Dodatková úmluva
k československo-německé hospodářské dohodě z 29. června 1920.
Mezi československou a německou vládou byla uzavřena tato dodatková úmluva k hospodářské dohodě mezi vládou československou a vládou německou ze dne 29. června 1920:
(1) Německá vláda svoluje k dovozu chmele saz. čís. 30 německého celního sazebníku, pokud může býti tuzemskými pivovary ještě používán v mezích nařízení o používání tuzemského chmele ze dne 21. srpna 1931 (říš. zák. I, str. 454) ve várečném roce 1931/1932 až do 31. srpna 1932 za celní sazbu 70˙— Rm za 100 kg hrubé váhy, bude-li předložena celní sníženka hlavního celního úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně.
(2) Dále bude německá vláda blahovolně vyřizovati žádosti podle § 2 nařízení o používání tuzemského chmele z 21. srpna 1931 o zahraniční chmel, pokud budou podávány tuzemskými pivovary k výrobě světlých typových piv.
(1) Tuzemské pivovary podávají žádosti o udělení celní sníženky mimo výjimečné případy odst. 3. příslušným okresním celním komisařům. Ze žádosti musí býti patrno:
- 1. Množství zahraničního chmele, pro něž jsou žádány celní sníženky.
- 2. Počet celních sníženek, jež mají býti uděleny a množství, na něž mají zníti jednotlivé celní sníženky.
- 3. Množství zahraničního chmele, jež bylo zpracováno v pivovaře k výrobě piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1931 až do dne předložení žádosti.
(2) Okresní celní komisař předloží žádost po přezkoumání správnosti údaje, předepsaného v odst. 1. č. 3 hlavnímu celnímu úřadu. Tento žádost přezkouší. K tomu cíli zjistí především celkovou spotřebu chmele v pivovaře v době od 1. října 1927 do 30. září 1930. Z ročního průměru, z toho vypočteného, odečte množství domácího chmele, jež odpovídá sazbě vyjádřené v procentech a stanovené pro onen pivovar; dále odečte množství zahraničního chmele, jež bylo použito pivovarem k výrobě piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1931 do dne předložení žádosti. Odpovídá-li pak konečný výsledek množství zahraničního chmele, na které jsou žádány celní sníženky, potvrdí to hlavní celní úřad na žádosti a předá ji hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně.
(3) Žádosti o udělení celních sníženek na zahraniční chmel, jenž může býti používán tuzemským pivovarem na základě výjimečného povolení, uděleného podle § 2 nařízení o používání domácího chmele z 21. srpna 1931, předkládá pivovar přímo hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně s připojeným prvopisem výjimečného povolení.
(4) Hlavní celní úřad Berlín-Charlottenburg udělí celní sníženku podle připojeného vzoru a odešle ji žadateli.
(5) Celní sníženka opravňuje pivovar, aby dal množství zboží v ní vyznačené na kterékoliv celnici celně projednati. Současně s přihláškou ku proclení budiž celnímu úřadu předložena celní sníženka.
(6) Celní sníženky platí pouze pro množství, na něž jsou vydány. Dovoz se může díti také v dílčích zásilkách; zbývající množství lze však přihlásiti u některého celního úřadu ke konečnému odbavení nejdéle do 31. srpna 1932.
(7) Chmel, pro který nebude předložena celní sníženka, může býti dovážen jen za autonomní celní sazbu.
(1) Jako československý chmel dovolí československá vláda vyvážeti do Německa jen chmel, který podle předpisů v republice Československé platných jest opatřen osvědčením původu (t. j. který podle platných československých předpisů jest v původním balení, opatřeném označením původu, pečetí a plombou) a který jest doprovázen ověřovací listinou příslušné známkovny.
(2) Československá vláda jest dále oprávněna, dáti svolení k vývozu takto vypraveného chmele jen tehdy, je-li provázen listinou, vydanou ústavem československou vládou k tomu pověřeným.
(1) Československá vláda souhlasí s tím, aby dehtové barvy s obsahem kuchyňské soli, Glauberovy soli, dextrinu, sody nebo směsi těchto látek do 80% byly odbavovány v pol. 625 československého celního sazebníku.
(2) Dále bude blahovolně vyřizovati žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa.
Tato úmluva bude ratifikována. Nabude účinnosti 10. dne po výměně ratifikačních listin, jež bude provedena v Praze a zůstane v účinnosti po dobu trvání hospodářské dohody z 29. června 1920, nikoliv však déle než do 31. srpna 1932. Smluvní strany si však vyhrazují uvésti dodatkovou úmluvu v prozatímní účinnost již před výměnou ratifikačních listin ve lhůtě dle možnosti nejbližší, jež bude ještě sjednána.
K čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto dodatkovou úmluvu ve dvou prvopisech v československém a německém jazyku a připojili své pečeti.
