§ 7
změněno 1. 7. 2002 zákonem 13/2002 Sb.
§ 7 Lékařské ozáření (1) Lékařské ozařování může provádět pouze držitel povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i). K lékařskému ozáření mohou být používány pouze zdroje ionizujího ionizujícího záření typově schválené Úřadem, které vyhovují požadavkům na zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů,4) nebo radiofarmaka registrovaná nebo připravovaná na pracovišti nukleární medicíny zdravotnického zařízení podle zvláštních právních předpisů.44a) Lékařské ozáření se smí uskutečnit pouze tehdy, je-li odůvodněno přínosem vyvažujícím rizika, která ozářením vznikají nebo mohou vzniknout. (2) Podrobnosti podmínek Ověřování nových poznatků na člověku anebo použití metod dosud nezavedených v klinické praxi, které jsou spojeny s ozářením, včetně těch ozáření, kde není přímý zdravotní přínos pro fyzické osoby podstupující ozáření, je možno provádět pouze podle zvláštních právních předpisů4b) a po kladném vyjádření Úřadu. (3) Podmínky lékařského ozáření, směrné hodnoty diagnostické referenční úrovně, pravidla pro ozáření fyzických osob s ohledem na léčebné účinky pro zdraví pacientů dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření, včetně prokazatelného poučení a písemného souhlasu těchto fyzických osob, náležitosti programů zabezpečování jakosti lékařských úkonů a výkonů a požadavky na zvláštní odbornou způsobilost fyzických osob podílejících se na těchto výkonech stanoví prováděcí právní předpis.