Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací provozovaného Českou státní pojišťovnou

§ 1

(1) Zákonné pojištění socialistických zemědělských organizací provozované Českou státní pojišťovnou (dále jen „zákonné pojištění“) slouží k úhradě škod vznikajících nahodilými událostmi na majetku těchto organizací a k posílení jejich zainteresovanosti na ochraně a řádném využívání pojištěného majetku.

(2) V rozsahu dále stanoveném jsou u České státní pojišťovny (dále jen „pojišťovna“) pojištěny státní statky, školní statky (školní zemědělské podniky a školní rybářství), jednotná zemědělská družstva a ostatní družstevní a státní hospodářské organizace, jejichž hlavním předmětem hospodářské činnosti je rostlinná výroba, šlechtitelství, chov hospodářských zvířat ¹) a plemenářství (dále jen „zemědělské organizace“), které mají sídlo na území České socialistické republiky.

§ 2

Zákonné pojištění zahrnuje živelní pojištění (§ 3), pojištění hospodářských zvířat (§ 4) a pojištění úrody (§ 5).

§ 3

Živelní pojištění

(1) Živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení

1. 1. budov, silážních a senážních věží, hydroglobusů a vodárenských věží, ohradních zdí a plotů, jakož i objektů takovýchto nedokončených staveb, nese-li u nich zemědělská organizace nebezpečí poškození nebo zničení ze svého (dále jen „stavby“),
2. 2. obilnin, luskovin, olejnin, přadných rostlin, okopanin, léčivých a kořeninových rostlin, zeleniny a pícnin (dále jen „plodiny“),
3. 3. zásob z vlastní výroby zemědělské organizace,
4. 4. strojů, jiných zařízení a ostatního mrtvého inventáře, zásob, které zemědělská organizace nevyrobila, jakož i peněz (dále jen „movité věci“),
5. 5. hospodářských a jiných zvířat
   1. a) požárem,
   2. b) výbuchem,
   3. c) bleskem,
   4. d) vichřicí,
   5. e) povodní nebo záplavou,
   6. f) krupobitím,
   7. g) sesouvání půdy, zřícením skal nebo zemin (pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem),
   8. h) sesouváním nebo zřícením lavin,
   9. i) pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené pojištěné věci.

(2) Živelní pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení věcí uvedených v odstavci 1, došlo-li k jejich poškození nebo zničení v přímé souvislosti s událostmi tam uvedenými.

(3) Živelní pojištění se rovněž vztahuje na poškození nebo zničení

1. a) staveb tíhou sněhu nebo námrazy,
2. b) přadných rostlin, brambor, zeleniny (s výjimkou zeleniny přezimované) a semenic krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve mrazem v době od 21. března do 20. června,
3. c) ozimých obilnin a ozimých směsek, ozimé řepky a podsevů víceletých pícnin vyzimováním způsobeným vymrznutím, nadměrným mokrem nebo suchem, prudkými rozdíly teplot, vyhladověním anebo chorobami a rostlinnými i živočišnými škůdci v době od 1. října do 30. dubna následujícího roku (dále jen „vyzimování“),

§ 4

Pojištění hospodářských zvířat

(1) Pojištění hospodářských zvířat chovaných zemědělskou organizací se vztahuje na jejich uhynutí, na utracení nařízené veterinářem podle předpisů o veterinární péči²) (dále jen „veterinář“) nebo příslušným orgánem národního výboru a na nutnou porážku, k nimž došlo z důvodu

1. a) velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy³) (dále jen „nákaza“), ať proto, že hospodářské zvíře bylo nákazou nemocné nebo z nákazy podezřelé;
2. b) jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu v době od zjištění takového onemocnění do konce lhůty, kterou ozdravovací plán stanovil na jeho zdolání, nejpozději však do 18 měsíců v chovu, ve kterém se toto onemocnění nevyskytlo nebo bylo utlumeno natolik, že za posledních 12 měsíců nezpůsobilo uhynutí, utracení nebo nutnou porážku hospodářského zvířete, a jde-li o chov prasat a drůbeže, ve kterém bylo onemocnění infekčního nebo parazitárního původu prohlášeno za zdolané⁴);
3. c) hromadné otravy jedem nebo hromadného onemocnění způsobeného jinou látkou škodlivou zdraví,⁵) pokud nebyly způsobeny krmivem, jehož zdravotní závadnost byla smyslově zjistitelná již při prvním podání, nebo vědomým podáním krmiva určeného pro jiný druh nebo kategorii zvířat;
4. d) prudkého nadmutí funkčně vyvinutého bachoru, jímž byl hromadně postižen skot, ovce a kozy, byla-li jeho příčinou nadměrná bakteriální a enzymatická činnost;
5. e) poškození způsobeného
   1. 1. při nařízené imunizaci proti nákazám, při úkonech pro diagnostické účely, při odčervování, při kastraci a inseminaci, prováděných na zdravých hospodářských zvířatech odborně způsobilými veterinárními pracovníky nebo odbornými pracovníky plemenářských organizací, a za stejných podmínek i při tlumení poruch reprodukce hospodářských zvířat,
   2. 2. v přímé souvislosti se závěrečnou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací,
   3. 3. zasažením hospodářského zvířete elektrickým proudem nebo přerušením jeho dodávky, které zemědělská organizace nezavinila.

(2) Toto pojištění se dále vztahuje

1. a) na poražení nebo na utracení hospodářského zvířete podezřelého z nákazy nebo z nakažení nákazou, jakož i na poražení nebo na utracení zdravého hospodářského zvířete, pokud bylo nařízeno orgánem uvedeným v odstavci 1 proto, aby bylo zabráněno rozšíření nákazy;
2. b) na poražení skotu, prasat, ovcí a koz, provedené do 12 měsíců od onemocnění nákazou v důsledku trvalé ztráty plodnosti nebo užitkovosti způsobené tímto onemocněním;
3. c) na nutnou porážku dojnice z důvodu akutního nakažlivého zánětu mléčné žlázy, ověřeného laboratorním vyšetřením nebo veterinárním vyšetřením provedeným na jatkách.

(3) Pojištění hospodářských zvířat se vztahuje i na takové jejich postižení, k němuž došlo tím, že

1. a) hospodářské zvíře zmetalo po uplynutí jedné třetiny doby březosti z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a);
2. b) plemenné hospodářské zvíře následkem onemocnění nákazou, pro podezření z nákazy nebo pro nařízenou uzávěru při tlumení nákazy trvale ztratilo schopnost plodit potomstvo způsobilé další produkce plemenných zvířat nebo bylo z plemenitby vyřazeno.

§ 5

Pojištění úrody

(1) Pojištění úrody se vztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně

1. 1. jablek, hrušek, švestek, rynglí, meruněk, broskví, třešní, višní, angreštu, rybízu, jahod, malin, mandlí a ořechů (dále jen „ovoce“), pěstovaných zemědělskou organizací, u níž výtěžek sklizně uvedený ve výrobně finančním plánu na příslušný rok dosahuje alespoň 1 000 000 Kčs, a zemědělskou organizací, kterou příslušná zemědělská správa při schvalování uvedeného plánu určí pro ovocnářskou specializaci,
2. 2. chmele, jeho matečného materiálu, vinné révy, jejího matečného materiálu a tabáku (dále jen „další produkty“), pěstovaných zemědělskou organizací,

a to za předpokladu, že snížení pojištěného výtěžku sklizně nastalo následkem zničení nebo snížení množství a kromě vinné révy a jejího matečného materiálu i následkem zhoršení jakosti úrody jakoukoliv událostí, která ji postihla

1. - u ovoce v době od 1. ledna do ukončení sklizně příslušného roku,
2. - u dalších produktů od ukončení jedné sklizně, popřípadě od výsadby do ukončení další sklizně, kterým se rozumí předání odběrateli nebo na sklad.

1. Pojištění úrody se však nevztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně, k němuž došlo
   1. a) nesprávným obděláváním, ošetřováním či sklizní,
   2. b) činností jiné organizace, která za škody touto činností způsobené odpovídá zemědělské organizaci podle zvláštních předpisů.

(2) Pojištěným výtěžkem sklizně podle odstavce 1 se rozumí

1. a) u ovoce hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů ovoce, vyjádřená v ceně, za níž má být ovoce realizováno podle výrobně finančního plánu zemědělské organizace pro příslušný rok (dále jen „plánovaná realizační cena“), a pokud daný druh ovoce neplánovala, v částce stanovené federálním ministerstvem zemědělství a výživy pro účetnictví a plánování (dále jen „stálá zúčtovací cena“);
2. b) u dalších produktů hodnota sklizně z výměry daným produktem skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně a určená podle průměrného hektarového výnosu, který za posledních pět let zemědělská organizace docílila, a pokud daný produkt takto nepěstovala, podle průměrného výnosu, který docílila za dobu kratší, nejméně však za dobu tří let v posledních pěti letech; jinak je pojištěným výtěžkem produktu hodnota plánovaného množství jeho sklizně z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně.

§ 6

Podklady pro stanovení pojistného

(1) Podkladem pro stanovení pojistného je:

1. a) u staveb jejich pořizovací cena, a jde-li o stavby nedokončené, náklady vynaložené na stavby pořizované ve vlastní režii, v částkách uvedených v analytické evidenci k účtu nedokončených výrobků s připočtením poloviny jejich rozpočtové hodnoty připadající na kalendářní rok;
2. b) u plodin hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů plodin vyjádřená v ceně, kterou v rozmezí nákupních cen⁶) určí zemědělská organizace s přihlédnutím ke svým výrobním podmínkám u jednotlivých druhů plodin pro příslušný rok a k realizační ceně, kterou u nich docílila v předešlém roce, a jestliže příslušný druh plodiny v předešlém roce nepěstovala, s přihlédnutím k realizační ceně docílené jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami; není-li pro některý druh plodin nákupní cena vyhlášena, použije se místo ní stálá zúčtovací cena, a není-li vyhlášena, částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky;
3. c) u zásob z vlastní výroby jejich hodnota vyjádřená ve stálých zúčtovacích cenách;
4. d) u movitých věcí jejich pořizovací cena;
5. e) u hospodářských zvířat hodnota hrubé živočišné produkce plánované na příslušný rok, a jde-li o plemeníky chované k odběru semene, s připočtením souhrnu jejich hodnot podle zařazení v plemenné knize k 1. lednu příslušného roku;
6. f) u ovoce a dalších produktů jejich pojištěný výtěžek sklizně (§ 5 odst. 2).

(2) Plánované množství sklizně jednotlivých druhů plodin [odstavec 1 písm. b)], plánované množství sklizně jednotlivých druhů ovoce a hodnota plánovaného množství sklizně dalších produktů [odstavec 1 písm. f)], plánovaná hodnota hrubé živočišné produkce [odstavec 1 písm. e)] a rozpočtová hodnota nedokončených staveb [odstavec 1 písm. a)] se zjišťují z výrobně finančního plánu zemědělské organizace na příslušný rok. Pořizovací cena staveb, částka nákladů vynaložených na nedokončené stavby pořizované ve vlastní režii, uvedená v analytické evidenci k účtu nedokončených výrobků [odstavec 1 písm. a)], množství zásob z vlastní výroby zemědělské organizace [odstavec 1 písm. c)] a pořizovací cena movitých věcí [odstavec 1 písm. d)] se zjišťují z účetnictví zemědělské organizace podle stavu k 1. lednu roku, na který se stanoví pojistné. Skutečně osázená výměra a docílené hektarové výnosy se u dalších produktů [§ 5 odst. 2 písm. b)] zjišťují z výkaznictví zemědělské organizace.

(3) Je-li zemědělská organizace zřízena v průběhu roku, zjišťují se podklady pro stanovení pojistného ke dni vzniku organizace.

(4) Změní-li zemědělská organizace po zjištění údajů podle předchozích odstavců plánovanou výměru víceletých pícnin pěstovaných na semeno, je povinna tuto změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 8 dnů, písemně ohlásit pojišťovně za účelem úpravy pojistného.

§ 7

Sazby pojistného

Pojistné na kalendářní rok činí z každých 100 Kčs ceny nebo hodnoty zjištěné podle § 6:

§ 8

Výpočet a placení pojistného

(1) Pojistné vypočte pojišťovna vždy na kalendářní rok. U zemědělské organizace, která byla zřízena během roku, se pojistné vypočte na dobu od jejího vzniku do konce kalendářního roku.

(2) Pojistné je splatné ve třech splátkách, a to 20 % do 31. května, dalších 30 % do 31. srpna a zbývajících 50 % do 30. listopadu příslušného roku.

(3) Je-li zemědělská organizace v prodlení s placením pojistného, je povinna zaplatit pojišťovně poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti pojistného; poplatek menší než 100 Kčs se neplatí.