§ 35
změněno 1. 11. 2004 zákonem 539/2004 Sb.
§ 35 Povinnost hradit náklady výkonu trestu (1) Odsouzený je povinen hradit náklady výkonu trestu. Nelze-li tyto náklady srazit z odměny za práci, může věznice k jejich úhradě použít peněžní prostředky, které má odsouzený uloženy ve věznici. Výši nákladů výkonu trestu a podrobnosti její úhrady stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Od povinnosti podle odstavce 1 je osvobozen odsouzený a) který nebyl nezaviněně zařazen do práce a neměl v období kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost, b) který nedovršil 18. rok věku, c) po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu,14) s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 1, d) po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně, e) po dobu přerušení výkonu trestu, f) po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného, g) po dobu dočasného předání do ciziny, h) je-li na útěku. (3) Od vymáhání nákladů výkonu trestu se upustí vždy, jestliže odsouzený zemřel a nezanechal majetek, ze kterého by bylo možno pohledávku uspokojit v rámci vypořádání dědictví, jestliže byl vydán do ciziny nebo předán k výkonu trestu do ciziny nebo po propuštění z výkonu trestu vyhoštěn a ze všech okolností je zřejmé, že další vymáhání pohledávky by bylo neúspěšné. Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká. (4) Ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými doklady doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti povinnost uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený propuštěn, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry odsouzeného. (5) U pohledávky za náklady výkonu trestu se nepožadují úroky z prodlení.