Nařízení o přestupech některých osob, vyňatých před 1. říjnem 1948 z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění, do národního pojištění

§ 1.

(1) Osoby, které byly v den 30. září 1948 podle některého z předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění do tohoto dne platných (použivatelných) vyňaty ve svém zaměstnání z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění proto, že jim byly zaručeny normální (rovnocenné) pensijní nároky (dále jen „vyňaté zaměstnání“), nejsou však již podle zákona o národním pojištění vyňaty z důchodového pojištění, nabudou u Ústřední národní pojišťovny k uvedenému dni nároků, které by byly získaly, kdyby byly bývaly po celou dobu vyňatého zaměstnání povinně pojištěny podle předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Doba mezi 1. červencem 1920 a 31. prosincem 1928 se však vždy započítává v XVI. třídě služného a doba před 1. červencem 1920 v VI. třídě služného (§ 177, odst. 1 zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách). Dobou vyňatého zaměstnání se tu rozumí veškerá doba v něm skutečně strávená a doba vojenské presenční služby konané po 31. prosinci 1928. Získaly-li tyto osoby před 1. říjnem 1948 skutečnou příspěvkovou dobu ve veřejnoprávním důchodovém pojištění, započítává se jim také tato doba, a to tak, jak byla v tomto pojištění původně získána. Ustanovení § 269, odst. 5 zákona o národním pojištění se na tyto osoby nevztahuje.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro osoby, které 30. září 1948 požívaly odpočivných nebo zaopatřovacích platů od zaměstnavatele, na jehož zaměstnance se vztahuje ustanovení odstavce 1, a pro osoby, které vystoupily z vyňatého zaměstnání u takového zaměstnavatele před 1. říjnem 1948, nevznikla-li do tohoto dne zaměstnavateli povinnost k převodu částek vydávaných podle předpisů o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření).

§ 2.

(1) Za převzetí nároků osob, na něž se vztahují ustanovení § 1, odst. 1 a 2, vydá zaměstnavatel, který zaručoval pensijní zaopatření, Ústřední národní pojišťovně úhradu. O výši a způsobu této úhrady platí obdobně ustanovení § 2, odst. 1, č. 3 a § 2, odst. 2 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 98 Sb., o soustředění pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a o některých dalších opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění. Od této úhrady si zaměstnavatel odečte částky, které vyplatil za dobu po 30. září 1948 na dávkách, pokud povinnost k jejich výplatě přechází na Ústřední národní pojišťovnu. Ministerstvo práce a sociální péče může povoliti splácení úhrady v přiměřených splátkách.

(2) Úhradu podle odstavce 1 za nároky osob, které vystoupily z vyňatého zaměstnání před 1. říjnem 1948, odevzdá zaměstnavatel jen, jestliže tyto osoby vystoupily z vyňatého zaměstnání po 31. prosinci 1928 a dne 30. září 1948 byly na živu, bydlely v Československé republice a nepožívaly důchodu.

§ 3.

Zaměstnavatelé, kteří zaručovali pensijní zaopatření osob uvedených v § 1, odst. 1 a 2, nebo jejich právní nástupci jsou povinni sděliti do 30. června 1950 Ústřední národní pojišťovně a každému zaměstnanci nebo příjemci odpočivných nebo zaopatřovacích platů, na kterého se vztahuje toto nařízení:

1. a) počet příspěvkových měsíců, které se uvedeným osobám započítávají v jednotlivých třídách podle tohoto nařízení,
2. b) výši odpočivného nebo zaopatřovacího platu, kterého tyto osoby požívaly nebo na který by měly nárok ke dni 30. září 1948 podle příslušných ustanovení dosavadních předpisů nebo smluv o pensijním zaopatření.

§ 4.

Ustanovení §§ 1 až 3 platí obdobně:

1. a) pro zaměstnance, u nichž zaniklo vynětí z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění v důsledku reorganisace peněžních ústavů provedené podle zákona ze dne 20. července 1948, č. 181 Sb., o organisaci peněžnictví, podle zákona ze dne 20. července 1948, č. 182 Sb., kterým se rozšiřuje působnost a mění právní povaha Poštovní spořitelny, anebo podle zákona ze dne 20. července 1948, č. 183 Sb., o Investiční bance, a pro pozůstalé po takovýchto zaměstnancích s výjimkou zaměstnanců Poštovní spořitelny a jejich pozůstalých, jimž vznikl nárok na odpočivné nebo zaopatřovací platy před 1. zářím 1948;
2. b) pro zaměstnance bývalých soukromých pojišťoven, u nichž vynětí z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění zaniklo před 1. říjnem 1948 proto, že pojišťovny byly znárodněny podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven, a pro pozůstalé po takovýchto zaměstnancích.

§ 5.

Zaměstnanci obchodních a živnostenských (průmyslových) komor, kteří před 1. květnem 1949 vstoupili do výslužby nebo před tímto dnem zemřeli nebo byli nejpozději k tomuto dni převzati do státních služeb, se vyjímají s účinností od 1. října 1948 z národního důchodového pojištění; ustanovení §§ 1 až 3 se na tyto zaměstnance a na jejich pozůstalé nevztahují.

§ 6.