Obchodní úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou.

Za účelem provádění ustanovení článku II. obchodní úmluvy ze dne 23. dubna 1925, týkajících se příslušníků jedné ze smluvních stran, kteří cestují na veletrhy a trhy na území strany druhé, obě smluvní strany jsou shodny, že tato ustanovení nijak se nedotýkají platných předpisů o cestovních pasech.

Rozumí se, že příslušníkům obou vysokých smluvních stran nebude nikterak bráněno ve výkonu jejich vojenské povinnosti ve vlastním státě, a že slovem „rekvisice“ rozumějí se všechna hmotná plnění ve prospěch vojenské správy, pokud nenahrazují plnění uložená na místě a náhradou za osobní službu.

1. II. Vláda polská, ve snaze, zajistiti ochranu označení „Plzeňské pivo“, podle svého vnitřního zákonodárství, prohlašuje, že pokládá označení „plzeňské pivo“ za označení okrskové „nazwa regionalna“, příslušející pivovarům plzeňským a zavazuje se zajistiti tomuto označení stejnou ochranu, kterou podle svého zákonodárství může poskytnouti výrobkům s okrskovým pojmenováním vůbec.

   Poskytnutí této ochrany je podmíněno tím, že československá vláda sdělí polské vládě seznam plzeňských pivovarů, jimž ochrana tato podle československého zákonodárství přísluší.

   Stejným způsobem poskytne polská vláda ochranu také názvům československých minerálních vod, jež jí budou vládou československou sděleny.

   Pokud jde o chmel, béře polská vláda na vědomí, že podle československého zákonodárství je označení původu chmele chráněno jako označení okrskové, a zavazuje se je chrániti podle svého příslušného zákonodárství. Jako československý chmel bude tedy možno v Polsku do oběhu uváděti jen takový chmel, který je opatřen označením a provázen ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle předpisů pro označování původu chmele vždy právě platných, a který jest v původním plnění, t. j. v obalech, opatřených označením původu, pečetí a plombou podle zmíněných československých předpisů. K tomu cíli oznámí československá vláda vládě polské příslušné československé zákony a prováděcí nařízení o ochraně původu československého chmele.

1. III. Pokud jde o používání polského celního sazebníku:

   K č. 55 p. 1 a). Rozměry stanovené pro odpadkovou kůži budou používati výhody 10% tolerance.

   K č. 74 p. 2 a). Do této položky spadají jednobarevné kachlíky pro kamna, s ozdobami téže barvy jako základ, vypouklými nebo prohloubenými.

   K č. 74 p. 5. Do této položky spadají hrnčířské výrobky podle vzorků, uložených u celních úřadů v Krakově, Dědicích a u ministerstva financí.

   Odbavování těchto výrobků vyhrazuje se těmto celním úřadům:

   Dědice, Krakov.

   K č. 77 p. 1. Do této položky spadají odkapovací lahvičky na léky.

   K č. 77 p. 2 a). Do této položky spadají skleněné čočky pro kapesní elektrické svítilny, lisované nebo lité, nebroušené, případně s okraji broušenými nebo hlazenými.

   K č. 77 p. 2 a). Do této položky spadají litá písmena s bronzovým podkladem.

   K č. 77 p. 2 a). Sklenice na pivo s uchy, s výjimkou sklenic vyjmenovaných v čísle 77 p. 4 a 5 b), s pásky leptanými nebo matovanými, guillochované, ale bez jiných ozdob, budou odbavovány podle čísla 77 p. 2 lit. a) s přirážkou 30%.

   K č. 77 p. 3. Do této položky spadají skleněné čočky pro kapesní elektrické svítilny, broušené nebo leštěné na obou stranách, rovněž matované na jedné straně.

   K č. 154 p. 4. Do této položky spadají stiskací knoflíky ze železného plechu.

   K č. 163 p. 4. Do této položky spadají stiskací knoflíky ze zinkového plechu.

   K č. 177 p. 17. Do této položky spadají cívky z papíru pro navinování příze, rovněž lepené.

   K č. 199 p. 3. Tkanina (sukno) zv. „halina“ vyrábí se z hrubé vlny a váží 800 g nebo více na 1 m² a používá se jí k různým účelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlahy atd.). V pochybných případech jest si vyžádati vyjádření textilní školy průmyslové v Bielsku.

   K č. 215 p. 3. Jablonecké galanterní a toiletní zboží ze železa nebo z jiných kovů nebo z jejich slitin, lehce zlacené nebo stříbřené, ve spojení s nedrahými kameny, nebo s nedrahými napodobeninami drahokamů, nebo s jinými hmotami vyjmenovanými pod č. 215 p. 3, bude vyclíváno podle č. 215 p. 3 s podmínkou, že bude zjištěno příslušným osvědčením původu, že uvedené zboží náleží do kategorie zboží zvaného „jabloneckou bijouterií“.

   1. IV. Pokud jde o používání československého celního sazebníku:

      K č. saz. 228 b). Tkaniny, zvané halina.

      Tkanina (sukno) zv. „halina“ vyrábí se z hrubé vlny a váží 800 g nebo více na 1 m² a používá se jí k různým účelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlahy atd.).

      V pochybných případech jest si vyžádati vyjádření státní zkušebny pro průmysl textilní při státní odborné škole textilní v Ústí nad Orlicí.

      K č. 613. Bramborový škrob, rovněž škrobová moučka z bramborů.

      Aby mohla požívati smluvní sazby, zásilka bramborového škrobu nebo škrobové moučky z bramborů musí býti doprovázena osvědčením polského úřadu řádně k tomu účelu zmocněného, potvrzujícím, že jde o bramborový škrob nebo o škrobovou moučku z bramborů.

   1. V. Pozměnilo-li by Československo celní režim nyní platný pro níže uvedené zboží, nesmí nová cla pro zboží pocházející a přicházející z Polska překročiti sazby níže stanovené:

      Číslo čsl. celního sazebníku	Pojmenování zboží	Vázaná cla
      ex 244	Hedvábí umělé, též skané:	za 1 kg
      	a) surové, bílé, nebarvené:
      	1. z nitrocelulosy:
      	aa) jednoduché	7 Kč
      	bb) skané	9 Kč
      	2. jiné:
      	aa) jednoduché	10·50 Kč
      	bb) skané	14·— Kč
      ex 652	Dusíkaté vápno	za 100 kg 3·60 Kč x 6 (21·60 Kč)

Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 22. října 1926 a že úmluva s dodatkovými protokoly nabude podle čl. XXVIII. úmluvy mezinárodní působnosti dnem šestého listopadu roku tisícího devítistého dvacátéhošestého.