Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství¹) a upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem, na vodě nebo půdě, a dále výkon státní správy v této oblasti.

(2) Tento zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny

1. a) provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo
2. b) provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za předpokladů stanovených v § 5 odst. 2.

(3) Tento zákon se nevztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny

1. a) ozbrojeným konfliktem, nepřátelskou akcí, občanskou válkou nebo povstáním,
2. b) živelní událostí výjimečné a neodvratné povahy,
3. c) činností, na kterou se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
4. d) činností, na kterou se vztahuje občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody podle atomového zákona²), nebo činností, při které se na odpovědnost a náhradu škody či újmy vztahují mezinárodní smlouvy uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
5. e) činností, jejímž účelem je zajišťování obrany České republiky³) nebo mezinárodní bezpečnosti,
6. f) činností, jejímž jediným účelem je ochrana života, zdraví nebo majetku osob před živelními událostmi.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) ekologickou újmou nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo; jedná se o změnu na
   1. 1. chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, s výjimkou nepříznivých účinků vyplývajících z jednání provozovatele, k němuž byl oprávněn podle § 5b, 45i a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny⁴); kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a přírodních stanovišť jsou stanovena v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
   2. 2. podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod⁵), která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených podle § 23a odst. 4 a 7 vodního zákona⁶), nebo
   3. 3. půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj,

1. b) chráněnými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
   1. 1. druhy ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti podle § 45e zákona o ochraně přírody a krajiny⁴),⁷),
   2. 2. druhy v zájmu Evropských společenství stanovené podle § 3 odst. 1 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny⁴),⁸),
   3. 3. anebo druhy, které Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou,

1. c) přírodními stanovišti
   1. 1. přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství stanovené podle § 3 odst. 1 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny⁴),⁹)
   2. 2. území, jež je biotopem pro druhy ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti podle § 45e zákona o ochraně přírody a krajiny⁴),⁷),
   3. 3. území, jež je biotopem pro druhy v zájmu Evropských společenství stanovené podle § 3 odst. 1 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny⁴),⁸),
   4. 4. místa rozmnožování nebo odpočinku druhů vyžadujících přísnou ochranu¹⁰),

1. d) stavem ochrany chráněného druhu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin souhrn vlivů na daný druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a hojnost jeho populací v závislosti na konkrétním případu v rámci území České republiky nebo v jeho přirozeném areálu,
2. e) stavem ochrany přírodního stanoviště souhrn vlivů na přírodní stanoviště a jeho typické druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce i dlouhodobé přežití jeho typických druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v závislosti na konkrétním případu v rámci území České republiky nebo v jeho přirozeném rozsahu,
3. f) příznivým stavem ochrany chráněného druhu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin stav, kdy
   1. 1. údaje o populační dynamice příslušného druhu ukazují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště,
   2. 2. přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné době omezen a
   3. 3. existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,

1. g) příznivým stavem ochrany přírodního stanoviště stav, kdy
   1. 1. jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou ustálené nebo se zvětšují,
   2. 2. specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat a
   3. 3. stav jeho typických druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je z hlediska ochrany podle podmínek uvedených v písmenu f) příznivý,

1. h) provozní činností činnost vykonávaná v rámci hospodářské činnosti, obchodu nebo podnikání, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter,
2. i) provozovatelem právnická nebo fyzická osoba vykonávající nebo řídící provozní činnost zařazenou do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo další činnost, která splňuje podmínky stanovené v § 5 odst. 2, nebo osoba, na kterou byla podle insolvenčního zákona¹¹) převedena rozhodující ekonomická pravomoc nad fungováním provozní činnosti, včetně držitelů povolení, souhlasu nebo jiného oprávnění k výkonu provozní činnosti nebo osob vykonávajících nebo řídících provozní činnost na základě registrace, evidence nebo ohlášení,
3. j) preventivním opatřením opatření přijaté v důsledku události, jednání nebo opomenutí vedoucího k bezprostřední hrozbě ekologické újmy, jehož cílem je předejít takové újmě nebo ji minimalizovat,
4. k) nápravným opatřením opatření přijaté ke zmírnění dopadů ekologické újmy, jehož cílem je obnovit, ozdravit nebo nahradit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce anebo poskytnout přiměřenou náhradu těchto zdrojů nebo jejich funkcí,
5. l) přírodním zdrojem půda a horniny, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu, chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodní stanoviště, povrchová nebo podzemní voda, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod,
6. m) funkcí přírodního zdroje funkce, kterou tento zdroj plní ve prospěch jiného přírodního zdroje nebo složky životního prostředí nebo veřejnosti,
7. n) emisí uvolňování látek, přípravků, organismů a mikroorganismů do životního prostředí v důsledku lidských činností,
8. o) základním stavem stav přírodních zdrojů a jejich funkcí, který existoval v době, kdy došlo k ekologické újmě a jenž by dále existoval, kdyby k ní nedošlo, a to podle odhadu na základě nejlepších dostupných informací,
9. p) obnovou, včetně přirozené obnovy, v případě vody, chráněných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť návrat poškozených přírodních zdrojů nebo jejich zhoršených funkcí do základního stavu, v případě půdy a hornin vyloučení jakéhokoliv významného rizika nepříznivého účinku na lidské zdraví,
10. q) náklady náklady potřebné na předcházení ekologické újmě nebo na její nápravu v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně nákladů na zjištění a posouzení ekologické újmy, posouzení vzniku její bezprostřední hrozby, nákladů na řízení, na provedení preventivních nebo nápravných opatření nebo jejich vymáhání od provozovatele, nákladů na sběr dat, na sledování a kontrolu nebo další náklady související s předcházením ekologické újmě nebo s její nápravou.

§ 3

(1) Provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření. Provozovatel, který svou provozní činností způsobí ekologickou újmu, musí v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat nápravná opatření.

(2) V případě ekologické újmy neohraničeného charakteru způsobené více provozovateli vzniká povinnost podle tohoto zákona provozovatelům, mezi jejichž provozní činností a ekologickou újmou existuje příčinná souvislost. Pokud ekologickou újmu nebo její hrozbu způsobilo více provozovatelů, jsou povinni provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření společně a nerozdílně.

(3) Povinnosti vzniklé nebo uložené podle tohoto zákona přecházejí na právní nástupce provozovatele. Pokud provozovatel již neexistuje a takových právních nástupců je více a dosud nebylo určeno, která taková povinnost přechází na kterého takového právního nástupce, ručí za její splnění tito právní nástupci společně a nerozdílně.

§ 4

Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má provozovatel vykonávající provozní činnost, která je zařazena do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud mezi touto činností a ekologickou újmou nebo její bezprostřední hrozbou je příčinná souvislost.

§ 5

(1) Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má rovněž provozovatel, který způsobil ekologickou újmu na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin či přírodních stanovištích nebo vyvolal její bezprostřední hrozbu provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Předpokladem vzniku povinnosti podle odstavce 1 je

1. a) vznik nebo bezprostřední hrozba ekologické újmy na chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti,
2. b) výkon provozní činnosti neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozporu s právními předpisy a
3. c) příčinná souvislost mezi provozní činností provozovatele, která je vykonávána v rozporu s právními předpisy, a vznikem nebo bezprostřední hrozbou ekologické újmy uvedené v písmenu a).

§ 6

Preventivní opatření

(1) V případě bezprostředně hrozící ekologické újmy provozovatel neprodleně provede nezbytná preventivní opatření.

(2) Provozovatel neprodleně sdělí příslušnému orgánu uvedenému v § 16 (dále jen „příslušný orgán“) informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy a o provedených preventivních opatřeních. Pokud provedené preventivní opatření bezprostřední hrozbu ekologické újmy neodstraní, oznámí provozovatel tuto skutečnost příslušnému orgánu.

(3) Příslušný orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informace o bezprostřední hrozbě ekologické újmy nebo o okolnostech nasvědčujících takové hrozbě a provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu tyto informace poskytnout.

(4) Hrozí-li bezprostředně ekologická újma, může příslušný orgán i před zahájením řízení vyzvat provozovatele, aby ve stanovené lhůtě provedl preventivní opatření, a dát mu pokyny pro jejich provádění. Příslušný orgán může v řízení provozovateli uložit rozhodnutím provedení preventivních opatření, stanovit jejich podmínky a určit lhůtu k jejich provedení.

(5) Příslušný orgán zajistí bez zbytečného odkladu provedení nezbytných preventivních opatření sám, pokud je bezodkladně nebo ve stanovené lhůtě neprovede provozovatel, nebo není-li provozovatel znám.

§ 7

Nápravná opatření

(1) V případě vzniku nebo zjištění ekologické újmy je provozovatel povinen neprodleně provést veškerá proveditelná nápravná opatření k okamžité kontrole, omezení, odstranění nebo jinému zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů, jejichž cílem je omezit ekologickou újmu a nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo předejít dalšímu rozšiřování ekologické újmy, nepříznivým účinkům na lidské zdraví nebo dalšímu zhoršení funkcí přírodních zdrojů.

(2) Provozovatel je povinen neprodleně sdělit příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy nebo o okolnostech nasvědčujících jejímu vzniku a o provedených nápravných opatřeních. Příslušný orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informace o ekologické újmě, k níž došlo, a o provedených nápravných opatřeních; provozovatel je povinen sdělit tyto informace bez zbytečného odkladu.

(3) Provozovatel je dále povinen vypracovat bez zbytečného odkladu návrh nápravných opatření v souladu s přílohou č. 4 k tomuto zákonu a předložit ho příslušnému orgánu ke schválení. Příslušný orgán může navržená nápravná opatření schválit nebo může provozovateli uložit jejich doplnění nebo změny.

(4) Příslušný orgán může i před zahájením řízení vyzvat provozovatele, aby ve stanovené lhůtě provedl nezbytná nápravná opatření a udělit mu pokyny, kterými se má řídit při jejich provádění. Příslušný orgán může v řízení uložit provozovateli rozhodnutím provedení nápravných opatření, stanovit jejich podmínky a určit lhůtu k jejich provedení.

(5) Pokud provedené nápravné opatření nevede k nápravě ekologické újmy, je provozovatel povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech případu.

(6) Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zajistí provedení nezbytných nápravných opatření sám, pokud tak bezodkladně neučiní provozovatel, nebo není-li provozovatel znám.

(7) Došlo-li k více případům ekologické újmy takovým způsobem, že příslušný orgán nemůže zajistit, aby všechna potřebná nápravná opatření byla přijata současně, může určit pořadí prováděných nápravných opatření. Příslušný orgán přitom bere v úvahu zejména povahu, rozsah a závažnost jednotlivých případů ekologické újmy, rizika pro lidské zdraví a možnost přirozené nápravy.

§ 8

Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření

(1) Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájí příslušný orgán z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik. Řízení je zahájeno rovněž na základě žádosti, která je doložena relevantními informacemi a údaji, ze kterých je patrné, že došlo k ekologické újmě nebo taková újma bezprostředně hrozí.

(2) Žádost podle odstavce 1 mohou podat fyzické a právnické osoby, které jsou ekologickou újmou dotčeny nebo u nichž je takové dotčení pravděpodobné.

(3) Oznámení o zahájení řízení příslušný orgán zveřejní na portálu veřejné správy a neprodleně o něm informuje správní orgán příslušný rozhodovat o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle zvláštních právních předpisů¹²).

(4) Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření zahájené na základě žádosti se z důvodu zpětvzetí žádosti nezastaví, pokud jsou dány důvody pro zahájení řízení z moci úřední.

§ 9

Vstup na nemovitosti

(1) Pověření zaměstnanci provozovatele a příslušného orgánu provádějící preventivní opatření nebo nápravná opatření jsou oprávněni při výkonu této činnosti po předchozím oznámení vlastníkovi nemovitosti a v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti dotčené ekologickou újmou. Společně s nimi mohou na cizí nemovitosti vstupovat nebo vjíždět i jejich pomocní pracovníci nebo jiné osoby zajišťující z jejich rozhodnutí provádění preventivních opatření nebo nápravných opatření.

(2) V případě nezbytnosti provedení bezprostředního a neodkladného preventivního opatření nebo nápravného opatření mohou osoby uvedené v odstavci 1 na cizí nemovitost vstupovat nebo vjíždět i bez vědomí jejího vlastníka. O tom musí vlastníka nemovitosti provozovatel nebo příslušný orgán bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly.

(3) Preventivní opatření a nápravná opatření prováděná na cizích nemovitostech musí být prováděna tak, aby co nejméně omezovala vlastníka dotčené nemovitosti nebo osoby užívající nemovitost na základě smlouvy s vlastníkem nemovitosti a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

(4) Vlastníci nemovitostí, na kterých se mají provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a kteří nejsou těmi, jimž bylo preventivní opatření nebo nápravné opatření uloženo, jsou povinni strpět jejich provedení po nezbytně nutnou dobu, v nezbytném rozsahu a za náhradu. Dále jsou povinni osobám, které je provádějí, umožnit vstup a vjezd na své nemovitosti a strpět omezení jejich obvyklého užívání.

§ 10

Náprava ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích a na vodách

Příslušný orgán postupuje při ukládání nápravných opatření k zajištění nápravy ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích a na vodách podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

§ 11

Náprava ekologické újmy na půdě

(1) Existuje-li důvodné podezření, že v důsledku provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu došlo k ekologické újmě na půdě nebo horninách, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu (dále jen „půda“), příslušný orgán zajistí bez zbytečného odkladu zpracování analýzy rizik; v tom případě příslušný orgán přeruší řízení o uložení nápravných opatření do doby předložení analýzy rizik.

(2) K analýze rizik si příslušný orgán vyžádá stanovisko příslušné krajské hygienické stanice¹³), která posoudí rizika pro lidské zdraví plynoucí z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.

(3) V případě vzniku ekologické újmy na půdě, která byla prokázána analýzou rizik a stanoviskem příslušné krajské hygienické stanice,

1. a) příslušný orgán zajistí zpracování návrhu možných nápravných opatření a jejich hodnocení, které zahrnuje porovnání alternativních postupů omezování nebo eliminace rizik a odhad finančních nákladů a časové náročnosti jednotlivých alternativ (dále jen „hodnocení“); příslušný orgán přeruší řízení o uložení nápravných opatření do doby předložení hodnocení,
2. b) provozovatel odstraní ekologickou újmu na půdě nápravným opatřením uloženým příslušným orgánem a minimalizuje její nepříznivé důsledky, aby nepředstavovala významné riziko pro lidské zdraví.

(4) Vyhodnocení průzkumu stavu znečištěného území a hodnocení mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích¹⁴). Rizika ze zavedení organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj posuzuje příslušná krajská hygienická stanice.

(5) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou metody a způsob zpracování analýzy rizik, způsob hodnocení vhodnosti a proveditelnosti nápravných opatření, stanovování cílů nápravných opatření a způsobů prokazování jejich dosažení, včetně způsobu postsanačního monitoringu a způsobu srovnání alternativních postupů omezování nebo eliminace rizik, a dále způsob posouzení rizik pro lidské zdraví plynoucích z přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.

§ 12

(1) Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu, je povinen nést náklady, a to i v případě, kdy preventivní opatření nebo nápravná opatření zajistí příslušný orgán. O náhradě nákladů rozhoduje příslušný orgán, který uložil preventivní nebo nápravná opatření podle tohoto zákona.

(2) Pokud ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu způsobilo více provozovatelů, nesou náklady společně a nerozdílně.

(3) Provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, který provedl preventivní opatření nebo nápravná opatření, nenese náklady, pokud prokáže, že ekologická újma nebo její bezprostřední hrozba

1. a) byla způsobena třetí osobou a došlo k ní i přesto, že byla přijata vhodná bezpečnostní opatření, nebo
2. b) je důsledkem splnění rozhodnutí nebo jiného závazného aktu orgánu veřejné správy a nejedná se o rozhodnutí nebo akty vydané k odstranění nebo zmírnění emisí nebo událostí způsobených provozní činností provozovatele.

(4) Příslušný orgán rozhodne, že provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, který provedl nápravná opatření k odstranění ekologické újmy, nebo za kterého je zajistil příslušný orgán, nenese jejich náklady, pokud prokáže, že

1. a) neporušil právní předpisy nebo rozhodnutí vydaná na jejich základě a ekologická újma byla způsobena emisí nebo událostí, která byla výslovně povolena podle zvláštních právních předpisů¹⁵), nebo
2. b) podle stavu vědeckých a technických znalostí v době, kdy došlo k emisím nebo k dané provozní činnosti, nebylo považováno za pravděpodobné, že by způsobily ekologickou újmu.

(5) Orgán veřejné správy, který vydal rozhodnutí nebo jiný závazný akt uvedený v odstavci 3 písm. b) nebo povolení k výkonu provozní činnosti podle zvláštních právních předpisů¹⁵) uvedené v odstavci 4, proplatí vynaložené náklady provozovateli, který prokáže, že nenese náklady podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4.

§ 13

(1) Příslušný orgán hradí náklady, které vynaložil místo provozovatele, ze státního rozpočtu. Bez zbytečného odkladu uloží provozovateli povinnost nahradit náklady takto vynaložené. Náhradu nákladů vybírá příslušný orgán, který rozhodl o náhradě nákladů podle § 12. Náklady vybrané příslušným orgánem jsou příjmem státního rozpočtu.

(2) Pokud je provozovatel v úpadku nebo v likvidaci, uplatňuje vymáhající orgán náhradu nákladů jako pohledávku v insolvenčním řízení, popřípadě jiným postupem podle insolvenčního zákona nebo při likvidaci právnické osoby¹⁶).

(3) Příslušný orgán může zahájit řízení o náhradě nákladů do pěti let ode dne, kdy byla opatření podle tohoto zákona ukončena, nebo ode dne, kdy byl zjištěn odpovědný provozovatel nebo třetí osoba. Tato lhůta se počítá od události, která nastane později.

(4) Nelze-li provozovatele zjistit nebo pokud zanikl nebo zemřel bez právního nástupce, nebo jde-li o nedobytnou pohledávku nebo prokáže-li provozovatel, že nenese náklady podle tohoto zákona, hradí náklady stát. V těchto případech stát hradí náklady jen nad rámec, v němž bylo zabránění nebo odstranění ekologické újmy nahrazeno z majetku nebo finančního zajištění provozovatele. Za stát jedná příslušný orgán.

(5) Stát náklady podle odstavce 4 nehradí, je-li zabránění nebo odstranění ekologické újmy provedeno jiným provozovatelem v rámci doplňkových nebo vyrovnávacích opatření uložených mu příslušným úřadem v řízení podle § 8.

(6) V případech uvedených v odstavci 4, kdy nelze uložit hrazení nákladů a jde přitom o náklady vzniklé za zajištění nápravných opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách, lze použít k hrazení těchto nákladů zvláštní účet kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu¹⁷). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.

§ 14

Finanční zajištění preventivních opatření nebo nápravných opatření

(1) Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona (dále jen „finanční zajištění“). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.

(2) Bez zabezpečení finančního zajištění podle tohoto zákona nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který prokáže na základě hodnocení rizik, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 000 000 Kč, nebo ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 000 000 Kč a provozovatel je současně registrován v Programu EMAS¹⁸) nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14000 nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace.

(4) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.

(5) Způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky provádění a způsobu finančního zajištění k provedení preventivních opatření a nápravných opatření stanoví vláda nařízením.