§ 14.
změněno 1. 10. 1948 zákonem 29/1950 Sb.
§ 14. (1) Zastaví-li jiný cizozemský nositel pojištění, než je uveden v §§ 8 a 10, placení důchodů československým státním občanům, kteří přesídlili nebo přesídlí do 31. prosince 1947 (§ 1, odst. 9 10) do Československé republiky jen proto, že přeložili své bydliště do Československé republiky, převezmou zatímní jejich výplatu zálohově českoslovenští nositelé pojištění, pokud nároky ještě nezanikly. (2) V důchodovém pojištění se poskytnou v případech uvedených v odstavci 1 zálohy ve výši uvedené v § 4, odst. 1. Zálohy se neposkytnou, pokud je tu nárok na důchod vůči československému nositeli pojištění. (3) V úrazovém pojištění se poskytují dávky za podmínek, uvedených v § 10, odst. 2 až 4. (4) V dalším Jinak platí obdobně přiměřeně ustanovení §§ 9, a §§ 11 až 13 s tím, a) že československý nositel pojištění zastaví zatímní výplatu, jakmile počne cizozemský nositel pojištění důchod počne opět vypláceti důchod. Pokud důchod, b vyplácený tímto cizozemským nositelem pojištění a odpovídající některému z důchodů uvedených v § 60 odst. 1 písm. a) že návrhy podají dotyčné osoby do tří měsíců po dni až f) zákona o národním pojištění, kterým cizozemský nedosahuje výše zálohy vyplácené podle předchozích odstavců, vyplácí československý nositel pojištění zastavil placení i nadále příspěvek ve výši rozdílu mezi dřívější zálohou a důchodem vypláceným cizozemským nositelem pojištění. (5) Převzal-li polský nositel pojištění výplatu úrazových důchodů; tato lhůta uplyne však nejdříve tři měsíce po vyhlášení československým státním občanům (§ 1 odst. 1), kteří mají bydliště na území Československé republiky a utrpěli úraz na nynějším nebo dřívějším území Polska, a nedosahuje-li tento důchod výše zálohy, jaká by jim náležela podle tohoto zákona, vyplácí jim tento rozdíl československý nositel pojištění. To platí též o úrazových důchodech, které zanikly odbytím jednorázovou částkou v polském úrazovém pojištění.