Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

§ 1.

Rozsah platnosti.

(1) Železniční přepravní řád (ŽPŘ) platí pro přepravu na všech celostátních drahách. Pro přepravu na místní dráze platí tento řád pouze tehdy, nebyl-li pro ni vydán zvláštní přepravní řád.

(2) Pro mezinárodní přepravu platí tento řád jen potud, pokud není upravena zvláštními předpisy.

§ 2.

Plánovaná přeprava a přepravní povinnost.

(1) Železnice je povinna splnit úkoly uložené jí jednotným hospodářským plánem.

(2) Železnice je proto povinna provést přepravu:

1. a) je-li předvídána v přepravním plánu;
2. b) je-li vyhověno přepravním podmínkám;
3. c) je-li přeprava možná pravidelnými zařízeními přepravními;
4. d) nebrání-li přepravě okolnosti, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat;
5. e) není-li přeprava zakázána.

(3) Přepravu, která není v přepravním plánu předvídána, je povinna železnice provést, jsou-li splněny podmínky odstavce 2 písm. b) až e) a nebrání-li takové přepravě provádění přeprav předvídaných přepravním plánem.

(4) Železnice je povinna přijmout k přepravě jen takové zásilky, s jejichž přepravou může být ihned započato.

(5) Železnice může přepravu sjednanou podle ustanovení tohoto řádu obstarat buď zcela nebo po části cesty jiným dopravním prostředkem; ustanovení tohoto řádu platí pro celou přepravu.

(6) Vyžaduje-li to plnění jednotného hospodářského plánu nebo jiný obecný zájem anebo naléhavé potřeby provozu, může železnice

1. a) přechodně provoz zcela nebo částečně zastavit,
2. b) přechodně zastavit příjem některých zásilek k přepravě nebo je přijímat jen za určitých podmínek.

Takové opatření musí být schváleno dopravním správním úřadem a uveřejněno tarifní vyhláškou nebo vývěskou ve stanici; nenabývá účinnosti před uveřejněním.

(7) Železnice je povinna nahradit škodu, kterou způsobila tím, že neoprávněně odmítla sjednat přepravní smlouvu.

§ 3.

Přímá přeprava.

Železnice je povinna sjednat přepravní smlouvu z kterékoli stanice do kterékoli stanice, jsou-li tyto stanice pro žádanou přepravu zařízeny a otevřeny (výpravní oprávněnost stanic). Výpravní oprávněnost stanic stanoví tarif.

§ 4.

Tarify.

(1) Železnice je povinna sestavit tarify, ze kterých musí být zřejmé podmínky pro přepravu, jakož i podmínky pro určení výše přepravného a jízdného.

(2) Při sestavování tarifů je železnice povinna řídit se jednotným hospodářským plánem, předpisy o tvorbě cen a zásadami podnikového hospodaření.

(3) Platnost tarifů a jejich změn je podmíněna schválením dopravního správního úřadu a jejich řádným uveřejněním, pokud zákonná ustanovení nepředpisují jinak. Tarify pro vnitřní službu železnice, státní správu, pro účely sociální, výchovné nebo vzdělávací nemusí být uveřejněny.

§ 5.

Platidla.

Kromě zákonných platidel tuzemských přijímá železnice ve stanicích, ve kterých je toho podle jejího uvážení třeba, též zákonná platidla cizozemská. Železnice vyhlásí ve stanicích vývěskou, která cizozemská platidla přijímá a za jaký kurs.

§ 6.

Pořádkové předpisy.

(1) Rozepře mezi cestujícími a rozepře mezi občanstvem a železničními zaměstnanci urovná zatímně ve stanici železniční zaměstnanec pověřený dozorem, za jízdy průvodčí vlaku nebo podle potřeby vlakvedoucí.

(2) Stížnosti vyřídí železnice co nejdříve.