účinné od 1. 1. 19742) Vyhláška ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (připojovací podmínky) a ČSN 38 0610.
účinné od 1. 1. 19745) Instrukce Úřadu pro normalizaci a měření č. 1-2210.
účinné od 1. 1. 19746) Odchylná úprava fakturování a placení dodávek elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod od některých ustanovení vyhlášky ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy, byla povolena federálním ministerstvem financí pod čj. V/2/9148/73 ze dne 4. září 1973 v tomto znění: 1. Dodávky elektřiny velkoodběratelům a středním odběratelům se fakturují měsíčními sběrnými fakturami. U odběratelů, jejichž plánovaná hodnota měsíčního odběru činí nejméně 4000 Kčs, je závaznou formou placení plánované zúčtování (§ 16 a § 22-25 vyhlášky generálního ředitele SBČS č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací). 2. Dodávky elektřiny maloodběratelům se fakturují sběrnými fakturami nejdéle za období 12 měsíců. Sběrnou fakturu vystavuje dodavatel za všechna odběrná místa maloodběratele na území okresu, v nichž byl v průběhu měsíce proveden odečet elektroměrů, a odešle ji odběrateli do 9 dnů následujícího měsíce. Nedílnou součástí sběrné faktury je vyčíslení spotřeby elektřiny v kWh i v Kčs jednotlivých odběrných míst. Na fakturách za elektřinu pro maloodběratele vystavovaných na samočinném počítači nemusí být uváděno datum předchozího a konečného odečtu za předpokladu, že přesná data odečtů a stav elektroměrů budou uvedena v evidenci odběratelů. 3. Na úhradu odebrané, ale dosud nevyfakturované elektřiny je maloodběratel povinen zaplatit dodavateli v průběhu fakturačního období podle své volby stanovené v písemné dohodě a) buď měsíční splátky odpovídající výši průměrné nebo u nových odběrů ve výši předpokládané spotřeby, a to vždy nejpozději 8. den měsíce, za který se poskytuje splátka, b) nebo jednu splátku ve výši 60 % předpokládané spotřeby za fakturační období, a to ve sjednaném termínu. Splátky podle písm. a) nebo b) se odečítají ve sběrné faktuře. Vznikne-li přeplatek, je dodavatel povinen jej vrátit odběrateli do 10 dnů po odeslání příslušné sběrné faktury. 4. Nemůže-li být u maloodběratele z důvodů na jeho straně proveden odečet, vystaví dodavatel sběrnou fakturu podle výše odběru v předchozím období a rozdíly zúčtuje při nejbližším odečtu. 5. Je-li odběratel v prodlení s placením sběrné faktury v době splatnosti nebo splátky ve stanoveném nebo dohodnutém termínu, je dodavatel povinen účtovat a vymáhat poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Činí-li však poplatek z prodlení v jednotlivém případě méně než 200 Kčs, není dodavatel povinen jej účtovat ani vymáhat.
účinné od 1. 1. 197411) Odchylná úprava fakturování a placení dodávek tepla od některých ustanovení vyhlášky ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy, byla povolena federálním ministerstvem financí pod čj. V/2/9148/73 ze dne 4. září 1973 v tomto znění: 1. Dodávky tepla se fakturují měsíčními sběrnými fakturami, přičemž fakturační období u sběrných faktur vystavovaných na samočinném počítači nemusí být shodné s kalendářním měsícem; v tom případě je dodavatel povinen předem oznámit odběrateli, kdy začíná a končí fakturační období. Sběrné faktury za dodávky tepla musí obsahovat náležitosti podle § 3 odst. 6vyhlášky č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy. Dodavatel je povinen odeslat sběrnou fakturu do 9 dnů po uplynutí fakturačního období. 2. U odběratelů, jejichž plánovaná hodnota měsíčního odběru činí nejméně 4000 Kčs, je závaznou formou placení plánované zúčtování (§ 16 a § 22-25 vyhlášky generálního ředitele SBČS č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací. 3. Je-li odběratel v prodlení s placením sběrné faktury v době splatnosti nebo splátky plánovaného zúčtování v dohodnutém termínu, je dodavatel povinen účtovat a vymáhat poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení; činí-li však poplatek z prodlení v jednotlivém případě méně než 200 Kčs, není dodavatel povinen jej účtovat ani vymáhat.