Devizový zákon

§ 26 (1) Devizový tuzemec může jen s devizovým povolením a) nakládat se svými pohledávkami vůči devizovému cizozemci, b) písemně uznávat své peněžité závazky vůči devizovému cizozemci, c) nakládat se svými nároky k dědictví, jež se projednává v právním řízení vedeném v zahraničí, d) nakládat se svými zahraničními cennými papíry a cennými papíry uloženými v zahraničí, e) převádět vlastnické právo k cenným papírům na devizového cizozemce, f) nakládat se svými nemovitostmi v zahraničí. (2) Devizové povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje a) k nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti, b) k převodu pohledávek nebo zahraničních cenných papírů na devizový peněžní ústav, c) k nakládání s pohledávkami právnické osoby oprávněné k zahraničně hospodářské činnosti podle zvláštních předpisů15) s výjimkou pohledávek, které vznikly použitím devizových prostředků koupených na základě závazného výstupu plánu, d) k písemnému uznávání závazků právnickou osobou oprávněnou k zahraničně hospodářské činnosti podle zvláštního předpisu,16) e) k uznávání peněžitých závazků, které lze platit podle § 24 bez devizového povolení. (3) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje. (4) Devizový cizozemec nemůže nabývat vlastnické právo k nemovitostem devizového tuzemce na území Československé federativní republiky s výjimkou dědění a nabytí nemovitosti jejím vydáním podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd nebo vydražením podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. Vláda Československé federativní republiky může po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky nařízením stanovit podmínky, za kterých devizový tuzemec může výjimečně převést vlastnické právo k těmto nemovitostem na devizového cizozemce.