§ 1
OdkazPočet žáků a studentů
(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole a studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 60.
(2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení vzdělávání v prvním ročníku je 10.
(3) Nejvyšší počet žáků ve třídě ve střední škole je 30. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole je 30.
§ 2
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazPravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování
(1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.
(2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k
- a) požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů,
- b) didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části učiva,
- c) specifikaci mimořádně nadaných žáků a studentů,
- d) charakteru osvojovaných vědomostí, dovedností a postojů,
- e) požadavkům na prostorové zabezpečení výuky1) a materiální zabezpečení výuky, stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem,
- f) efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.
(3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.
§ 3
OdkazObdobí školního vyučování ve střední škole
(1) Období školního vyučování začíná 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku.
(2) První pololetí začíná 1. září a končí 31. ledna následujícího kalendářního roku. Druhé pololetí začíná 1. února a končí 30. června.
(3) Připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování v pondělí následujícího týdne. Připadne-li konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování v pátek předcházejícího týdne.
(4) Pokud se v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání koná odborná praxe nebo sportovní příprava v období hlavních prázdnin, končí vyučování ve druhém pololetí před termínem stanoveným v odstavcích 2 a 3. Vyučování se zkracuje o počet vyučovacích dnů odpovídajících délce odborné praxe nebo sportovní přípravy.
§ 4
OdkazOrganizace školního vyučování ve vyšší odborné škole
(1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 12 týdnů.
(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.
(3) Po dobu školních prázdnin, při zachování volného času studentů v minimální délce 4 týdnů, lze konat povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky.
(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.
(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.
(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve škole.
§ 4a
OdkazIndividuální vzdělávací plán
(1) Ředitel školy může stanovit nezletilému žákovi na žádost jeho zákonného zástupce anebo zletilému žákovi nebo studentovi na jeho žádost individuální vzdělávací plán v případě vzdělávání mimořádně nadaných žáků nebo studentů. Ředitel školy může též na základě žádosti podle věty první stanovit individuální vzdělávací plán i z jiných závažných důvodů po zhodnocení znalostí, schopností a dovedností žáka nebo studenta.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu a vyjádření žáka nebo studenta. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka nebo studenta.
(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje
- a) vzdělávací cíle,
- b) metody a způsoby vzdělávání,
- c) podmínky pro vzdělávání (časový rozpis a materiálně-technické zabezpečení),
- d) vyčlenění pedagogických pracovníků pro konzultace,
- e) způsoby a lhůty ověřování získaných znalostí, schopností a dovedností.
(4) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo studenta. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy a žákem nebo studentem se stává součástí osobní dokumentace žáka nebo studenta. V případě individuálního vzdělávacího plánu nezletilého žáka se vyžaduje též podpis zákonného zástupce nezletilého žáka.
§ 5
OdkazTermíny vydávání vysvědčení
(1) Vysvědčení se předává v poslední vyučovací den období školního vyučování; po ukončení prvního pololetí může škola vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. V závěrečném ročníku vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu před zahájením ústních zkoušek maturitní zkoušky.
(2) Při skončení vyučování podle § 3 odst. 4 se vysvědčení předává neprodleně po doložení splnění odborné praxe nebo sportovní přípravy.
§ 6
OdkazŠkolní prázdniny
(1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny.
(2) Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek stanoví pro každý školní rok ředitel školy.
(3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem.
(4) Pololetní prázdniny trvají jeden den a připadají na pátek v době od 29. ledna do 4. února.
(5) Jarní prázdniny trvají jeden týden. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března.
(6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek a pátek, které předcházejí Velikonočnímu pondělí.
(7) Hlavní prázdniny trvají od skončení druhého pololetí školního vyučování do zahájení prvního pololetí v novém školním roce.
§ 7
OdkazKniha úrazů
(1) V knize úrazů2) se evidují všechny úrazy žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví.
(2) V knize úrazů se uvede
- a) pořadové číslo úrazu,
- b) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,
- c) popis úrazu,
- d) popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,
- e) jméno, popřípadě jména a příjmení případného svědka úrazu,
- f) zda a kým byl úraz ošetřen,
- g) jméno, popřípadě jména, příjmení, označení funkce a podpis zaměstnance školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,
- h) další skutečnosti, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
§ 8
OdkazZáznam o úrazu
(1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje vždy, jde-li o
- a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení, nebo
- b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák nebo student zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.
(2) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka, studenta nebo zřizovatele škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.
(4) Škola nebo školské zařízení vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení záznam, pokud je pravděpodobné, že žákovi nebo studentovi bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobeného úrazem.
(5) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.
§ 9
OdkazHlášení úrazu
O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu jeho zákonného zástupce.
§ 10
OdkazZasílání záznamu o úrazu
Záznam o smrtelném úrazu se zasílá zřizovateli do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úmrtí dozví.
§ 11
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazDoklady k přihlášce ke vzdělávání
(1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen „přihláška“) obsahuje následující doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak
- a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky,
- b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky,
- c) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia3),
- d) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou4),
- e) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání,
- f) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou,
- g) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení5) v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání.
(2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, zejména výstupní hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, popřípadě doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných dílčích kvalifikacích5a) nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole.
(3) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku.
(4) Vysvědčení osvědčující získání základního vzdělání nebo splnění povinné školní docházky předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání; pokud není vydáno v době podání přihlášky, učiní tak nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy.
(5) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy.
§ 12
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazPostup a termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
(1) Uchazeč podá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března.
(2) Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, podá přihlášku řediteli střední školy do 20. března.
§ 13
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazVyhlášení prvního kola přijímacího řízení a náhradního termínu
(1) Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do 31. ledna, a to zveřejněním na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Přijímací zkouška, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se v prvním kole přijímacího řízení koná v pracovních dnech v termínech od 22. dubna do 7. května.
(3) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení do jiné než denní formy vzdělávání, do nástavbového studia, zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají v termínech od 2. do 17. května.
(4) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení se vyhlašuje i termín, do kdy je nejpozději možné podávat přihlášky ke vzdělávání.
(5) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním a pro další kola nejpozději 7 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce stanovených ředitelem školy, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení.
(6) Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez zbytečného odkladu na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky každého uchazeče písemně vyrozumí.
(7) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání tak, aby zkouška proběhla nejpozději do 1 měsíce od původního termínu konání přijímací zkoušky. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v náhradním termínu zašle ředitel školy nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole.
§ 14
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazZveřejňování výsledků přijímacího řízení
(1) Ředitel školy zveřejní na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup do 3 pracovních dnů ode dne posledního termínu konání přijímací zkoušky nebo od zveřejnění informace o jejím nekonání
- a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení,
- b) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů,
- c) kritéria přijímacího řízení.
(2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením.
(3) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.
§ 15
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazOdvolání v přijímacím řízení
(1) Ředitel školy určí a zveřejní bez zbytečného odkladu po prvním kole přijímacího řízení na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup počet volných míst pro odvolací řízení.
(2) Ředitel školy postoupí Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.
§ 15a
vloženo 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazZápisový lístek
Pro náležitosti zápisového lístku se použijí obdobně ustanovení vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách5b).
§ 16
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazPřijímání do vyššího než prvního ročníku
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole. Ředitel školy může po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.
§ 17
OdkazHodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu
- a) 1 – výborný,
- b) 2 – chvalitebný,
- c) 3 – dobrý,
- d) 4 – dostatečný,
- e) 5 – nedostatečný.
(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.
(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.
(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení
- a) 1 – velmi dobré,
- b) 2 – uspokojivé,
- c) 3 – neuspokojivé.
(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni
- a) prospěl(a) s vyznamenáním,
- b) prospěl(a),
- c) neprospěl(a),
- d) nehodnocen(a).
(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný.
(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu za druhé pololetí.
(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
§ 18
OdkazPravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním řádu8) zahrnují
- a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání,
- b) kritéria stupňů prospěchu,
- c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
- d) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou,
- e) průběh a způsob hodnocení v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.
§ 19
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazKomisionální zkouška
(1) Komisionální zkoušku koná žák v případě,
- a) koná-li opravnou zkoušku9), nebo
- b) požádá-li písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení10).
(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu nebo jiné ucelené části učiva.
(3) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
(4) V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.
(5) Počet zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
(6) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména ze zdravotních důvodů, písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy.
(7) Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.
(8) Obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
§ 20
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazPodmínky uznávání předchozího vzdělání
(1) Podmínkou uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka je úspěšné ukončení vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o vzdělání získaném v zahraničí musí splňovat náležitosti stanovené jiným právním předpisem11).
(2) Podmínkou uznání částečného vzdělání žáka je absolvování některých ročníků jiné střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, nebo získání dílčí kvalifikace, případně jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.
§ 21
OdkazTeoretické vyučování
(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin.
(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla v délce 10 minut. Délka polední přestávky je nejméně 30 minut.
§ 22
OdkazNáležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování12), kromě obecných náležitostí, obsahuje:
- a) druh činností, které budou vykonávat žáci při praktickém vyučování,
- b) místo konání praktického vyučování,
- c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
- d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
- e) poskytování technických pomůcek používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
- f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
- g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení,
- h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob.
§ 23
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb. OdkazOdborná praxe
(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve školách nebo na pracovištích osob oprávněných k činnosti související s daným oborem vzdělání, které uzavřely se školou smlouvu (dále jen „smluvní subjekt“).
(2) Odbornou praxi ve škole vede učitel praktického vyučování, učitel odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo osoba pověřená smluvním subjektem.
(3) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu nebo akreditovaném vzdělávacím programu.
§ 24
OdkazOdborný výcvik
(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků podle rámcového vzdělávacího programu.
(2) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků 2., 3. a 4. ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování u žáků 3. a 4. ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.
(3) Zpravidla po 2. hodině odborného výcviku se zařazuje přestávka v délce 15 – 20 minut. Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovišti fyzické nebo právnické osoby, mají přestávky shodně s jeho zaměstnanci v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.
§ 25
OdkazCvičení
Cvičení se uskutečňuje jako součást předmětů nebo jako samostatný předmět. Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají příslušné dovednosti.
§ 25a
OdkazSportovní příprava
(1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut.
(2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.