Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin

§ 1

(1) Druhy rostlin, jejichž základní rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze mořený, jsou pšenice, žito, tritikale, ječmen, kukuřice, len a cukrovka.

(2) Certifikovaný rozmnožovací materiál druhů uvedených v odstavci 1 nemusí být mořen, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 2

(1) Minimální vzdálenosti množitelského porostu od jiných porostů stejného nebo příbuzného druhu, které jsou podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech 3 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(2) Požadavky na předplodiny v předcházejících letech pro daný druh, jejichž splnění je podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech 4 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(4) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech 5 přílohy č. 1 této vyhlášky.

§ 3

(1) Hodnocení množitelských porostů se provádí v době, kdy je vývoj rostlin pro posouzení nejvhodnější z hlediska jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se hodnotí nejméně jedenkrát. Četnost hodnocení podle druhů je uvedena v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(2) Hodnotí se:

1. a) celkový stav porostu posouzením jednotnosti, vyrovnanosti, zapojenosti a zdatnosti rostlin, popřípadě stupeň polehnutí a předpokládaný výnos,
2. b) čistota druhu,
3. c) pravost a čistota odrůdy,
4. d) zaplevelení porostu,
5. e) zdravotní stav porostu,
6. f) izolace porostu zjištěním, zda
   1. 1. je porost chráněn před nežádoucím opylením příbuznými druhy nebo jinými odrůdami, popřípadě je-li chráněn před přenosem nebezpečných chorob a škůdců,
   2. 2. není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných druhů nebo odrůd, které se z osiva nebo sadby množené odrůdy obtížně odstraňují.

(3) Porost, který nevyhovuje požadavkům pro kategorii, ve které byl přihlášen, je možno se souhlasem žadatele uznat v kategorii, které při hodnocení porostu odpovídá.

(4) Porost se neuzná při výskytu karanténních škodlivých organizmů nebo silném výskytu ostatních závad.

§ 4

Při uznávání rozmnožovacího materiálu a při odběru vzorků se postupuje takto:

1. a) před odběrem vzorků předloží žadatel Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) rozhodnutí o uznání porostu,
2. b) ústavem pověřený pracovník odebere z rozmnožovacího materiálu po konečné úpravě ve fázi, kdy nemůže dojít k jeho záměně, vzorek. U osiva určeného k moření může být odebrán vzorek i před touto úpravou. Ústav v tomto případě odebere kontrolní vzorek pro stanovení klíčivosti po namoření,
3. c) základní osivo může být na žádost uznáno s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví příloha č. 1, pouze v případě, že toto osivo bude použito pro založení množitelského porostu,
4. d) došlo-li po uznání k jakékoliv manipulaci s rozmnožovacím materiálem, která může ovlivnit jeho jakost, podá žadatel žádost o nové vzorkování a přezkoušení,
5. e) osivo se neuzná, jestliže:
   1. 1. svým vzhledem neodpovídá čištěnému osivu, zvláště obsahuje-li čištěním odstranitelné příměsi, popřípadě vykazuje vlastnosti, které nelze považovat u osiva za obvyklé,
   2. 2. obsahuje živé skladištní škůdce s výjimkou roztoče, pokud je v osivu zároveň zjištěn roztoč dravý Cheyletus eruditus v takovém množství, aby na jeden jeho exemplář připadalo nejvíce 100 škodlivých roztočů,
   3. 3. obsahuje karanténní škodlivé organizmy,

1. f) osivo ozimých obilnin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál, použité pro výsev v roce sklizně na pěstitelské plochy, může být uvedeno do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti provedené ústavem. Předpokladem je, aby osivo odpovídalo požadavkům stanoveným v příloze č. 1 této vyhlášky a klíčivost osiva v přírodním stavu byla nejméně o 5 % vyšší než hodnota uvedená v této příloze.

§ 5

(1) Výčet druhů, jejichž základní rozmnožovací materiál smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, nejvyšší počet těchto generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

(2) Výčet druhů, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, počet generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

§ 6

(1) Zvláštní jakostní třídy základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu jsou rozeznávány u broskvoní, hrušní, chmele, jabloní, kdouloní, meruněk, ořešáků vlašských, slivoní, třešní, višní, jahodníku, angreštu, rybízu, maliníku a révy vinné.

(2) U druhů uvedených v odstavci 1 jsou zvláštní jakostní třídy rozmnožovacího materiálu označovány takto:

1. a) viruprostý materiál, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý všech známých virů a organizmů podobných virům přirozeně se vyskytujícím v rámci daného rodu. Za známé jsou považovány viry a virům podobné organizmy uvedené v příloze č. 6 této vyhlášky,
2. b) materiál testovaný na virózy, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý hospodářsky významných virů a virům podobných organizmů, uvedených pro jednotlivé druhy v příloze č. 7 této vyhlášky.

§ 7

Vlastnosti, které musí mít standardní rozmnožovací materiál, jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 8

(1) Požadavky na úřední návěsku rozmnožovacího materiálu jsou:

1. a) návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je u osiva a u sadby brambor nejméně 110 x 67 mm a u svazků rostlin nejméně 120 x 20 mm,
2. b) nalepovací etiketa minimálně stejných rozměrů,
3. c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů.

(2) Barevné odlišení úředních návěsek podle kategorie rozmnožovacího materiálu a vzory úředních návěsek jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.

(3) U obalů, u kterých by mohlo dojít k odtržení nebo poškození úřední návěsky, se vkládá úřední návěska i dovnitř obalu.

(4) Za úřední pojistku jsou považována tato opatření:

1. a) plomba z nebarveného plechu,
2. b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,
3. c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,
4. d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva, pokud obal nemá jiný otvor, uzávěr má délku nejméně 22 % šířky obalu a jedná se o semena odpovídající velikostí nejméně semenům pšenice,
5. e) samolepicí nebo svařovací uzávěry papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor, a nemohou být otevřeny bez porušení,
6. f) strojově prošitý obal zamezující záměně.

(5) Opatření uvedená v odstavci 4 se nevztahují na volně loženou sadbu brambor, kde žadatel prokáže původ sadby dodacím listem a kopií rozhodnutí o uznání sadby.

(6) Další údaje, jimiž musí být označen rozmnožovací materiál jsou:

1. a) úprava osiva obrušováním, inkrustací, obalováním, do výsevových pásů,
2. b) kalibrace,
3. c) třídění,
4. d) u obalovaného osiva počet semen na jednotku hmotnosti,
5. e) způsob chemického ošetření.

§ 9

(1) Hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v příloze č. 5 této vyhlášky.

(2) Malá balení se označují údaji uvedenými v příloze č. 5 této vyhlášky.

§ 10

Přechodná ustanovení

§ 11

Zrušovací ustanovení

Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a vyhlášky č. 162/1996 Sb., se část 1 vypouští.

§ 12

Účinnost