§ 10.
změněno 1. 4. 1959 zákonem 10/1959 Sb.
§ 10. Osobní osvobození. (1) Od poplatku jsou osobně osvobozeni: a) Československý stát, zastoupený národními výbory výkonnými orgány národních výborů a jinými orgány veřejné státní správy, dále státní ústavy a státní fondy, převyšuje-li poplatek 50 Kčs, popřípadě v řízení rozkazním 25 Kčs; b) zaměstnanci (učňové, domáčtí dělníci), jsou-li předmětem řízení nároky z jejich pracovního (učebního) poměru, s výjimkou nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo v opilosti anebo trestním činem, popřípadě přestupkem; c) navrhovatel (žalobce) v řízení o určení úhrady osobních potřeb (výživy); d) žalobce v řízení o náhradě škody způsobené tělesným poškozením; ublížením na zdraví, včetně nároků státu na náhradu nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (pojištění). e) původci v řízení o svých nárocích z původcovských práv; f) účastník, domáhající se zjištění otcovství; g) vojenské osoby základní nebo náhradní služby z řad mužstva a poddůstojníků; h) opatrovník, proti němuž se má provést řízení; ch) osoby nepřítomné nebo vůbec neznámé, zastoupené opatrovníkem, leč by tu byl nebo by vyšel najevo majetek, z něhož by bylo možno poplatek uhradit. (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na exekuci, kterou se vymáhají nároky uvedené v ustanoveních písm. b) až e) téhož odstavce.