát. Žádost o opakování závěrečné zkoušky může vždy podat nejdříve 1 měsíc po ukončení předchozí závěrečné nebo opakované závěrečné zkoušky a však opakovanou zkoušku musí vykonat nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (8) Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl ve všech dílčích zkouškách (z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí), vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 18.

      1. b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu podle písm. b) přílohy č. 14 této vyhlášky

        (1) Absolvent základního kurzu, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odborné způsobilosti kontrolního technika k provádění technických prohlídek. K prohlubovacímu kurzu a k závěrečnému přezkoušení prohlubovacího kurzu bude připuštěn kontrolní technik, který se prokáže osvědčením kontrolního technika v souladu s ustanovením § 61 zákona.

        (2) Cílem závěrečného přezkoušení v prohlubovacím kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.

        (3) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkoušející prostřednictvím IS TP zkušební protokol, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi vypracované písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Jeli postupováno podle odstavce 3 písm. b) postupuje se přiměřeně.

        (6) Žádost o opakování závěrečného přezkoušení může zkoušený podat nejdříve 5 dnů po ukončení předchozí závěrečného nebo opakovaného přezkoušení. Opakovat závěrečné přezkoušení může účastník nejvýše dvakrát.

        (7) Kontrolní technik ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek v případě, že neprospěje ani při druhém opakovaném přezkoušení. Další opakování zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (8) Absolventu prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení prospěl, vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 18. Za vydání se považuje i prodloužení platnosti stávajícího profesního osvědčení kontrolního technika v IS TP. Zkoušející, který vykonával přezkoušení odborné způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika jeho platnost.

        (9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § 61 zákona.

        (10) U prohlubovacího kurzu v případě, že druhé opakované přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem, neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem vykonání opakovaného přezkoušení. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení, a do evidence ministerstva prostřednictvím IS TP.

      1. c) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu podle písm. c) přílohy č. 14 této vyhlášky

        (1) Na závěr prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, který je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika, omezené pouze k měření emisí, jehož cílem je získání profesní osvědčení kontrolního technika bez omezení prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění technických prohlídek, kontrole a hodnocení technického stavu vozidla a metrologického zabezpečení ve stanici technické kontroly, jakož i schopnost jejich uplatnění při technické prohlídce.

        (2) Cílem závěrečného přezkoušení z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Cílem závěrečného přezkoušení je dále formou praktické a ústní zkoušky prověřit technické znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením zejména na správnost a vyhodnocení měření a praktické provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení zjišťovaného technického stavu vozidla.

        (3) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (5) Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.

        (6) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu. V případě postupu podle odstavce 4 písm. b) i jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.

        (7) Žádost o opakování závěrečného přezkoušení může vždy podat nejdříve 5 dnů po ukončení předchozí závěrečného nebo opakovaného přezkoušení. Opakovat závěrečné přezkoušení může účastník nejvýše dvakrát.

        (8) Kontrolní technik ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek v případě, že neprospěje ani při druhém opakovaném přezkoušení. Další opakování zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (9) Absolventu prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení prospěl ve všech dílčích zkouškách (z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí), vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 18. U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu dle ustanovení § 61 zákona.

        (10) U prohlubovacího kurzu v případě, že druhé opakované přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem, neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem vykonání opakovaného přezkoušení. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení v evidenci ministerstva prostřednictvím IS TP.“.

    1. 39. Příloha č. 16 zní:
      „Příloha č. 16 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona)

      Pracovníci stanice měření emisí splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, až po absolvování stanovené teoretické přípravy, úspěšném ověření znalostí a vydání profesního osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.

      Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel.

      1. a) Základní kurz

        Základní kurz kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, je pětidenní a provádí se společně pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory, vozidel poháněných vznětovými motory a vozidel poháněných motory na pohon plynem kapalným (např. LPG, LNG, H2) nebo plynem stlačeným (např. (např. CNG, H2). Je tematicky rozdělen do 40 vyučovacích hodin, z toho 16 hodin pro teoretickou přípravu, 8 hodin pro praktický výcvik na stanovištích měření emisí a 16 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností.

        Učební osnova základního kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel

        Počet hodin

        PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova základního kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel
        I. Měření emisí motorových vozidel24
        1.Homologační předpisy, právní předpisy upravující měření emisí vozidel
        2.Technické vybavení stanic měření emisí
        3.Emisní chování motorů, konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí
        4.Metodický postup měření emisí
        5.Limity kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, protokol o měření emisí
        6.Konstrukce a vlastnosti přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění
        7.Informační systém a systém řízení jakosti, vedení evidence
        8.Měření emisí motorových vozidel na stanovišti měření emisí -praxe
        II. Závěrečná zkouška16
        Celkem40
      1. b) Prohlubovací kurz

        Prohlubovací kurz pro kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, je dvoudenní a provádí se pro měření emisí vozidel poháněných vznětovými motory a pro měření emisí vozidel poháněných zážehovými motory včetně vozidel s motory poháněných plynem kapalným (např. LPG, LNG, H2) nebo stlačeným plynem (např. CNG, H2), popřípadě jejich kombinace. Prohlubovací kurz trvá nejméně 20 hodin.

        Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel

        PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova základního kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel
        I. Měření emisí16
        1.Změny v homologačních předpisech, v mezinárodních a národních právních předpisech upravující měření emisí vozidel
        v provozu, v měření emisí ve stanicích měření emisí a jejich technické vybavení
        2.Změny v metodických postupech měření emisí, limitů kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků
        měření, změny v protokolu o měření emisí
        3.Praktická ukázka změn měření emisí, předepsaného postupu pro různé druhy a provedení motoru, bezpečnost práce na pracovišti
        4.Změny ve vedení evidence o provedených měřeních, v informačním systému technických prohlídek a systému řízení jakosti
        5.Změny v konstrukci a vlastnostech přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění
        6.Změny v konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí
        7.Nesprávné postupy měření emisí zjištěné při kontrolách
        II. Závěrečná zkouška4
        Celkem20

        Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel (závěrečné přezkoušení) probíhá v předem vyhlášených zkušebních termínech Ministerstvem dopravy.“.

    1. 40. Příloha č. 17 zní:
      „Příloha č. 17 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí (k § 62 odst. 3 zákona)

      1. a) Zkouška v základním kurzu

        (1) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí a dovedností vztahujících se k provádění měření emisí, kontrole, seřízení a hodnocení technického stavu motoru a jeho příslušenství, metrologického zabezpečení a vedení agendy ve stanici měření emisí, jakož i schopnost jejich uplatnění při měření emisí.

        (2) Odborná způsobilost se prokazuje vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce nebo výučním listem nebo dokladem o splnění odpovídajícího kvalifikačního standardu soustavy Národních kvalifikací MŠMT a dokladem o praxi z daného oboru a závěrečnou zkouškou z předmětů stanovených v učební osnově základního kurzu pro kontrolní techniky.

        (3) Cílem závěrečné zkoušky z teoretické přípravy je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel k provádění měření emisí. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo. Cílem závěrečné zkoušky je dále formou praktické a ústní zkoušky prověřit technické znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením zejména na správnost a vyhodnocení měření emisí a praktické provádění měření emisí na stanovišti měření emisí a na správné hodnocení zjišťovaného stavu vozidla z hlediska měření emisí.

        (4) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (5) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (6) Hodnocení ústní a praktické zkoušky se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.

        (7) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu. V případě postupu podle odstavce 4 písm. b) i jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.

        (8) Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Opakovat závěrečnou zkoušku může účastník nejvýše dvakrát. Žádost o opakování závěrečné zkoušky může vždy podat nejdříve 1 měsíc po ukončení předchozí závěrečné nebo opakované závěrečné zkoušky, avšak opakovanou zkoušku musí vykonat nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (9) Absolventu základního kurzu, který při závěrečné zkoušce prospěl ve všech dílčích zkouškách (z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí), vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika podle provedení uvedeného v příloze č. 18.

      1. b) Přezkoušení v prohlubovacím kurzu podle písm. b) přílohy č. 16 této vyhlášky

        (1) Absolvent základního kurzu, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, je povinen se v zákonem stanovené lhůtě podrobit prohlubovacímu kurzu, který je ukončen ověřením odbornou způsobilost kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel k provádění měření emisí. K prohlubovacímu kurzu a k závěrečnému přezkoušení prohlubovacího kurzu bude připuštěn kontrolní technik, který se prokáže osvědčením kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel v souladu s ustanovením § 60 odst. 5 zákona.

        (2) Cílem závěrečného přezkoušení prohlubovacímu kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel k provádění měření emisí vozidel. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.

        (3) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkoušející prostřednictvím IS TP zkušební protokol, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi vypracované písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Jeli postupováno podle odstavce 3 písm. b) postupuje se přiměřeně.

        (6) Žádost o opakování závěrečného přezkoušení může vždy podat nejdříve 5 dnů po ukončení předchozí závěrečného nebo opakovaného přezkoušení. Opakovat závěrečné přezkoušení může účastník nejvýše dvakrát.

        (7) Kontrolní technik, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel k provádění měření emisí vozidel v případě, že neprospěje ani při druhém opakovaném přezkoušení. Další opakování zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel k provádění měření emisí vozidel není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (8) Absolventu prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení prospěl, vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel podle provedení uvedeného v příloze č. 18. Za vydání se považuje i prodloužení platnosti stávajícího profesního osvědčení kontrolního technika v IS TP. Zkoušející, který vykonával přezkoušení odborné způsobilost kontrolního technika, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel k provádění měření emisí vozidel, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, jeho platnost.

        (9) U prohlubovacího kurzu v případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem prospěl, bude profesní osvědčení vydáno na dobu dle ustanovení § 61 odst. 2 zákona.

        (10) U prohlubovacího kurzu v případě, že druhé opakované přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem vykonání opakovaného přezkoušení. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení, a do evidence ministerstva prostřednictvím IS TP.

      1. c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky a přezkoušení prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek stanoví ministerstvo ve Věstníku dopravy.“.
    1. 41. V příloze č. 18 přední strana vzoru Profesní osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek, jehož oprávnění je omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí, zní:
      „Obrázek“.
    1. 42. V příloze č. 19 se na konci prvního odstavce doplňují slova „ , kterému se podrobuje pravidelně jednou za 2 roky.“.
    2. 43. Příloha č. 20 zní:
      „Příloha č. 20 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí) ve stanici technické kontroly ADR

      (K § 59b odst. 8 zákona)
      1. a) Zkouška v základním kurzu

        (1) Na závěr základního kurzu pro kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení ADR prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění kontroly k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2).

        (2) Cílem závěrečné zkoušky je formou písemného testu a ústní zkouškou před komisí prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických kontrol a technických prohlídek vozidel v provedení podle zvláštního právního předpisu2). Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.

        (3) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (4) Hodnocení písemného zkoušky testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník základního kurzu dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (5) Hodnocení ústní se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.

        (6) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního kurzu. V případě postupu podle odstavce 3 písm. b) i jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.

        (7) Absolvent základního kurzu, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního kurzu. Opakovat závěrečnou zkoušku může účastník nejvýše dvakrát. Žádost o opakování závěrečné zkoušky může vždy podat nejdříve 1 měsíc po ukončení předchozí závěrečné nebo opakované závěrečné zkoušky, avšak opakovanou zkoušku musí vykonat nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (8) Absolventu základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nebo předmětů ve stanici technické kontroly ADR, který při závěrečné zkoušce prospěl v obou dílčích zkouškách, vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nebo předmětů ve stanici technické kontroly ADR podle provedení uvedeného v příloze č. 21.

      1. b) Přezkoušení po prohlubovacím kurzu

        (1) Přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů ve stanici technické kontroly ADR se provádí jedenkrát za 3 roky od předchozího přezkoušení.

        (2) Cílem závěrečného přezkoušení prohlubovacího kurzu je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle zvláštního právního předpisu2). Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.

        (3) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník prohlubovacího kurzu dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkoušející prostřednictvím IS TP zkušební protokol, jehož součástí je seznam účastníků prohlubovacího kurzu, jimi vypracované písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Jeli postupováno podle odstavce 3 písm. b) postupuje se přiměřeně.

        (6) Žádost o opakování závěrečného přezkoušení může podat nejdříve 5 dnů po ukončení předchozí závěrečného nebo opakovaného přezkoušení. Opakovat závěrečné přezkoušení může účastník nejvýše dvakrát.

        (7) Kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů podle zvláštního právního předpisu2) v případě, že neprospěje ani po druhém opakovaném přezkoušení. Další opakování přezkoušení prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika k provádění technických prohlídek není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (8) Absolventu prohlubovacího kurzu, který při závěrečném přezkoušení prospěl, vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nebo předmětů ve stanici technické kontroly ADR podle provedení uvedeného v příloze č. 21. Za vydání se považuje i prodloužení platnosti stávajícího profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nebo předmětů ve stanici technické kontroly ADR v IS TP. Zkoušející, který vykonával přezkoušení odborné způsobilosti kontrolního technika k provádění technických prohlídek, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika jeho platnost.

        (9) V případě, že přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem, prospěl, profesní osvědčení bude vydáno na dobu tří let.

        (10) V případě, že po druhém opakovaném přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem, neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jeho vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení, a do evidence ministerstva prostřednictvím IS TP.

      1. c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a předmětů stanoví ministerstvo ve Věstníku dopravy.“.
    1. 44. Příloha č. 21 zní:
      „Příloha č. 21 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle dohody ADR

      Obrázek
      Obrázek
      “.
    1. 45. Příloha č. 22 zní:
      „Příloha č. 22 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Vzor záznamníku závad pro měření emisí

      Obrázek“.
    1. 46. Za přílohu č. 22 se doplňuje příloha č. 23, která zní:
      „Příloha č. 23 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ

      pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce historického vozidla

      Kontrolní technik při kontrole technického stavu vozidla, které je vedeno v registru historických vozidel nebo bude následně do něj zapsáno (dále jen „historické vozidlo“), musí v rámci provádění technické prohlídky historického vozidla zohlednit různé technické požadavky na provoz historického vozidla. Zejména je nutné zohlednit skutečnosti spočívající v různém provedení konstrukce vozidla a jeho vybavení a to vzhledem k tomu, kdy bylo historické vozidlo uvedeno do provozu.

      Z důvodu stanovení minimálních požadavků na způsob a provádění jednotlivých kontrolních úkonů se historická vozidla rozdělují do tří základních kategorií z hlediska uvedení do provozu, a to na vozidlo:

      1. • 1. kategorie – historické vozidlo uvedené do provozu od 1. července 1972 (novodobá historická vozidla),
      2. • 2. kategorie – historické vozidlo uvedené do provozu od 1. července 1953 do 30. června 1972 (poválečná historická vozidla),
      3. • 3. kategorie – historické vozidlo uvedené do provozu do 30. června 1953 (předválečná a válečná historická vozidla).

      Při kontrole technického stavu v rámci technické prohlídky historického vozidla se zjištěné závady hodnotí v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.

      U historického vozidla se zážehovým nebo vznětovým motorem s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem, se měření emisí neprovádí, kdy vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy, těsnost motoru a kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v přiměřeném rozsahu stanoveném výrobcem vozidla v rámci kontroly ostatních kontrolních úkonů na kontrolní lince.

      U historického vozidla poháněného motorem mazaným směsí paliva s mazivem (dvoutaktní motory) se měření emisí neprovádí, kdy vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy, těsnost motoru a kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v přiměřeném rozsahu stanoveném výrobcem vozidla v rámci kontroly ostatních kontrolních úkonů na kontrolní lince.

      Historická vozidla 1. kategorie

      U těchto vozidel, se provádí technická prohlídka historického vozidla standardním způsobem a v rozsahu všech kontrolních úkonů a metod uvedených v příloze č. 1 s cílem, zda vozidlo splňuje technické podmínky v době uvedení do provozu.

      Historická vozidla 2. kategorie

      U těchto vozidel, se provádí technická prohlídka historického vozidla v plném rozsahu seznamu kontrolních úkonů a metod stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky, pokud to konstrukce historického vozidla neumožní, provede se pouze vizuální kontrola s cílem ověření, zda vozidlo splňuje technické podmínky v době uvedení do provozu historického vozidla.

      V rámci hodnocení účinku provozních brzd se ověří, že brzdy motorových vozidel musí být schopny zastavit vozidlo na vzdálenost (brzdnou dráhu), která nepřesáhne 20% předepsané hodnoty provozní brzdy.

      Předepsané brzdné účinky

      PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova základního kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí (k § 62 odst. 3 zákona) Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí) ve stanici technické kontroly ADR Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle dohody ADR Vzor záznamníku závad pro měření emisí SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce historického vozidla Historická vozidla 1. kategorie Historická vozidla 2. kategorie Předepsané brzdné účinky
      Provozní a parkovací brzda
      vyjádřené maximální brzdnou dráhou
      nebo střední hodnotou brzdného zpomalení
      Provozní brzdaParkovací brzda
      Maximální brzdná dráhaStřední
      hodnota brzdného zpomalení      		Maximální brzdná
      dráha      		Střední
      hodnota brzdného zpomalení
      Jde-li o motorová vozidla o nejvyšší rychlosti 30 km/h, při rychlosti 20 km/h.4,56 m / 6,24 m1)6,03 m/s2 /
      3,64 m/s2 1)      		9,24 m2,13 m/s2
      Jde-li o motorová vozidla o rychlosti od 30 km/h do 100 km/h, při rychlosti 40 km/h.18,48 m4,27 m/s236,96 m1,87 m/s2
      jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 100 km/h, při rychlosti 40 km/h.15,00 m5,62 m/s236,96 m1,87 m/s2
    2. 1) platí pro vozidla s brzdami působícími pouze na některá kola

      3. Historická vozidla 3. kategorie

      U těchto vozidel, se provádí technická prohlídka historického vozidla pouze vizuální kontrolou s cílem ověření, zda vozidlo splňuje technické podmínky v době uvedení do provozu.

      V rámci hodnocení účinku provozních brzd se ověří, že brzdy motorových vozidel, musí být schopny zastavit vozidlo na vzdálenost (brzdnou dráhu), která nepřesáhne 20% předepsané hodnoty provozní brzdy.

      Předepsané brzdné účinky

      PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova základního kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí (k § 62 odst. 3 zákona) Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí) ve stanici technické kontroly ADR Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle dohody ADR Vzor záznamníku závad pro měření emisí SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce historického vozidla Historická vozidla 1. kategorie Historická vozidla 2. kategorie Předepsané brzdné účinky Historická vozidla 3. kategorie Předepsané brzdné účinky
      Provozní a parkovací brzda
      vyjádřené maximální brzdnou dráhou
      nebo střední hodnotou brzdného zpomalení
      Provozní brzdaParkovací brzda
      Maximální brzdná dráhaStřední
      hodnota brzdného zpomalení      		Maximální brzdná
      dráha      		Střední
      hodnota brzdného zpomalení
      jde-li o motorová vozidla o nejvyšší rychlosti 30 km/h, při rychlosti 20 km/h.6,24 m / 9,24 m1)3,64 m/s2 /
      2,13 m/s2 1)      		12,30 m1,5 m/s2
      jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 30 km/h, při rychlosti 40 km/h.24,60 m / 36,96 m1)3,00 m/s2 /
      1,87 m/s2 1)      		49,20 m1,37 m/s2
    3. 1) platí pro vozidla s brzdami působícími pouze na některá kola“.
    1. 47. Za přílohu č. 23 se doplňuje příloha č. 24, která zní:
      „Příloha č. 24 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Rozsah výuky v základním výcviku a zdokonalovacím výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (kontrolní technik typu K) ve zkušební stanici

      (K § 72 odst. 6 zákona)
      1. a) Základní výcvik

        Základní výcvik trvá dva týdny a je tematicky rozdělen do 80 vyučovacích hodin, z toho 56 hodin pro teoretickou přípravu, 12 hodin pro praktický výcvik ve zkušební stanici, 4 hodiny pro odborné konzultace a následuje 8 hodin (závěrečná zkouška) pro ověření teoretických znalostí.

        Učební osnova základního výcviku pro kontrolní techniky typu K

        Počet hodin

        PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova základního kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí (k § 62 odst. 3 zákona) Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí) ve stanici technické kontroly ADR Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle dohody ADR Vzor záznamníku závad pro měření emisí SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce historického vozidla Historická vozidla 1. kategorie Historická vozidla 2. kategorie Předepsané brzdné účinky Historická vozidla 3. kategorie Předepsané brzdné účinky Rozsah výuky v základním výcviku a zdokonalovacím výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (kontrolní technik typu K) ve zkušební stanici Učební osnova základního výcviku pro kontrolní techniky typu K
        I. Teoretická výuka56
        1.Úloha státní správy v oblasti schvalování technické způsobilosti vozidel. Evropské, národní a mezinárodní předpisy o
        technických podmínkách, schvalování technické způsobilosti a registrace vozidel. Právní rámec pro technickou kontrolu
        před schválením technické způsobilosti vozidla v provozu (statní odborný dozor)
        2.Zřizování, organizace a řízení zkušební stanice
        3.Soustavy předpisů (EHK, ES, EPA, FMVSS, GTR), vazby, kolize, homologace
        4.Základní technické názvosloví, opakovaní základů mechaniky, elektrotechniky a vlastností materiálů
        a)kategorie vozidel, základní terminologie, rozdělení vozidel
        b)rozměry vozidel
        c)osvětlení
        d)kola, ráfky
        e)bezpečnost (sedadla, zámky, dveře, nádrže, výčnělky)
        f)motory, emise, spotřeby, hluk
        g)pohon LPG, CNG a další paliva
        h)elektromobily, hybridní vozidla
        5.Stavba (nástavba, dostavba) a přestavba vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel
        6.Schvalování technické způsobilosti dovezeného vozidla
        7.Historická a sportovní vozidla
        8.Vozidla zvláštního určení (sanita, obytný, pohřební), speciální automobily
        9.Traktory, pracovní stroje, nesilniční stroje, nezařazená vozidla
        10.Autobusy
        11.Motocykly, tříkolky, čtyřkolky
        12.Přípojná vozidla
        13.Výjimky – zvláštnosti technických provedení vozidel neevropského provedení
        14. Protokoly o technické kontrole
        a)vyplňování, dokladování údajů, výpisy, návody k obsluze, čerpání informací
        b)práce se základními popisy vozidel (ZTP, DTP, ztotožnění vozidla), COC, e-COC listy
        c)zaškolení v používání IS TP v oblasti určené k vytváření technických protokolů
        15.Správní právo a jeho aplikace v souvislosti se schvalováním technické způsobilosti vozidla
        II. Praktický výcvik při provádění technické kontroly (ohledání vozidla, získávání podkladů, vyplňování protokolů)12
        III. Odborné konzultace4
        IV. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika typu K (závěrečná zkouška)8
        Celkem80
      1. b) Zdokonalovací výcvik

        Zdokonalovací výcvik trvá tři dny, včetně závěrečného přezkoušení a je tematicky rozdělen do 24 hodin, z toho 16 hodin pro teoretickou přípravu a 4 hodiny pro odborné konzultace a 4 hodiny pro ověření teoretických znalostí.

        Učební osnova zdokonalovacího výcviku pro kontrolní techniky typu K

        Počet hodin

        PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY Doklady předkládané k provedení technické prohlídky Vzor protokolů o technické prohlídce Vzor záznamníku závad Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření) Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky Učební osnova prohlubovacího kurzu Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova výuky teoretické přípravy k získání odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí v základním a prohlubovacím kurzu (k § 62 odst. 3 zákona) Učební osnova základního kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolního technika, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení z odborné způsobilosti k měření emisí ve stanici měření emisí (k § 62 odst. 3 zákona) Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí (kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí) ve stanici technické kontroly ADR Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle dohody ADR Vzor záznamníku závad pro měření emisí SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce historického vozidla Historická vozidla 1. kategorie Historická vozidla 2. kategorie Předepsané brzdné účinky Historická vozidla 3. kategorie Předepsané brzdné účinky Rozsah výuky v základním výcviku a zdokonalovacím výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (kontrolní technik typu K) ve zkušební stanici Učební osnova základního výcviku pro kontrolní techniky typu K Učební osnova zdokonalovacího výcviku pro kontrolní techniky typu K
        I. Teoretická výuka16
        1.nové předpisy v oblasti schvalování technické způsobilosti
        2.pasivní bezpečnost
        3.novinky v konstrukci vozidel
        4.rozbor nejčastějších pochybení, udělování výjimek
        5.seznámení se změnami v IS TP v oblasti určené k vytváření technických protokolů
        II. Odborné konzultace4
        III. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika typu K (přezkoušení)4
        Celkem24

        Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečné přezkoušení kontrolních techniků) probíhá v předem vyhlášených zkušebních termínech Ministerstvem dopravy.“.

    1. 48. Za přílohu č. 24 se doplňuje příloha č. 25, která zní:
      „Příloha č. 25 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (kontrolní technik typu K) ve zkušební stanici

      (K § 72 odst. 6 zákona)
      1. a) Zkouška v základním výcviku

        (1) Na závěr základního výcviku pro kontrolní techniky vozidel k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, prokazují jeho účastníci odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou z teoretických i praktických znalostí a dovedností před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provádění kontroly k provádění technických kontrol před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.

        (2) Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením kontrolního technika.

        (3) Cílem závěrečné zkoušky je formou písemného testu a ústní zkouškou před komisí prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.

        (4) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (5) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník základního výcviku dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník základního výcviku dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (6) Hodnocení ústní zkoušky se hodnotí stupněm, prospěl nebo neprospěl. Hodnocení této zkoušky provádí zkušební komise hlasováním.

        (7) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví zkušební komise zkušební protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam účastníků základního výcviku. V případě postupu podle odstavce 4 písm. b) i jimi odevzdané písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení.

        (8) Absolvent základního výcviku, který při závěrečné zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení v rozsahu závěrečné zkoušky základního výcviku. Opakovat závěrečnou zkoušku může účastník nejvýše dvakrát. Žádost o opakování závěrečné zkoušky může podat nejdříve 1 měsíc po ukončení předchozí závěrečné nebo opakované závěrečné zkoušky, avšak opakovanou zkoušku musí vykonat nejpozději do šesti měsíců po ukončení základního kurzu. Další opakování závěrečné zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu.

        (9) Absolventu základního kurzu odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, který při závěrečné zkoušce prospěl v obou dílčích zkouškách, vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika typu K podle provedení uvedeného v příloze č. 26.

      1. b) Přezkoušení ve zdokonalovacím výcviku

        (1) Absolvent základního výcviku odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, který je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika typu K, je povinen se ve lhůtě 3 let podrobit zdokonalovacímu výcviku, který je ukončen ověřením odborné způsobilosti kontrolního technika typu K.

        (2) Cílem závěrečného přezkoušení zdokonalovacího výcviku je formou písemného testu prokázat odbornou způsobilost kontrolního technika vozidel typu K. Otázky písemného testu schvaluje ministerstvo.

        (3) Písemný test se provádí:

        1. a) pomocí výpočetní techniky nebo
        2. b) v případě, že nelze využít postup podle písmene a), písemně.

        (4) Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Hodnocení zkoušky se provede následujícím způsobem:

        1. a) prospěl, jestliže účastník zdokonalovacího výcviku dosáhl nejméně 80 % dosažitelného bodového ohodnocení,
        2. b) neprospěl, jestliže účastník zdokonalovacího výcviku dosáhl méně než 80 % dosažitelného bodového ohodnocení.

        (5) O průběhu závěrečného přezkoušení vyhotoví zkoušející prostřednictvím IS TP zkušební protokol, jehož součástí je seznam účastníků zdokonalovacího výcviku, jimi vypracované písemné testy, včetně jejich bodového ohodnocení a celkové hodnocení. Jeli postupováno podle odstavce 3 písm. b) postupuje se přiměřeně.

        (6) Žádost o opakování závěrečného přezkoušení může vždy podat nejdříve 5 dnů po ukončení předchozího závěrečného nebo opakovaného přezkoušení. Opakovat závěrečné přezkoušení může účastník nejvýše dvakrát.

        (7) Kontrolní technik typu K ztratí odbornou způsobilost kontrolního technika typu K v případě, že neprospěje ani po druhém opakovaném přezkoušení. Další opakování závěrečného přezkoušení není možné bez nového absolvování základního výcviku.

        (8) Absolventu zdokonalovacího výcviku, který při závěrečném přezkoušení prospěl, vydá ministerstvo prostřednictvím IS TP profesní osvědčení kontrolního technika typu K podle provedení uvedeného v příloze č. 26. Za vydání se považuje i prodloužení platnosti stávajícího profesního osvědčení kontrolního technika typu K v IS TP. Zkoušející, který vykonával přezkoušení odborné způsobilosti kontrolního technika typu K k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, vyznačí na základě výsledku vykonané zkoušky do profesního osvědčení kontrolního technika typu K jeho platnost.

        (9) U zdokonalovacího výcviku v případě, že přezkoušení, bylo, vykonáno s výsledkem prospěl, profesní osvědčení kontrolního technika typu K bude prodlouženo na dobu tří let.

        (10) U zdokonalovacího výcviku v případě, že po druhém opakovaném přezkoušení bylo vykonáno s výsledkem, neprospěl, profesní osvědčení pozbude platnosti dnem jejího vykonání. Tato skutečnost se poznamená do profesního osvědčení kontrolního typu K, a v evidenci ministerstva prostřednictvím IS TP.

      1. c) Podrobnější popis postupu a způsobu provádění zkoušky prokazující odbornou způsobilost kontrolního technika typu K zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.“.
    1. 49. Za přílohu č. 25 se doplňuje příloha č. 26, která zní:
      „Příloha č. 26 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

      Vzor profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích

      Obrázek
      Obrázek
      “.

    Čl. II

    Odkaz Čl. II

    Přechodná ustanovení

    1. 1. Místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považují za místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem, která splňují požadavky vyhlášky č. 211/2018 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
    2. 2. Osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí vydaná přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jejichž platnost ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky nevypršela, zůstávají v platnosti.