§ 7
změněno 1. 1. 2002 zákonem 265/2001 Sb.
§ 7 (1) Pomoc se na žádost obětí poskytne a) v paušální částce 25 000 Kč, nebo b) ve výši, která představuje obětí prokázanou výši ztráty ztrátu na výdělku a nákladů spojených prokázané náklady spojené s léčením,3) a u oběti uvedené v § 2 odst. 2 prokázané náklady spojené s pohřbem a náklady na výživu,4) snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela. (2) Jestliže o náhradě škody bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém o škodě již bylo rozhodnuto. (3) Při určení výše peněžité pomoci podle odstavce 1 písm. b) se přihlédne i k výdělku nebo výživnému, které oběti ujdou v budoucnosti. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta pomoc podle odstavce 1, že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost podanou ve lhůtě stanovené tímto zákonem pomoc opětovně. Přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným. (4) Pomoc poskytnutá podle odstavců 1 a 3 nesmí ve svém součtu přesáhnout třicetinásobek nejnižší měsíční mzdy stanovené nařízením vlády pro účely trestního zákona 150 000 Kč.5)