§ 7
změněno 1. 9. 2002 zákonem 260/2002 Sb.
§ 7 Náhrada nákladů (1) Přijal-li celní úřad opatření v souvislosti se žádostí a poté zrušil rozhodnutí o zajištění zboží, případně o přerušení celního řízení z důvodů uvedených v § 13 odst. 1 nebo jestliže se později ukázalo, že předmětné zboží není padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je oprávněná osoba povinna nahradit náklady účelně vynaložené celním úřadem na to, že měl zboží pod celním dohledem. (2) Za přijetí opatření se platí paušální částka ve výši 1 500 Kč. Paušální částka je tvořena v úvahu přicházejícími náklady, které v průměru vynaloží jeden celní úřad za rok, byť i započatý, v souvislosti s přijetím opatření. Prodlouží-li celní ředitelství vynaloží na žádost oprávněné osoby lhůtu pro přijetí opatření, zvyšuje se náhrada nákladů za každý další rok na dvojnásobek paušální částky vyřízení žádosti. Paušální částku stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Bylo-li prokázáno, že předmětné zboží je padělkem nebo nedovolenou napodobeninou, je povinen náhradu nákladů uhradit při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce a v ostatních případech osoba, u které bylo takové zboží zjištěno. (4) Celní ředitelství rozhodne o výši náhrady nákladů. Náhrada nákladů je splatná do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. (5) Pominou-li důvody složení jistoty podle § 6, celní ředitelství vyúčtuje její případné použití a zbývající částku jistoty uvolní. Složená hotovost se přednostně použije k náhradě nákladů podle § 6 odst. 1 písm. b). (6) Při vyřizování žádosti o prodloužení lhůty, ve které má být opatření celního úřadu prováděno, se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí přiměřeně.