182

VYHLÁŠKA

ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

ze dne 26. dubna 1991,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 177 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a zúčastněnými ústředními orgány, podle § 58 písm. a), c) až e), ch) a i) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 144/1991 Sb., podle § 58 písm. f) a g) zákona České národní rady č. 124/1988 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 144/1991 Sb., v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a podle § 22 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a zúčastněnými ústředními orgány:

ČÁST PRVNÍ Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti ČÁST PRVNÍ

§ 1

změněno 1. 10. 1995 zákonem 206/1995 Sb. Odkaz § 1

(1) Ošetřující lékař posuzovaného občana vyhotovuje zdravotnickou dokumentaci pro posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče na základě vlastního vyšetření a lékařských zpráv pořízených odbornými lékaři; jde-li o nemoc z povolání, činí tak na základě lékařské zprávy oddělení (kliniky) nemocí z povolání zdravotnického zařízení.

(2) Lékař okresní správy sociálního zabezpečení kontroluje správnost a úplnost zdravotnické dokumentace. Při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů přihlédne lékař okresní správy sociálního zabezpečení k výsledkům vlastního vyšetření a může využít i závěry jiných zdravotnických zařízení. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení seznamuje posuzovaného občana s výsledkem posouzení, včetně poučení o možnostech dalšího postupu.

§ 2

změněno 1. 10. 1995 zákonem 206/1995 Sb. Odkaz § 2

(1) Okresní správa sociálního zabezpečení vyžádá zdravotnickou dokumentaci pro posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana nejpozději do tří pracovních dnů po doručení žádosti o dávku nebo službu sociálního zabezpečení nebo žádosti o dávku státní sociální podpory.

(2) Zdravotnické zařízení předkládá zdravotnickou dokumentaci podle odstavce 1 okresní správě sociálního zabezpečení

  1. a) do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost o zdravotnickou dokumentaci doručena zdravotnickému zařízení,
  2. b) do 21 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost o zdravotnickou dokumentaci doručena zdravotnickému zařízení v případech, kdy je nutné lékařskou zprávu doplnit dokladem o dalším odborném vyšetření.

(3) Lékaři okresní správy sociálního zabezpečení uskuteční zjišťovací lékařskou prohlídku v řízení o dávku nebo službu sociálního zabezpečení nebo v řízení o dávku státní sociální podpory do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy okresní správa sociálního zabezpečení převzala úplnou zdravotnickou dokumentaci.

§ 3

Odkaz § 3

Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

(1) Posudkovými lékaři a tajemníky posudkových komisí ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ministerstvo“) pověřuje ministerstvo své pracovníky se souhlasem těchto pracovníků. Dalšími členy posudkových komisí jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.

(2) Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař. Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů.

(3) Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení, rozhoduje o zařazení jednotlivých případů k jednání a seznamuje posuzovaného občana s výsledkem posouzení, včetně poučení o možnostech dalšího postupu.

(4) K jednání posudkové komise ministerstva je možno se souhlasem posuzovaného občana přizvat na jejich žádost jiné občany a zástupce právnických osob, lze-li od nich očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.

(5) Bez souhlasu posuzovaného občana může být k jednání přizván ošetřující lékař posuzovaného nebo další odborný lékař, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana. Ošetřující lékař posuzovaného občana musí být k jednání přizván, požádá-li o to.

(6) Zástupce fyzické nebo právnické osoby, u které posuzovaný občan je nebo byl naposledy pracovně činný, zástupce odborové organizace a zástupce příslušného občanského sdružení zdravotně postižených se k jednání přizvou, jestliže o to požádají a posuzovaný občan s tím souhlasí.

(7) Pokud při jednání vyšetřuje lékař posuzovaného občana, činí tak v nepřítomnosti tajemníka posudkové komise ministerstva a osob uvedených v odstavcích 4 a 6.

(8) Ustanovení § 1 platí přiměřeně i pro posudkovou komisi ministerstva.

ČÁST DRUHÁ KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI ČÁST DRUHÁ

§ 7

Odkaz § 7

(1) Jednání komise péče o rodinu a děti (dále jen „komise“) svolává předseda komise nebo jeho zástupce.

(2) Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina členů.

(3) Komise se usnáší většinou hlasů přítomných členů.

§ 8

Odkaz § 8

(1) K jednání komise je možno podle potřeby přizvat

  1. a) rodiče dítěte, popřípadě jiné osoby odpovědné za jeho výchovu,
  2. b) dítě, je-li na odpovídajícím stupni rozumového vývoje spolu s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za jeho výchovu,
  3. c) zástupce školy, kterou dítě navštěvuje, domova mládeže nebo internátu, ve kterém dítě má přechodný pobyt,
  4. d) zástupce organizace, ve které se dítě připravuje na budoucí povolání nebo je pracovně činné,
  5. e) dětského nebo dorostového lékaře,
  6. f) zástupce odborových orgánů, občanských sdružení, církví a jiných organizací,
  7. g) informované pracovníky státních orgánů, zařízení, organizací nebo jednotlivé občany, je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.

(2) Zástupci uvedení v odstavci 1 musejí být k jednání přizváni, jestliže o to požádají.