Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

1. a) způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a činností vedoucích k ozáření,
2. b) systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření,
3. c) povinnosti při přípravě a provádění zásahů vedoucích ke snížení přírodního ozáření a ozáření v důsledku radiačních nehod,
4. d) zvláštní požadavky pro zajištění občanskoprávní odpovědnosti za škody v případě jaderných škod,
5. e) podmínky zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady,
6. f) výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) činností související s využíváním jaderné energie
   1. 1. umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení,
   2. 2. projektování jaderných zařízení,
   3. 3. navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě,
   4. 4. navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů,
   5. 5. nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami, a v případě použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití,
   6. 6. výzkum a vývoj činností uvedených v bodech 1 až 5,
   7. 7. odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska jaderné bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodě 1,
   8. 8. přeprava jaderných materiálů,

1. b) činností vedoucí k ozáření jakákoliv lidská činnost, jíž se zavádějí zdroje ozáření nebo cesty ozáření, rozšiřuje se ozáření na další osoby nebo se mění cesty ozáření z existujících zdrojů tak, že vzrůstá ozáření nebo pravděpodobnost ozáření osob nebo počet ozářených osob, zejména výroba, dovoz, provozování a jiné nakládání se zdroji ionizujícího záření včetně radioaktivních odpadů nebo uvádění radionuklidů do životního prostředí. Ozářením se rozumí vystavení osob a životního prostředí ionizujícímu záření,
2. c) zdrojem ionizujícího záření
   1. 1. radionuklidový zářič, což je látka nebo předmět, které obsahují radionuklidy nebo jsou jimi znečištěny v míře vyšší, než stanoví prováděcí předpis,
   2. 2. zařízení, které radionuklidový zářič obsahuje,
   3. 3. zařízení, při jehož provozu vznikají radionuklidy,
   4. 4. zařízení, při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 keV.

   Podle míry ohrožení zdraví osob a životního prostředí ionizujícím zářením se zdroje ionizujícího záření dělí na nevýznamné zdroje, při nakládání s nimiž nehrozí radiační nehoda a nevznikají radioaktivní odpady; drobné zdroje, při nakládání s nimiž nehrozí radiační nehoda, avšak mohou vznikat radioaktivní odpady; jednoduché zdroje, při nakládání s nimiž existuje riziko radiační nehody, je však vyloučena radiační nehoda s akutními účinky na zdraví; významné zdroje, při nakládání s nimiž je nutné uvažovat s rizikem radiační nehody spojené i s akutními účinky na zdraví, avšak nehrozí radiační havárie; a velmi významné zdroje, u nichž je nutné uvažovat i vznik radiační havárie. Kritéria pro rozdělení zdrojů stanoví prováděcí předpis,

1. d) jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod,
2. e) radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření osob a životního prostředí,
3. f) fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňujících neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými položkami,
4. g) havarijní připraveností schopnost rozpoznat vznik radiační nehody a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány,
5. h) jaderným zařízením
   1. 1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci,
   2. 2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů,
   3. 3. úložiště radioaktivních odpadů s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,
   4. 4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím předpisem,

1. i) vybraným zařízením součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, zařazené do bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu jaderných zařízení, podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a podle závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí předpis,
2. j) jadernou položkou
   1. 1. jaderné materiály, kterými jsou
      1. aa) výchozí materiály, které představuje uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodě, uran ochuzený o izotop ²³⁵ U nebo thorium, a každá z uvedených položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, jakož i materiály obsahující jednu nebo více z uvedených položek v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím předpisem,
      2. bb) zvláštní štěpné materiály, které představuje ²³⁹Pu, ²³³U, uran obohacený izotopy ²³⁵U nebo ²³³U a materiály obsahující jeden nebo více z uvedených radionuklidů, kromě výchozích materiálů, v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím předpisem,
      3. cc) další materiály, stanoví-li tak prováděcí předpis,
   1. 2. vybrané položky, kterými jsou materiály, zařízení a technologie navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, jejichž seznam je uveden v prováděcím předpise,
   2. 3. položky dvojího použití, kterými jsou materiály, zařízení a technologie, které nejsou navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti využitelné, jejichž seznam je uveden v prováděcím předpise,

1. k) radiační nehodou událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření osob,
2. l) radiační havárií radiační nehoda, která vyžaduje opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí,
3. m) havarijním plánem soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků. Havarijní plán pro prostory jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření se nazývá vnitřní havarijní plán. Havarijní plán pro přepravu jaderných materiálů nebo zdrojů ionizujícího záření se nazývá havarijní řád. Havarijní plán pro oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování, (dále jen „zóna havarijního plánování“) se nazývá vnější havarijní plán,
4. n) vyřazováním z provozu činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných zařízení nebo pracovišť se zdroji ionizujícího záření po ukončení provozu k využití pro jiné účely nebo jejich vynětí z působnosti tohoto zákona,
5. o) radioaktivním odpadem odpadní látky, předměty nebo zařízení nevyužitelné jejich vlastníkem, jejichž obsah radionuklidů nebo jejichž povrchové znečištění radionuklidy překračuje hodnoty umožňující jejich uvedení do životního prostředí; tyto hodnoty stanoví prováděcí předpis,
6. p) skladováním radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva předem časově omezené umístění radioaktivních odpadů nebo vyhořelého, případně ozářeného jaderného paliva do k tomu určených prostorů, objektů nebo zařízení,
7. q) ukládáním radioaktivních odpadů trvalé umístění radioaktivních odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení bez úmyslu jejich dalšího přemístění,
8. r) úložištěm radioaktivních odpadů prostor, objekt nebo zařízení na povrchu nebo v podzemí, sloužící k ukládání radioaktivních odpadů,
9. s) pracovištěm se zdroji ionizujícího záření prostory, ve kterých jsou využívány zdroje ionizujícího záření, či je jinak s nimi vědomě a záměrně nakládáno,
10. t) limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení soubor jednoznačně definovaných podmínek, pro které je prokázáno, že provoz jaderného zařízení je bezpečný. Tento soubor tvoří údaje o přípustných parametrech, požadavcích na provozuschopnost zařízení, nastavení ochranných systémů, požadavcích na činnost pracovníků a na organizační opatření ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy.

§ 3

Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

(1) Státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost¹) (dále jen „Úřad“).

(2) Úřad

1. a) vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou, radiační ochranou a havarijní připraveností v prostorách jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření a kontroluje dodržování povinností podle tohoto zákona,
2. b) vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona a typově schvaluje obalové soubory pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radionuklidových zářičů stanovených prováděcím předpisem, zdroje ionizujícího záření a další výrobky,
3. c) vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků,
4. d) schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity, podmínky, způsob zajištění fyzické ochrany, havarijní řády a po projednání vazeb na vnější havarijní plán s příslušným okresním úřadem vnitřní havarijní plány a jejich změny,
5. e) stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty a hodnoty pro vynětí z působnosti tohoto zákona,
6. f) stanovuje zónu havarijního plánování a vymezuje prostory pracoviště se zdroji ionizujícího záření, kde se vyžadují specifická ochranná a bezpečnostní opatření pro nakládání se zdroji ionizujícího záření, (dále jen „kontrolované pásmo“),
7. g) v souladu s prováděcím předpisem stanovuje požadavky na zajišťování havarijní připravenosti držitelů povolení a kontroluje jejich dodržování,
8. h) sleduje a posuzuje stav ozáření a usměrňuje ozáření osob,
9. i) poskytuje obcím a okresním úřadům údaje o hospodaření s radioaktivními odpady na jimi spravovaném území,
10. j) koordinuje činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž funkci a organizaci stanoví prováděcí předpis, a zajišťuje funkci jejího ústředí, zajišťuje činnost krizového koordinačního centra a zabezpečuje mezinárodní výměnu dat o radiační situaci,
11. k) ustavuje státní a odborné zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků a vydává statut těchto komisí a stanovuje činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska radiační ochrany,
12. l) vede státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů a stanovuje požadavky na vedení jejich evidence a způsob jejich kontroly,
13. m) vede státní systém evidence držitelů povolení, ohlašovatelů, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření a evidenci ozáření obyvatelstva a ozáření osob, které přicházejí do styku se zdroji ionizujícího záření při práci, (dále jen „pracovníci se zdroji“),
14. n) zajišťuje pomocí celostátní radiační monitorovací sítě a na základě hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie,
15. o) schvaluje zařazení jaderného zařízení nebo jeho částí a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,
16. p) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, zejména je nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,
17. q) rozhoduje o zajištění nakládání s jadernými položkami nebo s radioaktivními odpady, s nimiž jejich vlastník, případně původce nakládá v rozporu s tímto zákonem a neodstraňuje vzniklý stav,
18. r) je povinen v přiměřené míře poskytovat veřejnosti informace o výsledcích své činnosti, pokud nejsou předmětem státního, služebního nebo obchodního tajemství, a jednou za rok vypracovat zprávu o své činnosti a předložit ji vládě a veřejnosti.

§ 4

(1) Jaderná energie smí být využívána v souladu s mezinárodními závazky České republiky²) pouze pro mírové účely.

(2) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření nebo zásahy k omezení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod, musí dbát na to, aby toto jeho jednání bylo odůvodněno přínosem, který vyváží rizika, která při těchto činnostech vznikají nebo mohou vzniknout.

(3) Každý, kdo provádí činnosti související s využíváním jaderné energie nebo činnosti vedoucí k ozáření, je povinen postupovat tak, aby byla přednostně zajišťována jaderná bezpečnost a radiační ochrana.

(4) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření nebo provádí zásahy k omezení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod, je povinen dodržovat takovou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Prováděcí předpis stanoví technické a organizační požadavky a směrné hodnoty ozáření, které se považují za dostatečné k prokázání rozumně dosažitelné úrovně, nebo postup, jak jinak tuto úroveň prokázat.

(5) Opatření vedoucí k odvrácení nebo snížení ozáření při radiační nehodě musí být prováděna vždy, pokud očekávané ozáření osob se blíží úrovním, při nichž dochází k bezprostřednímu poškození zdraví tímto ozářením, nebo dokud lze od těchto opatření očekávat více přínosů než škod. Prováděcí předpis stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přijetí opatření.

(6) Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat ozáření osob tak, aby celkové ozáření způsobené možnou kombinací ozáření z činností vedoucích k ozáření nepřesáhlo v součtu stanovené limity. Limity ozáření stanoví Úřad prováděcím předpisem. Úřad je oprávněn v povolení stanovit mezní hodnoty tak, aby bylo zajištěno nepřekročení limitů při zahrnutí ozáření z jiných činností vedoucích k ozáření, přitom však:

1. a) vystavení pacientů ionizujícímu záření jako součást lékařské diagnostiky nebo léčení na nich prováděných (dále jen „lékařské ozáření“) nepodléhá limitům. Úřad je oprávněn stanovit směrné hodnoty ozáření, které odpovídají rozumně dosažitelné úrovni radiační ochrany,
2. b) ozáření z přírodních zdrojů se nezapočítává do čerpání limitů ozáření, kromě ozáření z těch přírodních zdrojů, které jsou vědomě a záměrně využívány, a z těch přírodních zdrojů, které se vyskytují na pracovištích se zdroji ionizujícího záření stanovených prováděcím předpisem, na nichž není možné ozáření z těchto zdrojů zanedbat,
3. c) ozáření osob podílejících se na zásazích v případě radiační nehody nesmí překročit desetinásobek limitů stanovených pro ozáření pracovníků se zdroji, pokud nejde o případ záchrany lidských životů či zabránění rozvoje radiační nehody s možnými rozsáhlými společenskými a hospodářskými důsledky. Tyto osoby musí být o rizikách spojených se zásahem prokazatelně seznámeny.

(7) Každý, kdo provádí nebo zajišťuje činnosti související s využíváním jaderné energie nebo činnosti vedoucí k ozáření, kromě činností podle § 2 písm. a) bodu 6, musí mít zaveden systém jakosti způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem, s cílem dosažení stanovené jakosti příslušné položky, včetně hmotných nebo nehmotných výrobků, procesů nebo organizačního zajištění, s ohledem na její význam z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Prováděcí předpis stanoví základní požadavky na zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd.

(8) Pro účely fyzické ochrany musí být jaderná zařízení nebo jejich části zařazeny do I., II. nebo III. kategorie. Z hlediska zajištění fyzické ochrany musí být v jaderném zařízení vymezen střežený, chráněný a vnitřní prostor. Zařazení a vymezení se provádí z hlediska závažnosti možných důsledků na jadernou bezpečnost v případě neoprávněných činností. Podrobnosti k zařazení a vymezení a ke způsobu a rozsahu zajištění fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.

(9) Pro účely fyzické ochrany musí být jaderné materiály zařazeny do I., II. nebo III. kategorie. Zařazení jaderného materiálu se provádí podle jeho druhu, hmotnosti, obohacení a z hlediska závažnosti důsledků v případě jeho zneužití. Podrobnosti k zařazení jaderných materiálů do příslušné kategorie a ke způsobu a rozsahu zajištění jejich fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.

(10) Pro účely radiační ochrany musí být na pracovišti se zdroji ionizujícího záření v závislosti na způsobu nakládání se zdroji ionizujícího záření vymezeno kontrolované pásmo a v závislosti na technické úpravě zdroje ionizujícího záření se dále pracoviště se zdroji ionizujícího záření zařazuje do I., II. nebo III. kategorie. Vymezení kontrolovaného pásma a zařazení pracoviště se zdroji ionizujícího záření se provádí z hlediska závažnosti možného ozáření osob a životního prostředí. Podrobnosti k vymezení kontrolovaného pásma a zařazení pracoviště se zdroji ionizujícího záření do kategorie a ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany stanoví prováděcí předpis.

§ 5

(1) Mezinárodní převody jaderných položek do států nevlastnících jaderné zbraně, jež by byly v rozporu se závazky České republiky plynoucími z mezinárodních smluv,²) jsou zakázány.

(2) Dovoz radioaktivních odpadů na území České republiky je zakázán, kromě zpětného dovozu zdrojů ionizujícího záření vyrobených v České republice nebo radioaktivních odpadů vzniklých z materiálů vyvezených z České republiky za účelem jejich zpracování nebo přepracování, který byl povolen Úřadem.

(3) Je zakázáno, aby na území České republiky radioaktivní odpady ukládaly jiné osoby než osoby oprávněné podle § 26 a § 48 odst. 1.

§ 6

Ozáření z přírodních zdrojů

(1) Pokud jsou zdroje přírodního ozáření vědomě a záměrně využívány, včetně těžby a zpracování uranové rudy podle zvláštního zákona,³) vztahují se na nakládání s nimi ustanovení tohoto zákona ve stejném rozsahu jako na jiné zdroje ionizujícího záření.

(2) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření, kromě radonu, se nemusí provádět tehdy, nelze-li toto ozáření působením osob snížit v rozsahu zdůvodněném přínosem převyšujícím náklady na opatření.

(3) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb se musí provádět, pokud se stavba umísťuje na stavebním pozemku mimo území s nízkým radonovým rizikem. Podmínky stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Při užívání stavby s pobytovým prostorem, u něhož jsou překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím předpisem, může stavební úřad nařídit provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů hygienických - ohrožení zdraví uživatelů stavby - je-li to ve veřejném zájmu.

(4) Prováděcí předpis stanoví kritéria pro stanovení nízkého radonového rizika stavebního pozemku a kritéria pro hodnocení přínosů opatření ke snížení přírodního ozáření a směrné hodnoty pro rozhodování o těchto opatřeních, včetně směrných hodnot ozáření osob v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb.

(5) Výrobci a dovozci stavebních materiálů a dodavatelé vody do veřejných vodovodů jsou povinni zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vyráběných stavebních materiálech a v dodávané vodě a v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem vést o výsledcích evidenci a oznamovat je Úřadu. Pokud obsah přírodních radionuklidů překročí hodnoty stanovené prováděcím předpisem, nesmí být stavební materiály uvedeny do oběhu a voda dodána do veřejných vodovodů.

§ 7

Lékařské ozáření

(1) Lékařské ozařování může provádět pouze držitel povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i). K lékařskému ozáření mohou být používány pouze zdroje ionizujího záření typově schválené Úřadem nebo radiofarmaka registrovaná podle zvláštních předpisů.⁴)

(2) Podrobnosti podmínek lékařského ozáření, směrné hodnoty ozáření osob s ohledem na léčebné účinky pro zdraví pacientů, náležitosti programů zabezpečování jakosti lékařských úkonů a výkonů a požadavky na zvláštní odbornou způsobilost osob podílejících se na těchto výkonech stanoví prováděcí předpis.

§ 8

Uvádění radionuklidů do životního prostředí

(1) Materiály, látky a předměty obsahující radionuklidy nebo jimi znečištěné lze použít mimo pracoviště se zdroji ionizujícího záření, vypouštět do vod nebo ovzduší, ukládat na skládky nebo jinak uvádět do životního prostředí, pokud neobsahují radionuklidy ani jimi nejsou znečištěny v míře větší, než stanoví prováděcí předpis. V případě, kdy obsah radionuklidů tuto míru pro uvedení do životního prostředí přesahuje, ale nejde o radioaktivní odpad, je možné takové látky uvést do životního prostředí pouze na základě povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h). Po uvedení do životního prostředí se tyto materiály, látky a předměty dále z hlediska radiační ochrany nesledují a k nakládání s nimi není třeba povolení podle § 9 odst. 1 písm. i).

(2) Pokud povolení k uvádění látek do životního prostředí vydává ministerstvo nebo jiný správní úřad podle zvláštních předpisů⁵) a jedním z hledisek pro vydání povolení je obsah radionuklidů, je závazným podkladem k vydání povolení souhlas Úřadu.