Vyhláška Ministerstva zemědělství o technických požadavcích na stavby pro zemědělství

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví tyto požadavky na stavby pro zemědělství (dále jen „stavby“), které neobsahuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu:

1. a) na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb,
2. b) na řešení staveb pro hospodářská zvířata, doprovodných staveb, staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby a staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) stavbou pro hospodářská zvířata¹) - stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s výjimkou staveb a zařízení pro ryby a včely,
2. b) stavbou pro hlavní druhy hospodářských zvířat - stavba nebo soubor staveb pro skot, prasata, ovce, kozy, drůbež (kura domácího, kachny, husy a krůty) a pro koně,
3. c) stavbou pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat - stavba nebo soubor staveb, kde součet všech hospodářských zvířat je nebo přesahuje u skotu a u koní 500 dobytčích jednotek, u prasat 240 dobytčích jednotek, u drůbeže 120 dobytčích jednotek. Koeficient pro přepočet na dobytčí jednotky je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky,
4. d) stavbou pro intenzivní chov hospodářských zvířat - stavba, v níž jsou zvířata chována v systémech, počtech, hustotě nebo za takových podmínek nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisí nejen na péči člověka, ale i na technické vybavenosti staveb,
5. e) doprovodnou stavbou pro hospodářská zvířata - stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv.

(2) Pro účely této vyhlášky u staveb pro hospodářská zvířata se rozumí

1. a) stájí - stavba pro ustájení hospodářských zvířat, řešená podle požadavků jednotlivých druhů a kategorií, účelu a výrobního zaměření,
2. b) ustájením na hluboké podestýlce - volné ustájení zvířat v kotci s pravidelným přistýláním podlahové plochy a odklizem hnoje v delším časovém intervalu,
3. c) ustájením na spádovém loži s vysokou podestýlkou nebo na podlahách o velkém sklonu - volné ustájení zvířat v kotci s přistýláním horní části lože (lehárny) o sklonu 4,5 - 10 % směrem ke sníženému krmišti a s denním odklizem chlévské mrvy z krmiště,
4. d) stranovou zábranou - hrazení vymezující polohu zvířete při ležení a stání na určené ploše, zamezující kálení na sousední místo a vzájemné překážení při vstávání a lehání na stání nebo v boxu při volném ustájení,
5. e) boxem - vymezená část stáje, určená k pobytu jednoho zvířete, rozměrově a provedením diferencovaná podle technologie ustájení, druhu a kategorie zvířat; podle účelu slouží k odpočinku jako boxové lože, ke krmení jako krmný box, k odpočinku a krmení jako kombinovaný box, dále jako individuální poutací nebo uzavírací box, mycí box k mytí, dezinfekci a prohlídce zvířat,
6. f) venkovním individuálním boxem - přístřešek se třemi uzavřenými stěnami a s neregulovaným klimatem, určený pro ustájení telat od narození do ukončení mléčné výživy,
7. g) krmnou chodbou - část podlahové plochy stáje nebo komunikace, zpravidla mezi boxovými loži, řadou stání, boxů nebo kotců a krmným žlabem (korytem), určená k zakládání krmiva,
8. h) krmným stolem - průjezdná manipulační chodba ve stáji se zvýšenou úrovní podlahy, umožňující průjezd krmného vozu s jednostranným nebo oboustranným žlabovým prostorem pro zakládání krmiva; úroveň dna žlabového prostoru je totožná s úrovní podlahy průjezdné části chodby,
9. i) žlabovým prostorem - stavební prvek, který je součástí krmného stolu; prostor pro zakládání krmiva je vymezen pouze přední požlabnicí; úroveň dna žlabového prostoru a podlahy krmného stolu je totožná,
10. j) požlabnicí - část krmného žlabu, která vymezuje horizontálně i vertikálně jeho stěny a zabraňuje zvířatům vyhrnovat krmivo,
11. k) hnojnou chodbou - podlahová plocha stáje mezi řadami stání, boxů nebo kotců, určená k odklizu tuhých a tekutých výkalů zvířat mezi jednotlivými částmi stáje; u stelivových provozů pro nastýlání boxů, stání nebo kotců a u volných stání k pohybu zvířat,
12. l) roštovou podlahou - podlahová plocha stáje nebo její části, opatřená rošty nebo štěrbinami, umožňujícími propad výkalů a moče do podroštového prostoru,
13. m) zpevněným odkanalizovaným výběhem - odkanalizovaná a ohrazená plocha přiléhající nebo navazující na stáje; je určena pro volný pohyb zvířat, případně pro jejich náhradní krmení a napájení,
14. n) klecovou baterií jedno nebo vícepodlažní - stabilní nebo přemístitelný technologický soubor klecí pro drůbež, vybavený zařízením pro krmení, napájení, odkliz trusu, případně i pro sběr vajec a distribuci vzduchu,
15. o) neobohaceným klecovým systémem - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s minimálními rozměrovými a funkčními parametry,
16. p) obohaceným klecovým systémem - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec odpovídající základním etologickým požadavkům,
17. r) alternativním systémem ustájení - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s parametry plně odpovídajícími etologickým požadavkům.

(3) Pro účely této vyhlášky u doprovodných staveb pro stavby pro hospodářská zvířata se rozumí

1. a) dosoušecím zařízením - soubor stavebních a strojních částí k dosoušení zavadlé píce nuceným profukováním vzduchem; skládá se z ventilátorů, vzduchovodů, dosoušecí plochy a může být doplněno zařízením pro úpravu přiváděného venkovního vzduchu a automatickým ovládáním,
2. b) přečerpávací (čerpací, sběrnou) jímkou - nepropustná zemní jímka k soustředění postupně přitékající kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod, nebo ostatních tekutých odpadů, před jejich další manipulací; pro manipulaci s kejdou je vybavena homogenizačním zařízením,
3. c) skladovací nádrží - nepropustný nadzemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,
4. d) skladovací jímkou - nepropustný zemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,
5. e) stavbou pro skladování kejdy - soubor staveb pro manipulaci s kejdou a pro její skladování; jeho součástí jsou skladovací nádrže nebo skladovací jímky, přečerpávací (čerpací, sběrné) jímky a manipulační plocha, technologické zázemí, případně samostatné hygienické zařízení obsluhy,
6. f) stavbou pro konzervaci a skladování siláže - horizontální nebo vertikální stavba pro konzervaci a skladování silážovatelných glycidových, polobílkovinných a bílkovinných krmiv,
7. g) kontrolním systémem - záměrně vytvořená část stavby, její technická úprava, zařízení, určené pro zjištění úniku závadných látek a jimi kontaminovaných vod ze stavby.

(4) Pro účely této vyhlášky u staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby se rozumí

1. a) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin - stavba trvalého charakteru vybavená manipulačními prostory a zařízením pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin,
2. b) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování brambor - stavba trvalého charakteru pro sadbové, konzumní nebo průmyslové brambory vybavená skladovací technikou, zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření a další úpravu,
3. c) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny - stavba s příslušenstvím trvalého rázu prostorově a dispozičně uspořádaná a vybavená technikou a zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření, úpravu a skladování podle požadavků jednotlivých druhů ovoce a zeleniny,
4. d) chladírenským skladem - stavba vybavená tepelnou izolací a strojním chlazením pro ochlazení a skladování ochlazených produktů.

(5) Pro účely této vyhlášky u staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků pro ochranu rostlin se rozumí

1. a) stavbou pro skladování tuhých minerálních hnojiv - stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění tuhých minerálních hnojiv do dopravních a aplikačních prostředků,
2. b) stavbou pro skladování kapalných minerálních hnojiv - stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění kapalných minerálních hnojiv,
3. c) stavbou pro skladování přípravků na ochranu rostlin - stavba vybavená skladovací a manipulační technikou a zařízením pro jejich přípravu k aplikaci,
4. d) příručním pohotovostním skladem - stavba, část stavby nebo oddělená, samostatně odvětratelná místnost pro skladování hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin o maximální přípustné velikosti pro 1 tunu přípravků na ochranu rostlin, nebo 200 m³ tuhých hnojiv, nebo 50 m³ kapalných hnojiv, určená pro jejich skladování po nezbytně nutnou dobu od příjmu do aplikace zpravidla v jedné sezoně,
5. e) příjmovou plochou - nepropustná odkanalizovaná plocha u staveb pro skladování minerálních hnojiv k ochraně před znečištěním prostředí při naskladnění, manipulaci, vyskladnění a přípravě minerálních hnojiv k jejich aplikaci,
6. f) havarijní jímkou - jímka nebo nádrž, určená k zadržení závadné látky, uniklé nebo vypuštěné při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, technologických zařízení a ze záchytných jímek,
7. g) záchytnou jímkou - jímka, zachycující závadné látky, uniklé z nádrží, kontejnerů, obalů anebo technologického zařízení; je trvale napojena na jímku havarijní,
8. h) sběrnou jímkou - stavební úprava ve dnu nebo podlaze havarijní jímky, popř. v potrubním kanále, umožňující vyčerpávání zachycených závadných látek.

§ 3

Požadavky na tepelně technické vlastnosti a zabezpečení vnitřního prostředí staveb

(1) Tepelně technické vlastnosti konstrukcí se stanoví na základě tepelné bilance stavby, podle požadavků na prostředí pro určený druh produkce, chovu, skladování, konzervace a úpravy rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k biologické produkci tepla, vodních par a plynů.

(2) Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby rychlost proudění, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví a pohodu zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, požaduje se náhradní systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému. Požadavky na vnitřní prostředí stájových objektů jsou splněna dodržením normové hodnoty.²)

(3) Nároky na tepelnou ochranu, větrání a vytápění jsou uvedeny v požadavcích na příslušné druhy staveb v § 9, 12, 13 a 14.

§ 4

Bezpečnost staveb z hlediska průniku závadných látek

(1) Podle požadavků na umísťování staveb se zřetelem na produkci závadných látek se stavby člení na stavby se zabezpečením

1. a) základním,
2. b) doplňkovým.

(2) Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5 jsou stavby

1. a) pro skladování přípravků na ochranu rostlin, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,
2. b) pro skladování minerálních hnojiv, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,
3. c) pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 %,
4. d) pro skladování statkových hnojiv,
5. e) pro hospodářská zvířata,
6. f) pro odvádění a čistění odpadních vod.

(3) Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5, popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou podle stupně možného ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod

1. a) jímky a nádrže na skladování kejdy, močůvky, hnojůvky a silážních šťáv,
2. b) silážní žlaby a věže na skladování siláže o sušině menší než 30 %,
3. c) hnojiště a hnojné koncovky staveb pro hospodářská zvířata,
4. d) kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv.

(4) Části staveb vyžadující základní zabezpečení podle § 5, popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou

1. a) podlahy technologických a provozních prostorů staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin, tvoří-li spolu s nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem dveří havarijní záchytnou bezodtokovou jímku, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,
2. b) podlahy, vnitřní kanalizace, kanály a jímky staveb pro hospodářská zvířata.

(5) Stavby vyžadující základní a doplňkové zabezpečení podle § 5 a 6 jsou nadzemní nádrže na skladování kapalných minerálních hnojiv.

§ 5

Základní zabezpečení staveb

Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod

1. a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,
2. b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem,
3. c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van.³)

§ 6

Doplňkové zabezpečení staveb a částí staveb

Doplňkové zabezpečení staveb, vedle požadavků na jejich základní zabezpečení, se uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech

1. a) u skladovacích nádrží staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 10 let provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,²)
2. b) skladovací nadzemní nádrže staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv o objemu větším než 100 m³ musí být opatřeny indikací případných netěsností těch částí nádrže, které nelze vizuálně kontrolovat,
3. c) u jímek a nádrží na skladování hnojůvky, močůvky, kejdy, silážních šťáv a u silážních věží na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 5 let u zemních jímek a jedenkrát za 10 let u nadzemních nádrží a věží provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,²)
4. d) jímky a nádrže pro skladování hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv a silážní věže na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí opatřit kontrolním systémem monitorujícím případné netěsnosti a únik skladovaných látek,
5. e) u podroštových kanálů staveb pro hospodářská zvířata s bezstelivovou technologií ustájení, u kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv se musí před uvedením do provozu provést zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,²) u skladovacích a cirkulačních kanálů se pak tato zkouška musí cyklicky během provozu opakovat jedenkrát za 5 let,
6. f) u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek (silážních šťáv a hnojůvky) z jejich skladovacích prostorů, postačuje kontrola předepsané kvality stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením do provozu; v průběhu provozu se musí cyklicky kontrolovat povrchy s ohledem na jejich nepropustnost.