§ 11
změněno 1. 7. 1990 zákonem 263/1990 Sb.
§ 11 Trvání pojištění, jeho vznik a zánik (1) Sezónní pracovník je pojištěn – pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích – jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 120 Kčs. (2) Sezónní pracovník je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 120 Kčs jen proto, že a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu, d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), anebo civilní službu, e) pobíral podporu při ošetřování člena rodiny, popřípadě pokračoval v ošetřování člena rodiny po vyčerpání této podpory, a f) jde-li o sezónní pracovnici, také proto, že byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené. (3) Jestliže sezónní pracovník utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc. (4) Pojištění sezónního pracovníka nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li sezónní pracovník v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny. (5) Pojištění sezónního pracovníka zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.