služební zákon

§ 95 (1) Poskytování náhrad výdajů při služebních cestách státních zaměstnanců, které státním zaměstnancům vzniknou v souvislosti s výkonem služby a při výkonu zahraniční služby se služebním působištěm v zahraničí, se řídí § 4 151 až 155, 5, 7, 8, 10, 11, § 12 odst. 1 173 až 5 176, § 13, 14, 15, 16, § 19 178 až 22 187 a § 24 zákona o cestovních náhradách;25 189 zákoníku práce47),47); nelze však použít možnosti ujednání v kolektivní smlouvě ani v jiné smlouvě. Kde se v zákoně o cestovních náhradách části sedmé zákoníku práce používá pojmu vnitřní předpis „určí zaměstnavatel“, rozumí se tím služební předpis stanovení služebním předpisem generálního ředitele. (2) Státnímu zaměstnanci se služebním působištěm v zahraničí přísluší za dny cesty z České republiky do místa tohoto služebního působiště a zpět a při služebních cestách v zahraničí náhrady jako při zahraniční služební cestě. Jestliže se státním zaměstnancem cestuje jeho rodinný příslušník, lze státnímu zaměstnanci poskytnout též náhrady prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů, které vznikly tomuto rodinnému příslušníku. Státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první nepřísluší stravné za dobu služební cesty na území České republiky a v zemi služebního působiště v zahraničí.