219
ZÁKON
ze dne 14. září 1999
o ozbrojených silách České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody.
(1) Vojenské objekty jsou objekty důležité pro obranu státu, které slouží Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“), Armádě České republiky (dále jen „armáda“) a Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení jejich úkolů. Vojenské objekty jsou majetkem státu. Hospodaření s nimi přísluší ministerstvu a jím zřízeným organizačním složkám státu.
(2) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel.
(3) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil, která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského zařízení je náčelník, vedoucí nebo ředitel (dále jen „náčelník“).
(4) Vojenský záchranný útvar je samostatná součást armády, která je určena k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany a připravující se k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu,1) s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského záchranného útvaru je velitel.
(5) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci.
(6) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě.
(7) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská výzbroj, vojenská technika a určená technická zařízení, které jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil.
(8) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka v činné službě nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů; vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské výstroje určené pro jednotné vystrojení ozbrojených sil, které jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky, rukávovými znaky a hodnostním označením.
(9) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraně, zbraňové systémy a munice, které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých úkolů.
(10) Vojenskou techniku tvoří vozidla ozbrojených sil, vojenská plavidla a vojenská letecká technika, přičemž
(11) Příslušníkem vojenské pořádkové služby je voják v činné službě, který je držitelem pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích a vykonává činnosti podle zvláštního právního předpisu3). Pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích vydává velitel vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru nebo náčelník vojenského zařízení.
(12) Určená technická zařízení jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, elektrotechnická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována, vyráběna a provozována s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou nebo ve vojenských objektech a jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil.
(13) Pohromami se rozumějí zejména živelní pohromy, požáry, průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.
(1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly.
(2) Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.
(3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě; jejich služebněprávní vztahy se řídí zvláštními právními předpisy.4)
(4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti.
(5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které zabezpečují.
(6) Při zabezpečování úkolů ozbrojených sil jednají jménem státu v právních vztazích služební orgány s výjimkou jednání před soudy, kdy jedná za stát vojenský orgán pro právní zastupování zřízený ministerstvem.
(7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil; jejich pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními právními předpisy.5)
Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit.
Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil
Vláda na návrh ministra
(1) Ministerstvo při řízení armády
Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen6).
(2) Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky v činné službě.
(3) Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky, který zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen „náčelník Generálního štábu“).
(4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.
Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky
(1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.
(2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení.
(3) Další úkoly armády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté a páté.
(1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv.
(2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích; do těchto operací a akcí se mohou vojáci z povolání vysílat i jako jednotlivci.
(3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení spolu s cizími ozbrojenými silami na území České republiky nebo v zahraničí.
Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců.
Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány9) a orgány, kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.10)
Armáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary, které se mohou slučovat do větších organizačních celků.
(1) Armáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít
(2) Vojáci armády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b) mají práva a povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.11)
(3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armády, stanoví použití vojáků armády a způsob jejich povolání k plnění úkolů Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu11) a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armády potřebných k plnění uvedených činností.
Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary nemohou zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromy vlastními silami.
(1) Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat hejtmani krajů a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím.
(3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra.
(4) O použití armády k likvidaci následků pohromy rozhoduje vláda na návrh ministra.
(1) Po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným pracím nebo k likvidaci následků pohromy zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování pohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla.
(2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než je uvedeno v odstavci 1, pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje.
Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít i v jiných závažných situacích ohrožujících život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské techniky s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární ochrany u náčelníka Generálního štábu. Náčelník Generálního štábu o použití vojenské techniky informuje ministra, který následně informuje vládu.
(1) Použití vojenských záchranných útvarů je jejich dočasné organizované nasazení s potřebným vojenským materiálem, pod velením příslušného velitele, k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Vojenské záchranné útvary se použijí k plnění těchto úkolů před nasazením vojenských útvarů a vojenských zařízení k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy podle § 15 a 16 nebo k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky podle § 18.
(2) Při vyžadování použití vojenských záchranných útvarů a řízení činnosti vojenských záchranných útvarů se postupuje podle § 16 až 18 obdobně.
(3) Vojenské záchranné útvary plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu11a).
Leteckou dopravu ústavních činitelů, včetně nezbytného počtu osob jejich doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy, zabezpečuje armáda vyčleněnými vojenskými dopravními letadly.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky letecké záchranné služby, podílí se armáda na činnosti letecké záchranné služby a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví.
(1) Armáda zabezpečuje vojenskými dopravními letadly služební dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil cizích států, občanských zaměstnanců ministerstva a ozbrojených sil, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil cizích států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu12).
(2) Dopravu jiných osob může armáda zabezpečovat, pokud se jedná o osoby plnící úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě rozhodnutí ministra.
(3) Při zabezpečování služební dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň zabezpečovat také služební dopravu zaměstnanců ostatních ministerstev a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek, pokud jsou tito zaměstnanci držiteli diplomatických nebo služebních pasů.
(1) Armáda poskytuje letecké služby pro vojenské účely. Armáda může poskytovat letecké služby pro civilní létání13) v rozsahu, který stanoví dohoda mezi ministerstvem a Ministerstvem dopravy.
(2) Armáda se podílí na zajištění letecké služby pátrání a záchrany13) v rozsahu, který stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra.
Na základě rozhodnutí vlády se armáda použije k zabezpečení letecké dopravy
Na základě rozhodnutí ministra armáda zabezpečuje kulturní, vzdělávací, sportovní a společenské akce sloužící k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nebude-li tím omezeno plnění jiných úkolů armády.
V čele Vojenské kanceláře prezidenta republiky je náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi.
Vojenská kancelář prezidenta republiky plní úkoly související s
Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
(1) Hradní stráž
(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.
(1) Základní formou přípravy ozbrojených sil k plnění úkolů je vojenský výcvik vojáků v ovládání vojenského materiálu, výcvik k plnění bojových úkolů a humanitárních úkolů civilní ochrany. Vojenský výcvik zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu, jakož i výchovu k vlastenectví. Součástí vojenského výcviku je fyzická a psychická příprava.
(2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a ve vojenských školách. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech.
(3) Vojenský výcvik, který nelze uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh velitele Hradní stráže.
(4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném prostoru nad územím České republiky nebo ve vzdušném prostoru za hranicemi České republiky, pokud to připouští mezinárodní smlouva.
(5) Výcvik v řízení vozidel ozbrojených sil lze provádět na pozemních komunikacích za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem13a).
Není-li možno zabezpečit vojenský výcvik a odbornou přípravu vojáků v objektech a prostorách uvedených v § 29 odst. 2, může se jejich vojenský výcvik a odborná příprava uskutečnit v civilních školách a školských zařízeních v České republice nebo v civilních a vojenských školách v zahraničí.
(1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál k plnění svých úkolů. Vojenský materiál, s výjimkou vojenské výzbroje, mohou užívat též organizační složky státu nebo právnické osoby založené anebo zřízené ministerstvem, a to jen v rozsahu jejich předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti. Vojenský materiál se označuje vojenským znakem.
(2) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském materiálu určeném k humanitárním účelům mezinárodně platné rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou službu, vojenský duchovní personál a civilní ochranu.1)
(3) Vojenský stejnokroj a vojenské odznaky nosí jen vojáci v činné službě. Při slavnostních příležitostech mohou nosit vojenský stejnokroj i vojáci mimo činnou službu a další osoby, kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním orgánem. V rozsahu stanoveném služebním orgánem mohou vojenský stejnokroj nebo jeho součásti nosit také žáci a studenti vojenských škol.
(4) Armáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak České republiky (dále jen „národní rozlišovací znak“) nebo státní symboly. Hradní stráž je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak Hradní stráže.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráže, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže.
(1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie podle zvláštního právního předpisu.14)
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a kategorie vojenských vozidel a způsob schvalování jejich technické způsobilosti.
(1) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí silničních motorových a přípojných vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu14a).
(2) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí vojenských vozidel, zkoušky určených technických zařízení vojenských vozidel a vozidel ozbrojených sil začleněných k plnění úkolů v zahraničních misích se provádějí v zařízeních určených ministerstvem.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a termíny provádění pravidelných technických prohlídek vojenských vozidel, pravidelných měření emisí vojenských vozidel a zkoušek určených technických zařízení vojenských vozidel.
(1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil v registru vozidel, přiděluje jim vojenskou poznávací značku, vydává osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil a vojenským vozidlům vydává technický průkaz vojenského vozidla. Silniční vozidla jsou vybavena technickým průkazem silničního motorového a přípojného vozidla podle zvláštního právního předpisu14a).
(2) Registr vozidel není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje:
(1) Technickou způsobilost vojenských plavidel schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán.15)
(2) Ministerstvo eviduje vojenská plavidla ve vojenském plavebním rejstříku a současně
(3) Vojenský plavební rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském plavidle:
(4) Do vojenského plavebního rejstříku se nezapíše plavidlo zapsané v jiném plavebním rejstříku.
(5) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na vojenských plavidlech se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.
(6) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů vyhláškou kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel.
(1) Technickou způsobilost vojenské letecké techniky schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán13), a současně
(2) Vojenský letecký rejstřík České republiky není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském letadle:
(3) Technické prohlídky a zkoušky vojenské letecké techniky a určených technických zařízení na vojenské letecké technice se provádí v zařízeních určených ministerstvem.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
(1) Leteckou nehodou vojenského letadla je událost, při níž došlo v souvislosti s létáním vojenského letadla ozbrojených sil nebo ozbrojených sil jiného státu
(2) Zjišťování příčin leteckých nehod vojenských letadel provádí odborná komise určená ministrem.
(3) Členové odborné komise jsou oprávněni k
Ministerstvo stanoví vyhláškou vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.
(1) Technickou způsobilost vojenských zbraní a munice, které byly konstruovány, vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo.
(2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbraní a munice, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.
(3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraně a munici, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný.
(1) Řidič vozidla ozbrojených sil je osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění16) vyznačeného v řidičském průkazu a držitelem osvědčení k řízení vozidel ozbrojených sil (dále jen „osvědčení k řízení“).
(2) Osvědčení k řízení je doklad opravňující řidiče vozidel ozbrojených sil k řízení vozidel ozbrojených sil dané skupiny. Osvědčení k řízení je platné pouze s příslušným řidičským průkazem16). Při řízení vozidla ozbrojených sil musí mít jeho řidič osvědčení k řízení u sebe.
(3) Řídit vozidlo ozbrojených sil může osoba uvedená v odstavci 1 nebo osoba, která se podrobuje výcviku nebo zkoušce k získání řidičského oprávnění nebo osvědčení k řízení.
(1) Příprava žadatelů k získání řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny a zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu17) v autoškolách určených ministerstvem.
(2) Příprava řidičů k získání osvědčení k řízení se provádí v autoškolách provozovaných ministerstvem nebo ve vojenských výcvikových zařízeních. Do přípravy k získání osvědčení k řízení mohou být zařazeni vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci. Dále mohou být do přípravy zařazeny i jiné osoby, pokud je to nezbytné k zabezpečení potřeb ozbrojených sil. Osoby zařazené do přípravy musí být držiteli příslušného řidičského oprávnění a zdravotně způsobilé k řízení vozidel ozbrojených sil.
(3) Po absolvování přípravy k získání osvědčení k řízení a složení předepsané zkoušky vydá Vojenská policie řidiči osvědčení k řízení s vyznačením příslušné skupiny.
(4) Vojenská policie může odejmout osvědčení k řízení, jestliže řidič vozidla ozbrojených sil opakovaně hrubým způsobem porušil své povinnosti, nebo přestal splňovat podmínky, na základě kterých mu bylo osvědčení k řízení vydáno.
(5) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie s potřebnou odbornou způsobilostí. Průkaz vojenského zkušebního komisaře řidičů vydává Vojenská policie; odejmout jej může, jestliže vojenský zkušební komisař řidičů opakovaně nebo hrubým způsobem porušil své povinnosti, nebo přestal splňovat podmínky, na základě kterých mu byl průkaz vojenského zkušebního komisaře řidičů vydán.
Ministerstvo stanoví vyhláškou posuzování zdravotní způsobilosti k řízení vozidel ozbrojených sil, skupiny osvědčení k řízení, podmínky výuky, výcviku a zkoušky k získání osvědčení k řízení, rozsah odborné způsobilosti vojenského zkušebního komisaře řidičů, vzory osvědčení k řízení a způsob zápisu údajů do nich, vzor průkazu vojenského zkušebního komisaře, rozsah odborné způsobilosti příslušníka vojenské pořádkové služby, podmínky získání oprávnění k řízení provozu na pozemních komunikacích a kvalifikační předpoklady učitele vojenské pořádkové služby.
(1) Vojenská plavidla musí při provozu na vodní cestě vést osoby, které jsou k jejich vedení odborně a zdravotně způsobilé, (dále jen „vůdce vojenského plavidla“).15) Obojživelné vojenské bojové vozidlo musí být na vodní cestě vedeno řidičem vojenského bojového vozidla, který je seznámen s pravidly a podmínkami plavebního provozu na vodní cestě nebo je vůdcem vojenského plavidla.
(2) Žadatel o výkon činnosti vůdce vojenského plavidla musí prokázat svou zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší tří měsíců, a před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik ve výcvikových zařízeních pod vedením vojenského učitele vůdců vojenských plavidel. Po absolvování výcviku a úspěšném složení předepsané zkoušky před zkušební komisí vydá ministerstvo žadateli průkaz k vedení vojenských plavidel.
(3) Řidič obojživelného vojenského bojového vozidla musí po absolvování předepsané výuky a výcviku v zařízeních pod vedením vojenského učitele vůdců vojenských plavidel složit předepsanou zkoušku před vojenským zkušebním komisařem vůdců vojenských plavidel. Po úspěšném složení zkoušky vydá ministerstvo žadateli průkaz k vedení vojenských plavidel.
(4) Ministerstvo může uznat platnost průkazu způsobilosti k vedení plavidel, který vydal jiný státní orgán15) nebo jiný stát.
(5) Ministerstvo může odejmout průkaz k vedení vojenských plavidel, jestliže vůdce vojenského plavidla při výkonu činnosti vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, bezpečnost přepravovaných osob nebo značné majetkové hodnoty.
(6) Vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel může vykonávat pouze voják z povolání nebo osoba s potřebnou kvalifikací, po absolvování odborného kurzu a složení předepsané zkoušky. Průkaz vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel vydává ministerstvo; odejmout jej může za podmínek uvedených v odstavci 5.
(7) Ministerstvo vede evidenci vůdců vojenských plavidel a řidičů obojživelných vojenských bojových vozidel.
(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví vyhláškou rozsah odborné způsobilosti, podmínky k získání oprávnění k vedení vojenského plavidla, kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel a stanoví vzory průkazů k vedení vojenských plavidel a vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel.
Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou zdravotní způsobilost řidičů a vůdců vojenských plavidel.
(1) Vojenský letecký personál tvoří fyzické osoby, které jsou držiteli průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu.
(2) Ve věcech vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.13)
(3) Evidenci vojenského leteckého personálu vede ministerstvo.
(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikaci a rozsah odborných znalostí a stanoví vzor průkazu vojenského leteckého personálu.
(5) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu.
Při řízení o zdravotní způsobilosti řidičů, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.18)