veterinární zákon

§ 61 (1) Soukromý veterinární lékař je povinen a) vykonávat toto povolání podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v souladu se současnými poznatky veterinární medicíny, právními předpisy a etickými zásadami veterinární profese, b) oznámit bez odkladu okresní krajské veterinární správě zahájení a skončení činnosti, své bydliště místo svého trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od bydliště místa trvalého pobytu, c b) poskytovat zvířatům první pomoc a zajišťovat jim podle potřeby další odbornou péči, d) uvědomit neprodleně okresní krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů, e c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí cizorodých látek ze živočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkami, které obsahuje krmivo jsou obsaženy v krmivech, f a upozornit chovatele na nutnost dodržování ochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin, d) vést řádnou evidenci o provedených preventivních a léčebných úkonech a o použití a výdeji léčiv a, uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, g e) informovat po jeho předložení chovatelem neprodleně zaznamenávat do záznamu chovatele před provedením odborného veterinárního úkonu o předpokládané výši požadované ceny podání léčiv zvířatům a očkování zvířat a úplně a správně vyplňovat zdravotní potvrzení.24) (2) Soukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.33) (3) Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv.