Zákon České národní rady o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje

1. a) podnikové daně, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd,
2. b) příspěvek na sociální zabezpečení.

§ 2

Poplatníci daní

(1) Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:

1. a) státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;
2. b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písm. a);
3. c) organizace zahraničního obchodu;
4. d) tuzemské akciové společnosti;
5. e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení,*) pokud alespoň polovina jejich zakladatelů jsou organizace uvedené pod písm. a) až d).

(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti, organizace uvedené v odstavci 1 písm. e) a organizace podléhající důchodové dani,**) pokud provozují převážně činnost obchodní.

(3) Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které podléhají důchodové dani,**) pokud z odstavce 2 nevyplývá něco jiného, důchodové části zemědělské daně***) a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů†) ke dni účinnosti zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic a státní zemědělské organizace s výjimkou zemědělských stavebních organizací.

§ 3

Základ daně

(1) Základem daně ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“) a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky“).

(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů (odvod do fondu ochrany ovzduší, do Silničního fondu apod.).

(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.

(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku ve smyslu odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví jednotně pro celou Československou socialistickou republiku.

§ 4

Připočitatelné položky

Připočitatelnými položkami k zisku jsou:

1. a) položky účtované v nákladech poplatníka
   1. 1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
   2. 2. tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
   3. 3. výdaje spojené s reprezentací a pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje nad limit schválený vládou Československé socialistické republiky;
   4. 4. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;

1. b) vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
2. c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

§ 5

Odpočitatelné položky

(1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka:

1. a) zaplacená daň z jmění;
2. b) zaplacená daň z pozemků;*)
3. c) zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;
4. d) příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;
5. e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;
6. f) příspěvek do fondu geologických prací, stanovený zvláštními předpisy.

(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:

1. a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
2. b) zisk ze závodního stravování;
3. c) přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného poplatníka;
4. d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce;
5. e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

§ 6

Daňová sazba

Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně (§ 3); u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami, však sazba daně ze zisku činí 85 %.

§ 7

U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, jestliže byly zdaněny obdobnou daní v cizině.

§ 8

Základ daně

Základem daně z jmění je jmění poplatníka.

§ 9

Jmění poplatníka

(1) Jmění poplatníka tvoří:

1. a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
2. b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech podnikových fondů kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku [§ 5 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;
3. c) nerozdělený zisk.

(2) Z jmění poplatníka se odečítají:

1. a) zůstatková cena
   1. 1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení*) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování;
   2. 2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;
   3. 3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
   4. 4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;
   5. 5. silničních komunikací s veřejným provozem;
   6. 6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.

   Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;

1. b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);
2. c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů;
3. d) neuhrazená ztráta;
4. e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.

§ 10

Daňová sazba

Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně.

§ 11

Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.

§ 12

Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.

§ 13

Základ daně

Základem daně z objemu mezd je u poplatníka objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.

§ 14

Daňová sazba

(1) Sazba daně z objemu mezd činí:

přičemž činitel „a“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.

(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd (§ 13) sníženého o mzdy vyplacené učňům a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

§ 15

Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu České socialistické republiky příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníka.

§ 16

Správa daní

Správu podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení vykonává okresní národní výbor nebo národní výbor (obvodní popřípadě městský) měst přímo řízených vládou (dále jen národní výbor), v jehož obvodu má poplatník svoje sídlo.

§ 17

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok. Podnikové daně se vyměřují po jeho uplynutí.

§ 18

(1) Poplatník je povinen podat přiznání k podnikovým daním na tiskopise vydaném ministerstvem financí u místně příslušného národního výboru do konce měsíce února po uplynutí zdaňovacího období (§ 17) a připojit k němu účetní závěrku, jakož i další doklady uvedené na tiskopise přiznání.

(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k daním za uplynulou část roku.

(3) Poplatník je povinen v přiznání si daně sám vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.

(4) Nebylo-li přiznání podáno včas, mohou být vyměřené daně zvýšeny až o 10 %.

§ 19

V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání k podnikovým daním až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.

§ 20

(1) Podnikové daně vyměří místně příslušný národní výbor.

(2) Základ daně a základ příspěvku na sociální zabezpečení se zaokrouhlují na celé 100 Kčs nahoru; daň, zvýšení daně (§ 18 odst. 4), penále a příspěvek na sociální zabezpečení se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 21

(1) O vyměření podnikových daní vyrozumí národní výbor poplatníka platebním výměrem.

(2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání u národního výboru, který platební výměr vydal.

(3) Odvolání nemá odkladný účinek.

§ 22

(1) Poplatník je povinen platit měsíční zálohy na podnikové daně, a to:

1. a) na daň ze zisku, dokud nedojde k prvému vyměření této daně, ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Po vyměření daně je poplatník povinen platit měsíční zálohy na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny posledního ročního předpisu daně, popřípadě ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok, je-li takto vypočtená daňová povinnost vyšší. Plánovaný zisk na běžný rok je poplatník povinen uvést v přiznání za minulý rok. V roce 1970 sdělí poplatník plánovaný zisk na rok 1970 a výpočet celoroční daňové povinnosti národnímu výboru zároveň se zaplacením zálohy splatné v měsíci lednu. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh místně příslušný národní výbor s přihlédnutím k plánovanému zisku.

Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí roku) zjistí poplatník z účetnictví, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku a je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň je povinen oznámit národnímu výboru, jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících;

1. b) na daň z jmění ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené z účetního stavu jmění poplatníka (§ 9) k 1. lednu běžného roku;
2. c) na daň z objemu mezd ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše daně.

(2) Zálohy jsou splatné nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce.

(3) V odůvodněných případech, zejména poplatníkům se sezónní výrobou, může národní výbor stanovit zálohy jinak.

(4) Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a daní vypočtenou poplatníkem v přiznání je poplatník povinen zaplatit ve lhůtě stanovené pro podání přiznání (§ 18 odst. 1).

(5) Rozdíl mezi daní vypočtenou poplatníkem v přiznání a daní stanovenou platebním výměrem je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(6) Přeplatek vzniklý z rozdílu mezi daní zaplacenou poplatníkem a daní stanovenou platebním výměrem se zúčtuje po doručení platebního výměru na splatné nebo nejblíže splatné podnikové daně poplatníka, popřípadě jejich zálohy.

§ 23

(1) Nebyly-li podniková daň (včetně zvýšení daně podle § 18 odst. 4), záloha na daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení zaplaceny včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.

(2) Penále je příslušenství dlužné částky daně nebo dlužné částky příspěvku na sociální zabezpečení.

§ 24

Promlčení

(1) Podnikové daně nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k daním.

(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna tento příspěvek odvést.

(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

§ 25

Kontrola daní

(1) Poplatník je povinen oznámit den svého vzniku do 15 dnů místně příslušnému národnímu výboru.

(2) Národní výbory prověřují správnost a úplnost daňových přiznání a včasnost, správnost a úplnost placení podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení.

(3) Poplatníci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daní a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

§ 26

Pro řízení ve věcech podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.*)

§ 27

Ustanovení § 19 a § 25 odst. 3 se použijí přiměřeně i na příspěvek na sociální zabezpečení. Příspěvek, který si poplatník sám vypočte, je splatný bez vyměření v měsíčních splátkách, a to tak, že nejpozději do 15 dnů po uplynutí každého měsíce odvede poplatník na zvláštní účet částku ve výši 25 % z objemu v uplynulém měsíci zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.

§ 28

Vláda může

1. a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek (§ 5), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
2. b) zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky na plánovanou dobu výstavby, zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
3. c) určit místa a odvětví (obory), popřípadě jednotlivé organizace, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
4. d) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
5. e) snížit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně o 1 % v souladu s mzdově-politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, popřípadě i organizacích;
6. f) v případě naléhavé potřeby povolit odvod podnikových daní oborovými (generálními) ředitelstvími nebo obdobným orgánem hospodářského řízení, anebo povolit, aby se zdaňoval zisk výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; jsou-li těmto orgánům hospodářského řízení podřízeny organizace i ve Slovenské socialistické republice, je třeba k vydání povolení dohody s příslušným orgánem Slovenské socialistické republiky;
7. g) schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresivní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdanění podnikových mezd;
8. h) povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílů mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.
9. h) povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílů mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti;

§ 29

Ministerstvo financí může

1. a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost u těchto daní bude činit více než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost u těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;
2. b) povolovat v jednotlivých případech na omezenou dobu slevy z daně ze zisku organizacím s rentabilitou nižší než 7 %, a to až do výše 50 % sazby daně; při stanovení výše slevy se bere v úvahu zejména potřeba investičního rozvoje organizace. Výše rentability organizace se pro tento účel vypočítá jako poměr bilančního zisku (§ 3), neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky, k celkovým nákladům;
3. c) v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd
   1. 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací,
   2. 2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda;

1. d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;
2. e) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.