veterinární zákon

§ 59 (1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy, kteří a) dosáhli požadovaného vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a nebo veterinární hygieny30), zahrnujícím studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, přičemž délka studia může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícím počtem kreditů ECTS31) stanoveném vysokou školou pro magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a nebo veterinární hygieny30), zahrnující studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, a b) získali znalosti a dovednosti stanové v prováděcím právním předpisu, na nichž je založena odborná činnost veterinárních lékařů. (2) Za veterinární lékaře se považují také a) osoby, které jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o dosažení požadovaného vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu a vydaného příslušným orgánem jiného členského státu, b) osoby, které jsou držiteli osvědčení, jímž příslušný orgán vydávajícího členského státu osvědčuje, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání 1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1, 2. byl získán tak, že osoba, která je jeho držitelem, vykonávala v souladu se zákonem příslušné činnosti po dobu a za podmínek stanovených pro státní příslušníky jednotlivých členských států v příloze č. 6, nebo 3. byl vydán po ukončení vzdělání, které je v souladu s odstavcem 1, a je považován vydávajícím členským státem za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu a). (3) Osoby, které jsou státními příslušníky jiného členského státu a splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, jsou oprávněny používat jimi získaný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, a to v jazyce státu, v němž byl tento titul získán. (4) K prohlubování odborné způsobilosti úředních veterinárních lékařů slouží atestační studium, organizované Státní veterinární správou správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou s veterinárním studijním programem uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny atestační studium pro úřední veterinární lékaře, které probíhá ve dvou částech: a) základní (atestace I. stupně), b) specializační (atestace II. stupně). (5) Funkce ředitelů a vedoucích odborných útvarů K výkonu státního veterinárního dozoru je odborně způsobilý úřední veterinární lékař, který získal atestaci I. stupně. Na služební místo představeného Státní veterinární správy, jakož i státních veterinárních ústavů, mohou vykonávat jen může být jmenován úřední veterinární lékaři lékař, kteří získali pokud získal atestaci II. stupně. To však Vedoucím zaměstnancem veterinárního ústavu může být jmenován veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně; to neplatí v případě vedoucích zaměstnanců v pro vedoucího zaměstnance 1. stupni řízení30a) stupně řízení. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a nebo veterinární hygieny, a znalosti a dovednosti, uvedené v odstavci 1, b) diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání, uvedené v odstavci 2 písm. a), c) formy, obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařů, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení. (7) Není-li možno uznat odbornou způsobilost k výkonu činnosti veterinárního lékaře podle odstavce 2, anebo odbornou způsobilost pro výkon funkce úředního veterinárního lékaře, postupuje se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31).