Nařízení vlády České republiky, kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby

§ 1

Pro případ, kdy nelze prokázat odnětí živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob, nebo jejich vnesení do zemědělského družstva v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 nebo nelze-li určit jejich současnou hodnotu, se náhrady za tyto věci stanoví podle normativů stanovených na jeden hektar zemědělské nebo lesní půdy.

§ 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

1. a) normativem na jeden hektar zemědělské půdy množství živého inventáře vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách, množství zásob krmiv, steliv, osiv, sadby, sádí a statkových hnojiv v cenách zachycených v účetnictví a množství mrtvého inventáře v jeho zůstatkových cenách,
2. b) velkou dobytčí jednotkou jednotka stanovená pro přepočet jednotlivých druhů hospodářských zvířat na sčítatelný základ,
3. c) živým a mrtvým inventářem skot, koně, prasata, ovce, drůbež, ryby a včely, stroje, nářadí, dopravní prostředky a zařízení používaná v zemědělské nebo lesní výrobě,
4. d) statkovými hnojivy chlévská mrva a komposty,
5. e) plněním jiným druhem náhrady náhrada ve službách pro zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby nebo podíl na jmění povinné osoby,³) popřípadě náhrada v jiné formě.

§ 3

(1) Normativu živého inventáře na jeden hektar zemědělské půdy odpovídá

1. a) jedna velká dobytčí jednotka: přepočet jednotlivých druhů a kategorií živého inventáře na velkou dobytčí jednotku je uveden v příloze č. 1, která je součástí tohoto nařízení,
2. b) plnění jiným druhem náhrady: náhrada se stanoví ve velké dobytčí jednotce určené druhy zvířat podle struktury stáda osoby povinné a přepočtené cenami ke dni účinnosti zákona.

(2) Normativ mrtvého inventáře na jeden hektar zemědělské půdy se stanovuje podle vzorce. Vzorec a postup při výpočtu podle vzorce jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení.

(3) Normativ krmiv a steliv na jeden hektar zemědělské půdy se stanovuje ve výši 8500 Kčs.

(4) Normativ osiv, sadby a sádí na jeden hektar neoseté nebo neosázené zemědělské půdy se stanovuje ve výši 1700 Kčs.

(5) Normativ statkových hnojiv na jeden hektar zemědělské půdy se stanovuje ve výši 10 tun.

§ 3a

(1) Normativ živého a mrtvého inventáře na jeden hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 850 Kčs. Hodnota náhrady se vypočte, nestanoví-li toto nařízení jinak, podle vzorce uvedeného v příloze č. 3, která je součástí tohoto nařízení.

(2) Normativ sazenic a osiva lesních dřevin na jeden hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 125 Kčs.

§ 4

(1) Normativ živého inventáře na jeden hektar zemědělské nebo lesní půdy se nevztahuje na náhradu za tažná zvířata a včelstva. Nárok na tuto náhradu doloží oprávněná osoba písemnou výpovědí nejméně dvou svědků, které nejsou osobami blízkými.⁴)

(2) Náhrada za tažného koně se stanovuje v hodnotě 40 000 Kčs, za tažného vola 15 000 Kčs, za včelstvo včetně úlu 1350 Kčs.

(3) Uplatňuje-li oprávněná osoba nárok na vrácení rybníka s chovem ryb, součástí náhrady je i násada ryb odpovídající přírodnímu stanovišti a množství ryb osazovanému osobou povinnou. Oprávněná osoba je povinna prokázat způsobem uvedeným v odstavci 1, že rybník v době jeho odnětí byl osazen rybami.

§ 5

(1) Od náhrady za živý inventář se odečtou záhumenková zvířata ponechaná ve vlastnictví oprávněné osoby v době vnesení živého inventáře do zemědělského družstva. Odpočet provede povinná osoba za použití všech prostředků, jimiž lze zjistit skutečný stav věcí a které jsou v souladu s právními předpisy.

(2) Od náhrady za živý a mrtvý inventář se odečte náhrada poskytnutá za tyto věci jinou povinnou osobou. Je-li více osob povinných k poskytnutí náhrady za mrtvý inventář, pak povinná osoba, která není uživatelem vnesené nebo odňaté části zemědělské půdy, oznámí povinné osobě, která je nebo byla uživatelem této půdy, výši poskytnuté náhrady.

(3) Od náhrady poskytnuté za krmiva a steliva se odečte částka 8500 Kčs za jednu velkou dobytčí jednotku záhumenkových zvířat ponechaných ve vlastnictví oprávněné osoby v době vnesení živého inventáře do zemědělského družstva.

§ 6

(1) Při uzavření dohody⁵) mezi oprávněnou a povinnou osobou o náhradě ve službách poskytovaných za živý a mrtvý inventář a zásoby nelze započítat práce a služby, které měla povinná osoba vykonat při nakládání s nemovitostí s péčí řádného hospodáře.

(2) Nedojde-li k dohodě mezi povinnou a oprávněnou osobou o plnění podle normativu živého inventáře, bude uplatněný nárok ve velkých dobytčích jednotkách určen v poměru 70 % velkých dobytčích jednotek skotu a 30 % velkých dobytčích jednotek ostatních zvířat, z toho

1. a) u skotu: dojnice ve stáří do pěti let zabřezlá nebo zabřeznutí schopná, odstavené tele, mladá chovná jalovice, skot ve výkrmu,
2. b) u prasat: podíl všech kategorií prasat chovaných povinnou osobou; při vydání prasnice nebude tato starší třetího oprasení a bude zapuštěna,
3. c) u drůbeže a ovcí: započtou se do velké dobytčí jednotky.

(3) Nedojde-li k dohodě mezi povinnou a oprávněnou osobou o plnění podle normativu mrtvého inventáře nebo je-li více povinných osob a nedojde mezi nimi k dohodě o podílu plnění na celkovém nároku osoby oprávněné, postupuje se takto:

1. a) pokud původní vlastník nebo osoba oprávněná prokáže odnětí traktoru nebo traktoru a samovazu, určuje se podíl na celkovém nároku vypočteném podle vzorce ve výši 25 %;
2. b) pokud původní vlastník nebo osoba oprávněná prokáže odnětí mlátičky, určuje se podíl na celkovém nároku vypočteném podle vzorce ve výši 10 %.

§ 7