Zákon, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony

Čl. I

Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

   „(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie⁶) a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů.

   ⁶) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.“.

   Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

1. 2. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a dat“.
2. 3. V § 2 písm. d) se za slova „informační infrastrukturou“ vkládají slova „ani informačním systémem základní služby“.
3. 4. V § 2 se na konci písmene g) slovo „a“ zrušuje.
4. 5. V § 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až m), která včetně poznámek pod čarou č. 7 až 10 znějí:
   1. „i) základní službou služba, jejíž poskytování je závislé na sítích elektronických komunikací⁷) nebo informačních systémech a jejíž narušení by mohlo mít významný dopad na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností v některém z těchto odvětví
      1. 1. energetika,
      2. 2. doprava,
      3. 3. bankovnictví,
      4. 4. infrastruktura finančních trhů,
      5. 5. zdravotnictví,
      6. 6. vodní hospodářství,
      7. 7. digitální infrastruktura,
      8. 8. chemický průmysl,

   1. j) informačním systémem základní služby informační systém, na jehož fungování je závislé poskytování základní služby,
   2. k) provozovatelem základní služby orgán nebo osoba, která poskytuje základní službu a která je určena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) podle § 22a; pro účely plnění informační povinnosti podle příslušného předpisu Evropské unie⁸) se za provozovatele základní služby považují též orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d),
   3. l) digitální službou služba informační společnosti podle zákona upravujícího některé služby informační společnosti⁹), která spočívá v provozování
      1. 1. on-line tržiště, které spotřebiteli nebo prodávajícímu umožňuje on-line uzavírat s prodávajícím podnikatelem¹⁰) kupní smlouvu nebo smlouvu o poskytnutí služeb, a to prostřednictvím internetové stránky on-line tržiště nebo prostřednictvím internetové stránky prodávajícího, který využívá službu poskytovanou on-line tržištěm,
      2. 2. internetového vyhledávače, který umožňuje provádět vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách, a to na základě dotazu uživatele na jakékoliv téma v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání, přičemž služba poskytuje odkazy, na nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem, nebo
      3. 3. cloud computingu, který umožňuje přístup k rozšířitelnému a přizpůsobitelnému úložišti nebo výpočetním zdrojům, které je možné sdílet, a

   1. m) příslušným orgánem orgán vykonávající působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti.

   ⁷) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   ⁸) Čl. 5 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.

   ⁹) § 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).

   ¹⁰) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
   § 419 a 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.

1. 6. V § 3 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
2. 7. V § 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí:
   1. „f) správce a provozovatel informačního systému základní služby, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem podle písmene c) nebo d),
   2. g) provozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a
   3. h) poskytovatel digitální služby.“.

1. 8. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:

   㤠3a

   Odkaz 㤠3a

   Zástupce poskytovatele digitálních služeb

   (1) Poskytovatel digitální služby, který poskytuje tuto službu v České republice, nemá sídlo v Evropské unii a neustavil si svého zástupce v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“), je povinen ustavit si svého zástupce v České republice. Zástupcem poskytovatele digitální služby je osoba, která je usazená v České republice a která je poskytovatelem digitální služby na základě plné moci zmocněná jej zastupovat ve vztahu k povinnostem podle tohoto zákona.

   (2) V případě, že poskytovatel digitální služby má sídlo mimo Evropskou unii a ustavil si svého zástupce v České republice, má se za to, že je usazen v České republice a vztahují se na něj povinnosti podle tohoto zákona.

   (3) V případě, že je poskytovatel digitální služby usazen v České republice nebo zde má ustaveného zástupce, ale jím využívané sítě elektronických komunikací a informační systémy se nacházejí v jiném členském státu, Úřad při výkonu státní správy spolupracuje s příslušným orgánem dotčeného členského státu.“.

1. 9. § 4 zní:

   㤠4

   Odkaz 㤠4

   (1) Bezpečnostním opatřením se rozumí souhrn úkonů, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací v informačních systémech a dostupnosti a spolehlivosti služeb a sítí elektronických komunikací¹) v kybernetickém prostoru.

   (2) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zavést a provádět bezpečnostní opatření v rozsahu nezbytném pro zajištění kybernetické bezpečnosti informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby a významného informačního systému a vést o nich bezpečnostní dokumentaci.

   (3) Poskytovatel digitální služby je povinen zavést a provádět vhodná a přiměřená bezpečnostní opatření pro sítě elektronických komunikací a informační systémy, které využívá v souvislosti se zajišťováním své služby, přičemž tato bezpečnostní opatření zohledňují zajištění bezpečnosti informací, zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů, řízení kontinuity činností, monitorování, audit, testování a soulad s mezinárodními předpisy.

   (4) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele pro jejich informační nebo komunikační systém a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřou. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.

   (5) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g), které jsou orgány veřejné moci, jsou povinny si ve smlouvě s poskytovatelem služeb cloud computingu zejména zajistit, že budou dodržována bezpečnostní pravidla pro poskytování služeb cloud computingu stanovená Úřadem, a že budou mít na základě své žádosti bez zbytečného odkladu k dispozici informace a data, která pro ně poskytovatel služeb cloud computingu uchovává včetně možnosti kontroly uchovávaných informací a dat v reálném čase. Dalšími nezbytnými náležitostmi smlouvy jsou

   1. a) zakotvení povinnosti poskytovatele služeb respektovat bezpečnostní politiku odběratele služeb,
   2. b) stanovení úrovně poskytovaných služeb,
   3. c) systém schvalování subdodavatelů služby cloud computingu,
   4. d) podmínky ukončení smluvního vztahu z pohledu bezpečnosti,
   5. e) řízení kontinuity činností v souvislosti s poskytovanou službou cloud computingu,
   6. f) určení vlastníka uchovávaných dat,
   7. g) dohoda o důvěrnosti smluvního vztahu,
   8. h) stanovení úrovně ochrany dat z pohledu důvěrnosti, dostupnosti a integrity,
   9. i) pravidla zákaznického auditu,
   10. j) stanovení povinnosti poskytovatele služeb informovat odběratele o kybernetických bezpečnostních incidentech souvisejících s plněním smlouvy.

   (6) Poskytovatel služby cloud computingu a orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g), které jsou orgány veřejné moci, si ve smlouvě dále dohodnou způsob a výši úhrady účelně vynaložených nákladů na zavedení bezpečnostních pravidel.

   (7) Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních pravidel, bezpečnostních opatření a dalších podmínek sjednaných ve smlouvě podle odstavce 5, které jsou nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona, nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.“.

1. 10. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:

   㤠4a

   Odkaz 㤠4a

   (1) Orgány a osoby, které se staly správci informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastruktury nebo správci významných informačních systémů, a nejsou provozovateli tohoto systému, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat provozovatele systému o této skutečnosti a o tom, že se tento provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. c), d) nebo e).

   (2) Orgány a osoby, které se staly správci nebo provozovateli informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastruktury, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat subjekt zajišťující síť elektronických komunikací, ke které je jejich předmětný informační nebo komunikační systém kritické informační infrastruktury připojen, o této skutečnosti a o tom, že se tento subjekt stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. b).

   (3) Orgány a osoby, které byly podle § 22a určené provozovateli základní služby a nejsou zároveň správci nebo provozovateli svých informačních systémů základní služby, jsou povinny správce nebo provozovatele tohoto informačního systému základní služby neprodleně a prokazatelně informovat o svém určení a o tom, že se dotčený správce nebo provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. f).“.

1. 11. § 6 zní:

   㤠6

   Odkaz 㤠6

   Prováděcí právní předpis stanoví

   1. a) obsah bezpečnostních opatření,
   2. b) obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace,
   3. c) rozsah bezpečnostních opatření pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f),
   4. d) významné informační systémy a jejich určující kritéria,
   5. e) obsah a rozsah bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby poskytovatelů cloud computingu.“.

1. 12. V § 6a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií stanoví prováděcí právní předpis.“.
2. 13. V § 7 odst. 3 se slova „§ 3 písm. b) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. b) až f)“ a za slova „komunikačním systému kritické informační infrastruktury“ se vkládají slova „, informačním systému základní služby“.
3. 14. V § 8 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

   „(1) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až f) jsou povinny hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty v jejich významné síti, informačním systému kritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastruktury, informačním systému základní služby nebo významném informačním systému, a to bezodkladně po jejich detekci; tím není dotčena informační povinnost podle jiného právního předpisu³) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů¹¹). V případě, že kybernetický bezpečnostní incident má významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby, oznámí to provozovatel základní služby Úřadu.

   ¹¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

1. 15. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

   „(2) Poskytovatel digitální služby je povinen bez zbytečného odkladu hlásit kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem na poskytování jeho služeb, pokud má přístup k informacím nezbytným pro posouzení významnosti tohoto dopadu.“.

   Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

1. 16. V § 8 odst. 3 se text „§ 3 písm. b)“ nahrazuje slovy „§ 3 písm. b) a h)“.
2. 17. V § 8 odst. 4 se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až g)“ a slova „Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen „Úřad“)“ se nahrazují slovem „Úřadu“.
3. 18. V § 8 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

   „(6) Orgány a osoby neuvedené v § 3 mohou hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty provozovateli národního CERT, nebo Úřadu.“.

   Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

1. 19. V § 8 odst. 7 písmeno a) zní:
   1. „a) typy, kategorie a hodnocení významnosti dopadu kybernetického bezpečnostního incidentu a“.

1. 20. V § 8 se doplňuje odstavec 8, který zní:

   „(8) Pokud má kybernetický bezpečnostní incident, který postihnul poskytovatele digitální služby, významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby, je její provozovatel povinen tuto skutečnost Úřadu nahlásit.“.

1. 21. V § 9 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a l)“.
2. 22. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:

   㤠10a

   Odkaz 㤠10a

   Informace, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo účinnost opatření vydaného podle tohoto zákona, nebo informace, které jsou vedené v evidenci incidentů, ze kterých by bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila, se podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím neposkytují.“.

1. 23. V § 11 odst. 3 písm. b) a v § 11 odst. 4 se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až f)“.
2. 24. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:

   „(3) Úřad je z důvodu ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo ochrany ekonomiky státu oprávněn po konzultaci s orgánem nebo osobou uvedenými v § 3 písm. c), d), f), g) nebo h), které jsou dotčeny kybernetickým bezpečnostním incidentem, veřejnost o tomto incidentu informovat nebo dotčenému orgánu nebo osobě uložit, aby tak učinil sám.“.

1. 25. V § 13 odst. 4 se za text „§ 3“ vkládají slova „písm. a) až f)“.
2. 26. § 14 zní:

   㤠14

   Odkaz 㤠14

   Úřad za účelem zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací¹) a na základě analýzy již vyřešeného kybernetického bezpečnostního incidentu jako ochranné opatření vydá opatření obecné povahy, ve kterém orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až f) stanoví způsob zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací¹) a přiměřenou lhůtu k jeho provedení.“.

1. 27. V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „§ 3 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. a), b) a h)“.
2. 28. V § 16 odst. 2 písm. b) a v § 16 odst. 3 se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až g)“.
3. 29. V § 16 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

   „(6) Úřad je dále oprávněn si pro účely kontroly vyžádat od provozovatele národního CERT kontaktní údaje orgánů a osob uvedených v § 3 písm. h).“.

   Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

1. 30. V § 17 odst. 2 písm. a), d) a e) se slova „§ 3 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. a), b) a h)“.
2. 31. V § 17 odst. 2 písm. b) a c) se text „§ 3 písm. b)“ nahrazuje slovy „§ 3 písm. b) a h)“.
3. 32. V § 17 odst. 2 písm. g) se za slovo „incidentech“ vkládají slova „ohlášených podle § 8 odst. 3,“ a slova „kybernetického bezpečnostního incidentu a“ se nahrazují čárkou.
4. 33. V § 17 odst. 2 písmeno h) zní:
   1. „h) předává Úřadu na vyžádání údaje podle § 16 odst. 5 a 6,“.

1. 34. V § 17 se na konci odstavce 2 doplňují písmena i) až l), která včetně poznámky pod čarou č. 12 znějí:
   1. „i) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie¹²),
   2. j) informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentu s významným dopadem na kontinuitu poskytování základní nebo digitální služby v tomto členském státě a zároveň o tom informuje Úřad, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele,
   3. k) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států a
   4. l) přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob neuvedených v § 3, a pokud to jeho kapacity umožňují, zpracovává je a poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost.

   ¹²) Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.“.

1. 35. V § 18 odst. 5 se slova „podle § 17 odst. 2 písm. a), b), c), e), g) a h)“ nahrazují slovy „podle § 17 odst. 2 písm. a) až c), e) a g) až l)“.
2. 36. V § 18 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Provozovatel národního CERT je povinen vynaložit k řádnému a účelnému výkonu činností uvedených v § 17 odst. 2 nezbytné náklady.“.
3. 37. V § 20 písm. a), b), d) a e) se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až g)“.
4. 38. V § 20 písm. c) se slova „infrastruktury, z“ nahrazují slovy „infrastruktury, informačního systému základní služby,“.
5. 39. V § 20 se na konci písmene i) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
6. 40. V § 20 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až n), která znějí:
   1. „k) informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentu, který má významný dopad na kontinuitu poskytování základních služeb v tomto členském státě nebo se dotýká poskytování digitálních služeb v tomto členském státě, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele,
   2. l) přijímá hlášení o kybernetickém bezpečnostním incidentu od orgánů a osob neuvedených v § 3; vládní CERT hlášení zpracovává, a pokud to jeho kapacity umožňují a jedná se o kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem, poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost,
   3. m) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie¹²) a
   4. n) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států.“.

1. 41. V § 21 odst. 1 se slova „bezpečnost a integrita služeb nebo sítí elektronických komunikací¹)“ nahrazují slovy „bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací¹)“.
2. 42. Na začátku hlavy IV se vkládá nový § 21a, který včetně skupinového nadpisu zní:

   „Úřad

   § 21a

   Odkaz § 21a

   (1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro oblast kybernetické bezpečnosti a pro vybrané oblasti ochrany utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Příjmy a výdaje Úřadu tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu.

   (2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.

   (3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.“.

1. 43. § 22 včetně poznámek pod čarou č. 13 a 14 zní:

   㤠22

   Odkaz 㤠22

   Úřad

   1. a) stanoví bezpečnostní opatření,
   2. b) vydává opatření,
   3. c) plní stanovené úkoly ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
   4. d) vede evidence podle tohoto zákona a podle zákona o ochraně utajovaných informací,
   5. e) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem a zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
   6. f) působí jako koordinační orgán ve stavu kybernetického nebezpečí,
   7. g) spolupracuje s orgány a osobami, které působí v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany, zejména s veřejnoprávními korporacemi, výzkumnými a vývojovými pracovišti a s ostatními pracovišti typu CERT, a s orgány a osobami, které působí ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
   8. h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
   9. i) sjednává a uzavírá smlouvy o mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
   10. j) zajišťuje prevenci, vzdělávání a metodickou podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
   11. k) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
   12. l) uzavírá veřejnoprávní smlouvu s provozovatelem národního CERT,
   13. m) zasílá podle krizového zákona Ministerstvu vnitra návrh prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejichž provozovatelem je organizační složka státu,
   14. n) určuje podle krizového zákona prvky kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud nejde o prvky uvedené v písmeni m),
   15. o) ověřuje každé 2 roky aktuálnost určení prvků kritické infrastruktury podle písmen m) a n),
   16. p) určuje provozovatele základní služby a informační systém základní služby,
   17. q) zpracovává a vládě ke schválení předkládá národní strategii kybernetické bezpečnosti¹³) a akční plán k jejímu naplňování a tuto strategii aktualizuje nejméně každých 5 let,
   18. r) je jednotným kontaktním místem pro zajištění přeshraniční spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci Evropské unie,
   19. s) je příslušným orgánem v České republice a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi a skupině pro spolupráci podle příslušného předpisu Evropské unie¹⁴),
   20. t) informuje veřejnost o kybernetickém bezpečnostním incidentu podle § 12 odst. 3,
   21. u) provádí analýzu a monitoring kybernetických hrozeb a rizik,
   22. v) vykonává působnost v oblasti veřejné regulované služby Evropského programu družicové navigace Galileo,
   23. w) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách,
   24. x) plní další úkoly v oblasti kybernetické bezpečnosti stanovené tímto zákonem a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

   ¹³) Čl. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.

   ¹⁴) Například čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.“.

1. 44. Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které včetně nadpisu znějí:

   㤠22a

   Odkaz 㤠22a

   Určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby

   (1) Úřad rozhodnutím určí provozovatele základní služby a informační systém základní služby, pokud naplní odvětvová a dopadová kritéria, která zohledňují významnost

   1. a) služeb poskytovaných v jednotlivých odvětvích uvedených v § 2 písm. i) a
   2. b) dopad kybernetického bezpečnostního incidentu zejména na
      1. 1. rozsah a kvalitu poskytování základní služby uživatelům, kteří jsou na ní závislí,
      2. 2. ekonomické a společenské činnosti a veřejnou bezpečnost,
      3. 3. vzájemnou závislost odvětví uvedených v § 2 písm. i).
      4. Dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností stanoví prováděcí právní předpis.

   (2) V případě, že Úřad zjistí, že orgán nebo osoba, které hodlá určit podle odstavce 1 jako provozovatele základní služby, poskytují danou službu i v jiném členském státě, provede před rozhodnutím ve věci konzultaci s příslušným orgánem dotčeného členského státu.

   (3) Proti rozhodnutí Úřadu o určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby není rozklad přípustný.

   (4) Úřad ověřuje nejméně každé 2 roky ode dne vydání rozhodnutí o určení provozovatele základní služby, zda jsou splněny podmínky pro určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby.

   § 22b

   Odkaz § 22b

   (1) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel referenční údaje, kterými jsou

   1. a) příjmení,
   2. b) jméno, popřípadě jména,
   3. c) adresa místa pobytu,
   4. d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
   5. e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
   6. f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
   7. g) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

   (2) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou

   1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,
   2. b) rodné číslo, pokud není přiděleno, datum narození,
   3. c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
   4. d) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla,
   5. e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
   6. f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
   7. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

   (3) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou

   1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
   2. b) datum narození,
   3. c) rodné číslo,
   4. d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
   5. e) druh a adresa místa pobytu,
   6. f) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
   7. g) omezení svéprávnosti,
   8. h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
   9. i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
   10. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

   (4) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v agendovém informačním systému evidence obyvatel, údaje, kterými jsou

   1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
   2. b) rodné číslo,
   3. c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
   4. d) den, měsíc a rok narození,
   5. e) místo a okres narození; u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila.

   (5) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje, kterými jsou

   1. a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,
   2. b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,
   3. c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,
   4. d) právní forma,
   5. e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,
   6. f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,
   7. g) právní stav,
   8. h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace.

   (6) K údajům podle odstavců 2 až 5 vedeným v agendových informačních systémech jsou Úřadu poskytovány i jejich předchozí změny.

   (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

1. 45. § 23 včetně nadpisu zní:

   㤠23

   Odkaz 㤠23

   Kontrola

   (1) Úřad vykonává kontrolu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Při výkonu kontroly Úřad zjišťuje, jak orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) až g) plní povinnosti stanovené tímto zákonem a rozhodnutími a opatřeními obecné povahy vydanými Úřadem podle tohoto zákona, a dodržují prováděcí právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je-li důvodné podezření, že poskytovatel digitální služby neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, provede u něj Úřad kontrolu.

   (2) Při výkonu kontroly se postupuje přiměřeně podle kontrolního řádu.

   (3) Kontrolu vykonávají pověření zaměstnanci Úřadu.“.

1. 46. V § 24 odst. 2 se za slova „komunikační systém kritické informační infrastruktury“ vkládají slova „, informační systém základní služby“.
2. 47. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 znějí:

   „Kontrola činnosti Úřadu

   § 24a

   Odkaz § 24a

   (1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).

   (2) Kontrolní orgán se skládá ze 7 členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

   (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně jiný právní předpis¹⁵).

   (4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu.

   (5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu

   1. a) zprávu o činnosti Úřadu,
   2. b) návrh rozpočtu Úřadu,
   3. c) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu,
   4. d) vnitřní předpisy Úřadu,
   5. e) na vyžádání zprávu o jednotlivých kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a informačních systémů základní služby.

   § 24b

   Odkaz § 24b

   (1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci správního řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení.

   (2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona a ve vybraných oblastech podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády.

   § 24c

   Odkaz § 24c

   Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 24b odst. 2.

   ¹⁵) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 48. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „Poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací nebo orgán nebo osoba zajišťující významnou síť“.
2. 49. V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému“.
3. 50. V § 25 odst. 2 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
4. 51. V § 25 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 11, které znějí:

   „(3) Správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1.

   (4) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2.

   (5) Provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že

   1. a) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
   2. b) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
   3. c) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
   4. d) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3, nebo
   5. e) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3.

   (6) Orgán nebo osoba zajišťující významnou síť se dopustí přestupku tím, že neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3.

   (7) Správce a provozovatel informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že

   1. a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
   2. b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
   3. c) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
   4. d) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
   5. e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
   6. f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

   (8) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správce nebo provozovatel významného informačního systému, správce nebo provozovatel informačního systému základní služby a provozovatel základní služby, kteří jsou orgánem veřejné moci, se dopustí přestupku tím, že uzavřou smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5.

   (9) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3.

   (10) Provozovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že

   1. a) neinformuje správce nebo provozovatele informačního systému základní služby podle § 4a odst. 3,
   2. b) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby podle § 8 odst. 1 a 4,
   3. c) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby způsobený kybernetickým bezpečnostním incidentem podle § 8 odst. 8,
   4. d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, nebo
   5. e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b).

   (11) Poskytovatel digitální služby se dopustí přestupku tím, že

   1. a) neustaví svého zástupce podle § 3a odst. 1,
   2. b) v rozporu s § 4 odst. 3 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření,
   3. c) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 2 a 3,
   4. d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, nebo
   5. e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a).“.

   Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 12.

1. 52. V § 25 odstavec 12 zní:

   „(12) Za přestupek lze uložit pokutu do

   1. a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 11 písm. b),
   2. b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 písm. b), c) nebo e), odstavce 3, odstavce 4, odstavce 5 písm. a), c) nebo d), odstavce 6, odstavce 7 písm. b) až d) nebo f), odstavce 8, odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až d) nebo odstavce 11 písm. a), c) nebo d),
   3. c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b) nebo e),
   4. d) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d), odstavce 7 písm. e), odstavce 10 písm. e) nebo odstavce 11 písm. e).“.

1. 53. V § 26 odst. 2 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
2. 54. V § 28 odst. 2 písmena a) a b) znějí:
   1. „a) obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace, obsah bezpečnostních opatření a rozsah bezpečnostních opatření podle § 6 písm. a) až c) a obsah a rozsah bezpečnostních pravidel podle § 6 písm. e),
   2. b) typy, kategorie a hodnocení významnosti kybernetických bezpečnostních incidentů a náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu podle § 8 odst. 7,“.

1. 55. V § 28 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
2. 56. V § 28 odst. 2 písm. d) se text „odst. 6.“ nahrazuje textem „odst. 7,“ a na konci odstavce 2 se doplňují písmena e) a f), která znějí:
   1. „e) dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností podle § 22a odst. 1,
   2. f) způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií.“.

1. 57. V § 30 písm. b) a v § 31 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
2. 58. V § 33 odst. 2 se za slovo „republiky“ vkládají slova „a Generální inspekce bezpečnostních sborů“.
3. 59. V § 33 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí:

   „(3) Tento zákon se vztahuje pouze na poskytovatele digitální služby, který je právnickou osobou a není mikropodnikem nebo malým podnikem¹⁶).

   (4) Tento zákon se nevztahuje na poskytovatele digitální služby, který má sídlo v jiném členském státě.

   ¹⁶) Příloha doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.“.

1. 60. Části druhá a čtvrtá se včetně nadpisů zrušují.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

V § 11 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 301/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).

Čl. IV

V § 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se na konci bodu 15 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 16, který zní:

Čl. V

V § 1 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se za slova „Národním bezpečnostním úřadu“ vkládají slova „, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“.