Platné znění

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce

  1. účinné od 1. 1. 198989. V § 124 se v odstavci 3 za slovo „stanovit“ vkládá slovo „nařízením“ a ustanovení odstavce 4 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(4) Podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů stanoví vyhláškou federální ministerstvo práce a sociálních věcí jiné úkony v obecném zájmu, rozsah a podmínky poskytování pracovního volna.“.

  1. účinné od 1. 1. 198990. § 125 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠125

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 125

    účinné od 1. 1. 1989Náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovníku, který nastupuje vojenskou základní (náhradní) službu, poskytuje organizace náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu prvních dvou týdnů této služby. Tato náhrada mzdy je splatná nejpozději tři dny před dnem stanoveným k nástupu vojenské služby.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Za každou směnu (pracovní den) nebo její převážnou část, kterou pracovník neomluveně zamešká v době čtyř týdnů bezprostředně předcházejících nástupu vojenské služby, krátí mu organizace náhradu mzdy za jeden až tři dny; zamešká-li pracovník neomluveně směnu nebo její převážnou část v době po vyplacení náhrady mzdy, je povinen vrátit organizaci částku odpovídající zkrácení náhrady mzdy.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby, přísluší pracovníku od organizace po dobu této služby náhrada mzdy ve výši stanovené nařízením vlády Československé socialistické republiky.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Vykonává-li pracovník po skončení jednoho druhu služby v ozbrojených silách bezprostředně službu téhož nebo jiného druhu, posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na náhradu mzdy jako pokračování předcházející služby; vykonává-li základní (náhradní) službu ve dvou nebo více částech, přísluší mu před nastoupením druhé nebo další části služby od organizace náhrada mzdy za jeden týden ode dne stanoveného k nastoupení druhé nebo další části služby.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Po skončení služby v ozbrojených silách přísluší pracovníku mzda ode dne opětovného nastoupení do práce.

    účinné od 1. 1. 1989(6) Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů stanoví nařízením, v jakém rozsahu lze poskytovat pracovníkům v souvislosti s nástupem služby v ozbrojených silách pracovní volno s nárokem na náhradu mzdy.“.

  1. účinné od 1. 1. 198991. § 126 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠126

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 126

    účinné od 1. 1. 1989Školení a studium při zaměstnání

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace poskytne pracovníku, který je povolán na školení pořádané společenskými organizacemi, pracovní volno, pokud tomu nebrání důležité provozní důvody. Náhradu mzdy za dobu školení a cestovní náhrady po dobu školení a v souvislosti s ním poskytuje pracovníku společenská organizace; může se však s organizací dohodnout, že náhradu mzdy v dohodnuté výši bude pracovníku po dobu školení poskytovat organizace a že společenská organizace jí vyplacené částky uhradí.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Účast na školení a studiu při zaměstnání, v nichž má pracovník získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě, je překážkou v práci na straně pracovníka.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Účast na školení a studiu při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě (§ 141a) je výkonem práce, za který přísluší pracovníku mzda.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů může stanovit vyhláškou federální ministerstvo práce a sociálních věcí poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení pracovníků studujících při zaměstnání a pracovníků při účasti na školení uvedených v odstavci 2, popřípadě i výši náhrady mzdy poskytované po dobu tohoto školení.“.

  1. účinné od 1. 1. 198992. V § 127 odst. 1 se za slova „(karanténní opatření)“ vkládají slova „popřípadě se podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu pracovníka“ a za slovo „upravují“ se vkládá slovo „právní“. V odstavci 2 téhož ustanovení se za slovo „podle“ vkládá slovo „právních“.
  2. účinné od 1. 1. 198993. V § 128 odst. 2 se za slovo „stanoví“ vkládá slovo „nařízením“ a odkaz na „§ 125 odst. 3“ se nahrazuje odkazem na „§ 125 odst. 4“.
  3. účinné od 1. 1. 198994. V § 129 se odkaz na „[§ 37 odst. 3 písm. a) a § 115 odst. 2]“ nahrazuje odkazem na „[§ 37 odst. 4 písm. a) a § 115 odst. 2]“ a za slovo „popřípadě“ se vkládají slova „v souladu s nimi“.
  4. účinné od 1. 1. 198995. V § 130 odst. 2 se za slovo „popřípadě“ vkládají slova „v souladu s nimi“ a slovo „však“ se vypouští.
  5. účinné od 1. 1. 198996. V § 131 se slovo „zvláštními“ nahrazuje slovem „pracovněprávními“.
  6. účinné od 1. 1. 198997. § 133 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠133

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 133

    účinné od 1. 1. 1989Úkoly organizace

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace a orgány jim nadřízené jsou povinny soustavně vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci. Zejména jsou povinny:

    1. účinné od 1. 1. 1989a) zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení a provádět technická a organizační opatření podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podle nových poznatků vědy a techniky,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) soustavně seznamovat s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s novými poznatky bezpečnostní techniky vedoucí pracovníky i všechny ostatní pracovníky, pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) zařazovat pracovníky na práci a pracoviště se zřetelem na jejich schopnosti a zdravotní stav a nepřipustit, aby pracovník konal práce, jejichž výkon by byl v rozporu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo s lékařským posudkem, včetně práce přesčas nebo v noci,
    4. účinné od 1. 1. 1989d) soustavně kontrolovat úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, stav technické prevence, dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a odstraňovat zjištěné závady, jakož i příčiny poruch a havárií technických zařízení,
    5. účinné od 1. 1. 1989e) bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci, oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření potřebná k nápravě.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace jsou povinny poskytovat pracovníkům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví občanů, podle pracovněprávních předpisů k bezplatnému používání potřebné osobní ochranné pracovní prostředky a mycí, čistící a dezinfekční prostředky, popřípadě též ochranné nápoje a ochrannou stravu; pracovníkům v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje organizace jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Organizace je povinna udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu, kontrolovat jejich používání a zabezpečovat řádné hospodaření s nimi.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Organizace jsou povinny dbát, aby zdraví pracovníků nebylo ohrožováno kouřením na pracovištích. Za tím účelem jsou povinny zabezpečovat dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními předpisy a stanovit v pracovních řádech zákaz kouření na pracovištích, kde pracují také nekuřáci.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Za plnění úkolů organizace v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí pracovníci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Povinnost organizace všestranně pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s jejím vědomím zdržují na jejích pracovištích.

    účinné od 1. 1. 1989(6) Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů může stanovit nařízením další povinnosti organizací na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem financí a s příslušným ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí republiky a ústřední orgány republik v dohodě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky stanoví pracovněprávním předpisem pro organizace jimi řízené rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a ochranné stravy stanoví pracovněprávním předpisem příslušné ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd republiky.“.

  1. účinné od 1. 1. 198998. § 135 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠135

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 135

    účinné od 1. 1. 1989Účast pracovníků na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovníci se aktivně účastní na řešení všech otázek souvisejících s péčí o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tuto aktivní účast pracovníků zabezpečuje Revoluční odborové hnutí organizátorskou a výchovnou činností v soudružské spolupráci s organizacemi.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Pracovníci jsou v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci povinni:

    1. účinné od 1. 1. 1989a) dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; dodržovat ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování na pracovišti a stanovené pracovní postupy, s nimiž byli řádně seznámeni,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné omamné prostředky na pracovištích organizace a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nenastupovat pod jejich vlivem do práce a dodržovat stanovený zákaz kouření na pracovištích,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) používat při práci ochranných zařízení a osobních ochranných pracovních prostředků, pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit,
    4. účinné od 1. 1. 1989d) účastnit se školení a výcviku prováděného organizací v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám stanoveným právním předpisem,
    5. účinné od 1. 1. 1989e) účastnit se v případech a za podmínek stanovených pracovněprávním předpisem rekondičních pobytů,
    6. účinné od 1. 1. 1989f) oznamovat svému nadřízenému nebo orgánům dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností účastnit se na jejich odstraňování,
    7. účinné od 1. 1. 1989g) podrobit se vyšetření, které provádí organizace nebo příslušný orgán státní správy, aby zjistily, zda pracovníci nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků; okruh orgánů a pracovníků organizace oprávněných dát pracovníku pokyn, aby se vyšetření podrobil, uvede organizace v pracovním řádu.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují přiměřeně na osoby, které se s vědomím organizace zdržují na jejích pracovištích.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů stanoví vyhláškou federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí republik, v kterých případech a za jakých podmínek jsou v zájmu předcházení vzniku nemocí z povolání pracovníci vykonávající vybraná povolání povinni zúčastnit se v době určené organizací rekondičních pobytů a v jakém rozsahu; přitom může stanovit též výši poskytované náhrady mzdy.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů může stanovit nařízením výjimky ze zákazu požívání alkoholických nápojů [odstavec 2 písm. b)].“.

  1. účinné od 1. 1. 198999. V § 136 odst. 1 první věta a ustanovení písmene a) zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(1) Příslušné orgány Revolučního odborového hnutí mají právo vykonávat společenskou kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotlivých organizacích; přitom mají zejména právo

    1. účinné od 1. 1. 1989a) kontrolovat, jak organizace plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytvářejí podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce, pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení organizací pro pracovníky a kontrolovat hospodaření organizací s osobními ochrannými pracovními prostředky,“.

    účinné od 1. 1. 1989V odstavci 3 se vypouštějí slova „Revolučnímu odborovému hnutí“.

  1. účinné od 1. 1. 1989100. § 137 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠137

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 137

    účinné od 1. 1. 1989Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v družstvech

    účinné od 1. 1. 1989Ve výrobních družstvech a v jednotných zemědělských družstvech zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci představenstvo a vedle něho na úsecích své činnosti též ostatní orgány družstva, jakož i všichni členové, popřípadě pracovníci pověření organizováním, řízením a kontrolou práce.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989101. V § 138 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavce 1.
  2. účinné od 1. 1. 1989102. V hlavě šesté nadpis oddílu prvního zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    „Oddíl první účinné od 1. 1. 1989Pracovní a životní podmínky pracovníků a jejich odborný rozvoj“. účinné od 1. 1. 1989„Oddíl první

  1. účinné od 1. 1. 1989103. § 139 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠139

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 139

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace vytvářejí ke zvyšování kultury práce a pracovního prostředí pracovní podmínky, které umožňují, aby výkon práce byl kvalitní, hospodárný a bezpečný, aby práce přinášela pracovníkům uspokojení a aby působila příznivě na jejich všestranný rozvoj.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace pečují o uplatňování vědeckotechnických poznatků, zejména o rozšiřování mechanizace a automatizace (robotizace), o zdokonalování organizace práce, o odstraňování rizikových, namáhavých a jednotvárných prací a o vzhled a úpravu pracovišť, strojů a nástrojů.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Organizace jsou povinny podle právních předpisů zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro pracovníky. Organizace jsou rovněž povinny zřizovat a udržovat zdravotnická zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy o péči o zdraví lidu.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Organizace plánují sociální rozvoj pracovních kolektivů (sociální plánování) souběžně s plánováním hospodářských úkolů v rámci hospodářského a sociálního rozvoje. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí republik postup při usměrňování sociálního rozvoje a úkoly organizací v péči o pracovníky.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989104. § 140 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠140

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 140

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace jsou povinny zabezpečovat pracovníkům ve všech směnách závodní stravování odpovídající zásadám správné výživy a vhodné nápoje přímo na pracovištích nebo v jejich blízkosti; tuto povinnost nemají vůči pracovníkům vyslaným na pracovní cestu a v případech, kdy to vylučují podmínky výkonu práce na pracovištích.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Vláda Československé socialistické republiky v dohodě s Ústřední radou odborů stanoví nařízením organizaci závodního stravování, podmínky pro jeho provádění a finanční zvýhodnění jídel, bližší vymezení okruhu pracovníků (bývalých pracovníků), kterým se toto stravování poskytuje, jakož i v kterých případech a za jakých podmínek je pracovník povinen uhradit organizaci v rámci závodního stravování jedno hlavní jídlo denně.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Organizace pomáhají řádnému ubytování pracovníků tím, že podporují jejich účast na bytové výstavbě, pečují o zvyšování úrovně jejich bydlení a budují a udržují v náležitém stavu hromadné ubytovny, jakož i obytné domy, které spravují.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Organizace umožňují pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům účelné využití volného času. Za tím účelem zejména budují, vybavují, udržují a zlepšují kulturní, tělovýchovná, sportovní, turistická a rekreační zařízení a zajišťují jejich technický provoz. Organizace přitom úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Socialistickým svazem mládeže.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989105. § 141 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠141

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 141

    účinné od 1. 1. 1989(1) V souladu s potřebami dalšího rozvoje socialistické společnosti jsou organizace povinny pečovat o kvalifikaci pracovníků, o její prohlubování a zvyšování, pečovat o jejich další vzdělávání a zabezpečovat, aby byli zaměstnáváni pracemi odpovídajícími dosažené kvalifikaci. Za tím účelem organizace zejména

    1. účinné od 1. 1. 1989a) zřizují vlastní vzdělávací zařízení,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) doporučují pracovníky pro studium, jakož i pro studium při zaměstnání, toto studium jim umožňují a poskytují jim hmotné zabezpečení podle právních předpisů,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) umožňují pracovníkům soudružskou výměnu zkušeností s pracovníky jiných organizací.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik vydávají právní předpisy k provedení odstavce 1, zejména o organizaci a zásadách výchovy a vzdělávání pracovníků v rámci výchovné soustavy navazující na výchovu a vzdělání poskytované ve školách a o dozoru nad prováděním výchovy a vzdělávání v organizacích.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989106. Za § 141 se vkládá nový § 141a, který zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠141a

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 141a

    účinné od 1. 1. 1989Pracovník je povinen prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě; prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování. Organizace je oprávněna uložit pracovníku účast na školení k prohloubení kvalifikace.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989107. § 142 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠142

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 142

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovníku, který vstupuje do pracovního poměru bez kvalifikace, zabezpečuje organizace získání kvalifikace zaškolením nebo zaučením. Po skončení zaškolení nebo zaučení vydá o tom organizace pracovníku osvědčení.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace je rovněž povinna zaškolit nebo zaučit pracovníka, který přechází na nové pracoviště nebo na nový druh práce nebo způsob práce, pokud je to třeba zejména při změnách v organizaci práce nebo jiných racionalizačních opatřeních.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou podmínky, postup a povinnosti organizací při změnách kvalifikace pracovníků (rekvalifikace).“.

  1. účinné od 1. 1. 1989108. Za § 142 se vkládají nové § 142a a 142b, které zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠142a

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 142a

    účinné od 1. 1. 1989Pokud právní předpisy nestanoví jinak, federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou v dohodě s ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy republik, v kterých případech a za jakých podmínek jsou organizace oprávněny ověřovat způsobilost pracovníků k vykonávané práci (atestace); přitom zejména stanoví zásady výběru pracovních míst (funkcí) a postupu ověřování způsobilosti.

    § 142b

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 142b

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace může poskytovat pracovníku pracovní úlevy a hmotné zabezpečení podle § 126 odst. 4 jen tehdy, je-li předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou organizace; zvýšením kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace je povinna kontrolovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace pracovníka; je povinna zastavit poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení, jestliže

    1. účinné od 1. 1. 1989a) pracovník se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci; v takovém případě mu organizace může poskytovat pracovní volno bez náhrady mzdy,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) pracovník bez zavinění organizace po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.“.
  1. účinné od 1. 1. 1989109. § 143 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠143

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 143

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace může s pracovníkem uzavřít dohodu, kterou se organizace zavazuje umožnit pracovníku zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a pracovník se zavazuje zvýšit si kvalifikaci a setrvat v organizaci po určitou dobu v pracovním poměru nebo uhradit jí náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to i tehdy, jestliže pracovník rozváže pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Dohodu nelze sjednat, jde-li o prohlubování kvalifikace pro práci sjednanou v pracovní smlouvě, které je povinností pracovníka (§ 141a).

    účinné od 1. 1. 1989(2) Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů stanoví nařízením nejvyšší částku nákladů, kterou je pracovník povinen uhradit v závislosti na délce doby setrvání v pracovním poměru, nesplní-li svůj závazek. Současně může stanovit, že organizace je oprávněna uzavřít dohodu podle předchozího odstavce také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují mimořádně vysoké částky, a výši této částky; v takovém případě nelze však prohloubení kvalifikace pracovníku uložit.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

    1. účinné od 1. 1. 1989a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) doba, po kterou se pracovník zavazuje setrvat v organizaci v pracovním poměru,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) druhy nákladů, které bude povinen pracovník uhradit organizaci, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u ní v pracovním poměru,
    4. účinné od 1. 1. 1989d) nejvyšší celková částka, kterou bude pracovník povinen uhradit,
    1. účinné od 1. 1. 1989jinak je dohoda neplatná.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Do doby setrvání v pracovním poměru se nezapočítává doba základní (náhradní) vojenské služby a další mateřské dovolené. Nezapočítává se též nepřítomnost v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Nesplní-li pracovník svůj závazek pouze zčásti, povinnost nahradit náklady se poměrně sníží.

    účinné od 1. 1. 1989(6) Rozváže-li pracovník v době trvání závazku podle odstavce 1 pracovní poměr a nastoupí do něj v jiné organizaci, může tato organizace, jakož i každá další organizace, k níž pracovník později nastoupil, převzít za něj povinnost uhradit zcela nebo zčásti náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, jestliže se pracovník zaváže po odpovídající dobu setrvat u ní v pracovním poměru nebo vrátit příslušnou část nákladů, které za něj uhradila; odstavec 2 platí i zde.

    účinné od 1. 1. 1989(7) Povinnost pracovníka k úhradě nákladů nevzniká, jestliže

    1. účinné od 1. 1. 1989a) organizace v průběhu zvyšování kvalifikace zastavila poskytování hmotného zabezpečení, protože pracovník se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) pracovní poměr skončil výpovědí danou organizací, pokud nejde o výpověď z důvodů, pro které lze zrušit okamžitě pracovní poměr nebo z důvodu závažného porušení pracovní kázně, popřípadě dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c),
    3. účinné od 1. 1. 1989c) pracovník nemůže vykonávat podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d),
    4. účinné od 1. 1. 1989d) organizace nevyužívala v posledních 12 měsících po dobu nejméně šesti měsíců kvalifikace, kterou si pracovník zvýšil.“.
  1. účinné od 1. 1. 1989110. § 145 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠145

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 145

    účinné od 1. 1. 1989Uložení svršků a dopravních prostředků

    účinné od 1. 1. 1989Organizace je povinna zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které pracovníci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud jich pracovníci používají k cestě do zaměstnání a zpět; za obvyklý dopravní prostředek k cestě do zaměstnání a zpět se pro tento účel nepovažuje osobní automobil. Tuto povinnost má i vůči všem ostatním osobám, pokud jsou pro ni činny na jejích pracovištích.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989111. V § 147 se vypouštějí odstavce 2 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců. V dosavadním odstavci 1 se vypouštějí na konci slova „nebo alespoň jejich kvalifikaci“.
  2. účinné od 1. 1. 1989112. V § 148 odst. 1 se ve větě druhé za slovo „dosahovat“ vkládají slova „pokud možno“ a v odstavci 2 se slovo „zvláštní“ nahrazuje slovem „chráněné“. V odstavci 3 se za slovo „upravují“ vkládá slovo „zvláštní“ a na konci se vypouštějí slova „o sociálním zabezpečení pracovníků“.
  3. účinné od 1. 1. 1989113. V § 148a se slova „ministerstvy práce a sociálních věcí a zdravotnictví“ nahrazují slovy „ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí“ a slovo „trvale“ se nahrazuje slovem „dlouhodobě“.
  4. účinné od 1. 1. 1989114. § 149 odst. 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(1) Organizace jsou povinny zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy a dbát o zřizování předškolních zařízení.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989115. V § 150 odst. 2 ve druhé větě se slova „s ministerstvy zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a ústředními výbory odborových svazů“ nahrazují slovy „příslušným ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí republiky v pracovněprávních předpisech“ a v závěru téže věty se vypouští slovo „průběžně“.
  2. účinné od 1. 1. 1989116. § 152 odst. 1 písm. c) zní:
    účinné od 1. 1. 1989
    1. účinné od 1. 1. 1989„c) o ženy, které vykonávají odpovědné a řídící funkce nebo které pracují ve zdravotnických, veterinárních, sociálních, obchodních nebo kulturních zařízeních, v zařízeních veřejného stravování, spojů, celnic, v železniční a veřejné dopravě a v živočišné výrobě.“.
    1. účinné od 1. 1. 1989Odstavec 3 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(3) Organizace potřebuje k zaměstnávání žen noční prací předchozí souhlas příslušného odborového orgánu a v případech uvedených v předchozím odstavci také souhlas vyššího odborového orgánu. Tyto orgány mohou vázat udělení souhlasu na splnění podmínek.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989117. § 154 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(3) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989118. V § 156 odst. 2 se na konci připojují slova „(§ 86); přitom organizace postupuje v součinnosti s příslušným odborovým orgánem.“.
  2. účinné od 1. 1. 1989119. V § 157 odst. 2 se číslovka „dvou“ nahrazuje číslovkou „tří“.
  3. účinné od 1. 1. 1989120. V § 159 odst. 1 se číslovka „dvou“ nahrazuje číslovkou „tří“.
  4. účinné od 1. 1. 1989121. V § 160 odst. 2 se číslovka „dvou“ nahrazuje číslovkou „tří“.
  5. účinné od 1. 1. 1989122. V § 162 se vypouští odstavec 1; zároveň se zrušuje číslování odstavců. Druhá věta dosavadního odstavce 2 zní: „Podrobnosti stanoví právním předpisem federální ministerstva národní obrany a vnitra.“.
  6. účinné od 1. 1. 1989123. § 164 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠164

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 164

    účinné od 1. 1. 1989(1) K uzavření pracovní smlouvy je organizace povinna si vyžádat vyjádření zákonného zástupce, jde-li o mladistvého pracovníka.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Výpověď daná mladistvému pracovníku i okamžité zrušení pracovního poměru s mladistvým pracovníkem ze strany organizace musí být dány na vědomí též jeho zákonnému zástupci. Rozvazuje-li pracovní poměr mladistvý pracovník nebo má-li být jeho pracovní poměr rozvázán dohodou, je organizace povinna vyžádat si vyjádření zákonného zástupce.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989124. V § 167 odst. 2 v druhé větě se slova „s ministerstvy zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a ústředními výbory odborových svazů“ nahrazují slovy „s příslušným ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí republiky v pracovněprávních předpisech“ a vypouští se slovo „průběžně“. V odstavci 4 téhož ustanovení se za slovo „rozšířit“ vkládají slova „zásadami podle odstavce 2“.
  2. účinné od 1. 1. 1989125. V § 168 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo „(učebního)“; v odstavci 1 písm. b) se slova „ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovy „příslušné ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí“.
  3. účinné od 1. 1. 1989126. § 169 se vypouští.
  4. účinné od 1. 1. 1989127. § 170 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(3) K ochraně majetku v socialistickém vlastnictví je organizace oprávněna provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které pracovníci vnášejí nebo odnášejí z organizace, popřípadě prohlídky pracovníků. Bližší podmínky stanoví organizace v souladu se zvláštními předpisy9) v pracovním řádu.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989128. Z nadpisu oddílu druhého se vypouštějí slova „způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“ a nadpis „Obecná odpovědnost“ se zařazuje pod § 172.
  2. účinné od 1. 1. 1989129. § 173 a 174 se vypouštějí.
  3. účinné od 1. 1. 1989130. V § 176 odst. 1 se na konci druhé věty připojují slova „(společná hmotná odpovědnost)“; odstavec 4 téhož ustanovení zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(4) Ústřední orgány stanoví pracovněprávním předpisem zásady pro vymezení okruhu prací, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti; s pracovníky vykonávajícími tyto práce je organizace povinna dohodu uzavřít.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989131. § 177 odst. 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(1) Pracovník, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou práci, zařazován na jiné pracoviště, překládán, nebo pokud organizace v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může pracovník od dohody také odstoupit, jestliže na pracoviště je zařazen jiný pracovník nebo ustanoven jiný vedoucí, popřípadě jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno organizaci písemně.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989132. § 178 odst. 2 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(2) Pracovník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989133. Za § 178 se pod nadpis „Společná ustanovení o odpovědnosti pracovníka“ vkládají nové § 178a a 178b, které zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠178a

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 178a

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovník, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, jen je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Pracovník, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Za škodu odpovídá i pracovník, který ji způsobil úmyslným jednáním proti pravidlům socialistického soužití.

    § 178b

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 178b

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovník neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící organizaci nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal-li si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Pracovník neodpovídá za škodu, která vyplývá z hospodářského rizika.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989134. § 179 odst. 2 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého pracovníka částku rovnající se trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti, kterou si sám přivodil, nebo po zneužití jiných omamných prostředků.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989135. V § 182 se v odstavci 1 za slovo „jejich“ vkládá slovo „dosažených“ a v odstavci 2 se na konec první věty připojují slova „před vznikem škody“ a v druhé větě téhož ustanovení se za slovo „svých“ vkládá slovo „dosažených“.
  2. účinné od 1. 1. 1989136. § 183 odst. 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, může organizace, rozhodčí komise nebo soud určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je trojnásobek průměrného měsíčního výdělku pracovníka. Byla-li škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných omamných prostředků nebo na svěřených hodnotách, které je pracovník povinen vyúčtovat, anebo ztrátou svěřených předmětů, může být náhrada škody takto snížena jen rozhodčí komisí nebo soudem. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda trojnásobek průměrného měsíčního výdělku pracovníka, nejméně částku rovnající se jeho průměrnému měsíčnímu výdělku.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989137. § 184 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠184

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 184

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovník, který způsobil z nedbalosti organizaci škodu vyrobením zmetku (vadného výrobku), je povinen nahradit jí náklady vynaložené na materiál a mzdy, popřípadě na nutné opravy zmetku i stroje, jestliže jej při výrobě zmetku poškodil, a to až do částky rovnající se polovině jeho průměrného měsíčního výdělku. Pracovník tuto povinnost nemá, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Škody způsobené v jednom kalendářním měsíci se pro určení výše náhrady škody sčítají.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Vznikl-li zmetek omluvitelnou chybou pracovníka, který je jinak v práci svědomitý, může mu organizace náhradu škody přiměřeně snížit. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda polovinu průměrného měsíčního výdělku pracovníka, nejméně částku rovnající se jedné šestině jeho průměrného měsíčního výdělku.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Byla-li škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných omamných prostředků, hradí se skutečná škoda. Ustanovení § 183 odst. 1 věty druhé a třetí platí i zde.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Podle předchozích odstavců se posuzuje také povinnost pracovníka nahradit škodu způsobenou organizaci vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989138. § 185 odst. 5 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(5) Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady, s výjimkou náhrady škody způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřesahující 1000 Kčs, je organizace povinna projednat s příslušným odborovým orgánem. Způsobil-li škodu vedoucí organizace, popřípadě jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným pracovníkem, určí výši této náhrady nadřízený orgán po projednání s vyšším odborovým orgánem.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989139. § 186 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠186

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 186

    účinné od 1. 1. 1989Jestliže pracovník uhradil alespoň dvě třetiny určené náhrady škody a prokáže-li mimořádné pracovní výsledky, může organizace na návrh příslušného odborového orgánu nebo s jeho souhlasem upustit od vymáhání zbylé částky náhrady škody. Toto ustanovení se nevztahuje na škody, které pracovník způsobil úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných omamných prostředků, na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989140. V hlavě osmé nadpis oddílu třetího zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    „Oddíl třetí účinné od 1. 1. 1989Odpovědnost organizace za škodu“. účinné od 1. 1. 1989„Oddíl třetí

  1. účinné od 1. 1. 1989141. § 187 včetně nadpisu zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠187

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 187

    účinné od 1. 1. 1989Obecná odpovědnost

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace odpovídá pracovníku za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti pravidlům socialistického soužití.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace odpovídá pracovníku též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů organizace pracovníci jednající jejím jménem (§ 9 a 10).

    účinné od 1. 1. 1989(3) Organizace neodpovídá pracovníku za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jejího souhlasu.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989142. § 188 a 189 se vypouštějí.
  2. účinné od 1. 1. 1989143. § 190 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠190

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 190

    účinné od 1. 1. 1989(1) Došlo-li u pracovníka při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou organizace, u níž byl pracovník v době úrazu v pracovním poměru.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Za škodu způsobenou pracovníku nemocí z povolání odpovídá organizace, u níž pracovník pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Organizace je povinna nahradit škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí podle § 191.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989144. § 191 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠191

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 191

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že

    1. účinné od 1. 1. 1989a) škoda byla způsobena tím, že postižený pracovník svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
    2. účinné od 1. 1. 1989b) škodu si přivodil postižený pracovník svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných omamných prostředků a organizace nemohla škodě zabránit,
    1. účinné od 1. 1. 1989a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že

    1. účinné od 1. 1. 1989a) postižený pracovník porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) jednou z příčin škody byla opilost postiženého pracovníka nebo zneužití jiných omamných prostředků postiženým pracovníkem,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) pracovníku vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Zprostí-li se organizace odpovědnosti zčásti (odstavec 2), určí se část škody, kterou nese pracovník, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c) uhradí však organizace alespoň jednu třetinu škody.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Při posuzování, zda pracovník porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [odstavec 1 písm. a) a odstavec 2 písm. a)], není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Za lehkomyslné jednání [odstavec 2 písm. c)] nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989145. § 193 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠193

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 193

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovníku, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je organizace povinna v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za

    1. účinné od 1. 1. 1989a) ztrátu na výdělku,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) bolest a ztížení společenského uplatnění,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
    4. účinné od 1. 1. 1989d) věcnou škodu; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Způsob a rozsah náhrady škody je organizace povinna projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a s pracovníkem.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989146. Za § 193 se vkládá nový § 193a, který zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠193a

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 193a

    účinné od 1. 1. 1989Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatné nároky, které nepřísluší vedle sebe.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989147. V § 194 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a končí za slovem „nemocenského“; zbývající část věty se vypouští.

účinné od 1. 1. 1989Připojuje se odstavec 2, který zní:

účinné od 1. 1. 1989

účinné od 1. 1. 1989„(2) Náhrada škody podle předchozího odstavce přísluší i při další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; přitom se vychází z průměrného výdělku pracovníka před vznikem této další škody. Jestliže však pracovníku před vznikem této další škody příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, poskytne se mu náhrada podle předchozího odstavce do výše částky, do které by mu příslušela náhrada podle § 195, kdyby nebyl neschopen práce; přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje nemocenské.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989148. § 195 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠195

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 195

    účinné od 1. 1. 1989(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se po dobu 12 po sobě následujících měsíců od vzniku nároku poskytne pracovníku v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, ke snížení tohoto důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, ke zvýšení přiznaných důchodů podle těchto předpisů, ani k výdělku pracovníka, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Po uplynutí doby uvedené v předchozím odstavci náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem postiženého pracovníka s případným důchodem uvedeným v předchozím odstavci nesmí přesáhnout částku 3 000 Kčs měsíčně; přitom se nepřihlíží k výdělku pracovníka, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím. U pracovníků, jejichž průměrný výdělek před vznikem škody byl vyšší než 3 000 Kčs, se tato částka zvyšuje o 75 % rozdílu mezi tímto výdělkem a částkou 3 000 Kčs. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo výhradně porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud je neporušil postižený pracovník. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může rozhodčí komise nebo soud rozhodnout, že toto omezení neplatí též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí, pokud se jí nedopustil postižený pracovník.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší pracovníku i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského.“.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Pracovníku, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovníku úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Organizace pracovníku neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší pracovníku nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989149. § 195a zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠195a

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 195a

    účinné od 1. 1. 1989Škodou podle tohoto zákoníku není případná ztráta na důchodu.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989150. V § 197 odst. 1 písm. e) se tečka na konci ustanovení nahrazuje středníkem a připojují se slova „ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde.“.
  2. účinné od 1. 1. 1989151. V § 199 odst. 1 a 3 se slova „náleží“ nahrazují slovy „přísluší“ a odstavec 2 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle § 195 odst. 2, a nesmí být poskytována déle než by příslušela zemřelému podle § 195 odst. 5.“.

    1. účinné od 1. 1. 1989Připojuje se nový odstavec 4, který zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou postup při určování výše nákladů na výživu pozůstalých.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989152. § 200 odst. 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(1) Jednorázové odškodnění přísluší manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti přísluší ve výši 8000 Kčs, manželu ve výši 5000 Kčs. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 5000 Kčs poskytne též rodičům zemřelého.“.

    účinné od 1. 1. 1989V odstavci 2 se slovo „náleží“ nahrazuje slovem „přísluší“.

  1. účinné od 1. 1. 1989153. § 201 se vypouští.
  2. účinné od 1. 1. 1989154. V § 202 odst. 2 se slovo „upravit“ nahrazuje slovy „stanovit nařízením“.
  3. účinné od 1. 1. 1989155. § 203 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠203

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 203

    účinné od 1. 1. 1989Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškami výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989156. V § 204 odst. 2 se slovo „práce“ nahrazuje slovem „zaměstnání“ a částka „1000 Kčs“ se nahrazuje částkou „2000 Kčs“. V odstavci 3 se slovo „do“ nahrazuje slovy „ve lhůtě“.
  2. účinné od 1. 1. 1989157. Za § 205 se pod nadpis „Společná ustanovení o odpovědnosti organizace“ vkládají nové § 205a, 205b a 205c, které zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠205a

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 205a

    účinné od 1. 1. 1989Prokáže-li organizace, že škodu zavinil také poškozený pracovník, její odpovědnost se poměrně omezí; při odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání se postupuje podle ustanovení § 191.

    § 205b

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 205b

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace je povinna nahradit pracovníku skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 187), platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech s tím omezením, že jednorázové odškodnění pozůstalým nepřísluší.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí organizace pravidelně jednou měsíčně.

    § 205c

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 205c

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace, která nahradila poškozenému škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má organizace, která škodu uhradila, nárok na náhradu vůči všem organizacím, u nichž postižený pracovník pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto organizací za uvedených podmínek.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989158. § 206 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠206

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 206

    účinné od 1. 1. 1989(1) Ustanovení této hlavy se vztahují i na občany vykonávající veřejné funkce, jakož i na další občany, o nichž to stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením; přitom může stanovit potřebné odchylky pro způsob a rozsah náhrady škody.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Ustanovení § 187 až 205c se vztahují též na příslušníky ozbrojených sil v činné službě; potřebné odchylky v oboru své působnosti mohou stanovit právním předpisem federální ministerstva národní obrany a vnitra.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989159. § 208 odst. 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(1) Komise projednávají v rozhodčím řízení spory o obsah potvrzení o zaměstnání, pracovních posudků (§ 60 odst. 4) a o návrhu na zrušení kárného opatření (§ 81 odst. 1). Ostatní pracovní spory projednávají, je-li sporný nárok uplatněn u komise v době, kdy pracovní poměr ještě trvá, jakož i spory o nároky vzniklé organizaci z téhož důvodu vůči několika pracovníkům, pokud alespoň jeden z nich je dosud v pracovním poměru k organizaci. Neprojednávají však pracovní spory o vznik a skončení pracovního poměru a o nároky z toho vyplývající, jakož i pracovní spory, jejichž účastníkem je vedoucí organizace nebo organizační jednotky, v níž jsou komise ustaveny, popřípadě jeho zástupce, a spory o náhradu škody způsobené organizaci, jestliže za ni vedle pracovníka odpovídá také další osoba podle jiných než pracovněprávních předpisů.“.

  1. účinné od 1. 1. 1989160. § 211 odst. 1 zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    účinné od 1. 1. 1989„(1) Proti rozhodnutí komise může účastník sporu podat námitky ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Námitky jsou podány včas také tehdy, jsou-li v patnáctidenní lhůtě podány u soudu, v jehož obvodu má komise své sídlo, nebo odevzdány poště nebo orgánu, který má podle právního předpisu povinnost je doručit, nebo jestliže jsou podány po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že účastník sporu se řídil nesprávným poučením o námitkách. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o námitkách nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že námitky nejsou přípustné, lze podat námitky ve lhůtě tří měsíců od doručení.“.

    1. účinné od 1. 1. 1989V odstavci 2 téhož ustanovení se slovo „do“ nahrazuje slovy „ve lhůtě“.
  1. účinné od 1. 1. 1989161. V § 212 odst. 1 se slovo „do“ nahrazuje slovy „ve lhůtě“.
  2. účinné od 1. 1. 1989162. V § 213 odst. 2 v první části věty před středníkem se slovo „do“ nahrazuje slovy „ve lhůtě“ a v její druhé části za středníkem se za slovo „také“ vkládá slovo „příslušný“.
  3. účinné od 1. 1. 1989163. V § 214 odst. 2 v první a druhé části věty se slovo „do“ nahrazuje slovy „ve lhůtě“.
  4. účinné od 1. 1. 1989164. V § 216 odst. 1 se slova „České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky“ nahrazují slovem „republik“, za slovo „stanoví“ se vkládá slovo „vyhláškou“ a odstavec 2 se vypouští; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
  5. účinné od 1. 1. 1989165. Vypouští se nadpis části třetí, § 217 až 226 a nadpis nad § 227.
  6. účinné od 1. 1. 1989166. § 227 a 227a zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    㤠227

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989„§ 227

    účinné od 1. 1. 1989Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky, popřípadě po uplynutí doby studia (přípravy), je organizace, pro kterou se žák připravoval na povolání, povinna uzavřít se žákem středního odborného učiliště (zvláštního odborného učiliště) pracovní smlouvu a umožnit mu v kolektivu pracovníků další odborný růst. Sjednaný druh práce musí odpovídat kvalifikaci získané v učebním nebo studijním oboru. Uzavření pracovní smlouvy může organizace odmítnout jen se souhlasem příslušného odborového orgánu, jestliže nemá pro žáka vhodnou práci, protože se mění její úkoly nebo pro zdravotní nezpůsobilost žáka. Pracovní smlouvu může organizace se žákem uzavřít i před skončením studia (přípravy) nejdříve však v den, kdy dovrší 15 let věku (§ 11 odst. 1).

    § 227a

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 227a

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace, pro kterou se žák připravuje na povolání, může se žákem středního odborného učiliště (zvláštního odborného učiliště) uzavřít dohodu, v níž se žák zaváže, že po vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky, popřípadě po uplynutí doby studia (přípravy), setrvá v organizaci v pracovním poměru po určitou dobu, nejvýše však po dobu tří let. Do doby setrvání v pracovním poměru se nezapočítávají doby uvedené v § 143 odst. 4. Dohoda může být uzavřena jen při uzavírání pracovní smlouvy; musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Vznikne-li pracovníku v době, po kterou se zavázal setrvat v pracovním poměru podle předchozího odstavce pracovní poměr, členský poměr k výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu nebo služební poměr k jiné organizaci, je tato organizace povinna uhradit předchozí organizaci poměrnou část přiměřených nákladů na jeho výchovu v učebním nebo studijním oboru. Totéž platí, jestliže pracovníku vznikne v této době některý z uvedených pracovních vztahů v další organizaci (v dalších organizacích).

    účinné od 1. 1. 1989(3) Hradí se přiměřené náklady za celou dobu výchovy ve středním odborném učilišti (zvláštním odborném učilišti). Poměrná část přiměřených nákladů je jejich část, která odpovídá nesplněné době závazku.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Povinnost organizace uhradit náklady nevzniká, jestliže

    1. účinné od 1. 1. 1989a) tato organizace zaměstnává pracovníka v době trvání jeho závazku v pracovním poměru podle § 25 odst. 2,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) pracovník nemůže vykonávat podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení povolání, pro které se připravoval, popřípadě dosavadní práci z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) a § 54,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) předchozí organizace porušuje podstatnou povinnost, kterou má vůči pracovníku podle pracovní nebo kolektivní smlouvy, nebo právních předpisů,
    4. účinné od 1. 1. 1989d) pracovník následuje manžela do místa jeho bydliště nebo mladistvý pracovník následuje rodiče do místa jejich nového bydliště,
    5. účinné od 1. 1. 1989e) předchozí organizace rozváže s pracovníkem pracovní poměr.“.
  1. účinné od 1. 1. 1989167. § 228 až 231 se vypouštějí.
  2. účinné od 1. 1. 1989168. Část čtvrtá zní:
    účinné od 1. 1. 1989

    „ČÁST ČTVRTÁ účinné od 1. 1. 1989DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR účinné od 1. 1. 1989„ČÁST ČTVRTÁ

    § 232

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 232

    účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace jsou povinny zajišťovat plnění svých úkolů především pracovníky v pracovním poměru. Jen výjimečně mohou k plnění svých úkolů nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s občany také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti), jestliže jde o práci,

    1. účinné od 1. 1. 1989a) jejíž pravidelný výkon nemůže organizace zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti pro organizaci neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů.

    účinné od 1. 1. 1989(2) S mladistvými lze tyto dohody uzavírat, jen pokud tím nebude ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Tyto dohody nelze uzavírat na činnosti, které jsou předmětem ochrany podle autorského zákona.

    § 233

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 233

    účinné od 1. 1. 1989(1) Na základě uzavřených dohod jsou pracovníci povinni zejména

    1. účinné od 1. 1. 1989a) konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, a dodržovat podmínky sjednané v dohodě,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) konat práce osobně, popřípadě za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byli řádně seznámeni,
    4. účinné od 1. 1. 1989d) řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek v socialistickém vlastnictví před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Na základě uzavřených dohod jsou organizace povinny zejména

    1. účinné od 1. 1. 1989a) vytvářet pracovníkům přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebné základní prostředky, materiál, nářadí a osobní ochranné pracovní prostředky,
    2. účinné od 1. 1. 1989b) seznámit pracovníky s právními a jinými předpisy vztahujícími se k práci jimi vykonávané, zejména s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
    3. účinné od 1. 1. 1989c) přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce,
    4. účinné od 1. 1. 1989d) poskytnout pracovníkům za vykonanou práci sjednanou odměnu, která nesmí být v rozporu s pracovněprávním předpisem,
    5. účinné od 1. 1. 1989e) dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě; případné další sjednané nároky pracovníka nebo jiná plnění v jeho prospěch však nelze dohodnout pro pracovníka příznivěji, než jsou obdobné nároky a plnění vyplývající z pracovního poměru.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Zákazy některých prací pro ženy a mladistvé platí i pro práce konané na základě těchto dohod.

    § 234

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 234

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovník odpovídá organizaci, s níž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako pracovník v pracovním poměru, i když tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali. Jde-li o práci konanou na základě dohody o provedení práce, nesmí výše náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout třetinu skutečné škody a nesmí být ani vyšší než třetina odměny sjednané za provedení této práce, s výjimkou případů podle § 176 až 178.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace odpovídá pracovníku za škodu, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako pracovníkům v pracovním poměru; rodinným příslušníkům odpovídá organizace podle občanského zákoníku.

    § 235

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 235

    účinné od 1. 1. 1989Spory vyplývající z těchto dohod se projednávají stejně jako spory z pracovního poměru.

    § 236

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 236

    účinné od 1. 1. 1989Dohoda o provedení práce

    účinné od 1. 1. 1989(1) Dohodu o provedení práce může organizace s občanem uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané pracovníkem pro organizaci v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce; vláda Československé socialistické republiky může po projednání s Ústřední radou odborů stanovit nařízením, v kterých výjimečných případech se do předpokládaného rozsahu práce tato doba nezapočítává.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně nebo ústně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden; v písemné dohodě, popřípadě v písemném záznamu o ústně uzavřené dohodě, má organizace mimoto uvést předpokládaný rozsah práce podle předchozího odstavce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Pracovní úkol musí být proveden ve sjednané době, jinak může organizace od dohody odstoupit. Pracovník může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu organizace nevytvořila sjednané pracovní podmínky; organizace je povinna nahradit škodu, která mu tím vznikla.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části pracovního úkolu. Organizace může odměnu po projednání s pracovníkem přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám.

    účinné od 1. 1. 1989(5) Zemře-li pracovník před splněním pracovního úkolu, nároky na odměnu přiměřenou vykonané práci, pokud může organizace jejich výsledků použít, a nároky na náhradu účelně vynaložených nákladů nezanikají a stávají se součástí dědictví.

    účinné od 1. 1. 1989Dohoda o pracovní činnosti

    § 237

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 237

    účinné od 1. 1. 1989(1) Dohodu o pracovní činnosti může organizace s občanem uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby; do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou pracovníku nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma. Vláda Československé socialistické republiky může po projednání s Ústřední radou odborů stanovit nařízením, ve kterých výjimečných případech lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci nad rozsah pracovní doby uvedený v předchozí větě.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby podle předchozího odstavce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena (§ 238 odst. 2), nejdéle však za období 12 měsíců.

    § 238

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 238

    účinné od 1. 1. 1989(1) Dohodu o pracovní činnosti je organizace povinna uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednaná práce, sjednaná odměna za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jedno vyhotovení dohody o pracovní činnosti je organizace povinna vydat pracovníku.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou, popřípadě na dobu neurčitou. V dohodě lze sjednat způsob jejího zrušení. Okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro případy, v nichž lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni a jednostranně jen výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena.

    § 239

    Odkaz účinné od 1. 1. 1989§ 239

    účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovník je povinen uzavření dohody o pracovní činnosti oznámit bez zbytečného odkladu organizaci, u níž je zaměstnán v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu. Oznámení musí být písemné a musí v něm být uveden název a sídlo organizace, která pracovníka přijala, doba trvání dohody, druh práce, rozsah sjednané týdenní pracovní doby. Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou odborů stanoví nařízením, ve kterých případech není oznámení třeba.

    účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace, u níž je pracovník zaměstnán v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu, může pracovníku dát příkaz, aby zrušil dohodu o pracovní činnosti, jakmile zjistí, že nebyla splněna oznamovací povinnost podle předchozího odstavce, nebo, že výkon práce podle této dohody brání pracovníku řádně plnit povinnosti vyplývající pro něj z tohoto pracovního poměru, nebo je podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení na újmu jeho zdraví, anebo je jinak v rozporu s právními předpisy vztahujícími se k práci jím vykonávané. Příkaz musí být písemný a musí v něm být uveden některý z důvodů stanovených v tomto odstavci, jinak je příkaz neplatný.

    účinné od 1. 1. 1989(3) Pracovník může ve lhůtě 15 dnů od doručení příkazu podat návrh soudu na určení, že důvod k jeho vydání nebyl dán. Ode dne podání návrhu až do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí pracovník vykonávat práci na základě této dohody o pracovní činnosti. Pravomocným rozhodnutím soudu, jímž byl návrh pracovníka zamítnut, dohoda o pracovní činnosti končí.

    účinné od 1. 1. 1989(4) Nevyužije-li pracovník oprávnění podle předchozího odstavce, je povinen bez zbytečného odkladu dohodu o pracovní činnosti ukončit.“.