Vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, rozsah a formu územně analytických podkladů pro území kraje a jejich úplné aktualizace předkládaných k projednání radě kraje, formáty údajů o území a podmínky jejich poskytování, náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu a náležitosti obsahu zadání změny územně plánovací dokumentace.

(2) Tato vyhláška dále stanoví obsah jednotného standardu územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územních opatření a požadavky na strojově čitelný formát územní studie.

§ 2

Obsah územně analytických podkladů

Územně analytické podklady obsahují

1. a) databázi územně analytických podkladů,
2. b) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a
3. c) rozbor udržitelného rozvoje území.

§ 3

Databáze územně analytických podkladů

(1) Centrální databáze územně analytických podkladů, vedená Ministerstvem pro místní rozvoj, obsahuje sledované jevy podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Sledovanými jevy jsou

1. a) údaje o území,
2. b) zjištění vyplývající z průzkumů území a
3. c) další dostupné informace o území.

(2) Jsou-li úřadem územního plánování nebo Ministerstvem obrany vedeny vlastní databáze územně analytických podkladů, obsahují

1. a) sledované jevy podle odstavce 1 v rozsahu potřebném pro plnění jejich působnosti; tyto údaje pořizovatel do databáze přebírá z centrální databáze územně analytických podkladů,
2. b) další údaje, které nejsou obsahem centrální databáze územně analytických podkladů, pokud jsou potřebné pro plnění jejich působnosti.

§ 4

Údaj o území

(1) Grafická část údaje o území se poskytuje ve vektorové formě, není-li v příloze č. 1 k této vyhlášce stanoveno jinak. Grafická část údaje o území se poskytuje v referenčním Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a referenčním Výškovém systému baltském – po vyrovnání.

(2) Náležitosti metadat údaje o území jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Povinnost poskytovat pořizovateli údaje o území podle § 63 odst. 2 zákona lze splnit rovněž prostřednictvím krajského úřadu, pokud o ně krajský úřad v rozsahu svého správního obvodu poskytovatele požádá.

§ 5

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

(1) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území obsahují textovou část a grafickou část.

(2) Textová část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje

1. a) zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a limity využití území, alespoň v členění na
   1. 1. širší územní vztahy,
   2. 2. prostorové a funkční uspořádání území,
   3. 3. strukturu osídlení,
   4. 4. sociodemografické podmínky a bydlení,
   5. 5. přírodu a krajinu,
   6. 6. vodní režim,
   7. 7. horninové prostředí,
   8. 8. kvalitu životního prostředí,
   9. 9. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa,
   10. 10. občanské vybavení včetně jeho dostupnosti a veřejná prostranství,
   11. 11. dopravní infrastrukturu včetně její dostupnosti,
   12. 12. technickou infrastrukturu včetně její dostupnosti,
   13. 13. ekonomické a hospodářské podmínky,
   14. 14. rekreaci a cestovní ruch a
   15. 15. bezpečnost a ochranu obyvatelstva,

1. b) zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území.

(3) Grafická část podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje výkres

1. a) hodnot území zahrnující hodnoty přírodní, kulturní a civilizační,
2. b) limitů využití území a
3. c) záměrů na provedení změn v území.

§ 6

Rozbor udržitelného rozvoje území

(1) Účelem rozboru udržitelného rozvoje území je zjištění a vyhodnocení podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje textovou část a grafickou část.

(2) Textová část rozboru udržitelného rozvoje území obsahuje

1. a) zjištění a vyhodnocení pozitiv a negativ v území v členění alespoň na
   1. 1. širší územní vztahy,
   2. 2. prostorové a funkční uspořádání území,
   3. 3. strukturu osídlení,
   4. 4. sociodemografické podmínky a bydlení,
   5. 5. přírodu a krajinu,
   6. 6. vodní režim,
   7. 7. horninové prostředí,
   8. 8. kvalitu životního prostředí,
   9. 9. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa,
   10. 10. občanské vybavení včetně jeho dostupnosti a veřejná prostranství,
   11. 11. dopravní infrastrukturu včetně její dostupnosti,
   12. 12. technickou infrastrukturu včetně její dostupnosti,
   13. 13. ekonomické a hospodářské podmínky,
   14. 14. rekreaci a cestovní ruch a
   15. 15. bezpečnost a ochranu obyvatelstva,

1. b) vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území včetně jejich vzájemných vazeb a trendů vývoje území,
2. c) určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, případně v územní studii, zahrnující zejména požadavky na
   1. 1. zmírnění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad,
   2. 2. zmírnění nebo omezení vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území,
   3. 3. zmírnění nebo omezení střetů těchto záměrů s limity využití území a s hodnotami v území a
   4. 4. odstranění nebo zmírnění vlivů negativ v území.

(3) Grafická část rozboru udržitelného rozvoje území obsahuje výkres zobrazující problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci, případně v územní studii.

§ 7

Projednání územně analytických podkladů pro území kraje

Územně analytické podklady pro území kraje a jejich úplná aktualizace se předkládají k projednání radě kraje v rozsahu rozboru udržitelného rozvoje území nebo jeho aktualizace v elektronické nebo listinné podobě.

§ 8

Společná ustanovení k územně analytickým podkladům

(1) Grafická část územně analytických podkladů se zpracovává alespoň v rámci pořízení úplné aktualizace územně analytických podkladů.

(2) Územně analytické podklady obcí jsou zpracovány v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Územně analytické podklady krajů jsou zpracovány v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje.

§ 9

Zadání územně plánovací dokumentace a její změny

(1) Zadání zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky schvalujícího orgánu na zpracování návrhu příslušné územně plánovací dokumentace, požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje a nadřazené územně plánovací dokumentace, z územně analytických podkladů a z doplňujících průzkumů a rozborů, pokud byly provedeny, a další požadavky na změny v území. Zadání dále obsahuje požadavky vyplývající z projednání návrhu zadání.

(2) Zadání změny územně plánovací dokumentace obsahuje předmět a účel navrhované změny, vymezení řešeného území a další požadavky na zpracování návrhu změny územně plánovací dokumentace.

(3) Zadání změny územního rozvojového plánu, zadání zásad územního rozvoje a územního plánu a jejich změny obsahuje dále požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává.

(4) Je-li v zadání zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu nebo v zadání změny územně plánovací dokumentace uloženo zpracování variant řešení, obsahuje zadání požadavky a podmínky pro jejich posuzování.

(5) Obsah a struktura zadání

1. a) zásad územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce,
2. b) územního plánu jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce,
3. c) regulačního plánu jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce a
4. d) změny územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§ 10

(1) Standardizovanými částmi územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územního opatření jsou

1. a) standardizované jevy a
2. b) předávaná data.

(2) Požadavky na strukturu standardizovaných jevů jsou požadavky na jejich datovou strukturu určující názvy typů objektů nebo označení vrstev, jejich geometrii a vlastnosti.

(3) Požadavky na strukturu předávaných dat jsou požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a požadavky na zeměpisné usazení, barevnou hloubku a rozlišení rastrových dat.

(4) Prostorová data se vedou a předávají v referenčním Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální.

(5) Metadata obsahují název dokumentu, jeho označení v evidenci územně plánovací činnosti a identifikační údaje o řešeném území, zpracovateli, vydávajícím správním orgánu a pořizovateli. Metadata dále obsahují údaje o druhu dokumentu a jeho změnách, etapě pořizování, seznamu textů a výkresů, měřítku, technologii zpracování, verzi výměnného formátu a metadat, časové reference k předávaným datům a specifikaci předávaných jevů, které nejsou standardizovány, uvedením výčtu typu entit, jejich atributů a oboru hodnot včetně jejich popisu.

(6) Soulad datové části územně plánovací dokumentace s jednotným standardem se prokazuje pomocí elektronického kontrolního nástroje, který Ministerstvo pro místní rozvoj zpřístupní bezplatně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 10a

Grafické vyjádření standardizovaných částí

(1) Grafické vyjádření standardizovaných částí musí odpovídat struktuře standardizovaných jevů.

(2) Standardizované jevy se zobrazují shodně ve všech výkresech s přihlédnutím k měřítku daného výkresu tak, aby zobrazení prvků pro každý zobrazovaný jev bylo provázáno s textovou částí územně plánovací dokumentace a zajistilo jednoznačnost výsledné informace. Je-li toto provázání dáno samotným grafickým zobrazením, zpravidla se tyto jevy neoznačují kódem.

(3) Standardizované jevy a jejich identifikační kódy se graficky vyjadřují tak, aby jejich překryvem nedocházelo ke snížení srozumitelnosti jednotlivých výkresů.

(4) Standardizované jevy se graficky zobrazují jako plochy, linie nebo body.

(5) Grafické vyjádření ploch musí umožnit jednoznačnou identifikaci jednotlivých ploch i při vzájemném překryvu vrstev, přičemž přesnost hranic plochy odpovídá měřítku daného výkresu. Je-li to účelné, mohou být jednotlivé plochy v grafickém vyjádření opatřeny kódem, který označuje konkrétní plochu v textové části územně plánovací dokumentace nebo její zařazení do kategorie v souladu s textovou částí územně plánovací dokumentace. Plochy se obvykle zobrazuji s výplní nebo s orientovaným obrysem. Vnitřek plochy je také možné určit z polohy kódu, který se obvykle umisťuje uvnitř plochy.

(6) Grafické vyjádření linií musí umožnit jednoznačnou identifikaci jednotlivých linií, identifikaci vedení linie územím, případně identifikaci koncových a lomových bodů. Tloušťka linie v měřítku výkresu nereprezentuje plošný rozsah standardizovaného jevu. Je-li to účelné, mohou být jednotlivé linie v grafickém vyjádření opatřeny kódem, který označuje konkrétní prvek v textové části územně plánovací dokumentace nebo její zařazení do kategorie v souladu s textovou částí územně plánovací dokumentace. Kódy se obvykle umisťují patou k linii ve směru linie a nepřekrývají ji.

(7) Grafické vyjádření bodů musí být zajištěno umístěním bodových značek s velikostí odpovídající měřítku územně plánovací dokumentace, umožňující jednoznačnou identifikaci jednotlivých bodů bez vzájemného překryvu. Velikost bodové značky v měřítku výkresu nereprezentuje plošný rozsah standardizovaného jevu. Bod je bezrozměrný, označuje umístění jevu v území a jeho velikost a dosah jsou obvykle upřesněny v textové části. Pokud je to účelné, mohou být jednotlivé body v grafickém vyjádření opatřeny kódem, který označuje konkrétní prvek v textové části územně plánovací dokumentace. Kódy se obvykle umisťují v blízkosti bodové značky a nepřekrývají ji.

§ 11

(1) Standardizovanými jevy zásad územního rozvoje jsou

1. a) sídelní struktura, která zahrnuje centrum osídlení a sídelní strukturu jinou,
2. b) oblast a osa, které zahrnují rozvojovou oblast, rozvojovou osu, specifickou oblast a akcelerační oblast,
3. c) dopravní infrastruktura, která zahrnuje silniční, drážní, leteckou a vodní dopravu a dále dopravní infrastrukturu jinou,
4. d) technická infrastruktura, která zahrnuje elektroenergetiku, plynárenství, produktovod , elektronické komunikace, teplovod, zásobování vodou a odkanalizování, nakládání s odpady a technickou infrastrukturu jinou,
5. e) vodní hospodářství,
6. f) plocha a koridor jiný,
7. g) těžba nerostů,
8. h) zajištění obrany a bezpečnosti státu,
9. i) územní systém ekologické stability,
10. j) územní rezerva,
11. k) krajina,
12. l) asanace,
13. m) pořízení územní studie a
14. n) doplňkový typ objektu.

(2) Požadavky na strukturu standardizovaných jevů zásad územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) Požadavkem na grafické vyjádření standardizovaných jevů zásad územního rozvoje je přehledné zobrazení koncepce rozvoje území kraje včetně koncepce sídelní struktury a dále jednotlivých vymezených oblastí, os, ploch a koridorů.

(5) Požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a na výměnný formát předávaných dat zásad územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 12

Standardizované jevy územního plánu

(1) Standardizovanými jevy územního plánu jsou

1. a) řešené území,
2. b) zastavěné území,
3. c) plochy s rozdílným způsobem využití,
4. d) zastavitelná plocha,
5. e) transformační plocha,
6. f) plocha změny v krajině,
7. g) zastavitelné území,
8. h) lokalita,
9. i) vymezení části územního plánu s prvky regulačního plánu,
10. j) plocha a koridor, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno pořízením územní studie, vydáním regulačního plánu, uzavřením plánovací smlouvy nebo realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,
11. k) územní rezerva,
12. l) veřejně prospěšná stavba, veřejně prospěšné opatření, stavba a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, plocha pro asanaci,
13. m) koridor pro dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu a pro opatření nestavební povahy,
14. n) akcelerační oblast,
15. o) územní systém ekologické stability,
16. p) systém sídelní zeleně,
17. q) systém veřejných prostranství,
18. r) plocha veřejné infrastruktury,
19. s) část dotčená rozhodnutím soudu či výsledkem přezkumu nadřízeného orgánu a
20. t) doplňkový typ objektu.

(2) Požadavky na strukturu standardizovaných jevů územního plánu jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3) Požadavkem na grafické vyjádření standardizovaných jevů územního plánu je přehledné zobrazení urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury.

(4) Požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a na výměnný formát předávaných dat územního plánu jsou stanoveny v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 13

Vymezování ploch a koridorů

(1) V řešeném území se územním plánem vymezují plochy a koridory, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m².

(2) Koridory se vymezují jako plošně vymezené nebo nad plochami s rozdílným způsobem využití.

(3) Plochy veřejné infrastruktury lze vymezit nad plochami s rozdílným způsobem využití.

§ 14

Vymezování ploch s rozdílným způsobem využití

(1) Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují ke stanovení územních podmínek, zejména pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující činnosti, pro další členění ploch na pozemky a pro stanovení ochrany veřejných zájmů.

(2) Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména za účelem omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území. S ohledem na specifické podmínky a charakter území se z ploch s rozdílným způsobem využití volí taková skladba ploch, která je pro řešené území nejvhodnější, přičemž není nezbytné využít všech kategorií ploch.

(3) Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 15 odst. 4 písm. e), § 16 odst. 3 písm. f), § 17 odst. 4 písm. g), § 18 odst. 3 písm. b), § 19 odst. 3 písm. g), § 20 odst. 3 písm. e), § 21 odst. 3 písm. h), § 22 odst. 3 písm. f), § 23 odst. 3 písm. h), § 24 odst. 3 písm. b), § 25 odst. 3 písm. d), § 26 odst. 3 písm. e), § 27 odst. 3 písm. b), § 28 odst. 3 písm. b), § 29 odst. 3 písm. b), § 30 odst. 3 písm. d) a § 31 odst. 2 písm. b) lze vymezovat pouze ve specifických případech.

(4) Plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 15 až 33 lze dále podrobněji členit.

(5) Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití jako stabilizované nebo návrhové.

§ 15

Plochy bydlení

(1) Plochy bydlení se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt, každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel a dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.

(2) Plochy bydlení zahrnují zejména pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky veřejných prostranství, zeleně a malých vodních ploch a toků.

(3) Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1 000 m². Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše.

(4) Plochy bydlení se vymezují jako plochy bydlení

1. a) všeobecného,
2. b) venkovského,
3. c) individuálního,
4. d) hromadného, nebo
5. e) jiného.

(5) Není-li v celé návrhové ploše bydlení o rozloze větší než 20 000 m² rozhodování v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy, stanovuje se pro ni požadavek na vymezení veřejného prostranství o výměře nejméně 5 % této návrhové plochy. Do výměry veřejného prostranství se nezapočítávají pozemní komunikace.

§ 16

Plochy rekreace

(1) Plochy rekreace se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí.

(2) Plochy rekreace zahrnují zejména pozemky staveb pro rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše.

(3) Plochy rekreace se vymezují jako plochy rekreace

1. a) všeobecné,
2. b) individuální,
3. c) v zahrádkářských osadách,
4. d) na oddechových plochách,
5. e) hromadné, nebo
6. f) jiné.

§ 17

Plochy občanského vybavení

(1) Plochy občanského vybavení se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění a dostupnost staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem.

(2) Plochy občanského vybavení zahrnují pozemky staveb a zařízení sloužící pro zajištění základních potřeb obyvatel, zejména vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, náboženské účely, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství.

(3) Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující dopravní infrastrukturu a být z ní přístupné.

(4) Plochy občanského vybavení se vymezují jako plochy občanského vybavení

1. a) všeobecného,
2. b) veřejného,
3. c) komerčního,
4. d) sportu,
5. e) lázeňského,
6. f) hřbitovů, nebo
7. g) jiného.

(5) Není-li v celé návrhové ploše občanského vybavení o rozloze větší než 20 000 m² rozhodování v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy, stanovuje se pro ni požadavek na vymezení veřejného prostranství o výměře nejméně 5 % této návrhové plochy. Do výměry veřejného prostranství se nezapočítávají pozemní komunikace.

§ 18

Plochy veřejných prostranství

(1) Plochy veřejných prostranství se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem.

(2) Plochy veřejných prostranství zahrnují zejména pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, které jsou slučitelné s účelem veřejných prostranství.

(3) Plochy veřejných prostranství se vymezují jako plochy veřejných prostranství

1. a) všeobecných, nebo
2. b) jiných.

§ 19

Plochy zeleně

(1) Plochy zeleně se samostatně vymezují za účelem zajištění územních podmínek pro existenci nebo vývoj vegetace v území.

(2) Plochy zeleně zahrnují zejména pozemky nelesní vegetace. Přípustné využití plochy zeleně nesmí významným způsobem omezit její hlavní využití.

(3) Plochy zeleně se vymezují jako plochy zeleně

1. a) všeobecné,
2. b) parkové a parkově upravené,
3. c) zahradní a sadové,
4. d) ochranné a izolační,
5. e) sídelní ostatní,
6. f) krajinné, nebo
7. g) jiné.

§ 20

Plochy smíšené obytné

(1) Plochy smíšené obytné se samostatně vymezují v případech, kdy je žádoucí zajistit smíšené využití území zahrnující zejména bydlení a občanské vybavení a zároveň je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví, chemii, těžké strojírenství a asanační služby.

(2) Plochy smíšené obytné zahrnují zejména pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rekreaci, pozemky občanského vybavení, veřejných prostranství a zeleně a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

(3) Do ploch smíšených obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například pro nerušící výrobu a služby a zemědělství a ostatní dopravní a technickou infrastrukturu.

(4) Plochy smíšené obytné se vymezují jako plochy smíšené obytné

1. a) všeobecné,
2. b) venkovské,
3. c) městské,
4. d) centrální, nebo
5. e) jiné.

(5) Není-li v celé návrhové ploše smíšené obytné o rozloze větší než 20 000 m² rozhodování v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy, stanovuje se pro ni požadavek na vymezení veřejného prostranství o výměře nejméně 5 % této návrhové plochy. Do výměry veřejného prostranství se nezapočítávají pozemní komunikace.

§ 21

Plochy dopravní infrastruktury

(1) Plochy dopravní infrastruktury se samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, například ploch výroby, ploch občanského vybavení a ploch těžby nerostů.

(2) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných druhů dopravy. Jejich součástí mohou být související zařízení technické infrastruktury a pozemky doprovodné a izolační zeleně.

(3) Plochy dopravní infrastruktury se vymezují jako plochy dopravy

1. a) všeobecné,
2. b) silniční,
3. c) nemotorové,
4. d) drážní,
5. e) vodní,
6. f) letecké,
7. g) kombinované, nebo
8. h) jiné.

§ 22

Plochy technické infrastruktury

(1) Plochy technické infrastruktury se samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do jiných ploch s rozdílným způsobem využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné.

(2) Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně souvisejících zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, rozvoden, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovodů. Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury, zeleně a malých vodních ploch a toků.

(3) Plochy technické infrastruktury se vymezují jako plochy

1. a) technické infrastruktury všeobecné,
2. b) vodního hospodářství,
3. c) energetiky,
4. d) elektronických komunikací,
5. e) nakládání s odpady, nebo
6. f) technické infrastruktury jiné.

§ 23

Plochy výroby a skladování

(1) Plochy výroby a skladování se samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků, například pozemků staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb, z důvodu negativních vlivů uvedených staveb za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do jiných ploch s rozdílným způsobem využití.

(2) Plochy výroby a skladování zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, například pro hutnictví, těžké strojírenství a chemii, skladové areály, pro související dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky zemědělských staveb a pozemky další související veřejné infrastruktury.

(3) Plochy výroby a skladování se vymezují jako plochy

1. a) výroby všeobecné,
2. b) výroby těžké a energetiky,
3. c) výroby lehké,
4. d) výroby drobné a služeb,
5. e) skladování a logistiky,
6. f) výroby zemědělské a lesnické,
7. g) výroby energie z obnovitelných zdrojů, nebo
8. h) výroby a skladování jiné.

§ 24

Plochy smíšené výrobní

(1) Plochy smíšené výrobní se samostatně vymezují v případech, kdy je účelné zajistit smíšené využití území zahrnující zejména výrobu, skladování a občanské vybavení.

(2) Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb a zařízení lehké a drobné výroby, obchodu a služeb. Součástí plochy mohou být i pozemky veřejné infrastruktury. Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

(3) Plochy smíšené výrobní se vymezují jako plochy smíšené výrobní

1. a) všeobecné, nebo
2. b) jiné.

§ 25

Plochy vodní a vodohospodářské

(1) Plochy vodní a vodohospodářské se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochrany před škodlivými účinky povodní a sucha, regulace vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených zejména právními předpisy upravujícími oblast vod a ochrany přírody a krajiny.

(2) Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují zejména pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití.

(3) Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují jako plochy

1. a) vodní a vodohospodářské všeobecné,
2. b) vodní a vodních toků,
3. c) vodohospodářské, nebo
4. d) vodní a vodohospodářské jiné.

§ 26

Plochy zemědělské

(1) Plochy zemědělské se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití.

(2) Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky dopravní a technické infrastruktury. Součástí plochy může být doprovodná a izolační zeleň, drobné vodní plochy a toky, opatření snižující erozní ohrožení a protipovodňová opatření.

(3) Plochy zemědělské se vymezují jako plochy

1. a) zemědělské všeobecné,
2. b) orné půdy,
3. c) trvalých travních porostů,
4. d) trvalých kultur, nebo
5. e) zemědělské jiné.

§ 27

Plochy lesní

(1) Plochy lesní se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les.

(2) Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství, pozemky dopravní a technické infrastruktury a drobné vodní plochy a vodní toky.

(3) Plochy lesní se vymezují jako plochy lesní

1. a) všeobecné, nebo
2. b) jiné.

§ 28

Plochy přírodní

(1) Plochy přírodní se samostatně vymezují pro zajištění územních podmínek potřebných pro existenci a vývoj přirozených a přírodě blízkých ekosystémů.

(2) Plochy přírodní zahrnují zejména vybrané pozemky mimo zastavěné území v zóně přírodní a přírodě blízké národního parku, v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti, v ostatních zvláště chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v biocentrech územního systému ekologické stability. Výjimečně mohou zahrnovat také pozemky nezbytné dopravní a technické infrastruktury.

(3) Plochy přírodní se vymezují jako plochy přírodní

1. a) všeobecné, nebo
2. b) jiné.

§ 29

Plochy smíšené krajinné

(1) Plochy smíšené krajinné se samostatně vymezují v případech, kdy je účelné zajistit smíšené zemědělské, lesní, vodní a vodohospodářské využití území.

(2) Plochy smíšené krajinné zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené krajinné lze zahrnout i pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, pozemky pro nepobytovou rekreaci a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

(3) Plochy smíšené krajinné se vymezují jako plochy smíšené krajinné

1. a) všeobecné, nebo
2. b) jiné.

§ 30

Plochy těžby

(1) Plochy těžby se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a dalších surovin a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů a dalších surovin.

(2) Plochy těžby zahrnují zejména pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů, dalších surovin a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a odkaliště, pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy těžby lze zahrnout pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

(3) Plochy těžby se vymezují jako plochy těžby

1. a) všeobecné,
2. b) dobývání a úpravy,
3. c) stavby a zařízení, nebo
4. d) jiné.

§ 31

Plochy specifické

(1) Plochy specifické se samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, ochranu obyvatelstva, vězeňství a sklady nebezpečných látek. Do těchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury.

(2) Plochy specifické se vymezují jako plochy specifické

1. a) zvláštního určení, nebo
2. b) jiné.

§ 32

Plochy městských sídel

(1) Plochy městských sídel se vymezují zejména v případech, kdy by členění na samostatné podrobnější plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 15 až 31 nebylo účelné s ohledem na cíle a úkoly územního plánování.

(2) Plochy městských sídel se vymezují jako plochy s rozdílným způsobem využití městské

1. a) obytné,
2. b) rekreační, nebo
3. c) produkční.

(3) Plochy městské obytné se vymezují za účelem zajištění podmínek pro kombinaci bydlení a služeb zahrnujících pracovní příležitosti včetně veškeré veřejné infrastruktury a utvářejí základ smíšeného obytného města. Plochy městské obytné zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení určených pro bydlení, občanské vybavení, obchod, administrativu, nerušící výrobu, sport, rekreaci nebo jejich kombinaci. Do ploch městských obytných se zahrnuje veřejná infrastruktura, uliční prostranství, městské parky a související doplňkové stavby. Součástí ploch městských obytných mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s obytným využitím.

(4) Plochy městské rekreační se vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci, relaxaci a sport včetně veřejné infrastruktury v kvalitním urbánním prostředí a utvářejí rekreační zázemí obce. Plochy městské rekreační zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro rekreaci a sport včetně souvisejícího občanského vybavení a veřejných prostranství a dalších staveb a zařízení slučitelných s rekreačním využitím, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše včetně veřejné infrastruktury.

(5) Plochy městské produkční se vymezují za účelem zajištění podmínek pro druhy využití, které výrazně zatěžují okolí a nelze je vymezit v rámci smíšeného obytného města. Plochy městské produkční zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro výrobu, skladování, obchod, zemědělskou výrobu, energetiku a ploch určených pro těžbu a zpracování nerostů nebo jejich kombinaci. Do ploch městských produkčních se zahrnuje veřejná infrastruktura, veřejná prostranství a související doplňkové stavby.

§ 33

Plochy volné krajiny městských sídel

(1) Plochy volné krajiny městských sídel se vymezují zejména v případech, kdy by členění na samostatné podrobnější plochy s rozdílným způsobem využití uvedené v § 19 až 31 nebylo účelné s ohledem na cíle a úkoly územního plánování.

(2) Plochy volné krajiny městských sídel se vymezují jako plochy s rozdílným způsobem využití volné krajiny

1. a) přírodní,
2. b) rekreační, nebo
3. c) produkční.

(3) Plochy volné krajiny přírodní se vymezují za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny v kombinaci s přiměřeným rekreačním a zemědělským využitím specifických rozsáhlejších přírodně hodnotných celků otevřené krajiny v okolí měst. Plochy volné krajiny přírodní zahrnují zpravidla pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, další pozemky k plnění funkce lesa a pozemky určené pro vodohospodářské využití, pozemky zelené infrastruktury a pozemky určené pro zemědělství, které nebudou v rozporu s ochranou přírody a krajiny. Do ploch volné krajiny přírodních se zahrnují i související stavby a stavby dopravní a technické infrastruktury, případně pozemky pro rekreaci a sport pod širým nebem.

(4) Plochy volné krajiny rekreační se vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreační využití otevřené krajiny v souladu s jejím zemědělským využitím a přírodním významem v rozsáhlejších celcích otevřené krajiny v okolí měst. Plochy volné krajiny rekreační zahrnují zpravidla pozemky zelené infrastruktury, pozemky určené pro vodohospodářství a pozemky určené pro zemědělství v kombinaci s pozemky určenými pro rekreaci a sport pod širým nebem, případně další pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Do ploch volné krajiny rekreačních se zahrnují i související stavby a stavby dopravní a technické infrastruktury, případně stavby jiné veřejné infrastruktury.

(5) Plochy volné krajiny produkční se vymezují za účelem zajištění specifických podmínek pro zemědělskou činnost v rozsáhlejších celcích otevřené krajiny v okolí měst. Plochy volné krajiny produkční zahrnují zpravidla pozemky určené pro zemědělství a vodohospodářství, pozemky určené pro těžbu nerostů, pozemky určené k plnění funkce lesa, pozemky určené pro rekreaci a sport pod širým nebem, případně další pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Do ploch volné krajiny produkčních se zahrnují i související stavby a stavby dopravní a technické infrastruktury, případně stavby jiné veřejné infrastruktury.

§ 34

(1) Standardizovaným jevem regulačního plánu je řešené území.

(2) Požadavky na strukturu standardizovaného jevu regulačního plánu v prostředí GIS jsou stanoveny v příloze č. 15 k této vyhlášce a požadavky na strukturu standardizovaného jevu regulačního plánu v prostředí CAD jsou stanoveny v příloze č. 16 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a na výměnný formát předávaných dat regulačního plánu jsou stanoveny v příloze č. 18 k této vyhlášce.

§ 35

(1) Standardizovanými jevy vymezení zastavěného území jsou

1. a) zastavěné území a
2. b) nezastavitelný pozemek.

(2) Požadavky na strukturu standardizovaných jevů vymezení zastavěného území jsou stanoveny v příloze č. 19 k této vyhlášce.

(3) Požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a na výměnný formát předávaných dat vymezení zastavěného území jsou stanoveny v příloze č. 21 k této vyhlášce.

§ 36

(1) Standardizovaným jevem územního opatření o stavební uzávěře je vymezení území stavební uzávěry.

(2) Standardizovaným jevem územního opatření o asanaci území je vymezení území asanace.

(3) Standardizovaným jevem územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních je vymezení území akcelerační oblasti.

(4) Požadavky na strukturu standardizovaných jevů územního opatření o stavební uzávěře, územního opatření o asanaci území a územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních jsou stanoveny v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(5) Požadavky na uspořádání a označení složek a souborů a na výměnný formát předávaných dat územního opatření o stavební uzávěře, územního opatření o asanaci území a územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních jsou stanoveny v příloze č. 24 k této vyhlášce.

§ 37

Data územní studie se předávají ve strojově čitelném formátu podle požadavků stanovených v příloze č. 25 k této vyhlášce.

§ 39