§ 3.
změněno 23. 2. 1949 zákonem 32/1949 Sb.
§ 3. (1) Osidlovací úřad může na návrh nebo po slyšení místního národního výboru uznati za rodinný domek naložiti podle tohoto nařízení i takový dům s takovým domem, který plně nevyhovuje ustanovením § 2, zejména dům, 1. v němž jest byt s podlahovou plochou obytných místností přes 80 m2, byla nemá-li výměra 80 m2 překročena připojením obytné místnosti nebo obytných místností v podkroví; 2. který obsahuje další obytnou místnost nebo obytné místnosti, zřízené nehledíc k obytným místnostem v podkroví a dané do nájmu nebo podnájmu; 3 suterénu, více než dva byty s příslušenstvím. Zejména může býti za rodinný domek uznán i domek s malými byty, u něhož je roční nájemné, z bytu nebo bytů převyšuje částky uvedené v § 2, odst. 1, překročeno nejvýše o 10 % a ve městech domek s více než 50.000 obyvatelů nejvýše o 25 %; 4. který byl stavebně dokončen před rokem 1921 a v němž spojením nebo přestavbou nevyhovujících obytných kuchyní nebo nejmenších bytů jsou nebo budou zřízeny nejvýše dva byty, z u nichž každý má obytné místnosti s podlahovou plochou o výměře nejvýše 100 podlahová plocha obytných místností přesahuje 80 m2; 5. (2) Za rodinný domek může býti uznán i takový dům, který je nedostavěn nebo pobořen nebo poškozen a, dá se však uvésti do stavu vyhovujícího ustanovením odstavce 1 nebo ustanovením § 2.