Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví

§ 1

(1) Notář vykonává notářskou činnost,¹) poskytuje právní pomoc,²) vykonává správu majetku³) a vykonává jinou činnost⁴) za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí ustanoveními této vyhlášky.

(2) V odměně je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní a jiné práce v souvislosti s činností notáře.

§ 2

V souvislosti s notářskou činností, poskytováním právní pomoci, výkonem správy majetku a výkonem jiné činnosti má notář nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas. Nárok na náhradu hotových výdajů má notář rovněž v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví.

§ 3

Výše odměny

(1) Výše odměny notáře se stanoví podle sazby odměny za úkon nebo úhrn úkonů notářské činnosti (dále jen „úkon“) určené pevnou částkou nebo procentuálně z tarifní hodnoty.

(2) Výše odměny za úkony vymezené v příloze k této vyhlášce se stanoví sazbami v ní uvedenými. Za úkony v příloze neuvedené se výše odměny stanoví podle sazby za úkony v příloze uvedené, které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.

(3) Je-li v úkonu obsaženo několik právních úkonů nebo právních skutečností, které spolu navzájem souvisejí, (dále jen „úkon složený“), považuje se za předmět úkonu ten právní úkon nebo právní skutečnost, za který je stanovena nejvyšší odměna.

(4) V odměně je započtena právní porada spojená s rozborem věci, provede-li notář úkon, jehož se porada týká.

§ 4

(1) Tarifní hodnotou je hodnota předmětu úkonu.

(2) Je-li předmětem úkonu věc, je tarifní hodnotou obvyklá cena této věci.

(3) Je-li předmětem úkonu kupní smlouva, považuje se za tarifní hodnotu kupní cena v dohodnuté výši. Je-li dohodnutá kupní cena podstatně nižší než obvyklá cena věci, jíž se kupní smlouva týká, považuje se za tarifní hodnotu obvyklá cena této věci.

(4) Je-li předmětem úkonu směnná smlouva, považuje se za tarifní hodnotu cena souboru plnění té smluvní strany, který je vyšší. Při určení ceny věci se postupuje podle odstavce 2.

(5) Je-li předmětem úkonu zástavní smlouva, považuje se za tarifní hodnotu výše pohledávky, která má být zástavním právem zajištěna. Je-li obvyklá cena zástavy nižší než výše takové pohledávky, považuje se za tarifní hodnotu obvyklá cena zástavy.

(6) Je-li předmětem úkonu opětující se plnění, považuje se za tarifní hodnotu součet hodnot těchto plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za tarifní hodnotu pětinásobek hodnoty ročního plnění. Obdobně se postupuje, jsou-li předmětem úkonu práva, která lze vykonávat opětovně.

§ 5

(1) Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu valné hromady nebo schůze právnické osoby a nejedná-li se o rozhodnutí o schválení účetní závěrky, považuje se za tarifní hodnotu hodnota předmětu přijatého rozhodnutí, je-li vyjádřena v penězích. Je-li v průběhu téže valné hromady nebo téže schůze právnické osoby přijato více rozhodnutí, považuje se za předmět přijatého rozhodnutí podle věty první předmět toho z rozhodnutí, který má hodnotu nejvyšší.

(2) Je-li předmětem úkonu rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo rozhodnutí společníka nebo akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, platí obdobně odstavec 1.

(3) Je-li předmětem úkonu založení nebo zrušení s likvidací obchodní společnosti nebo družstva nebo osvědčení těchto právních skutečností, považuje se za tarifní hodnotu u obchodní společnosti základní kapitál a u družstva zapisovaný základní kapitál.

(4) Je-li předmětem úkonu dohoda akcionářů na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu akciové společnosti v částce určené valnou hromadou,⁶) považuje se za tarifní hodnotu jmenovitá hodnota všech takto upsaných akcií.

(5) Je-li předmětem úkonu rozhodnutí nebo osvědčení rozhodnutí o přeměně obchodní společnosti nebo družstva, považuje se za tarifní hodnotu

1. a) výše přecházejícího jmění zanikající obchodní společnosti nebo družstva, jde-li o rozhodnutí společníků nebo valné hromady nebo členské schůze zanikající obchodní společnosti nebo družstva o vnitrostátní fúzi,
2. b) součet výší všech přecházejících jmění zanikajících obchodních společností nebo družstev, jde-li o rozhodnutí společníků nebo valné hromady nebo členské schůze nástupnické obchodní společnosti nebo družstva o vnitrostátní fúzi,
3. c) výše přecházejícího jmění české zanikající korporace, jde-li o rozhodnutí společníků nebo valné hromady nebo členské schůze české zanikající korporace o přeshraniční fúzi,
4. d) součet výší přecházejících jmění české nástupnické korporace, jde-li o rozhodnutí společníků nebo valné hromady nebo členské schůze české nástupnické korporace o přeshraniční fúzi,
5. e) výše přecházejícího jmění zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva, jde-li o rozhodnutí společníků nebo valné hromady nebo členské schůze zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva o rozdělení,
6. f) součet výší přecházejících jmění nástupnické obchodní společnosti nebo družstva, jde-li o rozhodnutí společníků nebo valné hromady nebo členské schůze nástupnické obchodní společnosti nebo družstva o rozdělení,
7. g) výše přecházejícího jmění zanikající obchodní společnosti, jde-li o rozhodnutí o převodu jmění
   1. 1. společníků nebo valné hromady nebo členské schůze zanikající obchodní společnosti nebo družstva, nebo
   2. 2. přejímajícího společníka, který je fyzickou osobou, nebo společníků, nebo valné hromady nebo členské schůze nebo jiného obdobného orgánu přejímajícího společníka, který je právnickou osobou,

1. h) základní kapitál obchodní společnosti nebo zapisovaný základní kapitál družstva podle stavu zápisu v obchodním rejstříku, jak má být po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jedná-li se o rozhodnutí společníků nebo valné hromady nebo členské schůze o změně právní formy. Jestliže dochází ke změně právní formy na veřejnou obchodní společnost, jejíž společníci po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku nemají vklady, považuje se za tarifní hodnotu výše vlastního kapitálu veřejné obchodní společnosti uvedená v zahajovací rozvaze.

Jestliže se podle zvláštního právního předpisu nevyžaduje posudek znalce o ceně přecházejícího jmění, je tarifní hodnotou místo přecházejícího jmění součet základních kapitálů zanikajících obchodních společností nebo družstev.

§ 6

(1) Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu slosování, považuje se za tarifní hodnotu

1. a) úhrnná cena předpokládaných výher u loterií,
2. b) úhrnná cena výher u tombol,
3. c) herním plánem stanovený podíl herní jistiny pro úhrnnou cenu výher u číselných loterií,
4. d) úhrnná výše vkladů u sázkových her,
5. e) úhrnná hodnota oznámené úplaty za vylosované akcie.⁷)

(2) Je-li předmětem úkonu osvědčení vyhodnocení soutěží, anket či jiných akcí o ceny, považuje se za tarifní hodnotu úhrnná hodnota cen, k jejichž zaplacení nebo vydání se pořadatel zavázal.

(3) Je-li předmětem úkonu protestace směnky nebo šeku, považuje se za tarifní hodnotu peněžitá částka⁸) uvedená na protestovaném cenném papíru.

(4) Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu dražby, považuje se za tarifní hodnotu částka, za kterou byl předmět dražby vydražen.

(5) Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu zjišťování obsahu nabídek ve veřejné soutěži, je tarifní hodnotou hodnota nejvyšší nabídky.

§ 7

Částečná odměna

(1) Notáři náleží poměrná část odměny za provedenou část úkonu, jestliže úkon zůstal nedokončen bez jeho zavinění nebo jestliže provedená část nedokončeného úkonu účastníkovi přinesla prospěch.

(2) Odměna náleží též jinému notáři za sepsání pokračování v notářském zápisu.⁹)

§ 8

Vady úkonu

(1) Notáři nenáleží odměna za úkon, který jeho zaviněním trpí neodstranitelnými vadami, jež mají za důsledek neplatnost právního úkonu.

(2) Notáři nenáleží odměna za úkon, kterým odstranil jím zaviněné vady úkonu.

§ 9

Zvýšení odměny

(1) Notář může odměnu přiměřeně zvýšit nejvýše o 100 %

1. a) jestliže v úkonu jde o věc složitou nebo obtížnou nebo časově náročnou anebo je-li k jejímu vyřízení nutné použít cizího práva nebo cizího jazyka,
2. b) u úkonu složeného, nejde-li o osvědčení průběhu valných hromad a schůzí právnických osob,
3. c) jde-li o úkon, který notář provádí na žádost žadatele nebo z nezbytných důvodů v době od 18.00 hodin do 6.00 hodin nebo ve dnech pracovního klidu,¹⁰)
4. d) jde-li o úkon, který notář provádí na žádost žadatele nebo z nezbytných důvodů mimo svoji kancelář, kromě úkonů, u nichž z povahy věci vyplývá, že se obvykle provádějí mimo kancelář.

(2) Jednotlivé důvody zvýšení odměny podle odstavce 1 se navzájem nevylučují.

(3) Na zvýšení odměny podle odstavců 1 a 2 musí notář žadatele o úkon včas upozornit. Neučiní-li tak, nemůže po provedení úkonu zvýšenou odměnu požadovat.

§ 10

Výše a způsob určení odměny notáře za poskytování právní pomoci a za výkon správy majetku se řídí zvláštním právním předpisem.¹¹) Za poskytování právních služeb podle tohoto zvláštního právního předpisu se pro účely této vyhlášky považuje poskytování právní pomoci a výkon správy majetku.

§ 11

Odměna notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví,¹²) (dále jen „odměna notáře jako soudního komisaře“) za úkony provedené v řízení o dědictví, které bylo zastaveno, činí 400 Kč.

§ 12

(1) Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví, které není uvedeno v § 11, je obvyklá cena zůstavitelova majetku,¹³) který se stal předmětem řízení o dědictví.

(2) Provádí-li se řízení o dědictví o zůstavitelově majetku, který se objevil po právní moci usnesení, jímž bylo původní řízení skončeno, je základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v tomto řízení obvyklá cena tohoto majetku.

§ 13

Odměna uvedená v § 12 odst. 1 činí

Částka nad 20 000 000 Kč se do základu nezapočítává.

§ 14

(1) Odměnu stanovenou podle § 11 nebo vypočtenou podle § 13 může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, pokud úkony notáře v řízení o dědictví byly mimořádně obtížné nebo časově náročné, zejména provedením více nezbytných jednání ve věci, provedením úkonů na místě samém, provedením likvidace dědictví nebo použitím cizího práva nebo jazyka.

(2) Bylo-li v řízení o dědictví činno více notářů nebo pokud notář provedl jen některé úkony v řízení o dědictví, náleží mu podíl odměny stanovené podle § 11 nebo vypočtené podle § 13, popřípadě zvýšené podle odstavce 1, odpovídající rozsahu jeho činnosti. Došlo-li k odnětí věci notáři,¹⁴) nepřísluší tomuto notáři žádná odměna.

§ 15

(1) Odměna notáře za zjištění, zda je nebo není v Centrální evidenci závětí evidována závěť, listina o vydědění, listina o odvolání závěti nebo listina o odvolání listiny o vydědění (dále jen „závěť“) nebo listina o ustanovení správce dědictví, listina o odvolání listiny o ustanovení správce dědictví nebo listina o odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce dědictví (dále jen „listina o správě dědictví“) anebo zda je nebo není v Centrální evidenci manželských smluv evidována smlouva o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo smlouva o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, a za zjištění stavu a obsahu závěti nebo listiny o správě dědictví je obsažena v odměně notáře jako soudního komisaře.

(2) Provádí-li zjištění stavu a obsahu závěti nebo listiny o správě dědictví jiný notář¹⁵) než soudní komisař, náleží mu za to odměna ve výši 250 Kč.

§ 15a

Pro stanovení výše odměny notáře za výkon další jiné činnosti se použije obdobně ustanovení § 3, pro částečnou odměnu notáře ustanovení § 7, pro vady úkonu ustanovení § 8 a pro zvýšení odměny notáře ustanovení § 9.

§ 16

Notář má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním úkonů. Hotovými výdaji jsou zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů.

§ 17

(1) Notář se může se žadatelem dohodnout na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s prováděním úkonu. Žadatel pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a notář nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena, pokud se nedohodnou jinak.

(2) Není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady zvláštním právním předpisem.¹⁶)

§ 18

Náhrada hotových výdajů v souvislosti s poskytováním právní pomoci a správou majetku

Náhrada hotových výdajů v souvislosti s poskytováním právní pomoci a správou majetku se řídí zvláštním právním předpisem.¹¹)

§ 19

Náhrada hotových výdajů v souvislosti s úkony notáře v řízení o dědictví

(1) Na hotové výdaje vynaložené v souvislosti s úkony notáře v řízení o dědictví se obdobně použije § 16.

(2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem.¹⁶)

§ 20

Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s notářskou činností

Náhrada za promeškaný čas náleží notáři při úkonech, prováděných na jiném místě než v kanceláři notáře nebo v místě konání jeho úředních dnů, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět a za čas strávený čekáním na provedení úkonu z důvodů na straně žadatele. Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.

§ 21

Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytováním právní pomoci a výkonem správy majetku

Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytováním právní pomoci a výkonem správy majetku se řídí zvláštním právním předpisem.¹¹)

§ 22

Základem odměny správce dědictví je obvyklá cena zůstavitelova majetku¹³), k jehož správě byl správce dědictví ustanoven. Ustanovení § 12 odst. 2 platí obdobně.

§ 23

Pokud správce dědictví vykonává správu zůstavitelova majetku nebo jeho části po dobu čtyř měsíců, náleží mu odměna ve výši vypočtené podle § 13. Vykonává-li správu po dobu kratší nebo delší, odměna se poměrně sníží nebo zvýší.

§ 23a

Odměnu vypočtenou podle § 23 může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, jestliže úkony správce dědictví při správě dědictví byly mimořádně obtížné nebo časově náročné.

§ 24

(1) Správce dědictví má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených při správě dědictví.

(2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem¹⁶).

§ 24a

(1) Notářské komoře České republiky (dále jen „Komora“) náleží odměna za provedení záznamu zástavního práva v Rejstříku zástav na základě jednoho rozhodnutí soudu nebo správního úřadu ve výši 600 Kč. Odměnu platí orgán, který podle § 35b odst. 3 notářského řádu zaslal Komoře rozhodnutí o zřízení zástavního práva k provedení záznamu v Rejstříku zástav.

(2) Komoře náleží náhrada hotových výdajů v souvislosti se zápisem, změnou a výmazem zástavního práva v Rejstříku zástav a v souvislosti s vydáním opisu nebo výpisu z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v Rejstříku zástav určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidován jako zástava.

(3) Náhradu hotových výdajů podle odstavce 2 platí Komoře notář, který provedl zápis, změnu údajů nebo výmaz v Rejstříku zástav nebo vydal opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v Rejstříku zástav určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidován jako zástava.

(4) Komoře nenáleží náhrada hotových výdajů v souvislosti se záznamem, změnou nebo výmazem zástavního práva podle odstavce 1 v Rejstříku zástav.

§ 25

Základ odměny podle této vyhlášky se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a odměna na celé desetikoruny nahoru.

§ 26

Za úkony notáře provedené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží notáři odměna a náhrady podle dosavadního právního předpisu.

§ 26a

Na náhradu hotových výdajů, které Komoře vzniknou za roky 2002 a 2003 v souvislosti se záznamem zástavního práva v Rejstříku zástav na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, které bylo Komoře soudem nebo správním úřadem zasláno, nebo v souvislosti se změnou údajů v Rejstříku zástav, uhradí Ministerstvo financí Komoře částku 1 500 000 Kč.

§ 27

Zrušuje se vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví.

§ 28