Nařízení o zboření staveb

§ 1.

účinné od 1. 1. 1951(1) Ke zboření stavby (budovy, ohradní nebo opěrné zdi, pomníku zvláštního významu) nebo její části, pokud k němu nedal příkaz stavební úřad, je třeba povolení, které uděluje stavební úřad na žádost vlastníka stavby.

účinné od 1. 1. 1951(2) V žádosti je třeba přesně označit stavbu nebo její část, která se má zbořit, a uvést účel, ke kterému je stavba určena, jakož i jména a pokud možno adresy vlastníků sousedních nemovitostí; zároveň žadatel odůvodní potřebu odstranění stavby a uvede podnik, který provede zboření nebo bude na ně dozírat. Podle možnosti je k žádosti připojit vyjádření místního národního výboru, pokud není stavebním úřadem, jakož i ostatních účastníků řízení.

účinné od 1. 1. 1951(3) Stavební úřad může, pokud toho bude zapotřebí (zejména jde-li o stavbu památkově nebo jinak významnou), žadateli uložit, aby předložil

1. účinné od 1. 1. 1951a) polohopisný výkres v měřítku popisné mapy,
2. účinné od 1. 1. 1951b) stavební výkres nebo aspoň náčrt stavby podle skutečného stavu v jednom nebo více vyhotoveních,
3. účinné od 1. 1. 1951c) fotografii stavby podle současného stavu, z které by byla zřejmá též souvislost stavby s nejbližším okolím, a
4. účinné od 1. 1. 1951d) potvrzení místního národního výboru, že je postaráno o potřebné náhradní umístění.

účinné od 1. 1. 1951(4) Stavební úřad přezkoumá (po případě po provedení jednání na místě) zejména, zda potřebou pracovních sil nebude ohroženo plnění úkolů jednotného hospodářského plánu, zda zboření stavby není v rozporu s územním a zastavovacím plánem, po případě s upravovacím plánem z dřívější doby (§ 19 zákona č. 280/1949 Sb.), a zda je odůvodněno s hlediska hospodárnosti, jakož i zda všichni účastníci řízení (též veřejný orgán památkové péče při pochybnosti, jde-li o památku) podali vyjádření a zda jejich námitky jsou odůvodněny. Zboření stavby s hlediska upravovacího plánu z dřívější doby přezkoumá stavební úřad v dohodě s vojenskou správou.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1951(1) Zboření stavby nebo její části stavební úřad

1. účinné od 1. 1. 19511. nařídí,
   1. účinné od 1. 1. 1951a) hrozí-li stavba nebo její část zřícením anebo ohrožuje-li bezpečnost nebo zdraví osob požárními nebo zdravotními závadami, anebo
   2. účinné od 1. 1. 1951b) je-li k dalšímu zachování a užívání stavby nebo její části (s výjimkou stavby památkově nebo jinak významné) třeba stavebních prací v takovém rozsahu, že by prací, stavebnin a stavebního nákladu bylo účelněji využito novostavbou;

1. účinné od 1. 1. 19512. může nařídit, provádí-li se nebo byla-li provedena stavba
   1. účinné od 1. 1. 1951a) podstatně odchylně od potvrzeného stavebního projektu a zastavovacího plánu nebo od podrobného územního plánu anebo od podmínek stanovených krajským národním výborem,
   2. účinné od 1. 1. 1951b) u které nejsou splněny předpoklady o souhlasu stavebního úřadu s provedením stavby,
   3. účinné od 1. 1. 1951c) nezařazená do jednotného hospodářského plánu nebo bez potvrzeného stavebního projektu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Vydání příkazu ke zboření předpokládá, že nedostatky u stavby se nedají odstranit jinak než zbořením stavby; přitom se stavební úřad řídí požadavky účelnosti, hospodárnosti a ochrany památek a po případě nařídí provedení příslušných zkoušek, kterými se prokáže potřeba zbourání.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1951(1) Před vydáním příkazu ke zboření stavby provede stavební úřad jednání na místě, k němuž přizve vlastníka stavby, která se má zbořit, vlastníky sousedních nemovitostí a ostatní účastníky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li zboření stavby nezbytným předpokladem pro splnění investičního úkolu jednotného hospodářského plánu, spojí se řízení o zboření stavby s řízením o opatření stavebního pozemku a o přezkoumání stavebního projektu.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1951(1) Podle výsledku jednání může stavební úřad na místě vydat příkaz ke zboření stavby, které dá provést místní národní výbor oprávněným stavebním podnikem nebo pod jeho dozorem.

účinné od 1. 1. 1951(2) Rozhodnutí je třeba pojmout do zápisu o jednání na místě; není-li přítomen vlastník stavby určené ke zboření, nutno jej o rozhodnutí neprodleně zpravit do vlastních rukou.

účinné od 1. 1. 1951(3) Stavební podnik určený místním národním výborem je povinen provést zboření stavby; má-li námitky proti provedení zboření, vyřídí je místní národní výbor nejrychlejším způsobem, a to podle potřeby v dohodě s orgánem bezprostředně nadřízeným stavebnímu podniku.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1951(1) V rozhodnutí, kterým se povoluje zboření nebo dává příkaz ke zboření, se uvede zejména:

1. účinné od 1. 1. 1951a) lhůta, do které je třeba stavbu zbořit,
2. účinné od 1. 1. 1951b) podmínky, které je třeba splnit při bourání,
3. účinné od 1. 1. 1951c) opatření, jak se naloží s hmotami a předměty získanými ze zboření stavby,
4. účinné od 1. 1. 1951d) opatření, kterých je třeba k zabezpečení a k provedení nezbytných úprav u sousedních staveb a dotčených veřejných zařízení,
5. účinné od 1. 1. 1951e) opatření, kterými se zajistí a upraví pozemek po provedeném zboření s hlediska bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti, komunikačních potřeb a vzhledu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Podle potřeby opatří místní národní výbor na náklad vlastníka stavby určené ke zboření stavební výkres nebo aspoň náčrt stavby a fotografii stavby podle současného stavu, z které by byla zřejma též souvislost stavby s nejbližším okolím.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1951(1) Nalezne-li se při bourání stavební, archeologická nebo jiná kulturní památka, je podnik pověřený zbořením stavby povinen nález neprodleně oznámit stavebnímu úřadu, který v dohodě s veřejným orgánem památkové péče rozhodne o dalších opatřeních. V bourání na místě nálezu nelze zatím pokračovat s výjimkou nutných bezpečnostních opatření; nedojde-li k uvedenému podniku rozhodnutí do 8 dnů po dni hlášení, lze v bourání pokračovat.

účinné od 1. 1. 1951(2) Vzniknou-li na sousedních stavbách při bourání závady, které ohrožují jejich bezpečnost, je podnik pověřený zbořením povinen ihned učinit potřebná bezpečnostní opatření a oznámit to neprodleně stavebnímu úřadu. V bourání lze pokračovat jen se souhlasem stavebního úřadu.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1951(1) Účastníkem řízení je též veřejný orgán památkové péče, jde-li o zboření stavby, která má historickou, uměleckou nebo jinou kulturní hodnotu anebo která by mohla podstatně změnit uliční ráz nebo charakter vzhledu obce.

účinné od 1. 1. 1951(2) Účastníkem řízení nejsou nájemníci stavby určené ke zboření.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1951Náklady spojené se zbořením stavby, nařízenými zkouškami a s nezbytnými úpravami pozemku po provedeném zboření nese její vlastník. Je-li třeba zabezpečovacího opatření na sousední stavbě pro její vadný stav, hradí náklady tohoto opatření vlastník sousední stavby; náklady na zabezpečovací opatření vyvolané vadným způsobem bourání hradí stavební podnik, který bourání provádí.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1951Ministerstvo stavebního průmyslu nebo orgán jím zmocněný může na přechodnou dobu povolit výjimky jednak z požadavku náležitostí, potřebných pro povolení nebo vydání příkazu ke zboření, jednak i v řízení, a to zejména, jde-li o neužívané a stavebně zchátralé stavby nebo o případy živelních a jiných pohrom.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1951U národního majetku se rozumějí vlastníkem stavby nebo sousedních nemovitostí orgány, které jsou pověřeny jejich správou.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1951Toto nařízení se nevztahuje na zboření staveb

1. účinné od 1. 1. 1951a) potřebné při provádění asanace krajiny podle asanačního projektu nebo asanace obcí podle zastavovacího plánu,
2. účinné od 1. 1. 1951b) na dráze, pokud pro tyto stavby, po případě pro jejich bourání platí zvláštní předpisy vydané podle zákona č. 97/1950 Sb., o drahách.

§ 12.