Nařízení, jímž se mění předpisy o náhradě hotových vydání a ušlého výdělku přísedících pracovních soudů

Čl. 1.

Vládní nařízení ze dne 22. prosince 1931, č. 217 Sb., kterým se upravuje náhrada hotových vydání a ušlého výdělku přísedících pracovních soudů, se mění a doplňuje takto:

1. 1. V § 1, č. 2 se nahrazuje částka 20 Kčs částkou 70 Kčs.
2. 2. Ustanovení § 1, č. 3 zní:
   1. „3. trval-li pobyt na cestě a v místě soudu déle než šest hodin, stravné, které činí při pobytu

      Čl. 1.

      do osmi hodin	24 Kčs,
      do dvanácti hodin	40 Kčs,
      delším než dvanáct hodin	80 Kčs denně.“

1. 3. V § 2, odst. 1, č. 1 se nahrazuje částka 30 Kčs částkou 60 Kčs a v § 2, odst. 1, č. 2 částka 50 Kčs částkou 100 Kčs.
2. 4. V § 2 se dosavadní odstavec 2 nahrazuje těmito odstavci:

   „(2) Prokáže-li přísedící, že mu vznikla újma na výdělku v částce vyšší, než kolik činí náhrada podle odstavce 1, má nárok na doplatek až do výše prokázaně ušlého výdělku.

   (3) Náhrada ušlého výdělku podle odstavců 1 a 2 přísluší přísedícím ze stavu zaměstnavatelů jen potud, pokud jim byla podle zákona o přímých daních posledním pravoplatným předpisem předepsána výdělková daň z ryzího výtěžku nepřesahujícího částku 72.000 Kčs, anebo neprovozují-li podnik podrobený výdělkové dani, důchodová daň z důchodu nepřesahujícího částku 72.000 Kčs ročně. Zaměstnavatelé, kteří nejsou výdělečně činní, nemají nároku na náhradu podle odstavců 1 a 2.“

Čl. 2.

Zrušuje se použivatelnost vládního nařízení ze dne 17. dubna 1941, č. 193 Sb., jímž se částečně mění vládní nařízení ze dne 22. prosince 1931, č. 217 Sb., kterým se upravuje náhrada hotových vydání a ušlého výdělku přísedících pracovních soudů.

Čl. 3.