Zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů

§ 1

(1) Tento zákon stanoví podmínky, za kterých se provádí zásah celního úřadu proti osobám, které vlastní, drží, skladují nebo prodávají zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví na celním území Evropských společenství (dále jen „Společenství“) podle bezprostředně závazného právního předpisu Společenství.¹)

(2) Tento zákon rovněž stanoví podmínky, za kterých je celní úřad oprávněn

1. a) zajistit zboží, o němž má důvodné podezření, že jeho výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví,
2. b) zajistit zničení zboží,
3. c) vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, které bylo soudem uznáno za zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, nebo
4. d) projednávat přestupky a správní delikty při porušení tohoto zákona.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) zásahem celního úřadu úkony prováděné celním úřadem podle tohoto zákona,
2. b) humanitárními účely činnosti prováděné s cílem zajistit základní potřeby obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů.

§ 4

Podání žádosti o zásah celního úřadu a náhrada nákladů

(1) Majitel práva²) podává žádost o zásah celního úřadu (dále jen „žádost“) Celnímu ředitelství Hradec Králové (dále jen „celní ředitelství“), které rozhoduje o schválení nebo zamítnutí žádosti. Celní ředitelství neprodleně informuje při schválení žádosti příslušný celní úřad, který má zásah provést, a toto rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí, kterým žádost zamítne, zašle majiteli práva.

(2) Žádost se podává na předepsaném formuláři.³)

(3) V případě, že řízení zahájené podle § 11 bude přerušeno kvůli konání nebo opomenutí ze strany majitele práva, nebo v případě, že o předmětném zboží bude následně ověřeno, že není zbožím, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, anebo pokud majitel práva použije údaje uvedené v § 11 odst. 1 k jiným účelům než k podání určovací žaloby podle občanského zákoníku nebo k uplatnění § 14 odst. 1, přejímá majitel práva odpovědnost vůči osobám podílejícím se na zásahu⁴) a uhradí všechny náklady spojené s udržováním zboží pod celním dohledem. Bylo-li zjištěno podle věty prvé, že předmětné zboží je zbožím, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, uhradí tyto náklady při dovozu dovozce, při vývozu nebo zpětném vývozu vývozce, v ostatních případech vlastník nebo držitel zboží. Celní ředitelství zašle majiteli práva písemně, nebo pokud o to majitel práva požádá, elektronicky sdělení podepsané podle zvláštního zákona,⁵) (dále jen „elektronicky“) s uvedením částky, kterou je povinen uhradit na základě prohlášení⁶) učiněného písemně nebo elektronicky, s uvedením čísla účtu, na který má být částka uhrazena.

§ 9

(1) Celní úřad, který zajistil zboží při provádění celního dohledu⁷) v době, kdy ještě nebyla podána žádost, sdělí bezodkladně majiteli práva, pokud je mu znám, písemně nebo elektronicky, zjištěnou skutečnost o možném porušení jeho práva, aby mohl podat žádost podle § 4, a údaje pouze o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho povaze. Obdobně postupuje v případě, kdy je celnímu úřadu předáno zboží jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu.⁸)

(2) Celní úřad může zajistit zboží podle odstavce 1 osobě, u které bylo zjištěno, bez ohledu na práva třetích osob. Celní úřad vydá o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno. Proti rozhodnutí o zajištění zboží se může osoba, které bylo zboží zajištěno, odvolat ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, na kterou bylo zajištěno, ode dne doručení.

(3) Zajištěné zboží může celní úřad ponechat osobě, které bylo zboží rozhodnutím zajištěno a uložit jí, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat. Úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné.

(4) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat. Není-li zajištěné zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato. O vydání, popřípadě odnětí zboží se vyhotoví úřední záznam podepsaný dvěma celníky a osobou, která zboží vydala, popřípadě které bylo zboží odňato, a uvede se v něm též množství a popis zboží. Osobě, která zboží vydala, popřípadě které bylo zboží odňato, předá celní úřad druhopis úředního záznamu.

(5) Nelze-li u zajištěného zboží uložit sankci propadnutí nebo ochranné opatření zabráním zboží v řízení o přestupku nebo v řízení o správním deliktu, nebo rozhodnout o jeho zničení podle § 14, vrátí se osobě, které bylo zajištěno. Uplatní-li na toto zajištěné zboží právo jiná osoba a celní úřad má pochybnosti o tom, zda tato osoba nebo osoba, které bylo zboží zajištěno, je vlastníkem zboží, navrhne těmto osobám, aby svůj nárok uplatnily u soudu ve lhůtě, kterou jim k tomu poskytne.

§ 11

(1) Celní úřad, kterému celní ředitelství doručilo rozhodnutí o schválení žádosti, a který zajistil zboží, zašle majiteli práva na jeho žádost písemně nebo elektronicky sdělení obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název nebo obchodní firmu a sídlo, jméno, popřípadě jména podnikající fyzické osoby a adresu místa trvalého pobytu, deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží, a pokud jsou mu známa, i jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název nebo obchodní firmu a sídlo příjemce a odesílatele, jakož i údaje o původu a místě odeslání zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, aby mohl uplatnit ochranu svého práva.⁹)

(2) Celní úřad může odebrané vzorky předat nebo zaslat majiteli práva na jeho výslovnou žádost pouze za účelem analýzy a usnadnění dalšího řízení.¹⁰)

(3) Majitel práva je povinen neprodleně písemně nebo elektronicky informovat celní úřad, že bylo zahájeno řízení o určení, zda jde o zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví.¹¹)

§ 13

(1) Má-li být uskladněno zajištěné zboží do jeho propuštění do navrženého celního režimu,¹²) uplatní se obdobně podmínky pro dočasné uskladnění zboží.¹³)

(2) Má-li být složena jistota,¹⁴) lze jistotu složit v hotovosti na účet celního úřadu nebo nahradit bankovní zárukou.¹⁵) Předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, se považuje za složení hotovosti na účet celního úřadu.

§ 14

Nakládání se zbožím, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví

(1) Jestliže bylo zajištěno zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva majitele k duševnímu vlastnictví, celní úřad na jeho žádost rozhodne o zničení zboží a zajistí zničení pod dohledem tří celníků. O zničení se vyhotoví úřední záznam, který podepíší všichni tři celníci a v němž se uvede též množství a popis zboží, aniž by bylo třeba dále ověřovat, zda bylo právo k duševnímu vlastnictví porušeno,¹⁶) za předpokladu, že

1. a) majitel práva do deseti pracovních dnů nebo do tří pracovních dnů, jde-li o zboží podléhající rychlé zkáze, od sdělení, že bylo zajištěno zboží, informuje písemně nebo elektronicky celní úřad, že jde o zboží, jehož výrobou nebo úpravou je porušeno jeho právo k duševnímu vlastnictví, a předá celnímu úřadu souhlas deklaranta,¹⁷) vlastníka nebo držitele zboží učiněný písemně nebo elektronicky se zničením zboží; se souhlasem celního úřadu může deklarant, vlastník nebo držitel zboží předat tuto informaci písemně nebo elektronicky přímo celnímu úřadu. Nepodá-li deklarant, vlastník nebo držitel zboží v předepsané lhůtě námitky proti zničení, považuje se tento souhlas za přijatý. Pokud to okolnosti vyžadují, může být tato lhůta prodloužena o dalších deset pracovních dnů,
2. b) před zničením se odeberou vzorky, které celní úřad uchová tak, aby mohly sloužit jako důkaz přípustný v případném soudním řízení, a
3. c) zničení se provede na náklady a odpovědnost deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží.

(2) Rozhodne-li pravomocně soud, že se jedná o zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví,¹⁸) nebo jde-li o zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, a které bylo přenecháno ve prospěch státu, a deklarant, vlastník nebo držitel je sám nezničil,¹⁹) a nebylo-li rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání tohoto zboží, celní úřad zajistí zničení tohoto zboží na náklady deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží. Není-li celnímu úřadu vlastník nebo držitel zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, znám, nebo není-li zjištěn, zajistí celní úřad jejich zničení na náklady majitele práva.

(3) Rozhodne-li pravomocně soud, že před dalším nakládáním s padělky²⁰) postačí z nich odstranit ochranné známky,²¹) celní úřad zajistí jejich odstranění a zničení na náklady deklaranta, vlastníka nebo držitele zboží. Bylo-li v takovém případě vysloveno propadnutí nebo zabrání padělku, celní úřad zajistí odstranění ochranných známek za podmínek uvedených v odstavci 4 písm. a) a jejich zničení podle odstavce 4 písm. c).

(4) Celní úřad na náklady pachatele přestupku nebo správního deliktu zajistí

1. a) se souhlasem majitele práva učiněným písemně nebo elektronicky odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků podle rozhodnutí soudu, a to tak, aby s nimi bylo možno nakládat jiným způsobem než jejich prodejem,
2. b) se souhlasem majitele práva učiněným písemně nebo elektronicky⁵) provedení jiných úprav na propadlých nebo zabraných padělcích, pokud se tím nezmění povaha zboží, a to tak, aby s ním bylo možno nakládat jiným způsobem než jejich prodejem, nebo
3. c) zničení propadlého nebo zabraného zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, ochranných známek odstraněných podle písmene a), odpadu a zbytků vzniklých při jiných úpravách podle písmene b).

(5) Není-li známa osoba, která porušila zákon některým ze způsobů uvedených v § 15 a 23, nebo se ji nepodařilo postihnout, celní úřad zajistí zničení zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví a u něhož bylo v řízení o přestupku, popřípadě v řízení o správním deliktu vysloveno zabrání, na náklady majitele práva.

(6) Celní ředitelství podle údajů celního úřadu, na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků a za předpokladu, že majitel práva vysloví souhlas s využitím padělků upravených podle odstavce 4 pro humanitární účely písemně nebo elektronicky, rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro zajištění humanitárních potřeb, a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy bezúplatně převést²²) k humanitárním účelům na přejímající organizaci uvedenou v odstavci 7. K humanitárním účelům nelze bezúplatně převést padělky, které jsou zjevně zdravotně závadné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb, s přihlédnutím k pořadí došlých žádostí.

(7) Přejímajícími organizacemi mohou být

1. a) organizační složky a příspěvkové organizace státu nebo územních samosprávných celků, zřízené za účelem poskytování sociální péče nebo působící v oblasti zdravotnictví nebo školství,²³) nebo
2. b) jiné právnické osoby,²⁴) pokud splňují tyto podmínky:
   1. 1. nebyly zřízeny za účelem podnikání,
   2. 2. předmětem jejich činnosti je pouze činnost v oblastech uvedených v písmenu a),
   3. 3. poskytují humanitární pomoc nejméně 2 roky a
   4. 4. doloží potvrzením příslušného orgánu ne starším než 3 měsíce, že nemají nedoplatky na daních, splatné nedoplatky na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, splatné nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále.²⁵) Splatným nedoplatkem na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu²⁶) jeho splácení ve splátkách.

(8) Přejímající organizace je povinna

1. a) přijmout opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku,
2. b) za podmínek stanovených celním ředitelstvím a na své náklady zajistit odstranění ochranných známek podle odstavce 4 písm. a) nebo provedení jiných úprav způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. b) a zničení odstraněných ochranných známek, odpadu a zbytků po těchto úpravách podle odstavce 4 písm. c),
3. c) zajistit označení všech upravených padělků nápisem „humanita“ neodstranitelnou barvou takovým způsobem, aby nápis nebyl přímo patrný a tím nebyla snižována důstojnost osob, které tyto padělky používají,
4. d) evidovat a archivovat doklady o příjmu padělků a způsobu, jak s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku bezúplatného převodu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů upravující evidenci a archivaci stanovených dokladů.²⁷)

(9) O bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální ředitelství cel a přejímající organizace podle odstavce 7 písemnou smlouvu, která musí kromě obvyklých podstatných náležitostí obsahovat vždy druh a množství bezúplatně převedených padělků, podmínky celního ředitelství podle odstavce 8 písm. b) a dále ustanovení o smluvní pokutě²⁸) pro případ porušení závazku o bezúplatném převodu padělků výhradně pro humanitární účely a konkrétní účel, k jakému přejímající organizace padělky použije.

(10) Celní úřad je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností, k nimž se přejímající organizace smluvně zavázala. O výsledku kontroly informuje celní ředitelství.

§ 14a

(1) Stát neodpovídá za škodu,²⁹) která vznikla

1. a) majiteli práva tím, že celním úřadem nebylo odhaleno zboží, jehož výrobou nebo úpravou byla porušena práva k duševnímu vlastnictví nebo toto zboží bylo propuštěno, anebo nebylo přijato opatření za účelem jeho zajištění,³⁰) nejde-li o škodu, u níž se odpovědnost státu řídí zvláštním právním předpisem,³¹)
2. b) osobám, jichž se úkony při zásahu celního úřadu týkají, jestliže při kontrole prováděné celním úřadem při celním řízení a před podáním nebo po přijetí žádosti došlo ke ztrátě nebo škodě, nejde-li o škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem celního úřadu.

(2) Občanskoprávní odpovědnost majitele práva se řídí občanským zákoníkem.