177
VYHLÁŠKA
ministerstva financí, ministerstva výstavby a hlavního arbitra Československé socialistické republiky
ze dne 14. listopadu 1960
o hmotné zainteresovanosti při vypracování typových podkladů
Ministerstvo financí podle § 11 odst. 1 a 4 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, a podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, ministerstvo výstavby podle § 2 odst. 3 vládního nařízení č. 1/1956 Sb., ve znění vládního nařízení č. 52/1960 Sb., o zrušení Státního výboru pro výstavbu, a hlavní arbitr Československé socialistické republiky podle § 190 zákona č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi, stanoví:
Široce rozvinutá a důsledná typizace je významnou pokrokovou cestou k zvýšení ekonomické efektivnosti investic a k zprůmyslnění stavebnictví s cílem zkrátit lhůty a zhospodárnit přípravu a provádění výstavby; k dosažení takové typizace je třeba hmotně zainteresovat organizace účastnící se vypracování typových podkladů.
(1) Tato vyhláška upravuje uzavírání hospodářských smluv o pracích na typových podkladech*) mezi státními organizacemi a stanoví zásady pro přiznávání odměn dodavatelům těchto podkladů, jakož i jejich poddodavatelům, popř. speciálním organizacím, jejichž spoluúčast při zpracování typových podkladů vyplývá z jejich působnosti (dále jen „speciální organizace“) a zásady pro použití těchto odměn.
(2) Tato vyhláška se vztahuje pouze na celostátní a oblastní základní a úplné typové podklady a jejich varianty, mající všechny předepsané náležitosti a jsou-li vypracovány, projednány, schváleny a vyhlášeny podle platných předpisů.**) Dále se vztahuje na vzorové projekty,***) mají-li stejné náležitosti jako typové podklady a jsou-li též stejným způsobem projednány, schváleny a vyhlášeny.
(3) O odměnách za zlepšení platných typových podkladů platí zvláštní předpisy.*)
(1) Práce na typových podkladech se zajišťují hospodářskou smlouvou.**)
(2) Návrh smlouvy předává odběratel dodavateli typového podkladu.
(3) Odběratelem je u celostátních typových podkladů ústřední orgán, u oblastních typových podkladů a oblastních variant krajský národní výbor.
(4) Dodavatelem typového podkladu (vzorového projektu) je státní organizace, oprávněná podle příslušných předpisů***) vypracovávat typové podklady (dále jen „dodavatel“).
V návrhu smlouvy odběratel uvede své požadavky a podmínky, zejména čas plnění, údaje o výši úplaty a údaje o tom, zda má být vypracován základní, úplný typový podklad nebo vzorový projekt.
Podkladem pro uzavírání smlouvy o vypracování:
(1) Dodavatel základního typového podkladu má nárok na odměnu, jestliže proti schválenému typizačnímu úkolu nebo typovému podkladu dosud platnému byly:
Dosáhne-li dodavatel zlepšení ukazatelů podle písm. a) i podle písm. b), má nárok na obě odměny.
(2) Dodavatel úplného typového podkladu má nárok na odměnu, jestliže byly proti schválenému základnímu typovému podkladu, příp. schválenému typizačnímu úkolu (je-li typový podklad vypracován v jedné fázi):
Dosáhne-li dodavatel zlepšení ukazatelů podle písm. a) i podle písm. b), má nárok na obě odměny.
(3) Dodavatel má nárok na odměnu i tehdy, byl-li alespoň jeden z ukazatelů (odstavec 1 a 2) zlepšen při zachování ostatních ukazatelů nebo nebyl-li některý z ukazatelů (odstavec 1 a 2) zlepšen, avšak byla-li celková vyšší efektivnost typového podkladu prokázána.
(4) Poddodavatelé a speciální organizace uvedené v § 2 odst. 1 mají proti dodavateli nárok na část jeho odměny, a to v rozsahu jejich podílu na zlepšení při vypracování typového podkladu, jestliže jimi navržené zlepšení bylo přijato.
(5) O schválen톆) typového podkladu musí příslušný orgán rozhodnout do čtyřiceti dnů po jeho předložení ke schválení.
(6) O nároku dodavatele na odměnu a o nároku poddodavatelů a speciálních organizací na podíl na této odměně musí schvalující orgán rozhodnout do čtrnácti dnů po schválení typového podkladu; odměna a podíly na odměně musí být poukázány do sedmi dnů po tomto rozhodnutí.
(1) Odměna podle § 6 odst. 1 písm. a) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi odbytovou cenou v typovém podkladu dosud platném a limitem odbytové ceny v dodaném základním typovém podkladu; není-li typový podklad, vypočte se úspora z rozdílu mezi orientačním nákladem v typizačním úkolu a uvedeným limitem. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 10 % z dosažených úspor.
(2) Odměna podle § 6 odst. 1 písm. b) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi náklady v dodaném základním typovém podkladu a mezi náklady v dosud platném typovém podkladu; není-li typový podklad, vypočte se úspora z rozdílu mezi náklady v základním typovém podkladu a orientačními náklady typizačního úkolu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 10 % z dosažených úspor. Nelze-li takto úsporu vypočítat (nelze-li zlepšení ukazatelů vyčíslit), činí odměna nejvýše 15 % z ceny za vyhotovení základního typového podkladu.
(3) Před výpočtem odměny je nutno vypočtenou úsporu upravit tak, aby z ní byla vyloučena všechna zlepšení, o která se nezasloužil dodavatel, poddodavatel nebo speciální organizace.
(1) Odměna podle § 6 odst. 2 písm. a) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi limitem odbytové ceny v základním typovém podkladu a sníženou pevnou odbytovou cenou v úplném typovém podkladu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 25 % dosažených úspor.
(2) Odměna podle § 6 odst. 2 písm. b) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi náklady uvedenými v základním typovém podkladu a v úplném typovém podkladu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 25 % z dosažených úspor; nelze-li zlepšení ukazatelů vyčíslit, činí odměna nejvýše 15 % z ceny za zhotovení úplného typového podkladu.
(3) Odměna za dodaný úplný typový podklad vypracovaný jen na základě schváleného typizačního úkolu se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi orientačním nákladem ve schváleném typizačním úkolu a pevnou odbytovou cenou ve vypracovaném úplném typovém podkladu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 10 % z dosažených úspor; nelze-li zlepšení ukazatelů vyčíslit, činí odměna nejvýše 15 % z ceny za zhotovení úplného typového podkladu.
(4) Před výpočtem odměny nutno vypočtenou úsporu upravit tak, aby z ní byla vyloučena všechna zlepšení, o která se nezasloužil dodavatel, poddodavatel nebo speciální organizace.
(1) Odměna se vypočítá ze základu (§§ 7 a 8) násobeného celkovým schváleným počtem využití typového podkladu a zlomkem stanoveným podle odstavce 2.
(2) Zlomek za využití typového podkladu v počtu nepřesahujícím 50 využití činí 1/10. Při větším počtu využití než 50, jmenovatel zlomku se zvyšuje nejméně o 5/10 za každých dalších 10 využití typového podkladu.
(3) Schvalující orgán může stanovit se souhlasem ministerstva výstavby a ministerstva financí jiné zlomky s přihlédnutím k společenskému přínosu typového podkladu podle zvláštních podmínek jednotlivých odvětví.
(4) U typizačních prací malého objemu pro hromadné využití ve výrobě může schvalující orgán odměnu zvýšit, dá-li k tomu souhlas ministerstvo výstavby a ministerstvo financí.
Úhrn odměn nesmí přesáhnout cenu fakturovanou dodavatelem za dodání typového podkladu; toto omezení neplatí o odměnách za práce uvedené v § 9 odst. 4.
Poddodavatelé a speciální organizace mají nárok na podíl ve výši přiměřené zlepšení, které navrhly a jež bylo zpracovatelem přijato; přiměřenost podílu posoudí orgán, rozhodující o nároku na podíl.
(1) Zvláštní předpisy*) upravují, z jakých zdrojů hradí odběratel dodavateli fakturu za dodaný typový podklad nebo vzorový projekt.
(2) Odměnu poskytuje odběratel z pol. 28 „Různé finanční náklady“ položkové skladby výdajů.
(1) Odměnu dodavatele a podíl na odměně stanoví orgán příslušný schvalovat**) typový podklad***) s přihlédnutím k snížení nákladů a dosažené vyšší efektivnosti.
(2) Zda byly splněny podmínky pro přiznání nároku na odměnu (podílu na ní) musí být vyznačeno v zápise o převzetí typového podkladu.
Dodavatel po výplatě podílů poddodavatelům a speciálním organizacím použije odměny ve prospěch svých zaměstnanců podle ustanovení §§ 15 a 16.
(1) Dodavatel použije 20 % odměny na výplatu prémií a odměn podle platných předpisů svým zaměstnancům. Státní ústav pro projektování a krajský projektový ústav použije k tomuto účelu 25 % odměny.
(2) Částku vypočtenou podle odstavce 1 převádí dodavatel,
(3) Úhrn částek převáděných podle odstavce 2 nesmí v jednom kalendářním roce překročit 1 % mzdového fondu pracovníků dodavatele, plánovaného na příslušný rok; u státních a krajských projektových ústavů však 4 % uvedeného mzdového fondu výrobních pracovníků. Vytvářejí-li se u dodavatele zdroje pro odměňování pracovníků podle předpisů o hmotné zainteresovanosti v investiční výstavbě, nesmí úhrn převáděných částek podle předpisů o hmotné zainteresovanosti v investiční výstavbě a podle této vyhlášky překročit o 1,5 % a u státních a krajských projektových ústavů 6 % uvedeného mzdového fondu; u speciálních typizačních ústavů, u kterých objem typizačních prací činí nad 80 % kapacity ústavu, nesmí překročit 10 % mzdového fondu výrobních pracovníků.
(4) Částky odměn na prémie a odměny pracovníkům, které nebyly do konce kalendářního roku vyčerpány, převádějí se do příštích let.
Zbylou část odměn, které nesmí být použito na výplatu prémií a odměn zaměstnanců převede dodavatel do podnikového fondu pracujících (pobídkového fondu). Není-li u dodavatele takový fond zřízen, rozhodne se při ročním komplexním rozboru o použití této části odměny, a to podle zásad o používání prostředků podnikových fondů pracujících.
O používání podílů, jež byly vyplaceny poddodavatelům a speciálním organizacím, platí obdobně ustanovení §§ 14 až 16.
Ministerstvo výstavby spolu s ministerstvem financí mohou povolit výjimky z ustanovení části třetí této vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1961 a vztahuje se na typové podklady, které podle smlouvy mají být dodány po tomto dni.