Vyhláška federálního ministerstva financí o kalkulaci

§ 1

účinné od 1. 2. 1990Tato vyhláška upravuje vyčíslování výše a struktury vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů a jejich úhrnu na kalkulační jednici (dále jen „kalkulace“) v organizacích, které kalkulují.¹)

§ 2

účinné od 1. 2. 1990(1) Kalkulace vycházejí z individuálních podmínek organizace, zejména technologie a organizace výroby nebo jiné činnosti, z úrovně nákladů na výkony nebo plánovaných (očekávaných, předvídaných) změn a slouží pro řízení úrovně a struktury nákladů na výkony uskutečňované v organizaci.

účinné od 1. 2. 1990(2) Využití kalkulace jako podkladů pro tvorbu cen stanoví zvláštní předpisy.²)

§ 3

účinné od 1. 2. 1990Výkony

účinné od 1. 2. 1990(1) Výkony se rozumějí pro účely této vyhášky výrobky, práce a služby určené k prodeji (odbytové výkony) nebo k předání uvnitř organizace (vnitropodnikové výkony).³)

účinné od 1. 2. 1990(2) V případě vývozních a dovozních výkonů jde o výkony zahraničně obchodní činnosti uskutečňované při vývozu a dovozu zboží, prací a sužeb a při ostatních zahraničně obchodních operacích.

§ 4

účinné od 1. 2. 1990Kalkulační jednice

účinné od 1. 2. 1990Kalkulační jednicí jsou druhy odbytových a vnitropodnikových výkonů vymezené množstvím, časem, nebo užitnými vlastnostmi. Pro skupinu příbuzných výkonů lze určit společnou kalkulační jednici. Pro příbuznost výkonů je rozhodující hledisko technologického nebo jiného procesu, výše a skladby nákladů na výkon.

§ 5

účinné od 1. 2. 1990Druhy kalkulací

účinné od 1. 2. 1990(1) Podle funkce, kterou předběžná kalkulace plní, se rozlišují kalkulace

1. účinné od 1. 2. 1990a) plánová,
2. účinné od 1. 2. 1990b) operativní,
3. účinné od 1. 2. 1990c) propočtová.

účinné od 1. 2. 1990(2) Plánová kalkulace vyjadřuje průměrné předem stanovené vlastní náklady na kalkulační jednici v plánovacím období.

účinné od 1. 2. 1990(3) Operativní kalkulace vyjadřuje předem stanovené vlastní náklady na kalkulační jednici v konkrétních technických, technologických, ekonomických a organizačních podmínkách určených technickou přípravou výroby pro uskutečňování výkonu počínaje datem, ke kterému byly sestaveny.

účinné od 1. 2. 1990(4) Propočtová kalkulace vyjadřuje předběžně stanovené vlastní náklady kalkulační jednice v případech, kdy nejsou k dispozici dostatečně spolehlivé a podrobné podklady pro operativní nebo plánovou kalkulaci, přičemž je nutno pro potřeby rozhodování znát náklady na výkon, popřípadě další složky ceny výkonu, v časovém předstihu.

účinné od 1. 2. 1990(5) Výslednou kalkulací se zjišťují skutečné vlastní náklady kalkulační jednice po jejím dokončení.

účinné od 1. 2. 1990(6) Předběžná a výsledná kalkulace vlastních nákladů téže kalkulační jednice musí být srovnatelná co do vymezení kalkulační jednice, obsahu a členění položek kalkulačního vzorce a rozvrhování nepřímých nákladů.

účinné od 1. 2. 1990(7) Kalkulace se sestavuje jako:

1. účinné od 1. 2. 1990a) průběžná, v níž se spotřebované polotovary vlastní výroby nebo jiné výkony z předchozích stupňů nebo fází výroby, či jiné činnosti, uvádějí v členění stanovených kalkulačních položek nákladů;
2. účinné od 1. 2. 1990b) postupná, v níž se spotřebované polotovary vlastní výroby nebo jiné výkony z předchozích stupňů nebo fází výroby, nebo jiné činnosti, uvádějí v kalkulaci dalších stupňů nebo fází v samostatné (komplexní) kalkulační položce, například v položce „Polotovary vlastní výroby“, „Výkony mechanizmů“, popřípadě „Poddodávky“ nebo „Hodinová sazba“, pro něž se sestavuje samostatná kalkulace.

§ 6

účinné od 1. 2. 1990Způsob vyčíslení vlastních nákladů na kalkulační jednici

účinné od 1. 2. 1990(1) Náklady na kalkulační jednici se v předběžné kalkulaci stanoví a ve výsledné kalkulaci zjišťují přímo (přímé náklady) nebo nepřímo (nepřímé náklady). Přitom se vychází ze zásady, co největší objem nákladů stanovovat nebo zjišťovat na kalkulační jednici přímo.

účinné od 1. 2. 1990(2) Přímé náklady se v plánové a operativní kalkulaci stanoví na kalkulační jednici podle norem zdůvodněných

1. účinné od 1. 2. 1990a) technicky, to je na základě příslušných podkladů pro uskutečnění výkonů, např. podkladů pro konkrétní konstrukci výrobků, technologických nebo jiných postupů, rozborů a propočtů vycházejících z výrobní, technické a jiné dokumentace;
2. účinné od 1. 2. 1990b) ekonomicky, to je stanovené a zdůvodněné jako ekonomicky nejvýhodnější řešení v daných provozních podmínkách.

účinné od 1. 2. 1990(3) Plánová kalkulace se sestavuje podle průměrných norem na příslušné období, které vážou na úroveň plánu nákladů; nejsou-li tyto normy k dispozici, sestavuje se odvozením od výchozí kalkulace výkonu. Funkci výchozí kalkulace plní operativní kalkulace platná v době sestavování plánové kalkulace, popřípadě výsledná kalkulace.

účinné od 1. 2. 1990(4) Operativní kalkulace se sestavuje podle operativních norem (podrobných nebo souhrnných). Splňuje-li operativní kalkulace požadavky kladené na plánovou kalkulaci, to je má-li vazbu na plánovou úroveň nákladů a nemění-li se během plánovacího (rozpočetního) období, plní současně funkci plánové kalkulace.

účinné od 1. 2. 1990(5) Přímé náklady se v propočtové kalkulaci stanoví na kalkulační jednici

1. účinné od 1. 2. 1990a) na základě operativní nebo plánové kalkulace porovnatelného výkonu, od níž se odečtou (přičtou) rozdíly vyjadřující odlišnosti nového (inovovaného) výkonu od výkonu stávajícího, jakož i vývoj podmínek do doby uskutečňování nového (inovovaného) výkonu,
2. účinné od 1. 2. 1990b) pomocí odborných výpočtů a posudků.

účinné od 1. 2. 1990(6) Přímé náklady se ve výsledné kalkulaci zjišťují na kalkulační jednici ve skutečné výši⁴), ⁵) z údajů v účetnictví nebo v kalkulačních podkladech, vztahujících se ke kalkulační jednici.

účinné od 1. 2. 1990(7) Zásady uvedené v odstavci 2 platí přiměřeně i pro normování nepřímých nákladů, přičemž pro stanovení nepřímých nákladů se použijí i normativy, limity, odborné výpočty a zdůvodněný odhad vývoje.

účinné od 1. 2. 1990(8) Nepřímé náklady se v plánové a operativní kalkulaci stanoví na kalkulační jednici pomocí rozvrhové sazby nebo přirážky, jež vycházejí z údajů v rozpočetnictví¹) a stanovené základny.

účinné od 1. 2. 1990(9) Nepřímé náklady se v propočtové kalkulaci stanoví na kalkulační jednici pomocí rozvrhové sazby (přirážky) vycházející z propočtů nepřímých nákladů, založených na podmínkách, které budou platit v době, kdy se bude výkon uskutečňovat.

účinné od 1. 2. 1990(10) Nepřímé náklady se ve výsledné kalkulaci zjišťují na kalkulační jednici ve skutečné výši, jež vychází z údajů v účetnictví nebo v kalkulačních podkladech a stanovené základny

1. účinné od 1. 2. 1990a) buď pomocí plánovaných nebo rozpočtovaných zúčtovacích sazeb nebo přirážek a jejich odchylek od skutečné výše,
2. účinné od 1. 2. 1990b) nebo podle skutečných zúčtovacích sazeb nebo přirážek.

§ 7

účinné od 1. 2. 1990Základna pro vyčíslení nepřímých nákladů

účinné od 1. 2. 1990(1) Základna pro vyčíslení nepřímých nákladů na kalkulační jednici (dále jen „rozvrhová základna“) se stanoví tak, aby její výše byla snadno zjistitelná a kontrolovatelná.

účinné od 1. 2. 1990(2) Rozvrhová základna musí být shodná v plánových a operativních, jakož i ve výsledných kalkulacích. Shodná rozvrhová základna musí být dodržena též pro operativní (plánovou) a výslednou kalkulaci ve vztahu k propočtové kalkulaci výkonů, jež jsou výstupem k řešení úkolů technického rozvoje, přičemž propočtová kalkulace plní funkci nákladového limitu pro sestavení operativní (plánové) kalkulace. Vyjadřuje se veličinami

1. účinné od 1. 2. 1990a) peněžními (například přímé mzdy, přímý materiál, přímé náklady, zpracovací náklady),
2. účinné od 1. 2. 1990b) naturálními (například strojový čas, hmotnost, koeficient pracnosti).

účinné od 1. 2. 1990(3) U předběžných kalkulací se prokazuje výše rozvrhové základny vazbou na podklady plánovací (u plánových a operativních kalkulací) nebo propočtové (u kalkulací propočtových).

účinné od 1. 2. 1990(4) Pokud výši rozvrhové základny pro výsledné kalkulace nelze zjistit z účetnictví, zajistí se její sledování v operativní evidenci.

§ 8

účinné od 1. 2. 1990Metody kalkulace

účinné od 1. 2. 1990(1) Metody kalkulace vlastních nákladů představují různé způsoby používané pro vyčíslení výše a struktury vlastních nákladů kalkulační jednice. Volba metody kalkulace závisí na charakteru výkonu a na podmínkách, v nichž se výkony uskutečňují. Metoda kalkulace se stanoví v organizaci způsobem předepsaným v § 19 odst. 2 písm. c) této vyhlášky jako stálá při nezměněných podmínkách uskutečňování kalkulovaných výkonů.

účinné od 1. 2. 1990(2) Kalkulace úplných nákladů se sestavuje úhrnnou metodou nebo rozdílovou metodou. Při rozdílové metodě se vychází z předem stanovené, výchozí nebo jiné úrovně nákladů na výkon, k níž se připočítávají (odečítají) rozdíly odpovídající předpokládaným nebo skutečným nákladům na výkon.

účinné od 1. 2. 1990(3) Kalkulace neúplných (variabilních) nákladů, to je kalkulace přímých nákladů, popřípadě přímých nákladů zvýšených o variabilní složku režie, se sestavuje tak, že místo zisku a režijních nákladů, respektive fixních nákladů, se v kalkulaci vyjadřuje hrubé rozpětí (u kalkulace přímých nákladů) nebo příspěvek na úhradu fixních nákladů (u kalkulace variabilních nákladů).

§ 9

účinné od 1. 2. 1990Náklady nezahrnované do kalkulace

účinné od 1. 2. 1990(1) Do předběžné ani výsledné kalkulace vlastních nákladů se nesmí zahrnovat tyto nekalkulovatelné náklady:

1. účinné od 1. 2. 1990a) náklady na vyřazení základních prostředků a investic včetně zůstatkových cen vyřazených základních prostředků a investic,
2. účinné od 1. 2. 1990b) úroky, s výjimkou úroků z devizových bankovních úvěrů u dovozu u organizací, jejichž předmětem činnosti je zahraniční obchod,
3. účinné od 1. 2. 1990c) zaviněná manka a manka nad stanovenou normu,
4. účinné od 1. 2. 1990d) škody na hospodářských prostředcích včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob,
5. účinné od 1. 2. 1990e) provozní náklady spojené s odstraňováním škod na hospodářských prostředcích,
6. účinné od 1. 2. 1990f) pokuty a penále,
7. účinné od 1. 2. 1990g) náklady na zastavenou nedokončenou výrobu nebo jinou činnost,
8. účinné od 1. 2. 1990h) nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby,
9. účinné od 1. 2. 1990ch) náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby nebo jiné činnosti,
10. účinné od 1. 2. 1990i) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
11. účinné od 1. 2. 1990j) částky placené za znečištění ovzduší,
12. účinné od 1. 2. 1990k) náhrady škod a odškodnění včetně náhrad za ztrátu na výdělku, popřípadě na důchodu, za bolest a ztížené společenské uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcné škody při pracovních úrazech nebo nemoci z povolání,
13. účinné od 1. 2. 1990l) kursové ztráty,
14. účinné od 1. 2. 1990m) odpisy promlčených a nedobytných pohledávek,
15. účinné od 1. 2. 1990n) platby na promlčené dluhy.

účinné od 1. 2. 1990(2) Položky uvedené v odstavci 1 se nesmí do kalkulace zahrnovat ani v případech vyšších výnosů než jsou náklady (například u náhrad škod, penále, kursových zisků).

§ 10

účinné od 1. 2. 1990Kalkulace dalších složek ceny výkonů

účinné od 1. 2. 1990(1) Kalkulace vlastních nákladů se rozšiřuje o další složku ceny výkonů vyčíslením zisku nebo ztráty, jako rozdílu mezi velkoobchodní cenou stanovenou podle cenových předpisů, a úplnými vlastními náklady výkonu.

účinné od 1. 2. 1990(2) Organizace může rozšířit kalkulaci vlastních nákladů i o další složky ceny výkonů podle jednotlivých konkrétních případů.

§ 11

účinné od 1. 2. 1990Kalkulace v zahraničně obchodní činnosti

účinné od 1. 2. 1990Organizace, jejichž předmětem činnosti je zahraniční obchod, uplatňují kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů.

§ 12

účinné od 1. 2. 1990Návaznost předběžných kalkulací na rozpočetnictví

účinné od 1. 2. 1990(1) Plánové kalkulace navazují na roční rozpočty nákladů na plánované výkony vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek), nebo na tyto rozpočty sestavované na kratší období.

účinné od 1. 2. 1990(2) Operativní kalkulace navazují na čtvrtletní nebo měsíční rozpočty nákladů na plánované výkony vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek), nebo na roční rozpočty.

účinné od 1. 2. 1990(3) Rozpočtované zúčtovací sazby nebo přirážky nepřímých nákladů v plánových a operativních kalkulacích navazují na příslušné rozpočty režie.

§ 13

účinné od 1. 2. 1990Návaznost výsledné kalkulace na účetnictví

účinné od 1. 2. 1990Obsah a úhrn vlastních nákladů výkonů ve výsledných kalkulacích odpovídá obsahu a úhrnu skutečných nákladů zachycených v účetnictví na účtech jednotlivých vnitropodnikových útvarů nebo na účtech výkonů.

§ 14

účinné od 1. 2. 1990Oceňování v kalkulacích

účinné od 1. 2. 1990(1) Oceňování v kalkulacích musí být v souladu s předpisy pro oceňování v účetnictví.³)

účinné od 1. 2. 1990(2) Ocenění v kalkulaci se prokazuje platnými vnitropodnikovými ceníky dodavatelských i vnitropodnikových výkonů, cenami podle cenových předpisů a u propočtových kalkulací i odbornými výpočty a posudky.

§ 15

účinné od 1. 2. 1990Sestavování kalkulací

účinné od 1. 2. 1990(1) Organizace sestavuje plánové nebo operativní kalkulace:

1. účinné od 1. 2. 1990a) na všechny odbytové výkony,
2. účinné od 1. 2. 1990b) na všechny vnitropodnikové výkony, které se předávají mezi jednotlivými vnitropodnikovými útvary,
3. účinné od 1. 2. 1990c) v případech stanovených zvláštními předpisy.²)

účinné od 1. 2. 1990(2) Organizace sestavuje propočtovou kalkulaci jako podklad pro

1. účinné od 1. 2. 1990a) hodnocení ekonomické efektivnosti při uskutečňování nového (inovovaného) výkonu, pro který se propočtová kalkulace sestavuje,
2. účinné od 1. 2. 1990b) hodnocení ekonomické efektivnosti investic vyvolaných novým (inovovaným) výkonem,
3. účinné od 1. 2. 1990c) hodnocení ekomické efektivnosti při zapojení do mezinárodní dělby práce,
4. účinné od 1. 2. 1990d) řízení technického rozvoje,
5. účinné od 1. 2. 1990e) výkony, jež jsou výstupem z řešení úkolů rozvoje vědy a techniky, kdy propočtová kalkulace plní funkci nákladového limitu pro běžné řízení nákladů pomocí operativní (plánové) kalkulace,
6. účinné od 1. 2. 1990f) stanovení ceny a cenového limitu metodou propočtové cenové kalkulace v případech stanovených zvláštními předpisy.²)

účinné od 1. 2. 1990(3) Organizace sestavuje výslednou kalkulaci

1. účinné od 1. 2. 1990a) nových (inovovaných) výrobků,
2. účinné od 1. 2. 1990b) v rozsahu potřebném pro sestavování státních výkazů,⁶)
3. účinné od 1. 2. 1990c) v případech stanovených zvláštními předpisy.²)

§ 16

účinné od 1. 2. 1990Lhůty pro sestavování kalkulací

účinné od 1. 2. 1990(1) Plánové kalkulace organizace sestavuje v takových lhůtách, jak to vyžaduje včasné sestavení plánu výkonů, nákladů a tvorby zisku a rozpočtů hospodářských středisek.

účinné od 1. 2. 1990(2) Operativní kalkulace organizace sestavuje

1. účinné od 1. 2. 1990a) na opakované výkony nejpozději před zahájením běžného roku a v průběhu roku nejpozději před změnou výrobních nebo jiných podmínek,
2. účinné od 1. 2. 1990b) na neopakované výkony a na nově zahajovanou výrobu nebo jinou činnost v souladu s vnitropodnikovým předpisem; v případech, kdy je výrobek do výroby zadáván postupně podle technologického sledu, nejpozději při předání výkonu na sklad hotových výrobků.

účinné od 1. 2. 1990(3) Propočtové kalkulace sestavuje organizace v takových lhůtách, aby se včas získaly podklady pro účely sledované těmito kalkulacemi.

účinné od 1. 2. 1990(4) Výsledné kalkulace sestavuje organizace ve lhůtách a za období, které pro potřeby podnikového a vnitropodnikového řízení stanoví sama a pro nadpodnikové účely zvláštní předpisy.²), ⁶), ⁷)

§ 17

účinné od 1. 2. 1990Nahrazení kalkulace

účinné od 1. 2. 1990(1) Kalkulaci lze nahradit

1. účinné od 1. 2. 1990a) u plánových a operativních kalkulací sestavením rozpočtů nákladů hospodářského střediska, pokud se používá kalkulace dělením, popřípadě pokud se tyto rozpočty člení podle jednotlivých výkonů, za předpokladu, že se nevyžaduje předkládání kalkulace mimo podnik;
2. účinné od 1. 2. 1990b) u výsledných kalkulací
   1. účinné od 1. 2. 1990ba) zpracováním vnitropodnikového výkazu hospodářského střediska, pokud se používá kalkulace dělením, za stejného předpokladu, jako v písmenu a) tohoto odstavce,
   2. účinné od 1. 2. 1990bb) sledováním nákladů v účetnictví zakázkovou metodou podle jednotlivých zakázek (výrobních příkazů).

účinné od 1. 2. 1990(2) V podnicích, jejichž hlavní činností je restaurační stravování a ubytovací služby, nahrazuje kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů v těchto činnostech kalkulace sestavovaná v souladu s předpisy pro tvorbu cen jídel, nápojů a ubytovacích služeb.

§ 18

účinné od 1. 2. 1990Typové kalkulační vzorce

účinné od 1. 2. 1990(1) Pro sestavování kalkulace se stanoví:

1. účinné od 1. 2. 1990a) typový kalkulační vzorec pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů kromě výkonů v zahraničně obchodní činnosti, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce;
2. účinné od 1. 2. 1990b) typový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokyny k němu, který je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

účinné od 1. 2. 1990(2) Typové kalkulační vzorce určují obecné zásady pro členění nákladů v kalkulaci, jakož i pro obsah jednotlivých kalkulačních položek.

účinné od 1. 2. 1990(3) Typový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokyny k němu se uplatňuje v organizacích, které uskutečňují vývozní a dovozní výkony v oborech 943.1 a 943.2 (dále jen „organizace zahraničního obchodu“). Organizace, které uskutečňují vývozní a dovozní výkony nehmotné povahy, si stanoví položkové členění složek ceny výkonů samy a stanoví obsahové vymezení složek ceny výkonů s využitím typového kalkulačního vzorce pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu.

účinné od 1. 2. 1990(4) Organizace stanoví na základě typového kalkulačního vzorce členění kalkulačních položek nákladů pro kalkulaci výkonů, které uskutečňuje. Zároveň zajistí převoditelnost vlastního kalkulačního členění nákladů na typový kalkulační vzorec.

účinné od 1. 2. 1990(5) Organizace může při stanovení členění nákladů v kalkulaci

1. účinné od 1. 2. 1990a) rozdělit některé položky typového kalkulačního vzorce do samostatných kalkulačních položek, respektive podpoložek, například vyčlenit z položky přímý materiál polotovary vlastní výroby a oceňovací rozdíl k polotovarům vlastní výroby, ze správní režie režii zásobovací a režii odbytovou;
2. účinné od 1. 2. 1990b) nově zařadit zvláštní položky, například odpad, kooperace, vedlejší výrobky, poddodávky;
3. účinné od 1. 2. 1990c) sloučit položky výrobní režie a správní režie do položky režijní náklady u kalkulací výkonů nevýrobních činností s nehmotnými výstupy;
4. účinné od 1. 2. 1990d) vypustit položky typového kalkulačního vzorce, není-li pro ně náplň, například odbytové náklady.

§ 19

účinné od 1. 2. 1990Rozpracování ustanovení vyhlášky organizací

účinné od 1. 2. 1990(1) V souladu se zněním této vyhášky stanoví organizace sestavování kalkulací vnitropodnikovým předpisem pro kalkulaci, který zahrnuje:

1. účinné od 1. 2. 1990a) členění kalkulačních položek nákladů a jejich vazbu na typový kalkulační vzorec,
2. účinné od 1. 2. 1990b) náplň jednotlivých kalkulačních položek, respektive podpoložek, se zřetelem na vymezení hranice mezi náklady přímými a nepřímými,
3. účinné od 1. 2. 1990c) vymezení kalkulačních jednic,
4. účinné od 1. 2. 1990d) základny pro rozvržení nepřímých nákladů,
5. účinné od 1. 2. 1990e) návaznost předběžných kalkulací na rozpočetnictví,
6. účinné od 1. 2. 1990f) návaznost výsledných kalkulací na účetnictví,
7. účinné od 1. 2. 1990g) vymezení kalkulační dokumentace.

účinné od 1. 2. 1990(2) Ustanovení uvedená v odstavci 1 tohoto paragrafu organizace ve svém předpisu rozpracuje tak, aby bylo zřejmé:

1. účinné od 1. 2. 1990a) pro které výkony uskutečňované v organizaci se kalkulace sestavují,
2. účinné od 1. 2. 1990b) jaké druhy kalkulací se sestavují v jednotlivých činnostech,
3. účinné od 1. 2. 1990c) jaké metody kalkulace se v jednotlivých činnostech uplatňují.

§ 20

účinné od 1. 2. 1990Kalkulační listy

účinné od 1. 2. 1990(1) Náležitosti kalkulačního listu:

1. účinné od 1. 2. 1990a) označení organizace,
2. účinné od 1. 2. 1990b) druh kalkulace,
3. účinné od 1. 2. 1990c) údaje o kalkulovaném výkonu, například číslo zakázky (výrobního příkazu), popis, označení, parametry a vybavení výkonu nebo jakost, recepturu, číselný znak oborového číselníku,
4. účinné od 1. 2. 1990d) stanovenou kalkulační jednici,
5. účinné od 1. 2. 1990e) kalkulované množství,
6. účinné od 1. 2. 1990f) údaje, které jsou rozhodné pro určení výše částek kalkulačních položek,
7. účinné od 1. 2. 1990g) peněžní částky v jednotlivých kalkulačních položkách,
8. účinné od 1. 2. 1990h) podpis pracovníka, popřípadě kódové označení pracovníka odpovědného za správnost kalkulace a datum sestavení kalkulace a jejích změn.

účinné od 1. 2. 1990(2) Kalkulační listy mohou být nahrazeny jinými podklady použitými ke stanovení nebo zjištění údajů v kalkulaci, pokud mají předepsané náležitosti kalkulačního listu.

§ 21

účinné od 1. 2. 1990Federální ministerstvo financí může stanovit odchylku a povolit výjimku z ustanovení § 9, 12, 13, 15, 17, 18 a 22.

§ 22