Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

§ 66 Zeměměřické činnosti v terénu (1) Nové hranice oddělovaných Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků se nově geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označí označeny způsobem podle § 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem. (2) Podrobné Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření se provede s přesností podle ustanovení § 61 jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body) jsou: a) body základního a podrobného polohového bodového pole v katastrálních územích nebo jejich částech stanovených katastrálním úřadem, popř. pomocné měřické body, b) jednoznačně identifikovatelné podrobné dané body polohopisu katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v ostatních územích terénu (dále jen „identické body“). (3) Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně, stanovuje katastrální úřad a oznamují se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. (3) Při podrobném Pokud nelze v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se dále zaměří nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle odstavce 2 písm bodu 12. b2 přílohy. (4) V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je-li potřebné a) změnu zaměřenou připojenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence, jejíž polohopis není které nejsou v S-JTSK, b) porovnat právní vztahy k pozemkům podle § musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu (nejméně 3 odst). 2 zobrazeným Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny v podkladech uvedených v § 64 odst bodu 12. 2, které vyjadřují právní vztahy k nemovitostem2 přílohy. (45) Pokud Za identické body se volí body v katastrálním nejbližším okolí změny, zejména: a) původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území podle odstavce 2 písm nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic, b) rohy na obvodu budov, popř. jiné trvalé předměty obsahu katastrální mapy. V místě, kde takové body v nejbližším okolí změny nejsou a) nelze připojit podrobné poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí na identické body polohového bodového pole vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3 nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu zřetelná a dále určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě změny uvnitř parcely nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je možno podrobné měření připojit nejméně na tři jednoznačně identifikovatelné podrobné body určené v souřadnicích S terénu zřetelná a určitá, nebo průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-JTSKli více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně a to při dodržení podmínek uvedených v bodu 12 přílohy tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé. (56) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zákresem zobrazením v katastrální mapě. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12 přílohy se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. V prostorech podle odstavce polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 písm. jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a) porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se dále kontrolně jako kontrolní body zaměří nejméně ty dosavadní sousední lomové body hranice, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna hranice navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13 přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy. (67) K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní údaje. (8) U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu. (9) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření“) nebo polním registračním zařízením, který obsahuje měřický náčrt a zápisník. Náležitosti popisového pole a zápisníku jehož textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření jsou upraveny příslušným tiskopisem Úřadu. Zápis určovacích a kontrolních údajů do tiskopisu může být nahrazen obdobně uspořádaným výpisem takových údajů na papíru, např. tiskovým výstupem z magnetického Náležitosti záznamu pořízeného v terénu. (7) V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují: a) pomocné body měřické sítě od čísla 4001, b) jednoznačně identifikovatelné body podle odstavce 2 písm. b) a nové podrobné body od čísla 1 do 3999. Čísla dosavadních podrobných bodů určených jsou stanoveny v souřadnicích S-JTSK podle dokumentace katastrálního úřadu se nemění bodu 17 přílohy. (810) Výsledky dřívějších měření, např. při obnově z obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu. (911) Záznam podrobného měření musí být vyhotoven jednoznačně a čitelně. (10) Záznam podrobného měření se zhotovuje vyhotovuje i k vyznačení takových změn, které nejsou spojené spojeny s měřením v terénu (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru podle § 84 odst. 3) a pak neobsahuje zápisník, nebo změn, které spojené s měřením v terénu) jsou, ale nemění hranice pozemku nebo obvod budovy [ (např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2 písm. a) až m, b)] nejsou (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru katastrálním úřadem podle § 84 odst. 2), a pak záznam podrobného měření neobsahuje zápisník.