veterinární zákon

§ 44 (1) Ministerstvo a) stanoví hlavní směry rozvoje a úkoly veterinární péče a kontroluje jejich plnění, b) řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Státní veterinární správy, c) schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování pohotovostních plánů pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“), d) na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat, e) koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich zdoláváním, f) může měnit nebo zrušit mimořádná veterinární opatření vyhlášená Státní veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů, g) rozhoduje o náhradě nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami, h) pověří vedením evidence pasů psů, koček a fretek v zájmovém chovu, přemísťovaných mezi členskými státy k neobchodním účelům, osobu, která je způsobilá zajistit pro tento účel technické vybavení a shromažďovat potřebné údaje, vést jejich databázi a uchovávat je tak, aby nedošlo k jejich ztrátě nebo zneužití. Pověření může být odňato, poruší-li osoba pověřená vedením evidence pasů povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo změní-li se skutečnosti rozhodné pro její pověření. (2) Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na návrh Státní veterinární správy schvaluje národní referenční laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství. (3) Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich zdoláváním, Ústřední nákazovou komisi jako svůj trvalý poradní orgán.