§ 22
změněno 31. 10. 2017 zákonem 337/2017 Sb.
§ 22 (1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka, b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo d) pohovorem. (2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo, b) nebo c). O tomto úkonu bude proveden záznam do spisu. (3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má odbornou způsobilost k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem. (4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.