insolvenční zákon

§ 366 (1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na právo na zajištění, které dlužník poskytl, jde-li o a) dlužníka, který je účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1), a to v souvislosti s účastí dlužníka v tomto platebním systému, b) dlužníka, který je účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu18), a to v souvislosti s účastí dlužníka v tomto vypořádacím systému, c) zajištění poskytnuté České národní bance, Evropské centrální bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo centrální bance státu patřícího do Evropského hospodářského prostoru, d) finanční zajištění podle zvláštního zákona upravujícího finanční zajištění nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zahájením insolvenčního řízení, a to i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo podle obdobného právního vztahu podle zahraniční právní úpravy vzniklo v den zahájení insolvenčního řízení, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl; skutečnost, že zahájení insolvenčního řízení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že o zahájení insolvenčního řízení příjemce finančního kolaterálu věděl nebo vědět měl a mohl. (2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu50 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu50), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před zahájením insolvenčního řízení. (3) Odstavcem 1 písm. d) a odstavcem 2 nejsou dotčena ustanovení tohoto zákona o neplatnosti právních úkonů a o neúčinnosti právních úkonů bez přiměřeného protiplnění, právních úkonů úmyslně zkracujících, právních úkonů zvýhodňujících a právních úkonů dlužníka, které učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.