Vyhláška o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu¹) a stanoví

1. a) lhůty pro oznamování provozní události Úřadu,
2. b) okruh informací využívaných systémem zpětné vazby,
3. c) postup šetření provozní události,
4. d) kritéria pro zařazení provozní události do kategorie,
5. e) požadavky na obsah limitů a podmínek,
6. f) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
7. g) rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení a dobu uchovávání informací o nich,
8. h) rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení Úřadu,
9. i) výčet jiných změn při využívání jaderné energie,
10. j) rozsah a způsob dokumentování jiných změn při využívání jaderné energie a jejich oznamování Úřadu,
11. k) postupy provádění procesu řízeného stárnutí,
12. l) požadavky na program řízeného stárnutí,
13. m) pravidla pro zabránění štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem a způsob dokumentace této manipulace,
14. n) způsob provádění neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení,
15. o) způsob provedení prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
16. p) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle § 51 odst. 1 písm. b) bodů 1 až 3 atomového zákona,
17. q) způsob provedení prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
18. r) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) a písm. c) bodů 1 až 3 atomového zákona,
19. s) pravidla zajištění jaderné bezpečnosti při uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru,
20. t) rozsah a způsob dokumentování kontroly připravenosti jaderného zařízení k zahájení aktivního vyzkoušení,
21. u) pravidla pro průběžné zajišťování, ověřování a dokumentování schopnosti stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,
22. v) lhůty pro předložení dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva Úřadu a požadavky na její obsah,
23. w) způsob provedení dlouhodobého odstavení jaderného reaktoru v případě výzkumného jaderného zařízení a
24. x) postupy zavedení procesů a činností podle § 49 odst. 1 písm. u) atomového zákona a jejich dokumentování a průběžné aktualizace.

§ 2

Pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) limitní podmínkou požadavek stanovený limity a podmínkami, jehož plnění je předpokladem zajištění jaderné bezpečnosti,
2. b) čerpáním limitů a podmínek stav neplnění limitní podmínky, při němž je prováděno opatření k nápravě stanovené v limitech a podmínkách, a to po dobu stanovenou limity a podmínkami,
3. c) kořenovou příčinou příčina konkrétní provozní události, která je nutným předpokladem vzniku této provozní události,
4. d) porušením limitů a podmínek stav nedodržení požadavku stanoveného v limitech a podmínkách, a to včetně stavu neplnění limitní podmínky, při němž není prováděno opatření k nápravě stanovené v limitech a podmínkách nebo je překročena doba stanovená pro jeho provedení limity a podmínkami, a
5. e) přímou příčinou okolnost, která bezprostředně vyvolala provozní událost nebo k ní bezprostředně vedla.

§ 3

Lhůty pro oznamování provozní události

Provozní událost musí být oznámena Úřadu

1. a) neprodleně, jde-li o radiační havárii,
2. b) do 4 hodin od vzniku, jde-li o radiační nehodu,
3. c) do 8 hodin od vzniku, jde-li o
   1. 1. porušení limitů a podmínek,
   2. 2. neplánované rychlé odstavení jaderného reaktoru,
   3. 3. neplánovanou aktivaci bezpečnostních systémů,
   4. 4. událost předběžně hodnocenou nejméně stupněm 2 na mezinárodní stupnici hodnocení závažnosti jaderných událostí,
   5. 5. ztrátu odvodu tepla z aktivní zóny jaderného reaktoru (dále jen „aktivní zóna“) při odstaveném jaderném reaktoru a jeho neobnovení do 30 minut,
   6. 6. neplánované překročení zásahové úrovně veličin stanovených v programu monitorování výpustí,
   7. 7. neřízený výskyt radioaktivní látky, s výjimkou přírodních radionuklidů, mimo kontrolované pásmo v míře způsobující příkon dávkového ekvivalentu větší než 0,25 μSv/h ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu věci,
   8. 8. požár ve střeženém prostoru jaderného zařízení podle právních předpisů upravujících požární prevenci,
   9. 9. smrtelné zranění fyzické osoby,
   10. 10. porušení podmínek pro zajištění funkce zařízení instalovaného na jaderném zařízení Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,
   11. 11. událost snižující účinnost systému fyzické ochrany jaderného zařízení,
   12. 12. překročení efektivní dávky 20 mSv v důsledku neplánovaného jednorázového vnějšího ozáření,
   13. 13. překročení úvazku efektivní dávky 6 mSv v důsledku vnitřní kontaminace, nebo
   14. 14. nekontrolovaný únik chladiva z primárního okruhu jaderného reaktoru nebo jiných technologických médií kontaminovaných radionuklidy mimo kontrolované pásmo o objemu větším než 1 m³,

1. d) do 24 hodin od vzniku, jde-li o
   1. 1. radiační mimořádnou událost prvního stupně,
   2. 2. událost předběžně hodnocenou stupněm 1 na mezinárodní stupnici hodnocení závažnosti jaderných událostí,
   3. 3. ztrátu nebo krádež radionuklidového zdroje,
   4. 4. nekontrolovaný únik chladiva z primárního okruhu jaderného reaktoru nebo jiných technologických médií kontaminovaných radionuklidy uvnitř kontrolovaného pásma o objemu větším než 1 m³,
   5. 5. neplánovaný pokles výkonu jaderného zařízení o více než 50 % nominálního výkonu jaderného reaktoru s předpokládaným trváním déle než 72 hodin, nebo
   6. 6. ztrátu schopnosti ovládat zdroj ionizujícího záření, a

1. e) následující pracovní den, jde-li o
   1. 1. čerpání limitů a podmínek,
   2. 2. působení systému omezení výkonu jaderného reaktoru,
   3. 3. pád cizího předmětu do primárního okruhu jaderného reaktoru, nebo
   4. 4. neplánovaný výpadek monitoru dávkového příkonu teledozimetrického systému.

§ 4

Okruh informací využívaných systémem zpětné vazby

Systém zpětné vazby musí využívat informace o

1. a) provozní události,
2. b) zkušenostech z jiných jaderných zařízení, včetně zahraničních, a
3. c) zkušenostech z jiných technických a technologických oborů.

§ 5

Postup šetření provozní události

(1) Při šetření provozní události musí být postupováno tak, aby byly odhaleny

1. a) příčiny a okolnosti provozní události,
2. b) vývoj zhoršování jaderné bezpečnosti při provozu jaderného zařízení a
3. c) míra snížení bezpečnostních rezerv a ovlivnění úrovní ochrany do hloubky.

(2) Držitel povolení musí v rámci šetření provozní události

1. a) zhodnotit význam provozní události z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení a jejích následků,
2. b) určit průběh provozní události, včetně stanovení vzniklé odchylky nebo selhání,
3. c) zhodnotit činnosti pracovníků, a to metodami pro hodnocení vlivu lidských a organizačních faktorů,
4. d) zhodnotit vliv kultury bezpečnosti na provozní událost,
5. e) provést rozbor přímých příčin a kořenových příčin provozní události,
6. f) odhalit případný negativní trend významný z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a
7. g) odhalit případné snížení úrovně bezpečnostních rezerv a zvýšení rizika výskytu související provozní události.

(3) Šetření provozní události musí být prováděno neprodleně. Přednostně musí být šetřena významná provozní událost.

§ 6

Kritéria pro zařazení provozní události do kategorie

(1) Významnou provozní událostí je provozní událost, která

1. a) vede k aktivaci nebo selhání
   1. 1. bezpečnostního systému,
   2. 2. systému zajištěného napájení,
   3. 3. systému omezení výkonu jaderného reaktoru, nebo
   4. 4. systému odlehčení tlaku, který je vybraným zařízením,

1. b) vede k porušení limitů a podmínek,
2. c) vede k neplánované změně výkonu jaderného reaktoru o více než 10 %,
3. d) spočívá v závadě na vybraném zařízení
   1. 1. vedoucí k čerpání limitů a podmínek, nebo
   2. 2. související se zajištěním plnění bezpečnostní funkce,

1. e) zahrnuje neúspěšné provedení zkoušky nebo kontroly vybraného zařízení podle limitů a podmínek,
2. f) zahrnuje závadu zařízení nutného pro bezpečné provádění výměny jaderného paliva v době výměny jaderného paliva,
3. g) vede k neplánované ztrátě nebo narušení odvodu zbytkového tepla z aktivní zóny,
4. h) vede k poruše na systému určeném pro skladování ozářeného jaderného paliva,
5. i) ovlivňuje řízení reaktivity aktivní zóny,
6. j) spočívá v porušení fyzické bezpečnostní bariéry proti úniku štěpných produktů nebo radioaktivních látek,
7. k) zahrnuje pád regulačního orgánu nebo jeho neplánovaný pokles o více než 50 cm,
8. l) zahrnuje vynucené přerušení testů fyzikálního spouštění nebo energetického spouštění jaderného zařízení, nebo
9. m) je způsobena nedostatky v hodnocení bezpečnosti nebo v dokumentaci systému řízení a vede k překročení parametru důležitého z hlediska jaderné bezpečnosti.

(2) Významnou provozní událostí je dále provozní událost, která

1. a) je způsobena chybou pracovníka, která vede k nesouladu s projektovou dokumentací nebo k překročení parametru důležitého z hlediska jaderné bezpečnosti vybraného zařízení,
2. b) vede k neplánovanému překročení zásahové úrovně veličiny stanovené v programu monitorování,
3. c) způsobuje neplánovanou nefunkčnost zařízení teledozimetrického systému,
4. d) vede k chybě při manipulaci s
   1. 1. ozářeným jaderným palivem, čerstvým jaderným palivem nebo jaderným materiálem, nebo
   2. 2. kontejnerem s čerstvým jaderným palivem nebo ozářeným jaderným palivem,

1. e) zahrnuje ztrátu, krádež nebo neoprávněné přemístění radionuklidového zdroje, jaderného materiálu nebo radioaktivního odpadu,
2. f) zahrnuje poškození jaderného materiálu nebo obalového souboru s jaderným materiálem,
3. g) porušuje podmínky zajištění funkce zařízení Mezinárodní agentury pro atomovou energii instalovaného na jaderném zařízení,
4. h) snižuje účinnost systému fyzické ochrany jaderného zařízení,
5. i) zahrnuje neoprávněný přechod bariéry systému fyzické ochrany nebo pokus o její narušení,
6. j) zahrnuje vyhlášení radiační mimořádné události a svolání havarijního štábu,
7. k) zahrnuje vícenásobné selhání lidského faktoru,
8. l) zahrnuje vědomé uvádění nepravdivých údajů v dokumentaci,
9. m) zahrnuje výskyt cizího předmětu v technologii primárního okruhu jaderného reaktoru, nebo
10. n) splňuje podmínku podle odstavce 1 nebo písmen a) až k), vznikla na jiném jaderném zařízení a je systémem zpětné vazby klasifikována jako použitelná pro jaderné zařízení.

(3) Méně významnou provozní událostí je provozní událost, která není významnou provozní událostí.

§ 7

Limity a podmínky

(1) Limity a podmínky musí obsahovat

1. a) bezpečnostní limity,
2. b) nastavení ochranných systémů,
3. c) limitní podmínky,
4. d) kontrolní požadavky,
5. e) organizační opatření a
6. f) zdůvodnění limitů a podmínek.

(2) Bezpečnostní limity musí stanovit mezní hodnoty fyzikálních a technologických parametrů přímo ovlivňujících stav fyzických bezpečnostních bariér, které nesmí být překročeny. Bezpečnostní limity musí být stanoveny konzervativním přístupem.

(3) Nastavení ochranných systémů musí stanovit hodnoty fyzikálních a technologických parametrů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, při jejichž dosažení se automaticky uvádějí v činnost ochranné a bezpečnostní systémy. Tyto hodnoty musí být stanoveny tak, aby fyzikální a technologické parametry při následujícím přechodovém procesu nepřekročily bezpečnostní limity.

(4) Limitní podmínky musí stanovit

1. a) požadavky na udržení bezpečnostně významných fyzikálních a technologických parametrů v souladu s projektem jaderného zařízení a
2. b) funkční požadavky na provozuschopnost bezpečnostních systémů.

(5) Kontrolní požadavky musí stanovit

1. a) rozsah pravidelných kontrol nastavení a dodržování parametrů a podmínek provozuschopnosti systémů, konstrukcí a komponent a
2. b) četnost provádění kontrol podle písmene a) zohledňující
   1. 1. spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent,
   2. 2. požadavky právních předpisů a technických standardů a
   3. 3. provozní zkušenosti.

(6) Organizační opatření musí stanovit

1. a) opatření pro případy, kdy
   1. 1. dochází k čerpání limitů a podmínek nebo porušení limitů a podmínek,
   2. 2. nejsou splněny požadavky na provozuschopnost systémů, konstrukcí a komponent,
   3. 3. není plněna některá z podmínek nastavení systémů, konstrukcí a komponent, nebo
   4. 4. není splněna podmínka aktivace ochranných systémů,

1. b) lhůty pro provedení opatření podle písmene a),
2. c) povinnosti řídicích pracovníků,
3. d) požadavky na zvláštní odbornou způsobilost vybraných pracovníků,
4. e) požadavky na minimální obsazení směn,
5. f) požadavky na provádění vnitřní a vnější kontroly dodržování limitů a podmínek a
6. g) rozsah a způsob předávání informací Úřadu.

(7) Obsah limitů a podmínek musí být v souladu s výsledky bezpečnostních analýz.

§ 8

Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení

(1) Veličinami a skutečnostmi důležitými z hlediska jaderné bezpečnosti jsou v případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem

1. a) hodnoty fyzikálních veličin a parametrů, které podávají ucelenou informaci o stavu aktivní zóny a dalších navazujících systémů, konstrukcí a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo o jaderném materiálu nebo radioaktivním odpadu nacházejících se v jaderném zařízení,
2. b) vzniklá neshoda s vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a její následek, rozbor této neshody a opatření přijaté v návaznosti na tuto neshodu,
3. c) provozuschopnost systémů, konstrukcí a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a manipulace s nimi a pracovní příkazy, které se jich týkají,
4. d) informace o čerpání limitů a podmínek a porušení limitů a podmínek,
5. e) výsledky zkoušek, kontrol, údržby a opravy vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a záznamy o nich,
6. f) údaje důležité pro sledování a vyhodnocování stárnutí systémů, konstrukcí a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
7. g) parametry systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a vybraných zařízení, které poskytují přehled o stavu jaderného zařízení, informace o jejich vývoji a záznamy o nich,
8. h) hodnoty povrchové kontaminace systémů, konstrukcí a komponent,
9. i) oznámení provozní události, její popis a jiné dokumenty, které se jí týkají,
10. j) výsledek ověření zdravotní způsobilosti pracovníka jaderného zařízení,
11. k) výsledek ověření osobnostní způsobilosti vybraného pracovníka,
12. l) informace obsažená v záznamu o plnění kvalifikačních požadavků stanovených pro pracovníka jaderného zařízení,
13. m) údaj o formě a množství radioaktivní výpusti,
14. n) údaj o dávkovém příkonu v monitorovaném prostoru jaderného zařízení,
15. o) údaj o provedené změně na vybraných zařízeních a systémech, konstrukcích a komponentách s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením,
16. p) údaj o množství jaderného materiálu a vybrané položky a manipulaci s nimi,
17. q) údaj o vzniku radioaktivního odpadu a nakládaní s ním,
18. r) údaj o kontrole vykonané podle limitů a podmínek a programu provozních kontrol,
19. s) údaj o změně v oblasti zajišťování fyzické ochrany, která není jinou změnou při využívání jaderné energie,
20. t) protokol zkoušky systémů, konstrukcí a komponent při výstavbě, fyzikálním spouštění a energetickém spouštění jaderného zařízení,
21. u) informace obsažená v hlasovém záznamu telefonního hovoru z pracoviště, na kterém se vykonává činnost zvláště důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti, a pracoviště technického podpůrného střediska a havarijního řídicího střediska,
22. v) informace ze systému hlasové komunikace instalovaného na jaderném zařízení,
23. w) informace obsažená ve vnitřním předpisu a
24. x) informace obsažená v provozním deníku.

(2) Veličinami a skutečnostmi důležitými z hlediska jaderné bezpečnosti jsou v případě jaderného zařízení bez jaderného reaktoru

1. a) informace obsažená ve vnitřním předpisu,
2. b) informace obsažená v operativním schématu,
3. c) informace obsažená v manipulační kartě,
4. d) informace obsažená v operativním programu,
5. e) informace obsažená v havarijním předpisu,
6. f) výsledek vyhodnocení
   1. 1. kontroly a zkoušky podle etapového programu zabezpečování kvality,
   2. 2. požadavků na kvalitu jaderného zařízení a
   3. 3. požadavků na kvalitu vybraného zařízení, včetně údaje v seznamu vad a nedodělků,

1. g) údaj o technické změně vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, která není jinou změnou při využívání jaderné energie,
2. h) údaj o změně v oblasti zajišťování fyzické ochrany, která není jinou změnou při využívání jaderné energie,
3. i) informace obsažená v záznamu z odborné přípravy pracovníků jaderného zařízení,
4. j) informace obsažená v hlasovém záznamu telefonního hovoru z pracoviště, na kterém se vykonává činnost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti a činnost zvláště důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti, a
5. k) informace ze systému hlasové komunikace instalovaného na jaderném zařízení.

(3) Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení musí být držitelem povolení zaznamenávány po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení a informace o nich musí být uchovávány po dobu 10 let po ukončení provozu jaderného zařízení. Hlasový záznam musí být držitelem povolení uchováván po dobu 12 měsíců po jeho pořízení.

(4) Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení podle odstavce 1 písm. o) a s) a odstavce 2 písm. g) a h) musí být oznamovány Úřadu za uplynulý kalendářní rok k 31. lednu následujícího kalendářního roku v souhrnné zprávě. Souhrnná zpráva musí obsahovat

1. a) název změny,
2. b) termín provedení změny a
3. c) popis provedení změny.

§ 9

(1) Jinou změnou při využívání jaderné energie, která je změnou vybraného zařízení neovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a fyzickou ochranu jaderného zařízení, je

1. a) technická změna vybraného zařízení zařazeného do bezpečnostní třídy 1 nebo 2, která spočívá ve výměně nebo změně typu vybraného zařízení nebo jeho části, neměnících jeho projektovou funkci, konfiguraci nebo výsledek bezpečnostní analýzy,
2. b) změna, která vede k odstranění zjištěné neshody na vybraném zařízení, které má zajistit plnění projektové funkce tohoto zařízení,
3. c) změna výrobce nebo typu vybraného zařízení,
4. d) změna algoritmu a nastavení ochranného systému, která mění bezpečnostní funkci tak, že pracuje v souladu s původní projektovou funkcí,
5. e) změna parametru vybraného zařízení, při níž je zachována původní projektová funkce a nemění se konfigurace tohoto zařízení,
6. f) změna nastavení ochranného systému, při níž zůstávají platné bezpečnostní analýzy a nedochází ke změně limitů a podmínek,
7. g) zásah do části vybraného zařízení, která je nositelem bezpečnostní funkce, který tuto bezpečnostní funkci nemění, nebo
8. h) změna dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována Úřadem.

(2) Jinou změnou při využívání jaderné energie, která je organizační změnou držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie, je změna organizačního charakteru vedoucí ke zlepšení funkčnosti systému řízení.

(3) Jinou změnou při využívání jaderné energie, která je změnou držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie v oblasti zajišťování fyzické ochrany, je

1. a) nahrazení komponenty systému detekce, kontroly vstupu a průmyslové televize komponentou pracující se stejným fyzikálním principem, je-li nová komponenta umístěna do stejné pozice, její instalace nevyvolává změnu v napájení technického systému fyzické ochrany nebo v jeho komunikačním protokolu a její nasazení nevede ke snížení účinnosti zajištění fyzické ochrany,
2. b) dílčí aktualizace nebo zlepšení počítačového nebo programového vybavení technického systému fyzické ochrany, při kterých nedochází ke změně funkční vlastnosti řídicího systému a procesu vyhodnocení činnosti systému detekce, kontroly vstupu a průmyslové televize,
3. c) výměna napájecího rozvaděče technického systému fyzické ochrany z důvodu jeho nadměrného opotřebení nebo prevence vzniku poruchového stavu v rámci prováděné pravidelné údržby,
4. d) změna konfigurace nebo osazení komponenty subsystémů detekce, kontroly vstupu a průmyslové televize, pokud nedojde ke snížení účinnosti zajištění fyzické ochrany,
5. e) dočasná změna v konfiguraci nebo osazení komponenty systému detekce, kontroly vstupu a průmyslové televize prováděná v návaznosti na poruchu zařízení fyzické ochrany nebo poruchu provozní technologie jaderného zařízení, nebo
6. f) jiná změna technického systému fyzické ochrany, která nemá zásadní vliv na jeho dosavadní funkčnost.

§ 10

(1) Jiná změna při využívání jaderné energie musí být Úřadu oznamována písemně

1. a) nejméně 30 dnů před zahájením provádění změny,
2. b) v případě změny podle § 9 odst. 1 písm. b), hrozí-li nebo nastane-li porušení limitů a podmínek nebo je neshoda zjištěna v průběhu plánované údržby, před zahájením provádění změny a
3. c) následně po provedení změny do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

(2) Oznámení jiné změny při využívání jaderné energie podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat

1. a) popis a zdůvodnění změny,
2. b) posouzení vlivu změny na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, včetně zdůvodnění posouzení tohoto vlivu,
3. c) informaci o aktualizaci související dokumentace,
4. d) předpokládaný časový harmonogram provedení změny a
5. e) posouzení vlivu změny na lidský faktor.

(3) Oznámení jiné změny při využívání jaderné energie podle odstavce 1 písm. c) musí obsahovat

1. a) název změny,
2. b) skutečný termín provedení změny a
3. c) skutečný rozsah provedené změny.

§ 11

Postupy provádění procesu řízeného stárnutí

V procesu řízeného stárnutí musí být

1. a) stanovena pravidla a kritéria pro výběr systémů, konstrukcí a komponent podléhajících procesu řízeného stárnutí,
2. b) do výběru systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a) zahrnuta
   1. 1. vybraná zařízení a
   2. 2. systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením,

1. c) zjištěny degradační mechanismy systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a) a dopady jejich stárnutí,
2. d) zavedena opatření pro sledování a minimalizaci degradačních mechanismů a dopadů stárnutí podle písmene c),
3. e) zajištěna včasná detekce a monitorování degradačních mechanismů a dopadů stárnutí podle písmene c),
4. f) zavedeny metody sledování a zkoušek ke včasné detekci degradačních mechanismů a dopadů stárnutí podle písmene c),
5. g) stanoveny parametry systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a) sledované v procesu řízeného stárnutí (dále jen „sledovaný parametr“) a indikátory stavu těchto systémů, konstrukcí a komponent,
6. h) určena kritéria přijatelnosti sledovaných parametrů,
7. i) prováděno monitorování a určování vývoje dopadů stárnutí a působení degradačních mechanismů na systémy, konstrukce a komponenty podle písmene a) na základě sledovaných parametrů, indikátorů stavu těchto systémů, konstrukcí a komponent a kritérií přijatelnosti sledovaných parametrů,
8. j) periodicky hodnoceny sledované parametry a aktuální stav systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a),
9. k) zavedena opatření v provozu a údržbě systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a) ke zmírnění nebo odstranění dopadů stárnutí a působení degradačních mechanismů a
10. l) zavedena nápravná opatření, nejsou-li plněna kritéria přijatelnosti sledovaných parametrů, tak, aby byla zajištěna provozuschopnost a spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a).

§ 12

Požadavky na program řízeného stárnutí

Program řízeného stárnutí musí být jednoznačně identifikován, určovat vstupní data procesu řízeného stárnutí, stanovit práva a povinnosti pracovníků vykonávajících činnosti v rámci procesu řízeného stárnutí a obsahovat

1. a) výčet systémů, konstrukcí a komponent podle § 11 písm. a),
2. b) výčet degradačních mechanismů a dopadů stárnutí,
3. c) výčet sledovaných parametrů a indikátorů jejich stavu, které jsou užívány k monitorování a určování vývoje dopadů stárnutí,
4. d) pravidla monitorování a určování vývoje dopadů stárnutí,
5. e) výčet kritérií přijatelnosti sledovaných parametrů,
6. f) pravidla hodnocení sledovaných parametrů, hodnocení aktuálního stavu systémů, konstrukcí a komponent podle § 11 písm. a) a určování predikce budoucího stavu těchto systémů, konstrukcí a komponent, pokud sledovaný parametr má hodnoty kumulativního charakteru,
7. g) výčet nápravných opatření v případě neplnění kritérií přijatelnosti sledovaných parametrů,
8. h) pravidla sledování účinnosti opatření v provozu a údržbě systémů, konstrukcí a komponent podle § 11 písm. a) ke zmírnění nebo odstranění dopadů stárnutí a působení degradačních mechanismů na tyto systémy, konstrukce a komponenty,
9. i) popis zajištění zpětné vazby sloužící k měření účinnosti procesu řízeného stárnutí,
10. j) pravidla hodnocení účinnosti procesu řízeného stárnutí a
11. k) pravidla dokumentování činností v rámci procesu řízeného stárnutí.