Nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním

§ 1.

účinné od 6. 12. 1947Příslušnost kárných výborů po stránce osobní.

účinné od 6. 12. 1947(1) Pravomoci kárných výborů podléhají všichni vojenští gážisté (důstojníci a rotmistři) v činné službě i mimo činnou službu (ve výslužbě, v záloze, na dočasné dovolené, na dovolené s čekaným nebo na dovolené bez platu).

účinné od 6. 12. 1947(2) Pravomoci kárných výborů podléhají vojenští gážisté jen pro poklesky, kterých se dopustili po svém jmenování vojenskými gážisty.

§ 2.

účinné od 6. 12. 1947Příslušnost kárných výborů po stránce věcné.

účinné od 6. 12. 1947(1) Pravomoc kárných výborů se vztahuje na jednání nebo opominutí vojenských gážistů, jimiž bylo poškozeno nebo ohroženo dobré jméno vojska.

účinné od 6. 12. 1947(2) Dobré jméno vojska je poškozeno každým jednáním nebo opominutím vojenského gážisty, které způsobilo ve veřejnosti nepříznivý úsudek o mravní hodnotě branné moci.

účinné od 6. 12. 1947(3) Dobré jméno vojska je ohroženo každým jednáním nebo opominutím vojenského gážisty, které je způsobilé vzbuditi nepříznivý úsudek podle odstavce 2, o němž se však veřejnost nedověděla.

účinné od 6. 12. 1947(4) Dobré jméno vojska může býti ohroženo nebo poškozeno:

1. účinné od 6. 12. 1947a) kázeňským pokleskem podle části I zákona,
2. účinné od 6. 12. 1947b) soudně stihatelným trestným činem,
3. účinné od 6. 12. 1947c) jednáním nebo opominutím, které není ani kázeňsky ani soudně trestné nebo stihatelné.

účinné od 6. 12. 1947(5) Bylo-li dobré jméno vojska ohroženo nebo poškozeno kázeňským pokleskem, provede se kárné řízení nezávisle na řízení podle části I zákona.

účinné od 6. 12. 1947(6) Bylo-li dobré jméno vojska ohroženo nebo poškozeno soudně stihatelným trestným činem, musí se v době mimo brannou pohotovost státu nejprve provésti řízení před příslušným soudem; nelze-li podle rozhodnutí příslušného soudu nebo úřadu zavésti trestní řízení soudní, poněvadž tomu překáží důvod, který vylučuje nebo zrušuje trestnost činu nebo vylučuje jeho stíhání, zavede se však ihned kárné řízení.

účinné od 6. 12. 1947(7) Za branné pohotovosti státu lze konati kárné řízení, i když se vede proti obviněnému pro týž čin trestní řízení u soudu.

účinné od 6. 12. 1947(8) Po pravoplatném skončení trestního řízení soudního proti vojenským gážistům, kterým nebyla odňata hodnost v soudním řízení, musí příslušný představený (§ 15 zákona) vždy rozhodnouti, zda není dáno podezření, že trestným činem, pro nějž se vedlo trestní řízení, bylo ohroženo nebo poškozeno dobré jméno vojska, bez ohledu na to, zda trestní řízení skončilo zproštěním nebo odsouzením (podmíněným nebo nepodmíněným) nebo proto, že bylo upuštěno od soudního stíhání.

§ 3.

účinné od 6. 12. 1947Kárné řízení před kárným výborem proti členům Národního shromáždění.

účinné od 6. 12. 1947(1) O udělení souhlasu k zavedení kárného řízení, po případě k pokračování v něm proti vojenským gážistům, kteří jsou členy Národního shromáždění, požádá předsednictvo Národního shromáždění představený, na jehož rozkaz má býti zavedeno, po případě bylo již zavedeno kárné řízení.

účinné od 6. 12. 1947(2) Bylo-li kárné řízení již zavedeno před tím, než se vojenský gážista stal členem Národního shromáždění, musí býti až do rozhodnutí Národního shromáždění přerušeno, a odepře-li Národní shromáždění souhlas s pokračováním v řízení, musí býti zastaveno.

účinné od 6. 12. 1947(3) Vysloví-li Národní shromáždění souhlas se stíháním před kárným výborem, nařídí příslušný představený, aby bylo kárné řízení zavedeno, nebo bylo-li přerušeno, aby se v něm pokračovalo.

§ 4.

účinné od 6. 12. 1947Oznamování poklesků náležejících do pravomoci kárných výborů.

účinné od 6. 12. 1947(1) Každý, kdo se doví o tom, že vojenský gážista poškodil nebo ohrozil dobré jméno vojska, může o tom učiniti oznámení kterémukoli vojenskému velitelství za tím účelem, aby mohlo býti zavedeno řízení před kárným výborem. Vojenské osoby v činné službě a vojenští gážisté mimo činnou službu činí tato oznámení služebním postupem; o tom, kdy jsou tyto osoby povinny učiniti oznámení, platí příslušné služební předpisy. Každý velitel (představený), který dostane oznámení, je povinen odeslati je služebním postupem příslušnému představenému (§ 15 zákona).

účinné od 6. 12. 1947(2) Představení, jimž přísluší vojenská kázeňská pravomoc, po případě vyšší představení, kteří mají dohled nad jejich výkonem, jsou povinni oznamovati příslušnému představenému (§ 15 zákona) služebním postupem poklesky vojenských gážistů, které potrestali nebo hodlají stíhati kázeňsky, po případě, o nichž se dovědí při výkonu dohlédacího práva, mají-li za to, že jimi bylo zároveň poškozeno nebo ohroženo dobré jméno vojska.

účinné od 6. 12. 1947(3) Občanské trestní soudy oznamují všechny pravoplatně skončené případy trestního řízení proti vojenským gážistům ministerstvu národní obrany. Vojenské soudy (vojenské prokurátorské úřady) oznamují tyto trestní případy přímo příslušnému představenému (§ 15 zákona). K oznámení jest připojiti trestní spisy. Skončilo-li trestní řízení rozsudkem a je-li spisů u soudu ještě potřeba, připojí soud k oznámení jen opis rozsudku a spisy zašle dodatečně.

§ 5.

účinné od 6. 12. 1947Předseda a členové kárného výboru I. stolice.

účinné od 6. 12. 1947(1) Velitel, u jehož velitelství je zřízen kárný výbor, ustanoví stálého předsedu kárného výboru, kterému přísluší rozhodovati ve všech věcech, které nejsou zákonem vyhrazeny shromážděnému kárnému výboru.

účinné od 6. 12. 1947(2) Předsedou kárného výboru jest generál zbraní. U kárných výborů pro vyšší důstojníky a nižší důstojníky a rotmistry může jím býti výjimečně jiný důstojník zbraní, pokud je velitelem alespoň vojskového tělesa (útvaru postaveného mu na roveň).

účinné od 6. 12. 1947(3) Členy kárných výborů I. stolice jsou:

1. účinné od 6. 12. 1947a) generálové u kárného výboru pro generály,
2. účinné od 6. 12. 1947b) vyšší důstojníci u kárného výboru pro vyšší důstojníky,
3. účinné od 6. 12. 1947c) nižší důstojníci u kárného výboru pro nižší důstojníky a rotmistry; je-li obviněný rotmistrem, musejí býti dva členové kárného výboru příslušníky rotmistrovského sboru.

účinné od 6. 12. 1947(4) Dva členy kárného výboru, z nichž jeden má býti, pokud je to možné, práva znalý, určuje velitelství (úřad), u něhož je kárný výbor zřízen, z moci úřední; zbývající dva členy určí toto velitelství na návrh obviněného.

účinné od 6. 12. 1947(5) Práva znalý je důstojník, který vykonal úspěšně aspoň prvou a druhou státní zkoušku na právnické fakultě tuzemské university.

účinné od 6. 12. 1947(6) Všichni členové kárného výboru kromě důstojníka práva znalého musejí býti hodností vyšší nebo aspoň služebně starší než obviněný, po případě při několika ze spoluobviněných, než spoluobviněný, který má nejvyšší hodnost (služební stáří).

účinné od 6. 12. 1947(7) Za členy kárného výboru jest určiti zásadně vojenské gážisty ze sídla kárného výboru. Není-li však v posádce vzhledem k vojenské hodnosti obviněného způsobilých vojenských gážistů (odstavec 6), určí se za členy kárného výboru vojenští gážisté z jiného místa.

účinné od 6. 12. 1947(8) Je-li obviněný tak vysoké hodnosti nebo služebního stáří, že ani v posádkách obvodu velitelství, u něhož je kárný výbor zřízen, není vojenských gážistů, kteří by vyhovovali podmínce stanovené v odstavci 6, určí se za členy kárného výboru vojenští gážisté hodností nebo služebním stářím nejblíže nižší.

účinné od 6. 12. 1947(9) Není-li v obvodu velitelství (úřadu), u něhož je zřízen kárný výbor, důstojníka práva znalého, určí se za členy kárného výboru za podmínek předcházejících odstavců jiný způsobilý důstojník.

účinné od 6. 12. 1947(10) Obviněný má právo nejpozději tři dny před závěrečným projednáním (§ 21 zákona) navrhnouti velitelství (úřadu), u něhož je zřízen kárný výbor, dva vojenské gážisty, kteří vyhovují podmínkám stanoveným v odstavcích 3 a 6 až 8, za členy kárného výboru. Vojenský gážista ve výslužbě (v záloze) může navrhnouti vojenské gážisty ve výslužbě (v záloze).

účinné od 6. 12. 1947(11) Bylo-li při několika spoluobviněných navrženo za členy kárného výboru více vojenských gážistů než dva, provede velitelství, u něhož je kárný výbor zřízen, losem výběr dvou způsobilých vojenských gážistů.

účinné od 6. 12. 1947(12) Vojenští gážisté, navržení obviněným za členy kárného výboru, buďtež velitelstvím, u něhož je zřízen kárný výbor, určeni za členy kárného výboru, nejsou-li z této funkce podle zákona vyloučeni (§ 6).

účinné od 6. 12. 1947(13) Nepoužil-li obviněný ve lhůtě stanovené v odstavci 10 práva navrhnouti dva členy kárného výboru, určí je místo něho velitelství, u něhož je kárný výbor zřízen, aby byli ze stejné nebo příbuzné stavovské skupiny jako obviněný a vyhovovali podmínkám stanoveným v odstavcích 3 a 6 až 8. Je-li obviněný rotmistrem, určí se v tom případě dva členové obdobným způsobem z příslušníků rotmistrovského sboru.

účinné od 6. 12. 1947(14) Za branné pohotovosti státu mají kárné výbory I. stolice předsedu a dva členy, a obviněný je oprávněn navrhnouti jen jednoho vojenského gážistu za člena kárného výboru. Předsedou kárného výboru jmenuje v těchto případech velitel pro každou věc zvlášť důstojníka, který je jeho zástupcem; u vyšších velitelství jmenuje velitel předsedou kárného výboru některého z podřízených velitelů v hodnosti alespoň podplukovníka.

účinné od 6. 12. 1947(15) Za branné pohotovosti státu je kárný výbor I. stolice příslušný konati řízení proti důstojníkům (rotmistrům) kterékoli hodnosti, jestliže u útvaru, u něhož je zřízen, lze kárný výbor sestaviti způsobem uvedeným v předcházejících odstavcích.

§ 6.

účinné od 6. 12. 1947Vyloučení a zamítnutí předsedy a členů kárných výborů I. stolice.

účinné od 6. 12. 1947(1) Z funkce předsedy a člena kárného výboru I. stolice je vyloučen vojenský gážista,

1. účinné od 6. 12. 1947a) na němž byl spáchán trestný čin, pro který se vede kárné řízení, nebo jenž byl tímto činem poškozen;
2. účinné od 6. 12. 1947b) který jest nebo byl s osobou poškozenou trestným činem, jenž jest předmětem kárného řízení, spojen svazkem manželským nebo který s ní je zasnouben;
3. účinné od 6. 12. 1947c) který je příbuzný s obviněným, poškozeným, velitelem, nařídivším řízení před kárným výborem, kárným žalobcem nebo obhájcem v linii přímé vůbec, v linii pobočné do čtvrtého stupně nebo s nimi sešvagřen ve stejném stupni; vylučující důvod, který se zakládá na švagrovství, trvá i tehdy, bylo-li manželství, jímž švagrovství bylo založeno, pravoplatně rozloučeno nebo prohlášeno za neplatné;
4. účinné od 6. 12. 1947d) který je nebo byl s některou z osob, uvedených pod písm. c), v poměru poručnickém, opatrovnickém, adoptivním nebo pěstounském;
5. účinné od 6. 12. 1947e) který byl mimo své služební úkony svědkem trestného činu, o který jde, nebo byl ve věci té jako svědek nebo znalec vyslýchán, neobsahuje-li výpověď jeho toliko vylíčení skutečností, o nichž se služebně dověděl;
6. účinné od 6. 12. 1947f) který podal proti obviněnému udání nebo spolupůsobil ve věci, o níž se vede kárné řízení, jako velitel, nařídivší zavedení kárného řízení, nebo jako vyšetřující orgán, obhájce nebo kárný žalobce;
7. účinné od 6. 12. 1947g) proti němuž se vede trestní řízení soudní nebo řízení před kárným výborem nebo který byl v řízení soudním nebo před kárným výborem uznán vinným, nebylo-li jeho odsouzení zahlazeno nebo trest vymazán.

účinné od 6. 12. 1947(2) Předseda a ostatní členové kárného výboru, ustanovení pro závěrečné projednání, kteří jsou podle předchozího odstavce vyloučeni, jsou povinni ohlásiti to neprodleně velitelství (úřadu), u něhož jest kárný výbor zřízen.

účinné od 6. 12. 1947(3) Kárný žalobce i obviněný (obhájce) mohou zamítnouti předsedu a ostatní členy kárného výboru z důvodů uvedených v odstavci 1, jakož i prokáží-li jiné důvody, jež mohou uvésti v pochybnost jejich nestrannost a nepodjatost. Obviněný nemůže zamítnouti členy kárného výboru, které sám navrhl.

účinné od 6. 12. 1947(4) Zamítati předsedu nebo člena kárného výboru z důvodů uvedených v odstavci 3 lze jen do té doby, než se počne čísti kárná žaloba; později tak lze učiniti jen z důvodů, které nebyly před tím známy. Okolnosti, kterými se zamítá, musejí býti vždycky zároveň přesně udány.

účinné od 6. 12. 1947(5) O tom, zda je dán důvod vyloučení (zamítnutí) předsedy (členů) kárného výboru, rozhoduje velitel, u jehož velitelství je zřízen kárný výbor. Rozhodne-li, že je dán důvod k zamítnutí nebo vyloučení, určí ihned jiné členy nebo ustanoví jiného předsedu.

účinné od 6. 12. 1947(6) Proti zamítavému rozhodnutí přísluší straně, uplatňující důvod vylučující nebo zamítací, do tří dnů od prohlášení (doručení) rozhodnutí stížnost k odvolacímu kárnému výboru, který o ní rozhodne v neveřejné poradě usnesením, jež podléhá schválení ministra národní obrany. Vylučované nebo zamítané osoby smějí až do pravoplatného vyřízení stížnosti předsevzíti jen takové úkony, které nestrpí odkladu. Jinak jsou jejich úkony neplatné.

účinné od 6. 12. 1947(7) Zrušil-li odvolací kárný výbor konečné usnesení kárného výboru I. stolice a nařídil-li nové projednání, je z nového závěrečného projednání v téže věci před kárným výborem I. stolice z funkce předsedy nebo člena kárného výboru I. stolice vyloučen vojenský gážista, který se účastnil prvního závěrečného projednání v I. stolici, ať již jako předseda nebo jako člen kárného výboru.

§ 7.

účinné od 6. 12. 1947Náhradníci členů kárného výboru.

účinné od 6. 12. 1947(1) Lze-li předvídati, že závěrečné projednání potrvá déle, ustanoví velitelství (úřad), u něhož je kárný výbor zřízen, potřebný počet náhradníků, kteří se zúčastní od počátku závěrečného projednání, aby, bude-li toho třeba, mohli nastoupiti místo předsedy nebo ostatních členů, kteří se pro nemoc nebo z jiných závažných důvodů nemohou dále účastniti závěrečného projednání. Tito náhradníci se nesmějí, dokud nenastoupí na místo člena (předsedy) kárného výboru, účastniti porad kárného výboru.

účinné od 6. 12. 1947(2) O ustanovení, vyloučení a zamítnutí náhradníků platí obdobně ustanovení §§ 5 a 6.

§ 8.

účinné od 6. 12. 1947Odvolací kárný výbor.

účinné od 6. 12. 1947(1) Odvolací kárný výbor je složen z předsedy a čtyř členů; předseda i ostatní členové jsou stálí.

účinné od 6. 12. 1947(2) Předsedu a jeho stálého zástupce ustanovuje ministr národní obrany z generálů v činné službě.

účinné od 6. 12. 1947(3) Ostatní členy ustanovuje ministerstvo národní obrany

1. účinné od 6. 12. 1947a) z vyšších důstojníků v činné službě pro kárné věci, jež v I. stolici projednaly kárné výbory pro vyšší důstojníky i nižší důstojníky a rotmistry nebo kárný výbor legionářský,
2. účinné od 6. 12. 1947b) z generálů v činné službě pro kárné věci, projednané v I. stolici kárným výborem pro generály.

účinné od 6. 12. 1947(4) Ministerstvo národní obrany ustanoví i potřebný počet náhradníků odvolacího kárného výboru obdobně podle ustanovení odstavce 3, kteří nastupují podle pořadu předem stanoveného, jsou-li členové podle § 9 z projednávání věci vyloučeni, po případě platně zamítnuti nebo nemohou-li se zúčastniti projednávání pro nemoc, dovolenou nebo z jiných závažných důvodů.

účinné od 6. 12. 1947(5) Jedním členem a nejméně jedním náhradníkem člena musejí býti ustanoveni důstojníci justiční služby, při čemž jest šetřiti ustanovení odstavce 3.

účinné od 6. 12. 1947(6) Má-li odvolací kárný výbor jednat o věci, kterou v I. stolici projednává legionářský kárný výbor, musejí býti jeho předsedou a ostatními členy důstojníci-legionáři; pokud předseda nebo ostatní stálí členové odvolacího kárného výboru nejsou důstojníky-legionáři, ustanoví předsedu (potřebné členy) odvolacího kárného výboru pro taková odvolací řízení ministr národní obrany z řad vyšších důstojníků (generálů)-legionářů v činné službě.

účinné od 6. 12. 1947(7) O ustanovování náhradníků pro závěrečné projednání platí obdobně ustanovení § 7, odst. 1.

účinné od 6. 12. 1947(8) Ministerstvo národní obrany určí, jakým způsobem se bude obstarávati kancelářská služba pro odvolací kárný výbor. Důstojníci, pověření kancelářskou službou u odvolacího kárného výboru, vykonávají též funkci zapisovatelů při závěrečném projednání.

§ 9.

účinné od 6. 12. 1947Vyloučení a zamítnutí předsedy a ostatních členů odvolacího kárného výboru.

účinné od 6. 12. 1947(1) U odvolacího kárného výboru nesmí se zúčastniti řízení v určité věci jako předseda nebo jiný člen vojenský gážista, který jest podle obdoby ustanovení § 6, odst. 1 tohoto nařízení vyloučen, jakož i ten, kdo působil jako předseda nebo člen kárného výboru, kárný žalobce nebo zapisovatel v téže věci v řízení před kárným výborem I. stolice.

účinné od 6. 12. 1947(2) Předseda nebo jiný člen (náhradník), jenž má za to, že jest podle ustanovení odstavce 1 vyloučen, jest povinen neprodleně podati návrh, aby odvolací kárný výbor rozhodl, zda tu jest skutečně důvod pro vyloučení.

účinné od 6. 12. 1947(3) Odvolací kárný žalobce i obviněný (obhájce) mohou, jakmile jim byl oznámen den, kterého se bude konati závěrečné projednání před odvolacím kárným výborem, zamítnouti předsedu nebo jiné členy (náhradníky) odvolacího kárného výboru z důvodů uvedených v odstavci 1, jakož i prokáží-li jiné důvody, jež mohou uvésti v pochybnost nestrannost a nepodjatost těchto osob. Z těchto důvodů lze zamítati jen do té doby, než se začne podávati přehledný obraz případu (§ 39, odst. 4), a později jen z důvodů, které dříve nebyly známy.

účinné od 6. 12. 1947(4) O vyloučení a zamítnutí předsedy a ostatních členů (náhradníků) odvolacího kárného výboru rozhoduje odvolací kárný výbor v neveřejné poradě. Uzná-li odvolací kárný výbor, že je zde důvod vyloučení nebo zamítnutí, určí potřebné členy (náhradníky) předseda odvolacího kárného výboru, a je-li sám vyloučen, jeho stálý zástupce.

§ 10.

účinné od 6. 12. 1947Kárný výbor legionářský.

účinné od 6. 12. 1947(1) Předsedu legionářského kárného výboru I. stolice a jeho zástupce ustanovuje ministerstvo národní obrany z důstojníků-legionářů.

účinné od 6. 12. 1947(2) Ostatní členy legionářského kárného výboru I. stolice pro závěrečné projednání určuje ministerstvo národní obrany obdobně podle zásad uvedených v § 5.

účinné od 6. 12. 1947(3) O tom, kdo je legionářem, platí ustanovení § 2 zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb., ve znění zákona ze dne 3. října 1946, č. 196 Sb. Rozhodovati o tom, zda jest kdo legionářem, přísluší kanceláři československých legií při ministerstvu národní obrany.

§ 11.

účinné od 6. 12. 1947Místní příslušnost kárných výborů.

účinné od 6. 12. 1947(1) Pro vojenské gážisty na dočasné dovolené, na dovolené s čekaným nebo na dovolené bez platu je v I. stolici příslušný kárný výbor zřízený v obvodu, v němž vojenský gážista byl služebně přidělen před odchodem na dovolenou; stal-li se vojenský gážista po zahájení řízení před kárným výborem vojenským gážistou mimo činnou službu (přeložením do zálohy nebo do výslužby), nemění se tím příslušnost kárného výboru.

účinné od 6. 12. 1947(2) Ministerstvo národní obrany může z důvodů uvedených v § 14, odst. 4 zákona buď z moci úřední na návrh podřízených velitelství nebo na žádost obviněného vojenského gážisty určiti k projednání kárný výbor, který není místně příslušný.

§ 12.

účinné od 6. 12. 1947Zavedení řízení před kárným výborem.

účinné od 6. 12. 1947(1) Vojenské kárné řízení je zavedeno vydáním písemného rozkazu příslušného představeného (§ 15 zákona), v němž třeba uvésti osobu, proti které má býti zavedeno řízení před kárným výborem, a jednání (opominutí), jež se jí kladou za vinu.

účinné od 6. 12. 1947(2) U vojenského gážisty mimo činnou službu, který se trvale zdržuje v cizině a na území Československé republiky neměl vůbec stálého bydliště, je příslušný k zavedení řízení před kárným výborem velitel, v jehož obvodu působnosti jest evidenční úřad obviněného.

účinné od 6. 12. 1947(3) Jsou-li u velitele, u jehož velitelství je zřízen kárný výbor, důvody, které by ho vylučovaly v případě, o nějž jde, podle § 6 z členství v kárném výboru, pozbývá v tomto případě oprávnění nařizovati řízení před kárným výborem, jakož i oprávnění potvrzovati konečné usnesení kárného výboru podle ustanovení § 22, odst. 4, písm. a) zákona; je-li takto vyloučen velitel, u něhož je zřízen kárný výbor pro nižší důstojníky a rotmistry, přecházejí jeho oprávnění na představeného velitele, u něhož je zřízen kárný výbor pro vyšší důstojníky, a je-li tento vyloučen, na ministra národní obrany.

účinné od 6. 12. 1947(4) Zjistí-li kárný žalobce nebo kárný výbor I. stolice v řízení již zahájeném, že řízení bylo zavedeno na rozkaz nepříslušného představeného, předloží spisy neprodleně představenému, na jehož rozkaz bylo řízení zavedeno; tento představený je povinen postoupiti spisy příslušnému představenému, jenž buď vysloví dodatečný souhlas s řízením již provedeným a nařídí pokračovati v řízení nebo provésti řízení nové.

účinné od 6. 12. 1947(5) Bylo-li řízení, zavedené na rozkaz nepříslušného představeného, již v I. stolici skončeno a strana uplatňuje námitky nepříslušnosti v odvolání, předloží kárný výbor I. stolice, jenž řízení dosud prováděl, spisy odvolacímu kárnému výboru prostřednictvím představeného, na jehož rozkaz bylo řízení zavedeno, a představeného, jenž byl k tomu příslušný; tento představený připojí ke spisům vyjádření, zda s dosavadním řízením souhlasí či nikoli.

účinné od 6. 12. 1947(6) Vyjde-li najevo nepříslušnost představeného, který nařídil zavedení kárného řízení, teprve za odvolacího kárného řízení, vyžádá si odvolací kárný výbor vyjádření představeného, jenž byl ve věci příslušný.

§ 13.

účinné od 6. 12. 1947Zproštění od vykonávání služby (suspense).

účinné od 6. 12. 1947(1) Představený, který nařídil zavedení řízení před kárným výborem, může kdykoli až do pravoplatného skončení řízení naříditi, aby byl obviněný, pokud koná činnou službu, zproštěn jejího vykonávání.

účinné od 6. 12. 1947(2) Při rozhodování o tom, má-li býti obviněný zproštěn vykonávání služby, třeba dbáti toho, aby vzhledem k tíži poklesku a stupni podezření neutrpěl zájem služební, kdyby obviněný konal dále službu; naproti tomu se musí vždy přihlížeti také k tomu, aby vojenští gážisté bez závažných důvodů nebyli odnímáni výkonu služby.

účinné od 6. 12. 1947(3) Vojenský gážista, který byl podle předchozích ustanovení zproštěn od vykonávání služby, zůstává po dobu tohoto zproštění nadále vojenskou osobou v činné službě.

§ 14.

účinné od 6. 12. 1947Vliv řízení před kárným výborem na zvýšení služného.

účinné od 6. 12. 1947(1) Od zavedení řízení před kárným výborem až do jeho pravoplatného skončení je obviněný vyloučen ze zvýšení služného (z postupu do vyššího stupně služného nebo do vyššího náslužného přídavku).

účinné od 6. 12. 1947(2) Skončí-li řízení před kárným výborem zastavením řízení nebo zproštěním obviněného, je doba řízení před kárným výborem započitatelná pro zvýšení služného, není-li její započtení vyloučeno z jiných důvodů.

§ 15.

účinné od 6. 12. 1947Kárný žalobce.

účinné od 6. 12. 1947(1) Kárného žalobce ustanovuje velitel, u jehož velitelství je zřízen kárný výbor, z důstojníků v činné službě, kteří jsou službou přiděleni v sídle kárných výborů, doručením rozkazu k zavedení vojenského kárného řízení.

účinné od 6. 12. 1947(2) Kárný žalobce podléhá ve své funkci přímo představenému, který nařídil kárné řízení, a podává mu podle potřeby zprávy o průběhu řízení.

účinné od 6. 12. 1947(3) Kárným žalobcem nemohou býti vojenský duchovní a vojenský gážista, který by byl podle § 6 vyloučen z možnosti působiti v určitém případě jako člen kárného výboru.

§ 16.

účinné od 6. 12. 1947Odvolací kárný žalobce.

účinné od 6. 12. 1947Ustanovení § 15 o kárném žalobci platí obdobně též o odvolacím kárném žalobci.

§ 17.

účinné od 6. 12. 1947Zapisovatel.

účinné od 6. 12. 1947(1) Zapisovatele pro kárný výbor I. stolice ustanovuje z vojenských gážistů v činné službě k tomu způsobilých předseda kárného výboru I. stolice.

účinné od 6. 12. 1947(2) Zapisovatelem nelze ustanoviti vojenského gážistu, který by byl podle § 6 vyloučen z členství v kárném výboru v případě, o nějž jde.

účinné od 6. 12. 1947(3) Ustanovení § 6, odst. 3 až 6 platí obdobně o zamítání zapisovatele.

§ 18.

účinné od 6. 12. 1947Účel vyšetřování.

účinné od 6. 12. 1947(1) Vyšetřováním musí býti objasněny všechny okolnosti, které jsou rozhodné pro posouzení otázky, zda se obviněný dopustil jednání neb opominutí, jež se mu ukládá za vinu v rozkaze k zavedení kárného řízení, zda je lze obviněnému přičítati a zda jím bylo ohroženo nebo poškozeno dobré jméno vojska, jakož i všechny okolnosti, jež mohou míti vliv na vyměření trestu.

účinné od 6. 12. 1947(2) Vzejde-li za vyšetřování podezření, že se obviněný dopustil ještě jiného jednání nebo opominutí, náležejícího do příslušnosti kárného výboru, než pro které bylo nařízeno zavedení řízení, vyžádá si kárný žalobce rozhodnutí příslušného představeného (§ 15 zákona).

účinné od 6. 12. 1947(3) Má-li kárný žalobce podle výsledku vyšetřování za to, že se obviněný dopustil trestného činu, který se stíhá soudně z moci úřední, učiní o tom ihned oznámení příslušnému soudu, po případě příslušnému orgánu veřejné žaloby, a navrhne příslušnému představenému, aby se vojenské kárné řízení přerušilo až do rozhodnutí soudu (orgánu veřejné žaloby).

účinné od 6. 12. 1947(4) Kárný žalobce jest povinen provésti všechny důkazy, jež navrhl obviněný, pokud jsou potřebny k úplnému objasnění věci; jest mimo to povinen též z moci úřední konati všechna další šetření, aby věc byla úplně objasněna.

§ 19.

účinné od 6. 12. 1947Výslech obviněného.

účinné od 6. 12. 1947(1) Obviněného vyslechne kárný žalobce; není-li však vhodno, aby se obviněný dostavil ke kárnému žalobci, poněvadž by to bylo na újmu vojenské služby, nebo z jiných důvodů (pro vzdálenost nebo náklady), požádá kárný žalobce o provedení výslechu velitelství, úřady neb orgány uvedené v § 23.

účinné od 6. 12. 1947(2) Kárný žalobce obešle obviněného, který je v činné službě, k výslechu prostřednictvím jeho představeného velitelství (úřadu); není-li v činné službě, předvolá ho přímo.

účinné od 6. 12. 1947(3) Na počátku výslechu vyzve obviněného, aby na otázky, které mu budou dány, odpovídal určitě, zřetelně a pravdivě; také ho upozorní, že, odepře-li vypovídati, nezadrží tím průběh řízení.

účinné od 6. 12. 1947(4) Nato vyslechne obviněného o jeho osobních poměrech, jakož i o tom, zda a s jakým výsledkem bylo již dříve proti němu vedeno trestní řízení soudní nebo řízení před kárným (disciplinárním) výborem (disciplinární komisí).

účinné od 6. 12. 1947(5) Po tomto výslechu oznámí obviněnému jednání neb opominutí, jež se mu klade za vinu, a vyzve ho, aby se o jednotlivých bodech obvinění vyjádřil podle možnosti souvislým vypravováním.

účinné od 6. 12. 1947(6) Další otázky, jež se dají obviněnému, mají směřovati k tomu, aby se doplnilo jeho vyjádření a aby se odstranily rozpory a nejasnosti jeho výpovědi. Důvody podezření (průvodní prostředky) oznámí se mu při tom jen potud, pokud mu mohou býti sděleny bez nebezpečí, že bude zmařen nebo ztížen výsledek řízení. Důvody podezření, které proto nemohly býti obviněnému oznámeny ihned, sdělí se mu při některém z příštích výslechů, jakmile pominulo uvedené nebezpečí, nejpozději však před ukončením vyšetřování.

§ 20.

účinné od 6. 12. 1947Výslech svědků.

účinné od 6. 12. 1947(1) Svědky vyslýchá kárný žalobce; není-li však vhodno, aby se svědci dostavili ke kárnému žalobci, poněvadž by to bylo na újmu vojenské služby, nebo pro jiné důvody (vzdálenost, náklady), jakož i v případech uvedených v odstavci 5 požádá kárný žalobce o provedení výslechu velitelství, úřady nebo orgány uvedené v § 23.

účinné od 6. 12. 1947(2) Svědky, kteří jsou vojenskými osobami v činné službě, předvolává kárný žalobce prostřednictvím jejich představeného velitelství (úřadu); toto velitelství (úřad) se postará, aby se svědek ke kárnému žalobci včas dostavil.

účinné od 6. 12. 1947(3) Svědci uvedení v předcházejícím odstavci jsou povinni před kárným žalobcem vypovídati o tom, nač se jich táže, pokud nejsou této povinnosti zproštěni podle odstavce 12.

účinné od 6. 12. 1947(4) Svědky, kteří nejsou vojenskými osobami v činné službě, obešle kárný žalobce zpravidla k osobnímu výslechu tehdy, jestliže bydlí v obvodu okresního národního výboru, v němž má sídlo kárný výbor; jinak požádá o jejich výslech úřady (orgány) uvedené v § 23. Předvolá-li je kárný žalobce k osobnímu výslechu, obešle je, je-li nebezpečí v prodlení, přímo, jinak prostřednictvím okresních národních výborů (úřadů národní bezpečnosti).

účinné od 6. 12. 1947(5) Nedostaví-li se svědek uvedený v předcházejícím odstavci ke kárnému žalobci nebo dostaví-li se sice, avšak nechce vypovídati, požádá kárný žalobce o provedení výslechu úřady uvedené v § 23.

účinné od 6. 12. 1947(6) Kárný žalobce vyslýchá svědky nepřísežně a zpravidla v nepřítomnosti obviněného.

účinné od 6. 12. 1947(7) Před zahájením výslechu upozorní kárný žalobce svědka, že jest povinen vypovídati na svoji čest a podle svého nejlepšího svědomí a vědomí čistou pravdu, ničeho nezamlčeti a výpověď učiniti tak, aby ji mohl před soudem opakovati přísežně, bude-li toho třeba.

účinné od 6. 12. 1947(8) Nato vyslechne svědka o jeho osobních poměrech a o jeho poměru k obviněnému.

účinné od 6. 12. 1947(9) Poté vyzve svědka, aby souvisle vypravoval o skutečnostech, které jsou předmětem svědectví, a je-li toho zapotřebí, aby svou výpověď doplnil a vysvětlil nejasnosti nebo rozpory.

účinné od 6. 12. 1947(10) Odporují-li si výpovědi svědků v podstatných částech, předvolá je kárný žalobce k současnému výslechu (konfrontaci).

účinné od 6. 12. 1947(11) Jako svědkové nesmějí býti vyslýcháni:

1. účinné od 6. 12. 1947a) duchovní o tom, co jim bylo svěřeno při zpovědi nebo jinak pod pečetí mlčenlivosti úřadu duchovního;
2. účinné od 6. 12. 1947b) příslušníci branné moci nebo veřejní zaměstnanci v činné službě nebo mimo činnou službu, jestliže by svědeckou výpovědí porušili služební neb úřední tajemství, pokud povinnosti je zachovati nebyli zproštěni příslušným velitelstvím (úřadem).

účinné od 6. 12. 1947(12) Povinnosti svědčiti jsou zproštěni a mohou též při výslechu další výpověď odepříti:

1. účinné od 6. 12. 1947a) ti, kdož jsou s obviněným spřízněni nebo sešvagřeni (i po zrušení manželského svazku) v přímé linii, jeho snoubenka, manželka (i když svazek pominul) a sourozenci její, sourozenci obviněného a jejich manželé, sourozenci jeho rodičů a prarodičů, jeho synovci, neteře, bratranci a sestřenice, rovněž i ti, kdož jsou k obviněnému v poměru poručníka, opatrovníka, pěstouna nebo v poměru adoptivním;
2. účinné od 6. 12. 1947b) obhájce o tom, co mu bylo svěřeno obviněným jako obhájci;
3. účinné od 6. 12. 1947c) členové Národního shromáždění o věcech, které jim byly svěřeny jako členům sněmovny, i když členy býti přestali, vyjímajíc případy, kde jde o svádění člena některé sněmovny k zneužití mandátu.

účinné od 6. 12. 1947(13) Kárný žalobce, po případě orgán výslech provádějící je povinen, osoby uvedené v předcházejícím odstavci, jakmile se doví o poměru tam naznačeném, poučiti, že mají právo zříci se svědectví. Zřeknou-li se svědectví, nesmějí býti vyslýchání; projeví-li ochotu vypovídati, nevylučuje se tím jejich právo zříci se svědectví během výslechu nebo při výslechu pozdějším. Učiní-li tak, nesmí býti předčítán zápis o výpovědi již učiněné.

účinné od 6. 12. 1947(14) Osvědčuje-li svědek, že by vydání svědectví nebo odpověď na některou otázku mělo pro svědka nebo osobu, která jest k němu v poměru uvedeném v odstavci 12, písm. a), v zápětí přímou a značnou majetkovou újmu, nebo jestliže by jemu samotnému způsobilo hanbu nebo nebezpečí soudního stíhání, a odepře-li proto svědectví, nemůže k němu býti donucen nebo pro odepření býti trestán.

§ 21.

účinné od 6. 12. 1947Přísežný výslech svědků.

účinné od 6. 12. 1947(1) Má-li kárný žalobce za to, že svědek vydá pravdivé svědectví jen tehdy, když svojí výpověď stvrdí přísahou, požádá za provedení přísežného výslechu svědeckého vojenský soud, v jehož obvodu se svědek zdržuje, nebo okresní soud s trestní pravomocí bližší pobytu svědkovu.

účinné od 6. 12. 1947(2) Výslech provede dožádaný vojenský soud podle ustanovení vojenského trestního řádu a dožádaný okresní soud podle příslušného obecného trestního řádu.

§ 22.

účinné od 6. 12. 1947Výslech znalců.

účinné od 6. 12. 1947(1) Je-li ve vyšetřování potřebí k objasnění odborných otázek vyslechnouti znalce, požádá kárný žalobce o jejich ustanovení nejbližší vojenský soud.

účinné od 6. 12. 1947(2) Za znalce mají býti zpravidla ustanoveny vojenské osoby v činné službě; znalcem nemůže býti osoba, která by ve věci nesměla vypovídati jako svědek nebo která by nesměla býti vzata do přísahy nebo jež by byla v poměru uvedeném v § 20, odst. 12, písm. a) k obviněnému nebo k osobě, která byla činem poškozena nebo proti níž čin směřoval, ani samy tyto osoby.

účinné od 6. 12. 1947(3) O předvolání znalců k výslechu a jejich výslechu platí obdobně ustanovení § 20, odst. 1 až 4; je-li třeba přísežného výslechu, postupuje se obdobně podle zásad uvedených v § 21.

účinné od 6. 12. 1947(4) Kárný žalobce upozorní před výslechem znalce, že jsou povinni podati své dobré zdání (nález) nestranně a podle pravidel své vědy, umění nebo živnosti na svoji čest a svědomí tak, aby mohli podané dobrozdání (nález) stvrditi u soudu přísahou, kdyby toho bylo třeba.

§ 23.

účinné od 6. 12. 1947Součinnost jiných velitelství, úřadů a orgánů ve vyšetřování.

účinné od 6. 12. 1947(1) Součinnost vojenských velitelství (úřadů, kárných výborů), okresních národních výborů a úřadů národní bezpečnosti, za niž může kárný žalobce ve vyšetřování žádati, může záležeti ve vyšetřování okolností majících význam pro řízení, v podání úředních (služebních) zpráv a sdělení a v provedení výslechu obviněného, svědků a znalců.

účinné od 6. 12. 1947(2) Dožádaná vojenská velitelství (úřady) a kárné výbory musí žádostem kárného žalobce vyhověti, jsou-li k žádanému úkonu místně a věcně příslušny, a řídí se při provádění úkonů podle tohoto nařízení a předpisů vydaných k jeho provedení.

účinné od 6. 12. 1947(3) Je-li o výslech obviněného, svědků nebo znalců dožádán jiný kárný výbor, pověří předseda tohoto kárného výboru jeho provedením buď důstojníka, který je v jiné věci kárným žalobcem, nebo důstojníka konajícího službu kancelářskou pro kárný výbor.

účinné od 6. 12. 1947(4) Okresní národní výbory a úřady národní bezpečnosti obesílají a vyslýchají podle předpisů pro ně platných.

účinné od 6. 12. 1947(5) Je-li zapotřebí provésti výslech nebo jiný úkon vyšetřovací mimo státní území, obrátí se kárný žalobce na ministerstvo národní obrany.

§ 24.

účinné od 6. 12. 1947Zápisy o výpovědi obviněného, svědků a znalců.

účinné od 6. 12. 1947(1) Vyslýchá-li kárný žalobce sám obviněného, svědka či znalce, sepíše nebo dá způsobilým zapisovatelem sepsati o výpovědi zápis, který přečte nebo dá přečísti vyslýchanému a dá jím podepsati.

účinné od 6. 12. 1947(2) Činí-li vyslýchaný před podpisem zápisu námitky proti správnosti zápisu, zaznamenají se tyto námitky ke konci zápisu.

účinné od 6. 12. 1947(3) Odepře-li vyslýchaný podepsati zápis, nelze ho k tomu donutiti, musí však býti dotázán na důvod odepření, který kárný žalobce v zápise poznamená.

účinné od 6. 12. 1947(4) Zápis musí též obsahovati místo a den úředního jednání, jména zúčastněných osob, jakož i podpisy vyslýchajícího kárného žalobce a zapisovatele, byl-li přítomen.

účinné od 6. 12. 1947(5) Tato ustanovení platí i tehdy, provádí-li výslech na žádost kárného žalobce některé vojenské velitelství (úřad) nebo jiný kárný výbor.

§ 25.

účinné od 6. 12. 1947Nahlížení do spisů obviněným (obhájcem).

účinné od 6. 12. 1947(1) Obviněný (obhájce) může žádati již za vyšetřování, aby mu bylo povoleno nahlédnouti do spisů; kárný žalobce má této žádosti vyhověti, je-li to v souladu s účelem řízení.

účinné od 6. 12. 1947(2) Nahlédnouti lze jen do té části spisů, na niž se vztahuje povolení, a jen za přítomnosti kárného žalobce.

účinné od 6. 12. 1947(3) Nahlédnutí do spisů se provádí zpravidla u toho kárného výboru, u něhož se vede řízení; kárný žalobce může však, nebrání-li tomu služební důvody, povoliti, aby nahlédnutí se stalo u jiného kárného výboru, jemuž za tím účelem spisy zašle. Při nahlédnutí musí býti vždy přítomen kárný žalobce nebo jiný důstojník, určený velitelstvím (úřadem), u něhož je kárný výbor zřízen.

§ 26.

účinné od 6. 12. 1947Skončení vyšetřování.

účinné od 6. 12. 1947(1) Podle výsledku vyšetřování kárný žalobce buď podá na obviněného kárnou žalobu nebo navrhne zastavení kárného řízení, nebo překáží-li onemocnění obviněného podání kárné žaloby, navrhne přerušení řízení až do uzdravení obviněného.

účinné od 6. 12. 1947(2) V písemné kárné žalobě označí kárný žalobce stručně jednání nebo opominutí, jež mají být předmětem závěrečného projednání, a uvede, zda a kteří svědkové a znalci mají být k závěrečnému projednání předvoláni, které části spisů mají být při něm čteny a která jiná přípravná opatření mají být učiněna pro závěrečné projednání. Písemnou žalobu i se spisy zašle pak kárnému výboru k dalšímu řízení.

účinné od 6. 12. 1947(3) Souhlasí-li příslušný představený s návrhem kárného žalobce na zastavení kárného řízení, zpraví kárný žalobce obviněného o tom, že kárné řízení bylo zastaveno. Jde-li jen o částečné zastavení kárného řízení, podá kárný žalobce pro ostatní poklesky kárnou žalobu; kárný výbor pak zpraví obviněného při dodání kárné žaloby o tom, že pro ostatní stíhané poklesky bylo kárné řízení zastaveno. Nesouhlasí-li příslušný představený s návrhem kárného žalobce na zastavení kárného řízení, podá kárný žalobce na obviněného kárnou žalobu, nenařídil-li příslušný představený doplnění vyšetřování.

§ 27.

účinné od 6. 12. 1947Řízení při pochybnostech o duševním stavu obviněného.

účinné od 6. 12. 1947(1) Vznikne-li pochybnost o tom, zda obviněný byl v době, kdy se dopustil poklesku kladeného mu za vinu, nebo zda je v době, kdy se koná kárné řízení, při zdravém rozumu, vyslechne kárný žalobce osoby, které mohou podati potřebná vysvětlení, po případě vyžádá potřebné úřední a služební zprávy, a požádá o přezkoumání duševního stavu obviněného dvěma lékaři, a to pokud možno psychiatry (§ 22). Jestliže si dobrozdání obou lékařů odporují, nutno vyžádati ještě vyjádření třetího lékaře.

účinné od 6. 12. 1947(2) Pozorování obviněného v léčebném ústavu podle § 18, odst. 2 zákona budiž prováděno ve vojenských ústavech a jen ve výjimečných případech v jiných veřejných léčebných ústavech.

účinné od 6. 12. 1947(3) Soudem příslušným k provedení důkazů podle § 18, odst. 2 zákona rozumí se u vojenských gážistů v činné službě vojenský soud místa pobytu, u vojenských gážistů mimo činnou službu okresní soud s trestní pravomocí příslušný podle místa pobytu. O hrazení nákladů spojených s provedením tohoto důkazu platí ustanovení § 45, odst. 1.

§ 28.

účinné od 6. 12. 1947Obhájce.

účinné od 6. 12. 1947(1) Obviněný může míti před kárným výborem buď obhájce, kterého si zvolil sám (obhájce přibraný), nebo obhájce, který mu byl ustanoven velitelstvím (úřadem), u něhož jest zřízen kárný výbor (obhájce určený); přibraný obhájce může býti zvolen již za vyšetřování, určený obhájce se ustanovuje teprve pro závěrečné projednání.

účinné od 6. 12. 1947(2) Přibraným obhájcem může býti kterýkoliv vojenský gážista v činné službě i mimo činnou službu, jakož i každý obhájce ve věcech trestních.

účinné od 6. 12. 1947(3) Z vojenských gážistů v činné službě buďte obviněným zpravidla jako obhájci přibráni pouze vojenští gážisté, kteří jsou službou přiděleni v místě posádky, v níž je zřízen kárný výbor.

účinné od 6. 12. 1947(4) Není-li obhájce obviněným přibraný vojenským gážistou v činné službě, musí kárnému výboru předložiti plnou moc, podepsanou obviněným.

účinné od 6. 12. 1947(5) Obviněný může změniti obhájce, nezdrží-li se touto změnou řízení.

účinné od 6. 12. 1947(6) Obhájcem určeným může býti jen vojenský gážista v činné službě, který koná službu v sídle kárného výboru, u něhož se koná závěrečné projednání, a to pokud možno z vojenských gážistů práva znalých.

účinné od 6. 12. 1947(7) Obhájce z vojenských gážistů v činné službě nesmí míti hodnost vyšší než předseda kárného výboru.

účinné od 6. 12. 1947(8) Obhájci - vojenští gážisté -, kteří proti zákazu uvedenému v § 19, odst. 6 zákona sdělí obsah spisu o kárném řízení s veřejností, dopouštějí se poklesku stíhaného kázeňsky podle části I zákona; dopustí-li se takového poklesku obhájce ve věcech trestních, buď o tom učiněno velitelstvím (úřadem), u něhož jest kárný výbor zřízen, oznámení příslušnému disciplinárnímu úřadu k dalšímu opatření. Totéž platí i tehdy, jestliže obhájci nezachovají v tajnosti podle § 21, odst. 4 zákona to, o čem se dověděli při jednání.

§ 29.

účinné od 6. 12. 1947Osoby z obhajování před kárnými výbory vyloučené.

účinné od 6. 12. 1947Obhájcem v řízení před kárnými výbory nemůže býti:

1. účinné od 6. 12. 1947a) kdo proti obviněnému podal udání (hlášení), jež jest předmětem kárného řízení,
2. účinné od 6. 12. 1947b) kdo byl za vyšetřování slyšen jako svědek nebo znalec, anebo bude slyšen jako svědek nebo znalec při závěrečném projednání,
3. účinné od 6. 12. 1947c) kdo v předchozím řízení trestním působil jako žalobce nebo jako člen soudu,
4. účinné od 6. 12. 1947d) osoba, proti které se vede trestní řízení soudní nebo vojenské kárné řízení,
5. účinné od 6. 12. 1947e) kdo byl ve vojenském kárném řízení uznán vinným, dokud nebyl trest odpykán.

§ 30.

účinné od 6. 12. 1947Předvolání.

účinné od 6. 12. 1947(1) V předvolání, které se obviněnému doručí zároveň se žalobou, musejí býti uvedeny den, hodina a místo závěrečného projednání, jména svědků a znalců, kteří budou k němu obesláni, listiny, které budou při něm čteny, a bylo-li řízení částečně zastaveno, též vyrozumění o částečném zastavení řízení. Předvolání má též obsahovati poučení o právu obviněného navrhnouti dva členy kárného výboru podle § 5.

účinné od 6. 12. 1947(2) Zvolil-li si obviněný již obhájce, zašle mu předseda opis žaloby a obsílku k závěrečnému projednání, jež obsahuje tytéž údaje jako předvolání obviněného. Oznámil-li obviněný svého obhájce později nebo byl-li mu obhájce určen, zašle se toto vyrozumění obhájci neprodleně poté, co oznámení o jeho přibrání došlo, nebo zároveň s jeho určením.

účinné od 6. 12. 1947(3) Předvolání kárného žalobce obsahuje tytéž údaje jako předvolání obviněného.

§ 31.

účinné od 6. 12. 1947Pravomoc předsedy kárného výboru.

účinné od 6. 12. 1947(1) Předseda kárného výboru řídí jednání, vyslýchá obviněného, svědky a znalce; může však též pověřiti některého člena kárného výboru provedením jednotlivých výslechů při závěrečném projednání.

účinné od 6. 12. 1947(2) Předsedovi kárného výboru přísluší pečovati o to, aby při projednávání byl zachován pořádek, bezpečnost a jeho důstojný průběh.

účinné od 6. 12. 1947(3) Ruší-li svědci nebo znalci nebo důvěrníci jakkoli jednání neslušným chováním, porušují-li jiným způsobem vážnost kárného výboru, pronášejí-li obvinění zřejmě neodůvodněná, předseda je pokárá a může je podle okolností vykázati z jednací místnosti.

účinné od 6. 12. 1947(4) Chová-li se způsobem neslušným a nedůstojným obviněný, napomene ho předseda; vykázat obviněného z jednací místnosti může předseda jen tehdy, jestliže obviněný ve svém neslušném a nedůstojném chování pokračuje, ačkoliv byl napomenut s pohrůžkou, že bude z projednací místnosti vykázán.

účinné od 6. 12. 1947(5) Byl-li obviněný z projednací místnosti vykázán, pokračuje se v závěrečném projednání za jeho nepřítomnosti, i když nemá žádného obhájce; musí však býti před ukončením průvodního řízení zavolán do projednací místnosti a uvědoměn o podstatných okolnostech, které se za jeho nepřítomnosti vyskytly, a o tom, co vyslechnuté osoby vypověděly.

účinné od 6. 12. 1947(6) Dopustí-li se neslušného a nedůstojného chování obhájce, napomene ho předseda; pokračuje-li obhájce ve svém neslušném a nedůstojném chování, může mu kárný výbor odejmouti slovo a vykázati ho z místnosti; stalo-li se tak, může obviněný žádati, aby mu byl určen nový obhájce. Není-li možno okamžitě určiti nového obhájce, odročí se projednání věci, jde-li o případ § 21, odst. 2 zákona nebo § 32 tohoto nařízení; není-li těchto předpokladů, pokračuje se v jednání v nepřítomnosti obhájcově.

účinné od 6. 12. 1947(7) U vojenských osob v činné službě nebo mimo činnou službu, které se dopustily poklesků uvedených v předchozích odstavcích ve vojenském stejnokroji, učiní předseda - není-li čin přísněji trestný - potřebné za účelem dalšího řízení podle části I zákona; poklesky obhájců ve věcech trestních oznámí velitelství (úřad), u něhož je kárný výbor zřízen, příslušnému disciplinárnímu úřadu k dalšímu opatření.

účinné od 6. 12. 1947(8) Obviněný, který byl pro svoje chování vykázán podle odstavce 4 z jednací místnosti, nemá nároku, aby mu proto byl určen obhájce z moci úřední.

§ 32.

účinné od 6. 12. 1947Závěrečné projednání s obviněným, jenž odpykává trest na svobodě.

účinné od 6. 12. 1947(1) Nedostaví-li se obviněný k závěrečnému projednání z toho důvodu, že odpykává trest na svobodě, určí se mu obhájce z moci úřední, nezvolil-li si obhájce sám; závěrečné projednání se provede v nepřítomnosti obviněného. Žádá-li však o to obviněný, zařídí kárný výbor, aby byl předveden.

účinné od 6. 12. 1947(2) Za branné pohotovosti státu může býti konáno závěrečné projednání za přítomnosti zvoleného nebo určeného obhájce i tehdy, když se obviněný nedostavil, ač byl řádně předvolán.

§ 33.

účinné od 6. 12. 1947Důvěrníci.

účinné od 6. 12. 1947(1) Důvěrníky, jež chce obviněný k závěrečnému projednání přibrati, musí oznámiti předsedovi kárného výboru před počátkem závěrečného projednání; důvěrníky mohou býti jen vojenští gážisté, a to jak vojenští gážisté v činné službě, tak i mimo činnou službu. Na vyzvání předsedy jsou povinni prokázati svou totožnost.

účinné od 6. 12. 1947(2) Důvěrníkem nemůže býti vojenský gážista, který má býti ve věci slyšen jako svědek nebo znalec.

účinné od 6. 12. 1947(3) Důvěrníci nesmějí nijak do řízení před kárným výborem zasahovati.