Platné znění

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb.

vyhlášené znění

  1. 32. § 23 zní:

    㤠23

    Odkaz 㤠23

    Orgány státní správy na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také obce.“.

  1. 33. § 24 odst. 1 písm. c), d) a e) znějí:
    1. „c) vykonává státní požární dozor a ve vztahu k okresním úřadům kontroluje výkon státního požárního dozoru,
    2. d) zabezpečuje ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory okresů sestavení podkladů pro financování vybrané požární techniky, vybraných věcných prostředků požární ochrany a vybraných staveb,
    3. e) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování účelově vázaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na pořízení investičního majetku pro hasičské záchranné sbory okresů,“.
  1. 34. V § 24 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
    1. „f) stanoví koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí určených požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen „vybrané obce“),
    2. g) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace ze státního rozpočtu České republiky pro hasičské záchranné sbory okresů a pro vybrané obce,“.
  1. 35. V § 24 odst. 1 se vkládá za nové písmeno g) nové písmeno h), které zní:
    1. „h) řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,“.

    Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena i) až m).

  1. 36. V § 24 odst. 1 písm. j) se vypouštějí slova „a provádí“.
  2. 37. § 24 odst. 1 písm. m) zní:
    1. „m) v dohodě s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a řídí činnost na tomto úseku,“.
  1. 38. V § 24 odst. 1 se za písmeno m) připojuje nové písmeno n), které zní:
    1. „n) na vyžádání okresního úřadu poskytuje odbornou pomoc při posuzování dokumentace staveb zvláštního významu.“.
  1. 39. V § 24 odst. 2 se za slovo „staveb“ připojují slova „a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení“.
  2. 40. V § 25 odst. 1 se odkaz na poznámku č. 7) nahrazuje odkazem na poznámku č. 3); dosavadní poznámka č. 7) se označuje jako poznámka č. 3) a zní:
  3. „3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 41. § 26 včetně nadpisu a § 27 se vypouštějí.
  2. 42. § 28 zní:

    㤠28

    Odkaz 㤠28

    Okresní úřad

    (1) Okresní úřad plní tyto úkoly

    1. a) vykonává státní požární dozor,
    2. b) k zajištění hašení požárů a záchranných prací vydává požární poplachový plán okresu,
    3. c) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, pokud toto řízení není svěřeno tímto zákonem Ministerstvu vnitra,
    4. d) řídí a organizuje odbornou přípravu, zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,
    5. e) zabezpečuje materiální a finanční potřeby hasičského záchranného sboru okresu a náklady sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí, spojené se zásahy mimo jejich územní obvod,
    6. f) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
    7. g) koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány a občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany ve svém územním obvodu,
    8. h) organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a zabezpečuje přípravu pro činnost v tomto období.

    (2) K plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany zřizuje okresní úřad zvláštní orgán, okresního požárního radu. Okresního požárního radu jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh vrchního požárního rady České republiky.

    (3) Zástupce okresního požárního rady jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh okresního požárního rady. Zástupce okresního požárního rady vykonává působnost okresního požárního rady v době, kdy ji okresní požární rada nemůže vykonávat.

    (4) Obecně závaznou vyhláškou okresní úřad

    1. a) vydává požární poplachový plán okresu,
    2. b) stanoví podmínky k zabezpečení
      1. 1. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů,
      2. 2. požární ochrany v budovách zvláštního významu v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem vnitra podle § 24 odst. 2,
      3. 3. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob,
      4. 4. vodních zdrojů pro hašení požárů,
      5. 5. plošného pokrytí území okresu jednotkami požární ochrany.“.
  1. 43. § 29 zní:

    㤠29

    Odkaz 㤠29

    Obec

    (1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly

    1. a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce s místní působností, která provádí hašení požárů a záchranné práce ve svém územním obvodu,
    2. b) zabezpečuje odbornou přípravu členů svých jednotek požární ochrany a požárních hlídek s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. d),
    3. c) zabezpečuje po materiální a finanční stránce potřeby požární ochrany s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. e),
    4. d) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů a zařízení požární ochrany pro potřeby svého územního obvodu,
    5. e) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
    6. f) zřizuje ohlašovny požárů.

    (2) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly

    1. a) provádí preventivní požární kontroly,
    2. b) zabezpečuje podle požárního poplachového plánu okresu hašení požárů a záchranné práce mimo svůj územní obvod,
    3. c) projednává přestupky ve věcech, které jsou jí na tomto úseku státní správy svěřeny,
    4. d) zajišťuje na úseku požární ochrany úkoly stanovené pro období branné pohotovosti státu.“.
  1. 44. V § 30 písm. c) se slova „národních výborů“ nahrazují slovy „okresních úřadů a obcí“.
  2. 45. § 31 zní:

    㤠31

    Odkaz 㤠31

    Výkon státního požárního dozoru

    (1) Státní požární dozor se vykonává

    1. a) kontrolou dodržování povinností ústředních orgánů státní správy, právnických osob a podnikajících fyzických osob stanovených předpisy o požární ochraně,
    2. b) posuzováním dokumentace staveb a technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti,
    3. c) posuzováním výrobků, které nebyly určeny ke schvalování státním zkušebnám, z hlediska jejich požární bezpečnosti,
    4. d) posuzováním činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru a posuzováním požárně bezpečnostních zařízení,
    5. e) zjišťováním příčin vzniku požárů,
    6. f) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a materiálně technického vybavení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob,
    7. g) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

    (2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a f) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ústředního orgánu státní správy, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.

    (3) Podrobnosti o vykonávání státního požárního dozoru stanoví právní předpis.“.

  1. 46. § 32 včetně poznámky č. 4) zní:

    㤠32

    Odkaz 㤠32

    (1) Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor

    1. a) v ústředních orgánech státní správy z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 3,
    2. b) posuzováním dokumentace staveb4) včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů,
    3. c) posuzováním výrobků, u nichž si posuzování vyhradí.

    (2) Vyhradí-li si Ministerstvo vnitra podle odstavce 1 písm. c) k posouzení výrobek, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které takový výrobek vyrábějí nebo dováží, povinny na svůj náklad předložit Ministerstvu vnitra vzorek výrobku v nezbytně nutném množství a s požadovanou dokumentací. Ministerstvo vnitra vrátí vzorky právnické osobě a podnikající fyzické osobě ve stavu, v jakém se nacházejí po zkouškách.

    (3) Má-li výrobek závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, může Ministerstvo vnitra zakázat jeho výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo uložit provedení jiných opatření.

  2. 4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.“.
  1. 47. Dosavadní poznámky č. 8) a 9) se vypouštějí.
  2. 48. § 33 a 34 se vypouštějí.
  3. 49. § 35 zní:

    㤠35

    Odkaz 㤠35

    (1) Okresní úřad vykonává státní požární dozor u právnických osob a podnikajících fyzických osob uvedených v § 6 odst. 1, které podle výsledku posouzení požárního nebezpečí určí; státní požární dozor vykonává v rozsahu § 31 odst. 1, s výjimkou případů, kdy tento dozor přísluší Ministerstvu vnitra.

    (2) Při posuzování výrobků postupuje okresní úřad způsobem uvedeným v § 32 odst. 2 a 3.“.

  1. 50. § 36 odst. 1 zní:

    „(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o

    1. a) vyloučení věci z užívání,
    2. b) zákazu činnosti,
    3. c) zastavení provozu.“.
  1. 51. § 37 zní:

    㤠37

    Odkaz 㤠37

    Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.“.

  1. 52. V § 38 se slova „nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. b)]“ nahrazují slovy „obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)]“ a za slovo „rozhodl“ se vkládají slova „o zákazu činnosti anebo“.
  2. 53. § 39 zní:

    㤠39

    Odkaz 㤠39

    Účelem preventivních požárních kontrol je prověrka dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně

    1. a) u právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž se nevykonává státní požární dozor,
    2. b) v nebytových prostorách objektů ve vlastnictví nebo užívání fyzických osob.“.
  1. 54. § 40 zní:

    㤠40

    Odkaz 㤠40

    (1) Obec vytváří k provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny. Do těchto skupin zařazuje zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany, popřípadě i jiné osoby; přitom přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům.

    (2) Obec ustanovuje pro zabezpečení požární prevence a pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany obce, zpravidla z členů občanských sdružení působících na úseku požární ochrany.“.

  1. 55. § 41 odst. 1 zní:

    „(1) Kontrolní skupiny při provádění preventivních požárních kontrol upozorní fyzické osoby a příslušné pracovníky právnických osob a podnikajících fyzických osob na zjištěné nedostatky, požadují jejich neodkladné odstranění a pro tyto účely poskytují potřebné informace a vysvětlení; nedostatky, které není možné odstranit neodkladně, uvedou v zápisu a oznamují obci.“.

  1. 56. V § 41 odst. 2 se v návětí slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovem „Obec“.
  2. 57. § 41 odst. 2 písm. c) zní:
    1. „c) navrhuje okresnímu úřadu vydat rozhodnutí o zákazu činnosti a o zastavení provozu [§ 36 odst. 1 písm. b) a c)].“.
  1. 58. Nadpisy části třetí a oddílu prvního znějí:

    „ČÁST TŘETÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY „ČÁST TŘETÍ

    Oddíl první Postavení a organizace Hasičského záchranného sboru České republiky“. Oddíl první

  1. 59. § 43 zní:

    㤠43

    Odkaz 㤠43

    (1) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technická zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně.

    (2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

    (3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.“.

  1. 60. § 44 zní:

    㤠44

    Odkaz 㤠44

    (1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra.

    (2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení.

    (3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresním úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi.

    (4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.“.

  1. 61. § 45 zní:

    㤠45

    Odkaz 㤠45

    (1) Hasičský záchranný sbor okresu

    1. a) připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany,
    2. b) hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; při tom se řídí požárním poplachovým plánem okresu,
    3. c) provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí,
    4. d) organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost na úseku požární ochrany,
    5. e) poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce (§ 97).

    (2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.“.

  1. 62. Dosavadní poznámka č. 10) se vypouští.
  2. 63. § 46 zní:

    㤠46

    Odkaz 㤠46

    (1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

    (2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.“.

  1. 64. Nadpis oddílu druhého v části třetí zní:

    „Pracovněprávní vztahy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky“.

  1. 65. § 47 odst. 1 zní:

    „(1) Příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) může být jen státní občan České republiky, který je bezúhonný a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce v Hasičském záchranném sboru České republiky, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.“.

  1. 66. § 48 odst. 1 zní:

    „(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib: „Slibuji, že budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry, živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem.“ “.

  1. 67. Nadpis § 49 zní: „Zkušební doba“; současně se vypouští odstavec 1 a zrušuje se číslování odstavců.
  2. 68. V § 50 se za odstavec 2 připojuje nový odstavec 3, který zní:

    „(3) Za důležitou potřebu služby se podle tohoto zákona považuje zabezpečení prací spojených se zdoláváním požárů, záchrannými pracemi při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.“.

  1. 69. § 51 zní:

    㤠51

    Odkaz 㤠51

    Pracovní cesta při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky

    (1) Hasičský záchranný sbor okresu je povinen na požádání ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky.

    (2) Za mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky podle tohoto zákona se považují úkoly, které nelze zabezpečit silami a prostředky příslušného hasičského záchranného sboru okresu při

    1. a) zabezpečování požární ochrany při významných společenských a jiných akcích,
    2. b) zdolávání závažných požárů a výkonu prací s tím bezprostředně souvisejících,
    3. c) záchranných pracích při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,
    4. d) zjišťování příčin vzniku požárů.

    (3) K plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

    (4) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům ředitele nebo vedoucích organizačních útvarů té organizační součásti Hasičského záchranného sboru České republiky, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.

    (5) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky uhradí ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo hasičský záchranný sbor okresu, v jejichž působnosti se mimořádné úkoly plní.

    (6) Jestliže hasičský záchranný sbor okresu, u kterého je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky, má nárok na náhradu vůči tomu hasičskému záchrannému sboru okresu, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. Totéž platí, jestliže se mimořádné úkoly plní v působnosti ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.“.

  1. 70. § 53 odst. 1 zní:

    „(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru

    1. a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Hasičského záchranného sboru České republiky a z rozkazů a pokynů ředitelů a vedoucích organizačních útvarů tohoto sboru; splnění rozkazu odmítne pouze v případě, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin,
    2. b) prohlubovat své odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost; tyto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti,
    3. c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.“.
  1. 71. § 54 zní:

    㤠54

    Odkaz 㤠54

    Odměny a kárná opatření

    (1) Ministr vnitra, vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů mohou podřízeným příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Kárné opatření lze uložit za zaviněné závažné nebo opětovné porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se příslušník takového porušení dopustil.

    (2) Odměnami jsou

    1. a) věcný dar,
    2. b) peněžitá odměna,
    3. c) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti.

    (3) Kárnými opatřeními jsou snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku nebo prodloužení doby výsluhy let v hodnosti o jeden rok.

    (4) Přednosta okresního úřadu může udělovat odměny řediteli hasičského záchranného sboru okresu podle odstavce 2 písm. a) a b), zpravidla na návrh vrchního požárního rady České republiky. Odměnu podle odstavce 2 písm. c) uděluje řediteli hasičského záchranného sboru okresu vrchní požární rada České republiky.

    (5) Kárná opatření podle odstavce 3 ukládá ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky příslušný jmenovat a povyšovat příslušníka do hodnosti podle § 61 odst. 4.

    (6) Dosahuje-li příslušník mimořádných pracovních výsledků, může mu příslušný ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky po uplynutí šesti měsíců zbývající část kárného opatření prominout.

    (7) Rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se příslušníkovi.

    (8) Podrobnosti o udělování odměn a ukládání kárných opatření stanoví právní předpis.“.

  1. 72. § 55 odst. 2 a 3 znějí:

    „(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Při pracovní směně trvající 18 hodin se do pracovní doby započte dalších 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu nejvýše dvě hodiny za směnu.

    (3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a počátkem druhé směny může být příslušníkovi staršímu 18 let zkrácen až na šest hodin při likvidaci požárů, následků živelních pohrom nebo jiných mimořádných událostí a při nutném zabezpečení akceschopnosti jednotky požární ochrany.“.

  1. 73. V § 55 se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní:

    „(4) Začátek a konec pracovní doby a rozvržení pracovní doby příslušníků stanoví právní předpis.“.

  1. 74. V § 57 odst. 1 se slova „Náčelník správy Sboru požární ochrany“ nahrazují slovy „Ředitel hasičského záchranného sboru okresu“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby a podnikající fyzické osoby“.
  2. 75. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní:

    㤠57a

    Odkaz 㤠57a

    Ozdravný pobyt

    (1) Ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce jsou povinni se zúčastnit příslušníci

    1. a) starší 40 let, kteří konají zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci,
    2. b) kteří vykonávají práci v hasičském záchranném sboru nejméně po dobu deseti let,
    3. c) u nichž to rozhodne lékař.

    (2) Ozdravný pobyt organizuje Ministerstvo vnitra. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce.

    (3) Druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a podrobnosti o zabezpečování ozdravného pobytu stanoví právní předpis.“.

  1. 76. § 58 zní:

    㤠58

    Odkaz 㤠58

    (1) Některé administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.

    (2) Činnosti podle odstavce 1, které vykonávají zaměstnanci, stanoví právní předpis.“.

  1. 77. § 60 zní:

    㤠60

    Odkaz 㤠60

    Hodnosti

    (1) Příslušníkům náležejí hodnosti.

    (2) Stanoví se tyto hodnosti:

    1. a) praporčické: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
    2. b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník.“.
  1. 78. § 61 včetně nadpisu zní:

    „Jmenování a povyšování do hodností

    § 61

    Odkaz § 61

    (1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.

    (2) Po vzniku pracovního poměru lze příslušníka jmenovat do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 1, a to až do hodnosti, kterou dosáhl

    1. a) v předchozím pracovním poměru v Hasičském záchranném sboru České republiky nebo v jednotce hasičského záchranného sboru podniku,
    2. b) ve služebním poměru vojáka z povolání, příslušníka Policie České republiky nebo Vězeňské služby, jestliže pro funkci, do které má být zařazen, je tato hodnost plánována.

    (3) Příslušník, který má vysokoškolské vzdělání, může být po vzniku pracovního poměru jmenován do hodnosti vyšší, než je uvedená v odstavci 1, jestliže jeho předchozí praxe odpovídá činnosti ve funkci, do které má být zařazen, a doba takové praxe je delší než součet doby výsluhy potřebné k dosažení vyšší hodnosti. Příslušník však může být jmenován nejvýše do hodnosti o jeden stupeň nižší, než je plánovaná hodnost pro tuto funkci.

    (4) Do hodnosti rotný až kapitán jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný ředitel hasičského záchranného sboru okresu. Do hodnosti major až plukovník jmenuje a povyšuje příslušníky vrchní požární rada České republiky. Ministr vnitra jmenuje a povyšuje do hodnosti vrchního požárního radu České republiky a jeho zástupce.

    (5) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže

    1. a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,
    2. b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,
    3. c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti,
    4. d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut.

    (6) Povýšení do hodnosti plukovníka je výběrové.“.

  1. 79. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který zní:

    㤠61a

    Odkaz 㤠61a

    Příslušníkovi lze po dobu výkonu řídicí funkce mimořádně propůjčit vyšší hodnost, než která by mu náležela podle kvalifikačních předpokladů. Po pominutí důvodu k propůjčení hodnosti se příslušníkovi přiznává hodnost, která by mu náležela při dodržení pravidel povyšování (§ 61 odst. 5). Při propůjčování hodnosti se postupuje podle § 61 odst. 4.“.